Co přinesl výzkum v roce 2000?

První komunitou, která získala v České republice masový přístup k Internetu, byli akademici. Vzniklo postupně několik projektů, které měly za úkol umožnit jim přístup k síti sítí. Zatím posledním je TEN-155 CZ, jehož provoz byl hlavní částí výzkumného záměru Vysokorychlostní síť národního výzkumu a její nové aplikace v roce 2000. Nositelem tohoto výzkumného záměru pak je CESNET, z.s.p.o. Celý projekt má pětileté trvání, zahájen byl v roce 1999, takže ukončen bude v roce 2003, to však neznamená, že na něj nemůže navázat další. Jako ostatní roky, byla i letos vydána průbězná zpráva, která rekapituluje uplynulý kalendářní rok 2000.

Hlavní součastí TEN-155 CZ je samozřejmě poskytovaní připojení k Internetu vědeckovýzkumným organizacím. Kromě toho je však také řešena řada doprovodných výzkumných projektů. S ohledem na lepší přehlednost jsou tyto činnosti rozděleny do několika skupin (podrobnosti o jednotlivých projektech naleznete ve výše citované zprávě):

Vnější vztahy

V rámci této skupiny, která se zabývá vztahy s ostatními subjekty, jde z mezinárodního hlediska především o spolupráci při přípravě a realizaci nástupnického projektu k TEN-155 pod názvem Géant. Jeho hlavním cílem je vznik evropské optické sítě pracující na rychlosti v řádech Gb/s. Hlavní změnu proti předešlému projektu představuje pak z pohledu uživatelů pravděpodbně především to, že transatlantická konektivita je jeho součástí, takže by i připojení do Spojených států mělo dosahovat dostatečné kvality. Aby toho bylo možno dosáhnout, je velmi důležitá také spolupráce s americkým projektem Internet2 a kanadským CA*net3, jehož význam leží především v tom, že jde o vůbec první akademickou gigabitovou síť, která je výhradně určena pro IP protokol, takže poskytuje cenné zkušenosti pro obdobně zaměřenou síť evropskou.

Nejužším místem současné sítě je bezpochyby právě transatlantická konektivita, která byla v průběhu roku posilována až na současných 92 Mb/s a poprvé v historii našich akademických sítí se dosáhlo stavu, kdy i ve špičce zbýval dostatek volné konektivity, přestože tento stav trval pouze krátce. Problém s transatlantickou konektivitou by pak měl plně řešit až projekt Géant.

Jednou z mála oblastí, které jsou celému projektu vyčítány, je prezentační činnost. Na zlepšení těchto výsledků se bude podílet také náš server, který by měl v tomto roce s CESNETem těsněji spolupracovat. Prvním výsledkem jsou akademické články objevující se u nás jednou za čtrnáct dní. Doufejme, že tato spolupráce bude probíhat k oboustranné spokojenosti a především pak ke spokojenosti vás, tedy našich čtenářů. Významné změny se objevily rovněž na www.ten.cz, kde je možno nalézt několik nových sekcí a řadu dalších zajímavých informací. Přesto by přeci jen bylo možno poskytovat široké veřejnosti více informací.

Provoz

Mediálně nejzajímavějším výsledkem této provozní skupiny bylo bezpochyby zprovoznění okruhu mezi Prahou a Brnem o kapacitě 2,5 Gb/s, které se stalo první praktickou zkouškou pro budoucí přechod na gigabitovou páteř. V síti se také začala výrazněji uplatňovat technologie MPLS. Právě zkušenosti s touto technologií obstarávaly jednu z hlavních vědeckých činností mezinárodního charakteru, které projekt v minulém roce realizoval.

V praxi se také začíná objevovat odklon od technologie ATM a přechod přímo k IP. Koexistence několika technologií však měla za následek nižší stabilitu sítě než v roce 1999. Z pohledu externího uživatele však v minulém roce k žádným významným výpadkům nedošlo, tedy ne k takovým, které by nebylo možno zdůvodnit výzkumným charakterem sítě.

Mapa sítě TEN-155 CZ

Výsledný stav páteřní sítě TEN-155 CZ udává mapka. Došlo tedy k posílení několika linek, významnějších změn však doznala pouze externí konektivita a zprovoznění již zmiňovaného okruhu mezi Prahou a Brnem.

Technický rozvoj

Byla provedena optimalizace správy a řízení páteřní sítě. Podstatně vylepšené je také zpracování statistických údajů o provozu sítě v podobě vylepšení programu GTDMS. Část výsledků včetně aktuálního vytížení sítě je možno vidět na jejich stránkách.

