Hlavní navigace

ČT3 bude vysílat do června 2021. Potom se uvidí podle DPH

30. 11. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Česká televize
Průzkumy ukazují, že si 80 procent diváků přeje, aby nostalgický program ČT3 pokračoval ve vysílání. Zatím zůstane v provozu do léta. Jeho další existence závisí na tom, jakou podobu daní schválí parlament.

Původně provizorní stanice ČT3, kterou Česká televize spustila v březnu 2020 jako společníka pro seniory v době nouzového stavu, se možná stane trvalým programem. „Kanál ČT3 má v současné době vedle ČT art nejvyšší hodnoty divácké spokojenosti a 80 % české veřejnosti stojí o pokračování jeho vysílání, což jakožto zástupce klíčové cílové skupiny deklaruje i Rada seniorů České republiky. Pandemie však zasáhla Českou televizi v době, která je pro ni ekonomicky náročná. Jistě víte, že reálné příjmy České televize od roku 2008 klesají, zatímco rozsah veřejné služby roste. Tato situace, jak ostatně dlouhodobě a pravidelně upozorňuji od svého nástupu do funkce v roce 2011, je neudržitelná,“ podotýká generální ředitel Petr Dvořák.

Pokud nebude dlouhodobé financování České televize po roce 2022 vyřešeno, bude nutné nabídku seškrtat. Podle plánů, které minulý týden schválila Rada České televize, to v tom případě bude znamenat rušení nákladné původní tvorby, zejména dramatických formátů, animovaných příběhů, dětské tvorby a dokumentárních pořadů. Ztenčí se také podpora českých filmů a výrazně se omezí kulturní a sportovní pořady.

„Finanční rámec, který stojí před ČT v dalších třech letech, je v některých aspektech neradostný a určitě zaslouží ze strany vedení ČT i Rady ČT velkou pozornost,“ řekl radní Pavel Kysilka. „Do skupiny nejistot a rizik musíme zařadit riziko změny způsobu stávajícího účtování DPH. Pokud by nastalo, tak by to znamenalo roční negativní zásah do rozpočtu České televize ve výši 350 milionů korun,“ zdůraznil.

A právě na tom, jestli bude Česká televize moci nárokovat odpočet DPH za pořízené služby, závisí další osud nostalgického vysílání ČT3. Zatím má jistotu do června 2021.

„Pokud v průběhu první poloviny roku 2021 nebude zajištěno jeho dlouhodobé financování (např. potvrzením možnosti současného způsobu účtování DPH i po roce 2021), potom bude jeho vysílání ke konci června 2021 ukončeno a program ČT3 se tak nestane trvalou součástí programové nabídky České televize,“ upozorňuje vedení televize v dlouhodobých plánech na další roky.

Klíčovou diváckou skupinou zůstávají lidé starší 65 let, vysílání zůstane v rozmezí od 9.00 do 22.00. Stěžejní provozní náklady tvoří zejména odměny autorům a výkonným umělcům za znovuuvedení díla (tzv. reprízné). Další peníze stojí výroba skrytých titulků a audiopopisů a údržba odbavovacího pracoviště. Samotné rozšíření časového rozsahu vysílání nepředstavuje zásadní nárůst nákladů, protože ČT3 sdílí například večerní zpravodajský blok. Celkové odhadované roční výdaje spojené s programem ČT3 tak dosahují výše 70 až 90 milionů Kč.

Protože ČT3 vytěžuje televizní archiv, musel se zvýšit objem digitalizace archivních záznamů. „ČT3 totiž na obrazovku uvádí díla, která se ve vysílání mnohdy neobjevila desítky let a jejichž technická kvalita tak neodpovídá současným potřebám televizního vysílání,“ sdělila Česká televize.

Dlouhodobé plány jsou sestaveny nejen s cílem zabezpečit fungování ČT do roku 2024, ale také s cílem nevytvořit žádné zásadní krizové situace po tomto roce. Na konci roku 2024 bude mít ČT na účtech stále dostatečný objem finančních prostředků, který Rada České televize stanovila jako povinnou rezervu.

Jestliže však kvůli změně účtování DPH přijde Česká televize o 350 milionů korun ročně, je to tak velký zásah do rozpočtu, že ČT3 nebude jedinou obětí. Generální ředitel se kvůli tomu sešel s premiérem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.

„Pan ředitel Dvořák mi vysvětlil, že by rádi uplatnili nárok na odpočet DPH za pořízené služby, a to až do roku 2024. ČT díky tomu prý pak bude moct zainvestovat do kultury, sportu nebo do programu ČT3. Slíbil jsem mu, že to proberu s paní ministryní financí Schillerovou, protože právě v době boje s pandemií vnímám takovou službu pro lidi jako velmi důležitou,“ komentoval schůzku Babiš.

I pokud účtování DPH zůstane v dosavadní podobě, tedy s výjimkou pro veřejnoprávní média, stejně není v příštích letech vyhráno.

„Po roce 2024, pokud nedojde k valorizaci poplatků, nebude mít ČT možnost čerpat zjednodušeně řečeno z historické rezervy. O to víc, myslím, vystupuje důležitost toho, na čem jsme se shodli před několika měsíci, což je ta nezávislá analýza a doporučení pro hospodárnost při nakládání se zdroji v České televizi,“ myslí si radní Pavel Kysilka. Hloubkový audit začne nejdřív příští rok.

„Financování prostřednictvím televizního poplatku, jehož reálná výše mezi lety 2008 a 2021 klesla skoro o čtvrtinu, je dále neudržitelné bez dopadu na rozsah služby, kterou veřejnoprávní média poskytují. Z ekonomického pohledu tedy není systém fixního poplatku dlouhodobě funkční. Vzhledem k technologickému vývoji je také do budoucna těžko obhajitelné spojovat povinnost platit televizní poplatek s držením televizního přijímače. V situaci, kdy čím dál větší část populace konzumuje televizní obsah i na jiných zařízeních, by takový přístup vytvářel ve společnosti výraznou nerovnost v neprospěch zejména starších obyvatel,“ varuje vedení České televize.

DT2021

Čtěte také: Česká televize dokáže bez navýšení poplatku fungovat do roku 2024, ale pak už bude muset omezit rozsah činností. Bez posílení příjmů jiná možnost není, říká v rozhovoru finanční ředitel David Břinčil.

Radní Kysilka míní, že by televize měla do budoucna zvážit zpoplatnění iVysílání. „Nový systém iVysílání a jeho vývojový tým má zadání, aby zkoumal možnosti různých druhů monetizace, a jedním z nich je i paywall,“ připouští generální ředitel Dvořák. Televize však musí ještě posoudit například soulad takového řešení s evropským právem, aby nedocházelo k takzvané nedovolené veřejné podpoře. Jinými slovy, aby to nebyla komerční aktivita nad rámec financování veřejné služby z poplatků.

„V roce 2021 předpokládáme širokou odbornou i politickou debatu o budoucím rozsahu veřejné služby poskytované občanům České republiky oběma veřejnoprávními institucemi, tedy Českou televizí a Českým rozhlasem. Ta by měla zároveň následně stanovit požadovaný rozsah a definici financování této veřejné služby,“ uzavírá dlouhodobý výhled vedení České televize. Také Rada České televize by chtěla do budoucna uspořádat seminář, jaké modely televizních poplatků se využívají ve světě.

Autor článku

Novinář, mediální analytik a lektor digitální komunikace. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.