Technologie spojené se zemědělstvím se často v různých žebříčcích a analýzách řadí na druhý konec takzvané „hype“ křivky – moc se o této oblasti nemluví, zato ale v ní technologie nacházejí uplatnění a přinášejí výsledky. Už nějakou dobu se zde například používá internet věcí (IoT). Farmáři mají v polích senzory, které sbírají potřebné informace, a třeba takový moderní traktor je dnes zajímavý stroj.
Pořízení moderních zemědělských technologií každopádně nemusí být dostupné pro každého. Meteostanice, kterou lze umístit do pole, se dá pořídit od částek kolem jednoho tisíce eur za kus. Navíc není připojená online a údaje se musí stahovat ručně. Mezi kupci jsou tak spíše velké agropodniky s dostatkem financí. Takzvaná „precision agriculture“ ještě není masovou záležitostí.
„A právě i tohle je jedna z věcí, která nás dotlačila na stranu hardwaru,“ popisuje pro Lupu ředitel české společnosti CleverFarm Marian Driensky. Chytrá farma původně začala jako softwarový nástroj na správu farmy a evidenci agročinností. Jednou z funkcí bylo například automatické hledání dotací i s reporty. Pro zemědělce to bylo zajímavé, nikoliv však zcela zásadní a přesvědčivé.
Senzory na českých farmách
CleverFarm teď v lednu spouští ostrý provoz výrazně upraveného konceptu, který vedle softwarové části a satelitních snímků zapojuje také takzvané online senzory. Ty obsahují srážkoměr, teploměr a vlhkoměr. Senzor se zapíchne do půdy, o které pak dokáže předávat informace.
Přehled senzorů v online aplikaci CleverFarm
Druhou oblastí je pak skupina senzorů do porostu, díky kterým je možné měřit teplotu a vlhkost uvnitř rostlin. A do třetice je zde senzor, který se umístí přímo do sklizené a uskladněné úrody.
Takto rozmístěné senzory v nastavených intervalech sbírají požadované informace a následně je odesílají přes IoT síť do cloudu (systém CleverFarm běží na Amazon Web Services). Chytrá farma aktuálně využívá připojení přes síť SIGFOX, kterou u nás provozuje společnost SimpleCell. Na SIGFOX padla volba kvůli slušnému pokrytí, aplikačnímu rozhraní (API) a také tomu, že výrobce senzorů, se kterým CleverFarm spolupracuje, už byl na tento standard připraven.
Do budoucna ale plánuje přidat i podporu dalších standardů, konkrétně NB-IoT (v Česku spouští Vodafone a testuje T-Mobile) a LoRa (České Radiokomunikace, Starnet a lokální hráči).
Využití dle farmáře
Farmáři k naměřeným datům přistupují přes webové rozhraní, ke kterému získají účet. K dispozici budou rovněž mobilní aplikace a offline verze. V administraci lze vidět rozmístění senzorů na své farmě a naměřené údaje. Sledovat je lze v podstatě v reálném čase a také v historickém srovnání.
Senzor do uskladněné úrody
Do budoucna by k tomu měla přibýt analytická a prediktivní část. Díky tomu by se dalo například předejít řadě událostí („když se stane X, je takto velká pravděpodobnost, že nastane Y“). U naskladněné úrody se lze setkat s různými problémy. Mohou ji napadnou škůdci a hniloba a kvůli teplotě je reálným nebezpečím i samovznícení. Senzory umístěné v hromadách úrody dokáží na tyto věci s předstihem upozornit.
Jinak takovéto řešení usnadňuje běžnou práci, kterou zemědělci musí vykonávat. Jinými slovy mají informace online a nemusí kvůli nim nikam běhat. CleverFarm také přímo pomáhá s integrací. Senzory podle potřeby konfiguruje a poplatky za datové přenosy v IoT síti už jsou zahrnuty v ceně. CleverFarm prozatím ceny služeb dolaďuje, senzory jako takové každopádně vyjdou na jednotky tisíc korun.
Jednoduchá IoT stanice
Zemědělství je hodně různorodé a do značné míry záleží na farmářích, jak s technologiemi naloží. Jeden z pilotních agronomů v Česku například senzory umístil k vepřům. Lze tak sledovat podmínky, v jakých žijí, a případně mít podloženo, že zvířata neuhynula v neadekvátním prostředí. CleverFarm také chce farmářům postupně přidávat nové možnosti. Chystá se třeba měření ranní mlhy, solárního záření nebo amoniaku.
Povedený Portál farmáře
CleverFarm těží ještě z jedné věci. „Český stát provozuje zemědělský online portál, který je naprostou špičkou v Evropě,“ pochvaluje si Driensky. Jde o Portál farmáře, přes který ministerstvo zemědělství zpřístupňuje aplikace a informace, které má pod správou.
Údaje v aplikaci CleverFarm
Díky tomu si CleverFarm může třeba „natáhnout“ informace o parcelách a ty pak aplikovat jako vrstvu nad satelitní mapou. Zemědělec následně má k dispozici údaje o své farmě.
Česká firma v pilotním provozu spolupracovala s dvaceti farmami, například Zemědělským družstvem Mořina. Prozatím nejde o instalace s nějakým obřím množstvím senzorů, což často ani není potřeba. Například Zemědělská Cítov používá šest senzorů. Další farmy postupně přibývají.
CleverFarm je pětadvacetičlenný podnik investovaný fondem MindForge, který má v portfoliu firmy jako SODAT Software (náš text), Cognito, Gauss Algorithmic nebo CleverMaps. MindForge ve firmě drží podíl 50 procent, druhou půlku pak mají CleverMaps. Ty zároveň fungují jako mateřská firma, se kterou se sdílí know-how, data a podobně. CleverFarm vedle toho spolupracuje s Mendelovou univerzitou v Brně a Českou zemědělskou univerzitou v Praze.
S tímto zázemím chce chytrá farma letos rychle expandovat, a to i mimo Česko a Slovensko. První implementace už je hotová v Srbsku, zajímavá je Evropa jako taková a tým CleverFarm už byl zkoumat také Afriku. Právě na těchto různých trzích se využijí alternativy připojení k SIGFOXu, který prozatím nemá všude pokrytí.
Chytré zemědělství postavené na dostupném internetu věcí už také od roku 2016 praktikují na jižní Moravě. Do projektu Chytrá vinice se zapojily už asi dvě desítky pěstitelů vína, kteří rovněž díky senzorům získávají řadu údajů.
