Ilustrace: Nenad Vitas
Myslím, že čtenářům Lupy není potřeba zdůrazňovat, že Google je formálně i prakticky v Česku. Po vyhledávači a místním zastoupení k nám posílá jednu službu za druhou, pochopitelně lokalizovanou. Za poslední týdny to je třeba blogovací systém Blogger.com, webová kancelář Google Docs či internetové fotoalbum Picasa Web Albums, předtím třeba vyhledávání na Google.cz nebo reklamní systém Google AdSense. Českého YouTube bychom se mohli dočkat do konce roku.
Google má vztah k českým uživatelům jiný než ostatní velcí zahraniční hráči. Yahoo s úspěchem české uživatele de facto ignoruje, přestože třeba doménu yahoo.cz má ve svém držení několik let. PayPal začal plně podporovat českou měnu, ale s lokalizací svého rozhraní a nápovědy se už neobtěžoval.
Microsoft v oblasti svých internetových aktivit Windows Live evidentně tápe, takže pro češtinu a české uživatele ne vždy fungují odkazy a přesměrování, jak by měly. Někdy je lokalizace tak strojová, že Čech znalý angličtiny se raději dobrovolně vzdá své mateřštiny. Viz třeba Windows Live Spaces. Kdo nadává na lokalizaci Windows Vista, zřejmě půjde do kolen…
To Google na to jde jinak. Překládá jednu svou službu za druhou. Překlady jsou vesměs zdařilé a přeložené verze funkční, až na pomalejší nasazování nových funkcí, jako třeba v případě Gmailu. Jenže teď se objevil jeden problém, resp. dilema. Má Google překládat i názvy svých služeb? A jak moc a nakolik doslovně?
V českém blogu Googlu toto téma nadhodil Lukáš Morávek. Diskuze k danému zápisku je velmi zajímavá a předmětem rozhodně není žádná akademická otázka. Naopak je to už věc běžící praxe. Z Google Docs & Spreadsheets
se staly Dokumenty a tabulky Google
.
Jsou tu tři otázky: Překládat názvy služeb do češtiny? Kam se slůvkem Google v názvu? Překládat názvy opravdu doslovně? Otázky jsou to zdánlivě jednoduché, odpověď překvapivě komplikovaná.
Můj názor je, že pokud není spuštěna odlišující se lokální verze a jedná se jen o volitelnou lokalizaci, název by měl zůstat původní. Ať v tom není guláš, do čehož počítám i šoupání se slůvkem Google na konec nebo na začátek názvu. Angličtina penetruje do češtiny tak agresivně, že už jedna další firma s anglickými názvy svých produktů nemůže nikomu uškodit.
Spíše naopak. Dnes tu máme službu s proklatě dlouhým názvem Webová alba programu Picasa
. Opravdu si někdo myslí, že se takový název bude v běžné mluvě používat? Nebo Dokumenty a tabulky Google
– to je sice o něco lepší, ale rozhodně ne o moc. Navíc by se dalo čekat, že bude fungovat adresa dokumenty.google.cz, ale nefunguje. Místo toho musíte opět použít adresu docs.google.com i při přístupu na českou verzi služby.
Podíváte-li se na názvy produktů a služeb v oblasti telekomunikací nebo kosmetiky, na české názvy narazíte jen v hodně výjimečných případech. Stačí sledovat jen jeden blok televizních reklam během libovolného pořadu v hlavním večerním čase. I ryze české firmy hojně používají angličtinu. Snad jako by anglický název zvedal úroveň výrobku. Chci tím říct, že angličtiny je tu již dnes mnoho a nevidím jediný důvod, proč by zahraniční firma měla stůj co stůj používat české názvy, i když jsou často krkolomné a působí jenom zmatky.
Google se snaží produkovat uživatelsky přívětivé a ergonomické služby. Daří se mu to. Proč to tedy komplikovat názvy, které zní jako z byrokratického slovníku? Navíc tu je problém, že názvy služeb prostě lokalizovat vždy nelze. Jak přeložit YouTube? Nebo Google Desktop? Google AdSense? Musel by se vymyslet úplně jiný český název.
Čeština už si minimálně jednou prodělala pokus o hledání vlastních názvů, ale opravdu bych nerad, aby se jistě vítaný vstup Googlu na český trh nesl ve znamení čistonosoplen, klapkobřinkostrojů, úsnivek, zelenochrupek, jezlínů, sestromužů a podobných nesmyslů…
