V pražském klubu Lávka se včera sešli lidé z internetové branže, byznysu, ale také novináři či studenti. Ti všichni tvořili publikum netradiční konference s názvem Business Inspiration Forum 2013, jejímž cílem bylo ukázat, že doba, ve které žijeme, není tak špatná a beznadějná, jak by se mohlo zdát ze zpráv, které nám dennodenně servírují média. Žijeme v době, která v lecčems není ideální, ale umožňuje to, o čem se našim předkům ani nesnilo. Ostatně podtitulem konference byl slogan „žijeme v nádherné době“.
Fakt, že světlo na konci tunelu skutečně existuje a že za každých okolností je šance uspět, přišla přítomné přesvědčit pestrá směsice přednášejících. Lidé, kteří ve svém životě už mají něco za sebou, kteří něco dokázali. Nebyli mezi nimi jen podnikatelé a byznysmeni, ale lidé mnoha zájmů a schopností, kteří často uspěli ve více oborech.
Život je jako karetní hra
Podle spisovatele, textaře a spoluzakladatele sázkové společnosti Fortuna Michala Horáčka je možné dobu přirovnat ke kartě ve hře. Doba představuje kartu, která nám byla rozdána ve hře života. Stejně jako v karetní hře, tak i v životě je zbytečné si stěžovat na to, jakou člověk dostal rozdanou kartu. Je nutné si vytvořit strategii, jak s rozdanými kartami hrát. Záleží, ale pouze na nás jakou strategii zvolíme a jaký cíl budeme ve hře sledovat. I se slabou kartou se podle Horáčka dá uhrát spousta štychů a naopak. Platí to pro jakýkoliv obor lidské činnosti. Důležité jsou podle Horáčka také sny. Všichni lidé, kteří něco pořádného dokázali, měli na začátku velký sen a teprve poté se dozvěděli, jak se to dělá.
Od pivovaru před zavřením k vysoce ziskové firmě
To je i případ majitelů svijanského pivovaru, kteří jej koupili v roce 1997 v době, kdy to vypadalo, že bude uzavřen. Ačkoli o pivu tehdy nevěděli vůbec nic, podařilo se jim za uplynulých 15 let zvednout výstav ze 40 na necelých 600 tisíc hektolitrů. Podle předsedy představenstva Pivovaru Svijany Tomáše Kučery byla neznalost pivovarnického odvětví naopak výhodou. Měli nápady a ideje, díky kterým dovedli firmu tam, kde se nachází nyní.
Pivovar navíc ve svém oboru vykazuje nadprůměrnou ziskovost. S tím souvisí i produktivita práce a výstav, který činí 4000 hektolitrů na jednoho zaměstnance. Pivovar zaměstnává 130 lidí a majitelé jdou cestou menšího počtu zaměstnanců, které se ale snaží dobře zaplatit. Pivovar ve srovnání s konkurencí utrácí mnohem méně za marketing a reklamu. Neinvestuje do televizní reklamy, ani do billboardů.
Zajímavým zjištěním pro přítomné bylo, že v pivovaru nemají marketingové oddělení a ve firmě není jediný člověk, který by měl jako hlavní náplň práce marketing. Téměř veškeré marketingové aktivity vymýšlí sládek pivovaru.
Hnutí, které promění společnost a zanikne
Karel Janeček ředitel společnosti RSJ vyjádřil přesvědčení, že žijeme v jedinečné a naprosto úžasné době. Je to mimo jiné díky tomu, že máme k dispozici špičkové technologie, které umožňují efektivní výrobu. Náš život se změnil obrovským způsobem s nástupem Internetu, který propojuje celý svět.
V patnácti letech si řekl, že chce být úspěšný nejen na vědeckém poli, ale že chce být také bohatý, protože bez finančního zabezpečení nemá člověk podle Janečka skutečnou svobodu. Začal na tom systematicky pracovat a skutečně se mu podařilo zbohatnout.
Nyní většinu svého úsilí věnuje, jak říká, pomoci společnosti. Chtěl by dosáhnout situace, aby fakt, že žijeme v jedinečné době, platil pro většinu z nás. Řešením je podle něj demokracie 2.0. Té chce docílit změnou volebního systému, která by zabránila vládě lůzy a populismu. Základem nového volebního systému by mělo být navýšení počtu hlasů, který budou mít voliči k dispozici. Janeček hovořil až o šesti hlasech. Zmanipulovaný volič podle jeho mínění využije pouze jeden hlas, který dá populistickému politikovi, kdežto vědomý a zodpovědný volič využije všech šest hlasů. Kromě toho nadhodil i variantu, která počítá s tím, že by voliči měli k dispozici i záporné hlasy.
Janeček nechce zakládat politickou stranu, ani být členem jakékoliv politické strany. Nicméně naznačil, že se jedná o vzniku politického hnutí, které by vzniklo za účelem účasti ve volbách a jeho cílem by bylo vyhrát nadpoloviční většinou, nastartovat obrodu politické sféry a obnovu společnosti a po jednom funkčním období se zrušit. Toto hnutí je Janeček připraven finančně podpořit.
Podnikatel William Shakespeare
Inspiraci je možné čerpat nejen ze zkušeností, ale také z historie. Dokladem toho bylo velmi poutavé vyprávění profesora Martina Hilského z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který hovořil o anglickém divadle za Shakespearových dob. Podle Hilského Shakespeare nebyl jen vynikajícím autorem divadelních her, ale také velmi úspěšným divadelním podnikatelem.
