Včera se v prostorách Národní knihovny v pražském Klementinu konala veřejná panelová diskuse na téma o budoucnosti elektronických knih a knižním pirátství. Účastníci panelu se snažili dobrat odpovědi na otázku, proč jsou v současné době na Internetu k dispozici zdarma tisíce tuzemských knih v elektronické podobě volně ke stažení a jakým způsobem tuto situaci změnit a nastartovat prodej elektronických knih.
Diskusi moderoval Leoš Kyša, redaktor časopisu Instinkt a současně autor sci-fi literatury. V diskusním panelu usedli: Pavel Císař -zástupce pirátů, Petra Neomillnerová – autorka sci-fi knih, Pavel Koutský – zakladatel nakladatelství Freetim(e)publishing, které vydává knihy výhradně elektronicky, Jiří Srstka – ředitel divadelní, literární, audiovizuální agentury Dilia, Jiří Vlček – zakladatel Palmknihy.cz, prodejního portálu elektronických knih a Jiří Fraus – ředitel nakladatelství Fraus. Diskusi přenášela v přímém přenosu Česká televize na kanálu ČT24. Záznam by měl být v průběhu dnešního dne k dispozici ve videoarchivu.
Zleva: Leos Kyša (redaktor časopisu Instinkt a autor sci-fi literatury), Pavel Císař (zástupce pirátů), Petra Neomillnerová (autorka sci-fi knih), Pavel Koutský (zakladatel nakladatelství Freetim(e)publishing, které vydává knihy výhradně elektronicky , Jiří Srstka – ředitel divadelní, literární, audiovizuální agentura Dilia, Jiří Vlček (Palmknihy.cz, prodejní portál elektronických knih), Jiří Fraus (ředitel nakladatelství Fraus)
Knižní pirátství jako produkt digitální revoluce
Hned na úvod diskuse Pavel Císař prohlásil, že knižní pirátství je spolu s pirátstvím počítačových programů nejstarším druhem digitálního pirátství. Knihy se začaly šířit volně, aniž by se za ně platilo autorům či nakladatelům, díky digitální revoluci, která přišla s nástupem osobních počítačů.
Dalším impulzem byl příchod skenerů, které umožnily amatérskou digitalizaci papírových knih a následně pak rozšíření programů na rozpoznávání textu. Podle Císaře lidé v případě kopírování knih pouze využívají to, co nám přinesla digitální revoluce. Gutenbergův knihtisk je vedle digitální revoluce jenom bezvýznamný zlepšovák. Jaký dopad měl knihtisk na rozvoj společnosti, kultury a vzdělanosti, to jsme se všichni učili ve škole. Dopad digitální revoluce na společnost si začínáme teprve pomaloučku uvědomovat,
dodal Císař.
Pirátství je fenomén, který existoval v minulosti a v určité podobě bude existovat i v budoucnu. Jiří Vlček připomněl, že například před rokem 1989 se kopírovaly kazety a stáčely desky na pásky. Souviselo to s nedostatkem nebo cenovou nedostupností. Kořeny pirátství jsou podle Vlčka v hamižnosti lidí a nedostatku legálních zdrojů. Například s nástupem čtečky Kindle 3 se českým uživatelům dostalo do ruky komfortní zařízení, ale chyběl obsah. Toto logické zpoždění vyvolalo poptávku, kterou nikdo neuspokojil z oficiálních zdrojů. Později vydavatelé začali s vydávání e-knih experimentovat.
Jiří Vlček – Palmknihy.cz, prodejní portál elektronických knih
Zpočátku byl ale obsah druhořadý. Zlom nastal loni v říjnu a listopadu, kdy se konečně začaly distribuovat očkové tituly, kdy nakladatelé zjistili, že elektronické knihy nejsou zlo a mohou znamenat zajímavou obchodní příležitost. Teď je naším úkolem přesvědčit lidi, že za obsah se platí,
vysvětlil Jiří Vlček.
Snižují pirátské kopie prodeje knih? Nevíme.
