Hlavní navigace

Budou mít digitální televize vůbec z čeho žít?

17. 2. 2006
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Televizní trh v České republice čeká v blízké době radikální změna. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělí licence novým digitálním kanálům, otevře se cesta konkurenci současným plnoformátovým stanicím, zásadně se rozšíří programová nabídka volně vysílajících stanic. Podaří se ale všem těmto televizím uživit, když reklamní trh nepočítá s nějakým zásadním navýšením výdajů do inzerce a počet diváků je omezen?

Velký problém pro malé televize

Problém budou mít zejména ti provozovatelé, kteří se zatím televiznímu vysílání nevěnovali a nemají za sebou ani žádný ekonomicky silný subjekt, který by se pohyboval alespoň v mediální oblasti. Ti sice mohou nabídnout skvělý projekt, uživit ale digitální televizi s celostátním pokrytím pro ně nebude vůbec jednoduché. Spoléhat přitom pouze na zisky z prodeje reklamních časů by přitom mohlo být vražedné. Už dnes totiž většinu reklamních příjmů spořádá nejsledovanější televize Nova, pozvolna doháněná Primou. Česká televize o reklamu do dvou let přijde, takže je zcela mimo hru.

Jestliže Nova za loňský rok dosáhla 42procentního podílu na sledovanosti, její podíl na koláči příjmů z reklamy je mnohem vyšší: 68 procent. Nedá se říci, že by se tento poměr v následujících letech měl nějak zásadně měnit. Roste sice podíl Primy, ale tyto dvě televize si i po přechodu na digitální vysílání udrží velkou část z celkových inzertních příjmů televizí. Tedy tyto dvě televize a jejich tematické kanály, prohlásil na čtvrtečním semináři občanského sdružení Hermes o financování digitálního vysílání bývalý generální ředitel mediazastupitelství Arbomedia Michael Richter.

České televizi budou klesat příjmy

ČT 24 logo obrazovka

V klidu nemůže být ani veřejnoprávní Česká televize, kterou poslanci loni výměnou za zvýšení koncesionářského poplatku připravili o reklamu. Od roku 2008 tak ČT nebude moci vysílat žádnou reklamu a teleshopping vyjma spotů u ne zcela jasně definovaných kulturních a sportovních událostí. Zůstane jí pouze sponzoring. Poplatek, který se od loňského podzimu zvýšil ze 75 na 100 korun měsíčně, nemá inflační doložku, takže televizi bude tento reálný příjem postupem doby klesat. Sečteno a podtrženo, příjmy veřejnoprávní televize budou od letošního roku klesat – tedy pokud je nedoplní nějakými dalšími, vedlejšími aktivitami. Ale ani ty by nemusely nahradit výpadek příjmů z reklamy a celkovou inflaci.

Pro ČT to není dobrá zpráva. Reálný pokles příjmů přijde zrovna v době, kdy se v České republice začnou vypínat analogové kmitočty a všechny současné provozovatele čeká finančně náročné období souběžného analogového a digitálního zemského vysílání. V roce 2006 může ČT do digitalizace investovat 200 až 400 milionů korun. Při zachování současného stavu by to v příštích letech mohlo být méně, tvrdí Michael Richter. V roce 2010, dva roky po úplném zrušení reklamy a teleshoppingu na ČT, by Kavčí hory měly z mimořádných reklamních spotů, sponzoringu a reklamy na webových stránkách inkasovat asi 100 milionů korun (oproti necelé miliardě v posledních letech).

Jak si poradí „ostatní“ televize?

Vedle Novy, Primy a ČT se díky přechodu na zemské digitální vysílání dostane do éteru nejprve sedm až dvanáct, později téměř 30 televizních stanic. Některé z nich už dnes vysílají prostřednictvím kabelových rozvodů a satelitu. Peoplemetrové měření sledovanosti je označuje jako „ostatní“. Desítky kabelových a satelitních stanic, z nichž některé vysílají i v cizích jazycích, dosahují v souhrnu asi šestiprocentního podílu na trhu. To je oproti 40 procentům Novy, 20 procentům Primy a 30 procentům obou programů ČT málo. Aby se nové digitální programy uživily, budou muset podíl těchto „ostatních“ televizí, mezi něž se zpočátku zařadí, rapidně zvýšit.