Divadla musela tehdy soutěžit o přízeň publika s dalšími formami zábavy, ať už to byly býčí či medvědí zápasy nebo služby nevěstinců. Zajímavé je, že všechny výše uvedené radovánky stály zhruba stejně. Shakespeare byl akcionářem divadelní společnosti, stejně jako herci, kteří v divadle účinkovali. Akcionáři a herci se dělili o vybrané peníze. Hercům šlo nejen o zisky, ale i o kvalitu, tím byla zajištěna rovnováha mezi dobrým podnikáním a tvůrčí činností.
Dříve byl vnímán řád jako tmelící prvek společnosti. Dnes se tato představa vytrácí, ale podle Hilského je možné, že kanonickou schopnost převzala do určité míry kultura.
Žijeme v době rozmanitosti a plurality, která představuje cosi dobrého a zdravého. Nedochází k rozpadu hodnot, ale pouze k jejich určitému přeskupení a pokračování v jiné, dříve nemyslitelné podobě,
říká Hilský.
Z garáže do Číny
Bezesporu inspirativní byl i příběh Jiřího Konečného, selfmade-mana, který z garážové firmičky vybudoval firmu, která patří k evropské špičce ve svém oboru. Firma, která vznikla před více než patnácti lety v malé vesnici na Moravě, dnes vyrábí 200 druhů relé. Na českém trhu má osmdesátiprocentní podíl, v Evropě ji patří čtvrté místo.
Firma má pobočky v osmi státech, podle Konečného ale expanze na zahraniční trhy nebyla plánovaná a většina poboček vznikla shodou náhod. ELKO EP má mimochodem pobočku i v Číně. Ačkoli se výrobky z Číny do Evropy obvykle spíše dovážejí, ELKO EP do této asijské velmoci vyváží LED systémy vyrobené v Česku.
České start-upy jako dobře míněná snaha
Zajímavý pohled na české prostředí začínajících firem nabídl Pavel Šťovíček jeden ze zakladatelů společnosti Logos a dnes jeden z majitelů investiční firmy Chenen, která vložila své prostředky například do projektu Elephant Orchestra či do firmy Geewa, která patří k velice úspěšným vývojářům her pro Facebook.
Podle Šťovíčka je v Česku investování velmi odlišné od toho, jak funguje ve Spojených státech. Chybí zde ekosystém, na který jsou zvyklí investoři a začínající podnikatelé například v Silicon Valley, kde se každý den objeví zhruba pět nápadů. Pokud nápad investory zaujme, je do měsíce od doby, kdy vznikl, podepsána smlouva a autor nápadu má k dispozici prostředky na jeho uvedení do praxe. V Česku to trvá zhruba čtyři měsíce.
Podle Šťovíčka se ale investuje do lidí a nikoliv do nápadů. Nápad hraje při rozhodování investorů jen malou roli, méně než 10 procent. Důležitější je tým a jeho schopnost uvést plán do praxe. Investoři v Silicon Valley investují do týmů, které tvoří minimálně tři lidé. Na tuzemské start-upy nahlíží Šťovíček jako na dobře míněnou snahu, připadají mu ale málo inovativní.
Veřejné zakázky a korupce
Když se v Česku mluví o veřejných zakázkách, automaticky naskočí slovo korupce. Stavebnictví patří mezi obory, u kterých se o korupci mluví často. Jakou má možnost ovlivnit tuto situaci stavební firma, která se podílí na stavbách financovaných z veřejných peněz? Pod vedením generálního ředitele Dana Ťoka se firma Skanska rozhodla, že se nebude podílet na korupci a vyvaruje se kartelových dohod. Firmě kvůli tomu klesly tržby více než konkurenci, podle Ťoka musel ale někdo s tímto přístupem začít a říci konečně dost.
Důležité je pochybovat
Kreativní ředitelka agentury české pobočky Leagas Delaney Tereza Svěráková jde tak trochu proti pravidlům, které říkají, že pokud chcete být úspěšný a něčeho ve svém oboru dosáhnout, je důležité o sobě nepochybovat a jít si tvrdě za svým. Svěráková o sobě a o své práci pochybuje neustále. Člověk podle ní sice musí mít zdravou míru sebevědomí, ale stejně důležitá je i pokora a schopnost udržet si určitou míru empatie, sledovat svět kolem sebe a nebýt povýšený. Platí to i v profesi, která se zdá být na první pohled o sebevědomí.
Za úspěch Šmejdů můžeme i my
Postavit se proti špatnostem nebo rozpoutat diskusi kolem kontroverzních praktik může kdokoli. Každý jednotlivec má v rukou velikou moc něco změnit. Dokazuje to i Silva Dymáková, autorka filmu Šmejdi, který dostal do popředí zájmu téma obchodních praktik prodejců na předváděcích akcích. Film vidělo za měsíc v kinech 17 tisíc lidí, z toho 40 procent tvořili důchodci nad 65 let, kteří měli vstup zdarma.
Právě ti patří mezi cílovou skupinu, na kterou pořadatelé předváděcích akcí cílí. Film vyvolal diskusi o změně legislativy, která by dala kontrolním orgánům do ruky účinnější nástroje při boji proti nekalým praktikám prodejcům. Problémem ale není pouze legislativa. Je nutné se zamyslet nad tím, proč po těchto akcích existuje u důchodců poptávka. Podle Dymákové představují pro mnoho starých lidí příležitost, jak uniknout z dennodenního stereotypu.
To, že na předváděcí akce tito lidé jezdí, je svým způsobem vina nás všech, protože se honíme za penězi, řešíme hypotéky a splátky, a své prarodiče vnímáme jako samozřejmost,
říká Dymáková.