Televizní a rozhlasové poplatky se brzy zvýší. Počítá s tím novela zákona, kterou ve středu po sněmovně schválil také Senát. Zákon teď dostane na stůl prezident. Pokud ho podepíše, měly by všechny změny platit od 1. května 2025. Domácnosti by pak platily 150 Kč měsíčně za veřejnou službu České televize a 55 Kč měsíčně za veřejnou službu Českého rozhlasu. Zákon přináší i další změny, které jsme popsali v samostatném článku.
Projednávání zákona provázela v Senátu pestrá diskuse. Senátor Břetislav Rychlík se na tiskové konferenci nechal slyšet, že mediální novela přišla na řadu „patnáct minut po dvanácté“. „Žádná instituce o sobě nemůže tvrdit, že pracuje bezchybně. Ani veřejnoprávní média, ani politická reprezentace země. Ale tímto zákonem se splácí dlouholetý dluh, který máme,“ prohlásil brněnský režisér. „Kdyby poplatky kopírovaly inflaci, tak se dnes za televizi platí 200 Kč a za rozhlas 100 Kč,“ připomněl.
Argumentoval, že Česká televize a Český rozhlas jsou spolehlivými zdroji informací v mimořádných situacích, ale také dostupným zdrojem zábavy pro sociálně slabší skupiny obyvatel. Odmítl návrhy opozičních hnutí ANO a SPD, že by se Česká televize a Český rozhlas měly spojit do jedné organizace placené ze státního rozpočtu.
„Pokusy opozičního ANO jsou namířeny k naprosto neskrývanému ovládnutí veřejnoprávních médií. Návrhy na zrušení kanálů ČT1, ČT2, ČT art v podstatě znamenají likvidaci veřejnoprávního úkolu televize. Návrh pana předsedy hnutí Andreje Babiše na prodej historické budovy Českého rozhlasu, aby se v ní udělaly byty, považuji za něco neuvěřitelného, protože jak víte, je to národní kulturní památka. V letech 1945 a 1968 tam umírali lidé,“ dodal Břetislav Rychlík.
Opoziční výhrady
Předmětem opoziční kritiky je také zavedení plošných poplatků pro firmy podle počtu zaměstnanců. „Chtěla bych vidět, jak někteří zaměstnanci v některých továrnách mají čas během své práce sledovat televizi, popřípadě poslouchat rozhlas,“ prohlásila před novináři předsedkyně senátního klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová.
Nejsilnější opoziční strana minulý týden uspořádala kulatý stůl, jestli je mediální novela v souladu s předpisy Evropské unie. Na stejné téma už proběhl jeden seminář ve sněmovně, bez jasného výsledku. V Senátu i ve sněmovně byl hlavním řečníkem francouzský právník Benoit Le Bret, který zastupuje klienta z českého mediálního prostředí, odmítl ale říct, kdo to je.
Právník tvrdí, že před schválením mediální novely mělo ministerstvo kultury poslat Evropské komisi takzvanou notifikaci. Brusel by se pak vyjádřil, jestli upravené financování České televize a Českého rozhlasu neporušuje evropská pravidla v oblasti státní podpory.
„Na tento kulatý stůl přišli zástupci ministerstva kultury, odpovídali na naše otázky, ale v žádném případě nás nepřesvědčili o tom, že ta notifikace o Evropské komise neměla proběhnout,“ tvrdila Jana Mračková Vildumetzová.
Zástupci ministerstva senátorům sdělili, stejně jako dříve poslancům, že zákon probírali prostřednictvím videokonference s bruselskými úředníky, a ti jim potvrdili, že notifikace není v tomto případě nutná. „Argumenty, které jsou uvedeny v dopise právního zástupce jednoho z aktérů českého mediálního trhu, nejsou relevantní,“ ujistil ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Shoda na kontrole
Vládní a opoziční politici však našli shodu na tom, že by Českou televizi a Český rozhlas měl kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad. „Dlouho se mluví o tom, že je třeba posílit kontrolu hospodaření veřejnoprávních médií, a o to se snažíme,“ podotkla senátorka Hana Kordová Marvanová.
Společně s dalšími senátory připravila novelu Ústavy, která tuto kontrolu umožní. Základní zákon státu totiž určuje působnost Nejvyššího kontrolního úřadu. Do stávající definice se však nevejdou veřejnoprávní média, neboť se nejedná o státní majetek. Navržená úprava proto výslovně doplňuje možnost kontrolovat i Českou televizi a Český rozhlas.
„Novela Ústavy získala podporu velké většiny senátorů. Podepsalo se pod ni 38 senátorů napříč politickými kluby,“ popsala Hana Kordová Marvanová.
Politiky tlačí čas, protože ke schválení ústavního zákona je potřeba kvalifikovaná většina v obou komorách parlamentu. V případě Senátu jsou to tři pětiny hlasů přítomných senátorů, ve sněmovně bude potřeba alespoň 120 hlasů. Sněmovna však chce v tomto funkčním období naposledy jednat v červnu. Na projednání a schválení zákona v celém parlamentu by v tom případě byly sotva tři měsíce.
Senát se proto dohodl, že zkrátí lhůtu pro projednávání na nejkratší možnou dobu, to je třicet dnů. V takovém případě by zákon postoupil do sněmovny v květnu a záviselo by už jenom na poslancích, zda a kdy novelu zařadí na program. I v dolní komoře parlamentu však má kontrola České televize a Českého rozhlasu prostřednictvím NKÚ všeobecnou podporu napříč politickými kluby.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) návrh podpořil. Vysvětlil, že vláda původně plánovala soustředit různé úpravy ústavy do jedné novely, přičemž to měl na starosti ministr pro legislativu Michal Šalomoun. Ten byl ve vládě za Piráty, ale po změnách ve vládních koalici se přípravy zdržely. Baxa přislíbil, že bude usilovat o to, aby vláda projednala senátní návrh co nejdříve.
Kde na to berete čas?
Liberecký senátor Michael Canov přišel s návrhem, že by Česká televize měla rozšířit svou síť zahraničních zpravodajů o nové lokality. Stálí zpravodajové by se podle něj měli hlásit z Afriky, jižní Ameriky nebo Austrálie. „Jsou to obrovská území, která nikdo nepokrývá. O tom, že by měli co dělat, nepochybuju,“ poznamenal.
Doporučoval také založit populárně-naučnou stanici ČT Věda se zaměřením na chemii, fyziku, matematiku a další přírodní vědy. Prý mu to sliboval už bývalý generální ředitel České televize Petr Dvořák.
Karvinského senátora Ondřeje Febera trápí, proč se ranní zpravodajský blok Studio 6 vysílá souběžně na stanicích ČT1 a ČT24. Na zasedání hospodářského výboru přidal kritiku, že program ČT sport nenabízí přenosy, které ho zajímají. „Když je zajímavý hokej, hraje třeba Sparta s Třincem, tak se musím dívat na O2 TV,“ dodal politik, který patří mezi zastánce financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu.
Nad zájmem svých kolegů o program a společenský význam České televize se při jednání ústavně-právního výboru podivila plzeňská senátorka Daniela Kovářová. „Jsem asi jediný občan českého státu a jediný senátor, který se na Českou televizi nedívá. Nedívám se na žádnou televizi, nikdy. Ani na telefonu, ani někde jinde. Já na to prostě nemám čas. Obdivuju vás všechny, že se díváte. Mě to nezajímá. Dívám se úplně výjimečně na Netflix, takže já jediná z vás nejsem podjatá,“ prohlásila.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU