Hlavní navigace

České elektronické komunikace v roce 2007

19. 12. 2007
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: 29
Rok 2006 byl rokem konsolidace operátorů, a stále ještě zrychlujícího se nástupu broadbandu. Rok 2007 pokračoval v další konsolidaci operátorů, ale tempo růstu broadbandu se už výrazně zpomalilo. Český broadband byl i v roce 2007 stále relativně drahý a sešněrovaný objemovými limity. Digitalizace se dočkala své diginovely.

Konsolidace největších operátorů a providerů započala v ČR již v samém závěru roku 2004, podpisem smlouvy o prodeji Aliatelu do rukou GTS Czech, s následným vznikem společnosti GTS Novera. V roce 2005 trend ke konsolidaci pokračoval: GTS Novera postupně pohltila do té doby samostatné společnosti Nextra, Telenor Networks a Contactel. Naopak Český Telecom, jsa prodán (ještě v roce 2005, vládou Stanislava Grosse) do rukou španělské Telefóniky, v roce 2006 pohltil mobilní Eurotel, přejmenoval se na Telefóniku O2 Czech Republic, a rebrandoval i veškeré své služby. Také náš nejmladší mobilní operátor, Oskar Mobil, se definitivně přiženil do kosmopolitní rodiny Vodafonových. To Radiokomunikace, původně ještě „České“ (České radiokomunikace), se musely spokojit pouze s akvizicí společnosti Tele2. Zato ale mohly být prodány „z Islandu do Abu Dhabi“ (z rukou islandského vlastníka do rukou konsorcia, zahrnujícího i investiční spolčenost z Abu Dhabi).

V roce 2007 už zbylo prostoru pro akvizice poněkud méně, ale přesto nadále pokračovaly. A také se fakticky realizovaly již dříve oznámené akvizice. Tak třeba české UPC oznámilo koupi druhého největšího kabelového operátora v ČR, společnosti Karneval Media, již v srpnu 2006, ale teprve k prvnímu září 2007 dokončilo jeho integraci, a samostatný Karneval Media zanikl. Podobně rakouský inkumbent, Telekom Austria, již v roce 2006 oznámil koupi irské skupiny eTel Group, zahrnující také český eTel s.r.o. A než byla celá transakce schválena antimonopolním úřadem a skutečně realizována, uplynuly další měsíce: teprve koncem září 2007 byl český eTel plně zaintegrován do tuzemské dcery rakouského Telekomu Austria, společnosti Czech On Line (vystupující pod značkou Volný). A výsledný celek se při té příležitosti přejmenoval na sáhodlouhé „Telekom Austria Czech Republic“, zkratkou TACR.

Naopak nezdařil se prodej tuzemské pobočky nadnárodního Tiscali. A tak tato společnost přistoupila k málo vídanému kroku, kdy prodala své nejlukrativnější (tj. firemní) zákazníky jiné společnosti, ČD Telematika. A sama nadále působí na trhu, již jen pro zákazníky z řad domácností.

Jak se ale zdá, i přes stále pokračující konsolidaci je ještě prostor pro vznik nových operátorů. Příkladem může být MobilKom, který sice již na trhu působil dříve, ale teprve nedávno se mu podařilo „poskládat“ kmitočty a licence tak, aby mohl začít nabízet své mobilní datové služby celoplošně, v pásmu 410 až 430 MHz, na bázi technologie CDMA 1×Ev-DO, revize A. A tak začal budovat novou celoplošnou síť, a s malou pomocí přátel z médií se dokonce začal prezentovat jako čtvrtý mobilní operátor na našem trhu, poskytující své služby pod značkou U:fon.

Čím se nový U:fon naopak moc nechlubí, je to, že fakticky provozuje hned dvě sítě a technologie: vedle moderní technologie EV-DO ještě jednu, starší variantu CDMA, a to 1×RTT. A své hlasové služby, klasifikované jako pevné a nikoli mobilní (už i podle přidělovaných čísel) provozuje právě na této starší technologii. Skutečně mobilní hlasové služby od U:fona by mohly přijít na řadu někdy v příštím roce.

ADSL dochází dech

Příchod Mobilkomu, resp. U:fona, může naznačovat, že v oblasti mobilního (či alespoň „nomádního“) broadbandu není trh stále ještě nasycen, a je zde ještě prostor pro další rozvoj. To v oblasti „pevného“ broadbandu statistiky hovoří celkem jasně a jednoznačně: dosavadní růst se výrazně zpomaluje. Jako kdyby se tento segment trhu blížil nasycení.

Patrné je to na následujících dvou grafech, které ukazují vývoj ADSL přípojek v podání TO2 CR i jeho konkurentů, do 3. čtvrtletí 2007 včetně. První obrázek ukazuje absolutní čísla (sumární počty přípojek), a stále vykazuje určitý růst. Ovšem to, jak se mění tempo tohoto růstu, z něj není dostatečně patrné. To je vidět lépe až na druhém obrázku, který ukazuje relativní čísla, konkrétně čtvrtletní přírůstky ADSL přípojek – a to jak těch, které TO2 CR sama prodá koncovým zákazníkům, tak i těch, které prodá na velkoobchodní bázi (a koncovým zákazníkům je „přeprodávají“ jiní poskytovatelé), i ADSL přípojek na bázi zpřístupněných místních smyček.