To, že lze na českém Internetu stáhnout kopie knih v elektronické podobě, je již několik let známý fakt. Kolik titulů je takto volně, k nelibosti nakladatelů, k dispozici, je však velmi těžko zjistitelné. Podle Jiřího Srstky Dilia prostřednictvím software, který obsahuje téměř 47 tisíc slovesných titulů agentura ve své databázi, prohledáváním souborů na uložto.cz zjistila, že se na tomto serveru nachází přibližně 10 procent nelegálně poskytovaných titulů z databáze, tedy přibližně 4700 titulů. Na serveru xTrance zase bylo v červenci k dispozici ke stažení více než 13 tisíc knih. Srstka ale přiznal, že tato číslo nemají příliš velkou vypovídací hodnotu, protože podobných úložišť je velké množství
Škodí ale pirátské kopie knih autorům a nakladatelům? Nebo jsou pro ně reklamou a prodeje naopak zvyšují?
Například Petra Neomillnerová prohlásila, že prodeje jejích knih jsou stabilní. Podle ní je na stahování pirátských kopií pozitivní, že funguje jako zpětná vazba, protože ukazuje, že je mezi lidmi o daný titul zájem.
Petra Neomillnerová – spisovatelka
Nevím, do jaké míry mě knižní pirátství poškozuje. Tím jak se zhoršila ekonomická situace, mám strach, že se knižní pirátství stane normou. Lidi celkem rádi nakupují, pokud mají peníze,
vyjádřila své obavy z budoucnosti Neomillnerová.
Podle Srstky není možné říci, že když se kopie knihy objeví například na uložto.cz, tak její prodej automaticky klesne o x procent. Uznal též platnost argumentu, že ten kdo si stáhne kopii knihy zdarma, by si jí třeba ve skutečnosti vůbec nikdy nekoupil, i kdyby měl tu možnost.
Represe versus edukace
Pro Jiřího Frause, zástupce nakladatelů, je pirátství negativní jev ve společnosti, proti kterému je nutné bojovat. V zahraničí prý už pochopili, že pirátství není tou správnou cestou a snaží se s ním něco dělat. Otázkou podle Frause je, kdy to pochopí i česká společnost. Nárok autora, potažmo nakladatele, aby jeho dílo bylo prodáváno způsobem, který autor a nakladatel chce, by neměl být nikdy zpochybňován. Měli bychom ctít právo na odměnu autora. Je jedno, jestli jste zedník a stavíte dům nebo jste, autor, který vytváří film, pohádku nebo cokoli kreativního a chcete dostat zaplaceno,
prohlásil Fraus.
Jiří Fraus – ředitel nakladatelství Fraus
Pavel Koutský z nakladatelství Freetim(e)publishing se však domnívá, že represe nefunguje. Podle něj je potřeba podpořit všechny možnosti šíření a prodeje obsahu a současně se snažit čtenářskou obec vzdělávat.
Podle Císaře se ale lidé v případě stahování elektronických kopií knih chovají stejně jako v případě knih papírových.
Mnohem větší množství lidí si chce papírovou knihu pouze přečíst, jdou do knihovny nebo si ji někde půjčí. Tohle chování se přesouvá i na Internet. Takoví lidé nikdy nebyli odkázáni na to, aby si knihu koupili. V digitálním prostředí ale není rozdíl mezi tím, jestli si kopii stáhnete, přečtete a smažete nebo že si ji necháte. Existují sice DRM systémy, ale ty systémy většinou nefungují a spíše se od toho ustupuje,
upozornil Císař.
Pryč s piráty, kteří vydělávají na obsahu
Následně se diskuse stočila na servery, které na pirátském obsahu přímo vydělávají tím, že finančně motivují uživatele, aby obsah na server nahrávaly, a současně zpoplatňují jeho stažení. Podle Císaře takové servery nemají piráti rádi a v rámci e-book komunity se takové chování netoleruje. Servery, které platí za upload obsahu, by se měly zlikvidovat,
prohlásil rezolutně Císař.
(Ne)zastupitelná role nakladatele
Evergreenem, který se v diskusi o elektronických knihách objevuje s železnou pravidelností, je role nakladatele, která je v případě e-knih podle některých autorů překonaná. Podle Vlčka je role nakladatele ale velmi důležitá, protože texty které autoři odevzdávají, obsahují obvykle velké množství chyb, které je třeba před vydáním opravit.
