Česká televize a Český rozhlas by v případě zrušení povinných poplatků nemusely dostávat peníze přímo ze státního rozpočtu. Premiér Andrej Babiš (ANO) tuto možnost připustil v sobotu 31. října v pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova. Návrh podle něj připravuje ministerstvo financí. V pondělí 2. listopadu se má sejít koaliční rada, která záměr projedná.

Na úterý 3. listopadu je přitom ohlášena celodenní stávka, do níž má vstoupit většina zaměstnanců Českého rozhlasu a ovlivní také podobu vysílání České televize.

„Budeme navrhovat dobrovolnost poplatku, kdo chce, ať platí, kdo nechce, nebude platit,“ oznámil Andrej Babiš. Dodal, že stát bude garantovat „nějakou částku“. Kolik by to bylo, odkud by peníze pocházely a zda by dobrovolné platby tuto částku doplňovaly, nebo by kvůli nim třeba byla nižší, už nevysvětlil.

Proti možnosti dobrovolných darů zaznívala na jaře kritika v meziresortním připomínkovém řízení k tehdejšímu návrhu mediálního zákona. Kritici upozorňovali, že velké dary od podnikatelů nebo jednotlivců by mohly mít nepříznivý dopad na nestrannost a vyváženost vysílání. Podle tehdejšího znění novely by média veřejné služby ani nemohla dary odmítnout.

Premiér svými aktuálními úvahami připouští změnu předlohy, kterou koalice 24. října ve 4:36 ráno poslala do druhého čtení. Ta povinné poplatky nahrazuje příspěvky ze státního rozpočtu. Vůli k alternativním variantám Babiš opatrně naznačoval už ve stranickém podcastu Sorry jako, zveřejněném 28. října: „Můžeme se bavit o financování, můžeme se bavit o dobrovolném placení,“ poznamenal v debatě s vicepremiérem Karlem Havlíčkem (ANO).

O den později v rozhovoru pro Deník uvedl, že financování lze „navázat i koeficientem na nějaké jiné příjmy“. Ani tentokrát nebyl konkrétní a neřekl, které příjmy má na mysli, jak velký podíl by médiím připadl ani jak by se částka měnila.

Hledání severského vzoru

Ve čtvrtek 29. října večer Babiš o financování jednal také s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Ředitel nadále preferuje zachování stávajícího modelu financování z poplatků. Po schůzce popsal novinářům, že jednali o zachování letošní úrovně financování, valorizaci i dopadech konce zvláštního režimu odpočtu daně z přidané hodnoty. Ten pro Českou televizi a Český rozhlas platí do konce roku 2027.

Potvrdil rovněž to, že premiér uvažuje o inspiraci severskými zeměmi. Babiš se v sobotu na Nově ani po opakovaném dotazu nepřihlásil ke konkrétnímu zahraničnímu vzoru. „Já mám představu, kterou jsem řekl panu generálnímu řediteli České televize,“ odpověděl.

Jednotný severský model neexistuje, v praxi jsou způsoby výběru a rozdělování peněz velmi rozdílné. Švédsko prostřednictvím finančních úřadů vybírá povinný odvod podle výše příjmů, s ročním stropem. Peníze směřují na zvláštní účet oddělený od ostatního státního rozpočtu. Povinnost se vztahuje i na lidi bez televizoru.

Finsko má zvláštní daň ve prospěch společnosti Yle, kterou za stanovených podmínek odvádějí i firmy. Peníze převádí přes státní fond a příděl schvaluje parlament v rozpočtovém procesu.

Norsko financuje svého veřejnoprávního vysílatele NRK přímo ze státního rozpočtu. Zrušení poplatku v roce 2020 spojilo se snížením osobní nezdanitelné částky při výpočtu daně z příjmů.

Stejně tak v Dánsku stát během několik let dlouhého přechodu od poplatků k financování ze státního rozpočtu snížil slevu na dani. Dosavadní plátci tedy přestali posílat samostatný poplatek. Kdo však dosáhl potřebné výše příjmů, kvůli menší daňové úlevě ve výsledku zaplatil vyšší daň než při zachování původních pravidel. Stát tím získal část peněz na nový model financování médií.

Na Islandu se platí pevný roční odvod vyměřovaný daňovou správou. Je povinný pro jednotlivce i podnikatele, odvozuje se od výše příjmů. Výnos plyne do státního rozpočtu. Veřejnoprávní společnost RÚV pak musí obdržet rozpočtový příspěvek nejméně ve výši předpokládaného výnosu odvodu.

Další možností je vyčlenit část výnosu existující daně, jako to s DPH dělá Francie. Ve Francii není stanovené pevné procento daňového výnosu, o konkrétní částce každoročně rozhoduje parlament. Takové vyčlenění ovšem znamená, že na jiné státní výdaje zbývá méně peněz z celkového výběru DPH.

Případná nová daň by narazila u koaličního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Jeho předseda Tomio Okamura v sobotním zpravodajství ČT varoval: „Pakliže by to mělo být pojato tak, že se zvýší daně českým občanům, tak s tím máme samozřejmě problém, protože je to proti programu SPD.“

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) také neřekla k chystané úpravě nic konkrétního. „Tento návrh bude k diskuzi. Nás čeká nezkrácené řízení mezi prvním a druhým čtením, nezkrátilo se ani o den,“ řekla České televizi.

