Uživatelům, kteří na web německého tabloidu Bild přijdou se zapnutým blokováním inzerce, se nově nezobrazí články, ale jen informační stránka.
Bez příjmů z reklam, které právě blokujete, nedokážeme financovat práci našich více než 500 novinářů přinášejících zprávy z celého světa, vysvětluje na ní Bild. A dává blokujícím uživatelům na výběr: buď blokátor vypnou, nebo si mohou objednat speciální předplatné, které stránky zbaví asi 90 % reklam. Jinak se k obsahu nedostanou.
Bezreklamní balíček BildSmart stojí 2,99 eur měsíčně (standardní digitální předplatné Bild+ přitom přijde na 4,99 eur) a absence reklamních formátů podle interních propočtů Bildu urychlí načítání stránek v průměru asi o 50 %. Omezení reklam se týká přístupů jak z desktopu, tak z mobilního webu.
Je samozřejmě otázka, nakolik se Bildu podaří „zablokovat“ všechny blokátory. Vydavatel sám píše, že bude svou „adblocker wall“ dál ladit a zkoušet různé způsoby, jak blokující uživatele oslovit. Určitá skupinka lidí si ale určitě vždycky cestu skrz najde.
Vydavatel Bildu, Axel Springer, má vůči blokátorům reklam nesmiřitelný postoj. Provozovatele AdBlocku Plus, německou firmu Eyeo, letos obvinil z protiprávního jednání – soud ale na konci září potvrdil, že Eyeo zákony neporušuje. Vydavatel se proti verdiktu odvolal.
„Axel Springer považuje byznys model služeb na blokování reklam za protiprávní. Týká se to jak blokování reklam na stránkách vydavatelů, tak služeb nabízejících vydavatelům za peníze umístění na whitelistu, který ho blokování zbaví – což je podle názoru Axel Springer vyděračský přístup,“ uvedla firma v dnešním prohlášení k nové aktivitě proti blokování.
Podle mnohokrát citované studie Adobe a Page Fair používalo blokátory reklam v Německu v roce 2014 asi 30 % uživatelů. Interní čísla Bildu mluví o 23 % uživatelů, kteří blokují reklamy, píše agentura Reuters.
Bild je jedním z průkopníku placeného obsahu na internetu. Část jeho obsahu je dostupná zdarma, část je za paywallem. K letošnímu červnu se deníku podařilo nabrat 265 tisíc abonentů jeho balíčku Bild+.
Podobně jako Bild experimentuje s oslovováním blokujících uživatelů také například americký Washington Post. Ten ovšem zvolil měkčí přístup. V Česku obdobně postupuje TV Nova, která uživatelům se zapnutým blokátorem reklam nespustí videa na TN.cz.