Pavel Císař ale kontroval, že nakladatelé sice dělají zásadní službu, ale autor si může najmout editora, který obslouží více autorů, a ceny mohou být přístupné. Autor není podle Císaře striktně závislý na nakladateli. Jiří Fraus v této souvislosti však připomněl, že například na vydání odborných knih a učebnic se podílí běžně desítky, ale často i více než sto lidí a jejich práce se musí zaplatit.
Je smutné, že v digitálním prostředí není žádný rozdíl mezi nákladnou vědeckou publikací a červenou knihovnou napsanou za jedno odpoledne, ale je to fakt. S tím se bohužel nedá nic moc dělat. Dá se akorát vymyslet jiný model, aby to fungovalo. Kopírování nelze zastavit,
odpověděl Císař.
Prodejci a piráti v minulosti uzavřeli nepsané gentlemanské dohody, kdy kniha která vyjde pouze v tištěné podobě, se na fórech minimálně po dobu půl roku neobjeví v elektronické podobě. Pokud je kniha vydána v elektronické podobě, tak se například xTrance objeví odkaz na stažení knihy z e-shopu.
Je to alespoň něco. Připadá mi ale zvláštní, že piráti nabízí výpalné za to, že nebudou šířit nějaké knihy, ačkoliv jim nepatří,
prohlásil Jiří Vlček.
Naopak Martin Lipert z konkurenčního serveru eReading.cz je z gentlemanských dohod zklamán, protože podle jeho slov nefungují.
Pavel Koutský z nakladatelství Freetim(e)publishing si zase gentlemanské dohody pochvaluje.
Pavel Koutský – zakladatel nakladatelství Freetim(e)publishing, které vydává knihy výhradně elektronicky
Jak bude vypadat koexistence s pirátů, autorů, nakladatelů a prodejců e-knih do budoucna?
Problém podle Vlčka nastane v okamžiku většího rozšíření elektronických čteček, a pokud bude jednodušší knihu stáhnout než si jí koupit. Nechci, aby byli piráti vidět, ale je mi jasné, že v určité komunitě se tomu zabránit nedá a nemá to ani smysl. Ale chci, aby lidé, kteří k té komunitě nepatří, měli možnost si knihu za přiměřenou cenu koupit,
dodal Vlček.
Pavel Císař se zase domnívá, že vždy bude existovat určitá míra neoprávněného šíření obsahu, ale piráti říkají, zaměřme se na komerční šíření, které je tím nejhorším projevem. Chceme dekriminalizaci a změnu model fungování ochrany autorských práv,
nastínil postoj pirátů Císař.
Jiří Srstka – ředitel divadelní, literární, audiovizuální agentury Dilia
Podle Jiřího Srstky je současná situace neudržitelná a nabízejí se čtyři různé scénáře jejího budoucího vývoje:
1) Nemastně a neslaně se potáhne současný stav a tuto variantu, že se to nějak kastlí, vidí jako nepravděpodobnější
2) Půjde se ostrým způsobem a vše co je na Internetu se odlicencuje
3) Internet bude svobodný a nebude se na něj stahovat žádná státní regulace a každý si tam bude dělat, co chce
4) Na celý systém Internetu se uvalí náhradní odměny, které budou muset zaplatit ISP. Tento scénář je ale velmi problematický, protože to, proti čemu dnes společnost, ale i politici brojí, jsou náhradní odměny.
Jiří Vlček a Pavel Koutský se shodli na tom, že budoucnost e-knih je v iTunes. Nikoliv, že by se tam snad měly e-knihy prodávat, ale spíše měli na mysli inspiraci konceptem snadného a rychlého přístupu k placenému obsahu. Měli bychom minimalizovat restrikce a jít cestou zjednodušení. Budoucnost je v iTunes. Pokud uživatelé dnes najdou knihu během pěti vteřin nelegálně, tak musíme pracovat na tom, abychom ji legálně byli schopni nabídnout během tří vteřin a přidat k tomu bonus tak, aby čtenáři neměli potřebu si knihu hledat někde jinde,
dodal Koutský.
Za restriktivní přístup se naopak postavil Jiří Fraus. Společnost se musí rozhodnout, jestli půjde cestou diskusí s piráty nebo řekne, že kreativní intelektuální práce je budoucnost. Pokud společnost nebude chránit intelektuální práci, tak skončíme daleko hůře, než jsme na tom dnes,
varoval Fraus.