Standardní šedesátidenní lhůta pro výbory skutečně zůstala zachována. „Druhé čtení nebudeme vůbec omezovat, klidně ať si tam každý řekne, co chce,“ slíbil Babiš na Nově.

Výhrady přitom nevznášejí jen opoziční strany. Evropská vysílací unie (EBU) a další mediální a novinářské organizace ve společném prohlášení kritizovaly uspěchaný postup a rozsah úspor. Podle jejich odhadu by předloha snížila společné financování obou médií asi o 1,4 miliardy korun ročně. To podle signatářů ohrožuje plnění veřejné služby.

Povinný výdaj sám nezávislost nezaručí

Babiš opakovaně slibuje, že vládní záměr bude v souladu s Evropským aktem o svobodě médií (EMFA). „Stabilní předvídatelné financování, ochrana před politickými zásahy a požadavek na transparentní jmenování vedení veřejnoprávních médií, a to všechno bude,“ uvedl v podcastu. Článek 5 tohoto nařízení, který chrání nezávislost veřejnoprávních médií, se ve všech členských státech uplatňuje už od 8. srpna 2025, nezávisle na přijetí českého adaptačního zákona.

Nařízení, které premiér na Nově nepřesně označoval za směrnici, nevyžaduje zachování poplatků. Požaduje však transparentní a objektivní pravidla, přiměřené a předvídatelné zdroje i ochranu redakční nezávislosti. Samotný slib, že stát bude něco povinně platit, splnění těchto podmínek nedokládá.

„Ohrožení nezávislosti je úplný nesmysl, protože je to mandatorní výdaj,“ tvrdil v podcastu místopředseda ANO Karel Havlíček. Takový výdaj stát zavazuje při sestavování rozpočtu, současná vláda však má dostatečnou většinu k tomu, aby zákon v případě potřeby změnila. Havlíček to v témže rozhovoru sám připustil a Babiš mu přitakal.

Další pojistkou jsou víceleté finanční rámce, které médiím pomáhají plánovat pořady a provoz dopředu. Norsko stanovuje finanční výhled pro NRK na čtyři roky, dánská mediální dohoda také rozepisuje peníze na několik let dopředu. Švédsko určilo pravidla přidělování prostředků dokonce na období osmi let (aktuálně do roku 2033).

U nás už o zvýšení poplatků parlament nemusí znovu rozhodovat. Mediální novela účinná od května 2025 zavedla valorizační automat. Pokud součet inflace od posledního zvýšení překročí šest procent, poplatky se od července následujícího roku zvýší o šest procent. Parlament kvůli tomu nemusí měnit zákon ani schvalovat novou částku.

Chudárka chválí, Zavorala napadá

Premiér dal v uplynulých dnech opakovaně najevo odlišný přístup k ředitelům České televize a Českého rozhlasu. Zatímco televizního ředitele Hynka Chudárka chválí za konstruktivní jednání, šéfa ČRo Reného Zavorala v rozhovoru pro Deník označil za aktivistu a obvinil ho, že „stoprocentně skončí někde v politických službách opozice“. O Zavoralovi také prohlásil: „Já vůbec už ani nepotřebuju s panem Zavoralem nic řešit.“

Zavoral se proti nálepkování ohradil už 26. října. „Důrazně se ohrazuji proti slovům o aktivismu. Namísto invektiv bych od pana premiéra čekal odbornou diskuzi, kterou si česká veřejnost rozhodně zaslouží,“ konstatoval v reakci, kterou zveřejnil iRozhlas.cz. Svůj postup vysvětlil obranou instituce, kterou vede.

Tvrzení, že odmítá jednat, Zavoral rozporoval už dříve. Uvedl, že ho premiér k další schůzce nepozval a že věcnou diskusi vítá, požaduje však veřejné jednání. Předchozí schůzku popsal jako diktát bez prostoru pro argumenty rozhlasu. Na čtvrteční jednání s Chudárkem pozván nebyl.

Další spor o kontrolu hospodaření

Premiér zároveň přesouvá pozornost ke kontrole hospodaření. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé má sněmovna tento týden znovu projednávat rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Senátní novela ústavy čeká na třetí čtení a potřebuje nejméně 120 poslaneckých hlasů. Zvlášť je předložen prováděcí zákon.

„Nikdo ty instituce nekontroluje,“ tvrdil Babiš na Nově o médiích veřejné služby. To není pravda. Hospodaření kontrolují rady obou médií a jejich dozorčí komise, účetní závěrky ověřují auditoři, výroční zprávy projednávají obě komory parlamentu. NKÚ by přidal další vnější kontrolu, ředitelé televize a rozhlasu to dlouhodobě podporují.

Návrh financování mezitím zůstává ve výboru pro média a kulturu, který přerušil projednávání do 10. prosince. Do 27. listopadu mají poslanci dodat výboru své pozměňovací návrhy. Druhé čtení Babiš očekává v lednu. Na otázku Novy, kdy by zákon mohl začít platit, odpověděl: „Já netuším.“

Povinnost platit poplatky mezitím trvá. Úterní stávkou bude iniciativa Veřejnoprávně protestovat proti projednávané změně a jejím dopadům na nezávislost a stabilitu obou médií.

• Chcete mít Lupu bez bannerů?
• Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
• Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
• Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Chci se stát podporovatelem