ADSK od TO2 CR

Celkové počty ADSL přípojek (od TO2 CR)

U přeprodávaných ADSL přípojek (na obou obrázcích zeleně) je dokonce patrný úbytek: čtvrtletní přírůstky v letošním roce (viz druhý obrázek) byly nejprve nulové, a pak dokonce dvakrát po sobě záporné. To by se dalo vysvětlit tím, že alternativní operátoři se snaží migrovat své zákazníky z přeprodávaného ADSL na takové, které je realizováno skrze zpřístupněné místní smyčky (LLU). Jenže ani u zpřístupněných místních smyček to není nijak slavné: tempo jejich nárůstu kulminovalo na přelomu loňského a letošního roku. Od té doby, za druhé a třetí letošní čtvrtletí, i zde počty nových přírůstků jen klesají.

ADSL prirustky

Čtvrtletní přírůstky ADSL přípojek

Penetrace broadbandu v ČR

O penetraci broadbandu v ČR v roce 2007, stejně jako o celkových počtech broadbandových přípojek, si lze udělat obrázek hned z několika dostupných zdrojů. Jedním z nich jsou údaje, které na podzim nahlásil Český telekomunikační úřad do Bruselu, jako podklady pro sestavení každoroční implementační zprávy za celou Unii (nyní půjde již o 13. takovouto zprávu). Podle ČTÚ a jeho údajů – vztažených k polovině roku 2007 – u nás bylo na 1,25 milionu broadbandových přípojek, v následujícím složení (podle technologií):

Technologie Počet přípojek
ADSL 562 500
kabel 262 000
Wi-Fi 400 000 (odhad)
ostatní 20 000

K tomu je vhodné dodat, že počty WiFi přípojek nikdo přesně nezná, a uvedené číslo je pouze hrubým odhadem (byť zřejmě realistickým). Nicméně ani uvedené počty stále nezahrnují všechny přípojky, které mezi broadband určitě patří. Jde například o více jak 100 000 přípojek na bázi CDMA, které provozuje bývalý Eurotel (dnes Telefónica O2 Czech Republic), a nově je nabízí také U:fon. S jejich započítáním se dostáváme k celkovému počtu cca 1,35 mil. broadbandových přípojek v ČR, a tím k penetraci kolem 13,5 procenta. Vše stále k polovině roku 2007.

Celkový počet cca 1,25 milionu broadbandových přípojek v ČR vychází i podle statistik OECD (které čerpají z oficiálních údajů, a tedy zřejmě právě z těch od ČTÚ). Nicméně, jak ukazuje následující graf s penetrací (s počtem broadbandových přípojek na 100 obyvatel), stačí to jen na jedno z posledních míst v rámci zemí OECD. Ani se započítáním (očividně chybějících) CDMA přípojek bychom si ale naši pozici až tak nevylepšili.

Broadband na obyvatele

Počet broadbandových přípojek (na 100 obyvatel) dle OECD, k červnu 2007 (zdroj)

Graf od OECD naznačuje také na významnou anomálii České republiky: máme zdaleka největší podíl „ostatních“ variant připojení (na grafu jsou tmavě modré). Jsou to právě WiFi přípojky, u kterých je ale otázkou, zda si je ostatní státy započítávají také, či nikoli. Přede dvěma lety o tom byla i v rámci OECD i v rámci EU velká diskuse, ale letos už zcela utichla.

Český broadband: drahý a omezený

O důvodech, proč je penetrace broadbandu v ČR i v roce 2007 stále relativně nízká, a proč se tempo dalšího růstu výrazně zpomaluje, lze samozřejmě spekulovat. Jedním z důvodů může být nepoměr mezi cenami broadbandu a finančními možnostmi uživatelů. Zatímco ceny jsou víceméně srovnatelné s cenami světovými, naše platy takové zdaleka nejsou. A tak, s uvážením parity kupní síly, je náš broadband pro uživatele relativně drahý. Jak moc, ukazuje následující graf, opět od OECD a vztažený dokonce k říjnu 2007:

OECD

Rozpětí cen za Mbit/s, podle parity kupní síly (zdroj)

Přitom i v roce 2007 se objevovaly snahy poskytovatelů broadbandu v ČR řešit tento problém a nabídnout co nejlevnější varianty služeb. V oblasti ADSL se ale (bohužel) neubíraly cestou k tzv. nahému ADSL, které by nenutilo uživatele platit si k broadbandu ještě i hlasové služby. Místo toho se objevila skutečná kuriozita, v podání „vytáčeného ADSL“ od inkumbenta (služby O2 Internet ADSL Start). Tato služba se znovu vrací k již jednou překonané a odmítnuté tarifikaci podle času (resp. délky připojení uživatele), což u ADSL zcela popírá jeho hlavní přednosti. Navíc efekt snížení ceny zde byl uměle kompenzován velmi specifickým způsobem zpoplatnění provolaných minut nad dvouhodinový měsíční paušál, kdy každý týden docházelo k zaokrouhlení těchto minut na celé půlhodiny, samozřejmě směrem nahoru. Zřejmě až po negativní reakci veřejnosti bylo toto zaokrouhlování zrušeno a snížena maximální cena za službu, z původních 2149 korun na 1190 korun (vše včetně DPH). To je důležité například pro uživatele, který se zapomene včas odpojit.