Změn se dočkala také transparentní cache, kde došlo k výměně strojů Cisco Cache Engine za novější a spolehlivější CCE 550. Jejich počet se také zvýšil na osm. Změn doznaly i cache servery pracující pod Linuxem a využívající programu Squid – každý z nich dostal pevný disk o kapacitě 35 GB a průměrná životnost dat na nich se tak zvýšila na 11 dní. Dále je v síti použit také satelitní systém SkyCache, který slouží především pro příjem news, v síti je rovněž umístěn server Akamai určený především pro optimalizaci přenosu multimediálních streamovaných dat. Kombinací všech těchto technologií dochází k úspoře přenosového pásma cca 8,8 Mb/s, což je poměrně zajímavé číslo. S ohledem na nástup gigabitových technologií se však systém transparentních cache stane pravděpodobně zbytečným a nepoužitelným. Pro zajímavost, cache systémy generují denně přibližně 1,5 GB logu, což je zajisté uctyhodné číslo.

Výraznějšího rozšíření se dostalo také IP telefonii, ačkoli lze stále mluvit pouze o minimálním nasazení. Na mysli zde mám propojeních klasických telefonních ústředen přes IP síť. V současné době jsou propojeny ČVUT v Praze, VŠB-TU v Ostravě, MU v Brně a JČU v Českých Budějovicích. Stejně tak je možné spojení s několika zahraničními vědeckými institucemi.

V síti byly rovněž zprovozněny nové bezpečnostní prvky a bylo v praxi zkoušeno nasazení QoS, tedy služeb se zaručenou kvalitou, a to především v sítích LAN.

Výzkum

Přestože postavení České republiky ve výzkumu moderních technologií je vzhledem k našim finančním možnostem poměrně problematické, daří se především ve finančně méně náročných oblastech přispívat k celosvětovému vývoji.

Cenný skalp se České republice podařilo získat zejména pokud jde o MPLS (Multiprotocol Label Switching), kdy se TEN-155 CZ stal jednou z prvních sítí, která ho uvedla do rutinního provozu. Vzhledem k tomu, že v síti je provozována celá řada aplikací současně, došlo k řadě problémů. Ty se však dařilo postupně vyřešit a hrdně jsme se mohli prezentovat příspěvkem o MPLS na konferenci TERENA. Získané zkušenosti budou také velice cenné v projektu Géant.

Další oblastí vývoje, které se TEN-155 CZ věnuje je IPv6, kde byly především testovány možnosti směrovacích protokolů (RIPng a BGP4+) a bezpečnostní možnosti protokolu (IPsec). Jedním z výsledků jsou také tři články od Pavla Satrapy na Lupě, které nazeznete zde, zde a zde.

Další oblastí, které je věnována značná pozornost, je QoS, kde došlo vzhledem k celkovému odklonu od ATM a k přesunu ke QoS nad IP založenému na diffserv.

Aplikace

Z uživatelského hlediska jsou nejviditelnějšími výsledky činnosti různé aplikace v síti. Zde jde především o MetaCentrum a systém rozsáhlých distribuovaných výpočtů GRID. MetaCentrum dostalo také významný přírůstek v podobě 64 procesorového clusteru SGI. Centrum se pak podílelo na přípravě demonstračních výpočtů pro konferenci SC2000 v Dallasu, pracuje v rámci volného sdružení EGrid a stalo se také spoluřešitelem projektu DATAGRID.

Velmi populární aplikací jsou videokonference. Bylo realizováno několik konferencí, kdy byly úspěšně přenášeny přednášky mezi několika vysokými školami v ČR. V rámci této iniciativy také probíhá převedení některých kurzů a dalších materiálů do audiovizuální podoby za pomoci RealVidea.

Budoucnost

Na síť, která změnila název na CESNET2, čeká především zapojení do projektu Géant a v návaznosti na to řada změn. Mimochodem změna názvu, který by mohl delší dobu vydržet, určitě není špatným nápadem, protože právě neustálé změny názvů vnášely do problému z pohledu široké věrejnosti řadu zmatků. Nový název má však nevýhodu v podobnosti s loni prodanou komerční sítí CESNET, což je asi nejvýznamnější událost, která nám v předešlém přehledu chyběla. Uvidíme, kdy bude do názvů kolem akademických sítí vnesen konečně pořádek.

Se vstupem do projektu Géant bylo také nutno vypsat výběrové řízení na dodavatele potřebných přenosových tras a o výsledku hovoří také to, že dodavatelem celkem sedmi okruhů bude šest společností! Významnou změnou sítě CESNET2 bude také přehodnocení stávající politiky připojení k síti. V návaznosti na projekt Géant nebudou již připojovány pouze instituce a a organizace zabývající se výzkumem, ale také např. vyšší odborné školy, střední školy, základní školy a jiné vzdělávací instituce, organizace podporující kulturu a prosperitu (pokud nejsou založeny za účelem podnikání), organizace státní a územní správy, měst a obcí a samosprávy. Připojení těchto subjektů však nebude realizováno přímo na páteřní síť, ale prostřednictvím lokálních partnerů. V současné době je sice trochu brzy hodnotit tento systém a jeho předpokládanou úspěšnost, jisté však je, že vzniká další síť ochotná a opravdu schopná připojit obrovské množství škol v České republice.