Michael Richter předpokládá, že při pokrytí osmdesáti procent území České republiky zemským digitálním vysíláním mohou „ostatní“ televize dosáhnout až 23procentního podílu na sledovanosti, při kterém by mohly ročně inkasovat asi 400 milionů až jednu miliardu korun ročně z klasické reklamy. Další peníze by si musely vydělat interaktivní reklamou, která však není v světě příliš oblíbená (britská Sky Digital loni prodala asi půldruhého tisíce interaktivních reklamních spotů), a zpoplatněním různých služeb. Jednou z možností, jak se uživit, je také provozování placených televizních kanálů. Je však otázka, nakolik by takové kódované placené kanály šířené přes pozemní vysílače diváky zajímaly.

Placené služby spíš na kabelu a satelitu

Zájem o placené služby v televizním vysílání je v České republice docela velký, říká Leoš Pohl, předseda představenstva společnosti Czech Digital Group (CDG), provozovatele přechodné digitální sítě B. Největší růst podle něj čeká kabelové televize. V roce 2011 podle modelové situace, kdy by v Česku bylo 90procentní pokrytí území signálem zemské digitální televize a vysílaly by tu tři celostátní multiplexy s pěti veřejnoprávními a devíti komerčními programy, by televize vydělaly na koncesionářských poplatcích 3,9 miliardy korun, na klasické televizní reklamě 11,1 miliardy a na doplňkových službách 4,44 miliardy korun, míní Leoš Pohl.

Podíl nových digitálních programů na trhu by podle Leoše Pohla v roce 2011 činil asi 25 procent. Tyto stanice by dokázaly na příjmech z reklamy získat 3,7 miliardy korun ročně. Jenže výdaje na přenos signálu a výrobu programu by dosáhly 4,1 miliardy korun (u dvou plnoformátových a pěti tematických stanic). Nové plnoformátové digitální stanice přitom nemají moc velkou šanci na úspěch, myslí si Leoš Pohl. Určitou možnost v dalších příjmech Leoš Pohl vidí v různých televizních soutěžích a zpoplatněných esemeskách. Zatímco Nova o svých divácích tvrdí, že ti nejlepší jsou pasivní, třeba v Německu je příjem televizí z různých esemeskových soutěží mnohonásobně vyšší než u v ČR, vysvětluje Leoš Pohl.

Největší růst prý čeká kabelovky

Leoš Pohl

Leoš Pohl předpokládá, že s nástupem zemské digitální televize čeká největší růst kabelové televize. Do tří let by jim mělo přibýt až 230 tisíc nových zákazníků (ze současných 500 na 730 tisíc). Zájem se přitom přesune od základní omezené nabídky k dražší rozšířené a k prémiovým kanálům. Tyto „tematické balíčky“, ať už ve formě kabelové nebo satelitní televize, nyní podle Leoše Pohla využívá asi deset tisíc českých domácností. Do dvou až tří let by se jejich počet měl zvýšit na 80 až 120 tisíc. Počet klientů placených satelitních platforem by se mohl dokonce zdvojnásobit. Je třeba si uvědomit, že satelitní vysílání může pokrýt ty oblasti, kam se nevyplatí zavádět zemské digitální vysílání, upozorňuje Leoš Pohl.