Dalším důvodem, proč se broadband v ČR nerozvíjí tak jako v jiných zemích, mohou být i jeho specifické podmínky, konkrétně dané existencí tvrdých podmínek FUP (Fair Use Policy) a striktními objemovými limity. To vše zavedl svého času ještě Český Telecom, a ostatní poskytovatelé jej rychle následovali. Umožnilo jim to řešit určité problémy s přetěžováním jejich sítí, a posléze i poněkud snižovat ceny jejich služeb. Nicméně sami si tím odřízli pomyslnou větev, na které i sedí: FUP a objemové limity omezují uživatele a brání jim využívat kapacitně náročné internetové služby. Chybí tak poptávka po těchto službách, a kvůli tomu se moc výrazně nerozvíjí ani nabídka takovýchto služeb.

Jak moc je Internet v tuzemsku svázán a omezen objemovými limity, ve srovnání se situací v jiných zemích, ukazuje následující graf, opět od OECD a vztažený znovu k říjnu 2007. A to ještě s uvážením toho, že právě objemové limity se u nás v roce 2007 poměrně významně zvyšovaly. A že UPC jako první operátor objemové limity úplně odboural, a to k 1. červenci 2007 (ještě před sestavením výše uvedené statistiky OECD).

OECD

Četnost služeb s objemovými limity (tmavě) a služeb bez limitů (světle) (zdroj)

Ke zrušení objemových limitů posléze přistoupili i někteří další operátoři – ale stále s výhradou toho, že v případě zneužití (či nadměrného zatěžování) mohou být uplatněny určité restrikce. Je to logický důsledek skutečnosti, že i služby bez objemových limitů jsou vždy nějak konkrétně dimenzovány a jejich poskytovatel musí své zákazníky přimět k tomu, aby toto dimenzování respektovali – nebo se s nimi rozloučit. Jak ale v průběhu roku 2007 ukázaly první zkušenosti, ne všichni uživatelé to takto interpretují. A tak již došlo i na individuální řešení, včetně vypovídání služby.

Digitalizace televizního vysílání

Elektronické komunikace nejsou zdaleka jen jiným názvem pro dřívější telekomunikace. Jsou širším pojmem, který zahrnuje (kromě jiného) i rozhlasové a televizní vysílání. A právě v této oblasti byl rok 2007 také bohatý na události.

Došlo například k zajímavému rozvoji služeb IPTV. První službou tohoto druhu na našem trhu je služba O2 TV, v podání Telefóniky O2 Czech Republic. Odstartovala sice již v roce 2006, ale v roce 2007 se dále rozvíjela, a k počátku listopadu 2007 dosáhla 60 000 uživatelů. Je to málo, nebo naopak hodně? To asi záleží na úhlu pohledu.

V každém případě O2 TV už dnes není jedinou službou svého druhu. Až v srpnu 2007 odstartovalo IPTV v podání Volného (dnes již Telekomu Austria Czech Republic), a ještě dříve byly spuštěny IPTV služby jako 802.TV, ViaTV a další. A na světě je i první velkoobchodní nabídka IPTV v podobě služby Quickmeida.

BRAND24

Zdaleka největší pozornosti médií, veřejnosti i politiků se ale těší digitalizace zemského televizního vysílání, kolem které bylo i v roce 2007 (stejně jako v předchozích letech) opravdu hodně vášní. Dlouho to vypadalo tak, že se nebude dít prakticky nic, a dosavadní obstrukční taktiky budou slavit úspěch. Až se v Parlamentu přeci jen podařilo prosadit „odblokovávací“ diginovelu. Na poslední chvíli se do ní sice dostalo mnoho „much“ a vyslovených kuriozit, ale v celku lze asi konstatovat, že se tímto krokem digitalizace dostala ze slepé uličky. Tedy alespoň digitalizace zemského vysílání, protože třeba u digitálního vysílání pro mobily (DVB-H) zásadní překážky stále přetrvávají.

Teď jen aby se v následujících letech neutopila digitalizace zemského vysílání v dalších šarvátkách a půtkách, a aby na konci příslovečného tunelu digitalizace nebylo tradiční světlo, ale naopak tma. Tedy analogová tma, představující vypnutí posledního analogového vysílače.

Co je podle vás hlavním důvodem zpomalení růstu ADSL v ČR?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).