Hlavní navigace

CaverSoft: Začalo to jako akademický projekt, najednou však o něj byl velký zájem

21. 12. 2012
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Česká republika se připravuje o mnohý potenciál i tím, že vázne přenos výsledků výzkumu z univerzit do praxe. Dokladem toho, že by stálo za to překážky odstraňovat, je i projekt Caver společnosti CaverSoft.

Firmu CaverSoft vloni — ale už po letech výzkumu a vývoje — založili dva vyučující a čtyři studenti z Masarykovy univerzity. Letos se CaverSoft přihlásil do podzimního běhu StarCube, a nakonec byl vyhlášen projektem vítězným.

CAVER simuluje tvar a chování molekul proteinů. Simulací lze s velmi vysokou určitostí předpovědět, k jakým chemickým reakcím je zkoumaná molekula náchylná. Tak lze výrazně zlevnit i urychlit tradiční výzkum vedený pokusy v laboratoři.

Na otázky Lupy odpovídali tři ze zakladatelů CaverSoftu: Barbora Kozlíková, Ondřej Strnad Vilém Šustr, a dále doktorský student Martin Bezděka, jenž na projektu úzce spolupracuje.

Tým CaverSoftu
2foto.cz

Tým CaverSoftu, zleva vývojář Matúš Kotry, Vilém Šustr, Bára Kozlíková, Martin Bezděka, Ondřej Strnad

Jak projekt začal?

Vilém: Před šesti lety oslovili profesor Damborský a jeho skupina biochemiků několik studentů informatiky, že mají určitý nápad a jeho základní realizaci, která však zcela nedostačuje. Cílem spolupráce měla být implementace nového, lepšího řešení. Vznikla první společná verze, ta se jim líbila, a postupně se vyvíjelo a testovalo, zapracovávaly se nápady z jejich i z naší strany.

U samého začátku byla kolegyně Bára, která si na tom udělala diplomku; já se připojil zhruba před čtyřmi lety a jsem ještě na doktorském studiu.

Cíl projektu byl původně čistě akademický, ale asi před dvěma lety začal prudce narůstat zájem uživatelů a některé větší firmy nás oslovovaly se zájmem o komerční licenci. A to pořád mluvím o tom, co zatím máme ke stažení na našem webu, tedy o úplně základní verzi spouštěné z příkazové řádky, bez vizualizace i bez vyhodnocování dat.

Vizualizaci a pokročilou analýzu ještě žádný potenciální zákazník neviděl. Zatím se testuje, a to jak u našich chemiků, tak u dalších, spřátelených vědeckých skupin.

A právě tuhle novou verzi bychom chtěli nabídnout těm, kteří nás oslovili kvůli licenci. V prvním čtvrtletí příštího roku bychom s ní chtěli vstoupit na trh.

Jak vás napadlo jít do StarCube?

Vilém: Rostoucí zájem o komerční licence nás sice podnítil k založení firmy, ale pořád jsme vyvíjeli, a ke komerčním aktivitám jsme se moc neměli, až si nás našel Ondřej Valina, který se nám nyní stará o obchodní rozvoj. Následovala přihláška do StarCube, ale také jsme se zúčastnili mezinárodní soutěže Best of Biotech v Rakousku a soutěže pořádané Czech ICT Alliance v Praze.

Kdo založil firmu?

Vilém: Je nás šest společníků: docent Sochor, náš školitel z Fakulty informatiky, dále profesor Damborský, vedoucí Loschmidtových laboratoří, a my čtyři — původně studenti, dnes již dva dostudovaní.

Takže někteří další, kteří vám pomáhají, už nemají podíl na firmě…

Vilém: Ne, to jsou třeba doktorští studenti, a naši potenciální budoucí zaměstnanci.

A kromě profesora Damborského není mezi společníky jediný biochemik.

Vilém: Jeho skupina s námi spolupracuje zatím na bázi akademické. Určitě budeme někoho z nich potřebovat do firmy jako zaměstnance, který bude poskytovat nezbytnou vědeckou podporu a třeba bude moci náš produkt zákazníkovi přizpůsobit pro jeho projekt.

Ani škola na firmě nemá podíl…

Vilém: Nemá, proběhl jednorázový odkup duševního vlastnictví.

Kdo zaplatil odkup duševního vlastnictví?