Rentabilní je podle Leoše Pohla pokrýt asi 80 až 85 procent území zemským digitálním vysíláním a zbytek dokrýt satelitem. Pokud bychom měli i pro tento zbytek území zajistit DVB-T, vyšlo by nás to stejně draho jako pokrytí těch 80 až 85 procent území. Myšlenka 95procentního pokrytí je podle mě politickým populismem, řekl Leoš Pohl v narážce na novelu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. Další problém spatřuje šéf představenstva CDG v zavádění kompresního standardu MPEG-4 pro zemské digitální vysílání. Ten sice umožní zdvojnásobit počet televizních programů nebo vysílat pozemní cestou HDTV, podle Leoše Pohla se ale tento typ vysílání neuživí z klasické reklamy a měl by být plně placenou službou.

Placené televize do tří let dvojnásobí zisky

Zatímco v současné době se trh placených televizí v České republice pohybuje v rovině 3,7 miliardy korun ročně, do tří let by podle Leoše Pohla mohla být tato částka více než dvojnásobná. Potenciál trhu se pohybuje okolo 7,7 miliardy korun, míní. Největší kus by podle něj připadl opět kabelovým televizím: 3,9 miliardy korun. Následovaly by placené satelitní programy s 1,62 miliardy korun, zemské digitální vysílání (1,2 miliardy korun), IPTV (0,94 miliardy korun) a video na vyžádání s ročními příjmy od devíti do 120 milionů korun. Video On Demand bude takovou třešinkou na dortu, nebude nijak významné, domnívá se Leoš Pohl.

Neplacené zemské digitální vysílání má podle něj své limity: Myslíme si, že současný boom nákupu set-top-boxů se v dohledné době zastaví na 200 tisících přijímačích. Problém je v tom, že v Praze, Brně a Ostravě je poměrně vysoká penetrace kabelu a satelitu, podle našeho propočtu až 60 procent. Rozšíření pokrytí přechodných digitálních sítí do dalších regionů zpožďuje nejasná koncepce přechodu z analogového na digitální vysílání a dosud nevydané licence pro nové digitální televize. Předpokládáme, že multiplexy B a C nezahájí vysílání dříve než na jaře 2007. Může se dokonce stát, že do konce platnosti těchto přechodných sítí (tj. do 31. června 2007, pozn. red.) vysílat vůbec nezačneme, varuje Leoš Pohl.

BRAND24

Rozhodne pokrytí a mediální podpora

Do podzimu 2006 nebude pokrytí České republiky zemským digitálním vysíláním vyšší než 25 procent. Je otázka, kdy se začne s vypínáním analogu. Podle Českého telekomunikačního úřadu už na podzim 2007. Teď záleží na tom, kde by se začalo. Mluví se o Praze a Brně, ale v Brně není žádný další kmitočet pro novou digitální síť, upozorňuje Leoš Pohl. Důležitou roli by podle něj měl sehrát i stát, na kterém leží povinnost informovat občany o nové vysílací technologii. Také by se mělo vyjasnit, jakým způsobem se nové digitální televize zařadí do vysílacích sítí. Zatímco Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) chce v blízké době udělit první digitální licence na programové pozice v konkrétních multiplexech, podle Leoše Pohla by to odporovalo současným zákonům.

Podle současné zákonné úpravy by se měl provozovatel digitální televize dohodnout s některým z provozovatelů vysílacích sítí. Mělo by záležet na něm, s kým uzavře smlouvu. Je to důležité také pro nás, protože si budeme chtít vybrat takové partnery, u kterých nebude hrozit, že zkrachují, vysvětlil Leoš Pohl. Pokud totiž nějaký provozovatel ve vaší síti zkrachuje, můžete jeho program vyměnit nejdříve za rok, rok a půl. Pokud zkrachují dva ze čtyř, jste na bankrot. O tom, že některé z nových digitálních televizí nepřežijí, nepochybuje prakticky nikdo. Pak bude záležet na tom, zda skutečně zkrachují, nebo je koupí nějaký silnější partner, například velká nadnárodní mediální společnost. A zda to schválí RRTV.

Kolik volně vysílajících digitálních televizí v DVB-T uživí český trh?

  • Čtyři.
    7 %
  • Osm.
    29 %
  • Deset.
    39 %
  • Patnáct.
    16 %
  • Dvacet.
    8 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).