Vilém: Zaplatili jsme jej my — nás šest společníků — z vlastních zdrojů.

Mají o vás zájem investoři?

Vilém: Oslovili jsme několik lidí, ale nepracujeme na tom nějak intenzivně. Myslím, že ještě příští rok bychom přežili i bez investice. Nicméně pokud se někdo ozve, jsme určitě otevřeni jednání.

Co vás nejvíce brzdí v pokroku?

Vilém: Teď musíme co nejrychleji dovyvinout produkt.

A v tom vám nepomůže nic než jen to, že tomu potřebujete věnovat svůj čas?

Vilém: Je to tak.

V čem projekt tvoříte po stránce technické?

Vilém: Píšeme to v Javě a v OpenGL. Je to nutné proto, že uživatelé jsou různorodí a užívají různých platforem. Někteří mají Mac, někteří pracují na Linuxu, někteří na Windows. Například zdrojová data jsou často pořizována pod Linuxem. Musíme být prostě univerzální. Docela se nám to osvědčilo, nemáme potíže s rychlostí softwaru.

Je váš software náročný na výpočetní výkon?

Vilém: Samozřejmě, že čím rychlejší stroj, tím lepší, nicméně spustíte to i na notebooku, pokud v něm máte aspoň trochu lepší grafiku.

Ondřej: Výkonný stroj není zásadní. Jen na něm ušetříte výpočetní čas.

Vilém: Pokud analyzujete nějakou delší dynamiku, může vám to na obyčejném stroji počítat třeba přes noc.

A váš software nemá ve světě obdoby?

Vilém: Existuje spousta softwarů pro vizualizaci, ale na vizualizaci samé se dnes nedá postavit komerční úspěch. Takové softwary jsou často zdarma. Proto musíme cílit na kvalitní analýzu. V tom, myslím, jsme inovativní a přesní. Máme vysokou správnost předpovědi — a pokud k tomu dodáme příjemné uživatelské prostředí a kvalitní zobrazení a interpretaci dat okamžitě po skončení výpočtu, bude to naší obchodní výhodou.

Bára: Profesor Damborský je poměrně velký vizionář. Před šesti lety to byla opravdu novinka, byli jsme první, ale když se správnost tohoto směru potvrdila, začaly se tím zabývat i ostatní skupiny po světě.

Martin: Jsou konkurenční softwary v oblasti analýzy i vizualizace, které však biochemici musí při práci kombinovat. V jednom softwaru provedou analýzu, z té získají surová data a v jiném softwaru je vizualizují. My se snažíme mít všechno v jednom balíku, s tím, že k tomu ještě přidáme uživatelskou přívětivost.

Ještě pořád máte před ostatními náskok?

Bára: Máme ještě pořád náskok.

Jaké možnosti se vám otevřou, budete‑li komerčně úspěšní?

Vilém: Náš software je zatím zaměřen na dost specifickou oblast. Doufáme, že když se uchytí, budeme pak mít kapacitu software rozšiřovat, a v důsledku toho pokrývat větší část procesu proteinového inženýrství. Možných metod analýzy je hodně, chtěli bychom jít v budoucnu více do šířky.

Bára: Budeme moci najmout další chemiky i vývojáře, a tím zrychlit a zlepšit vývoj.

Jak si představujete svůj běžný den za několik let?

Bára: Že budeme velcí byznysmeni. (Smích.)

Vilém: Ráno bych jel na kolo, třeba… odpoledne bych šel do firmy… Ne, samozřejmě víme, že nás čeká ještě spousta let práce, pokud se naše firma vůbec uchytí.

Bára: A výzkum bude pořád primárně v těsné spolupráci s univerzitou.

Má z toho univerzita něco?

Bára: Šíření dobrého jména, to za prvé, a za druhé praxi pro studenty a náplň pro jejich bakalářské, diplomové, popřípadě dizertační práce. Už několik poměrně pěkných prací z projektu vyplynulo.

UX DAy - tip 2

Fakulta informatiky nyní přistavuje novou budovu, ve které budou sídlit inkubované firmy. Tam bychom se rádi dostali, je pro nás výhodné spolupracovat se studenty.

Ondřej: Fakulta se poslední dobou sama snaží jít směrem spolupráce s komerčními firmami. Stojí jim to za to, aby jejich studenti po skončení školy už měli praxi.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).