Svou představu eGovernmentu na Czech Internet Forum 2006 představila bývalá ministryně informatiky. „Obíhá dokument, ne občan.“ je základní tezí výhod elektronického kontaktu s úřady. Výhody jsou však i na straně samotných úřadů, pro které elektronická forma komunikace znamená zjednodušení a zrychlení práce, řada věcí by dokonce mělo být možné úplně zautomatizovat.
Proč na eGovernement stále v podstatě jen čekáme? Chyběla politická vůle něco měnit, i ve světě modernizace vždy pramenila z politické potřeby. Například ve Velké Británii posloužil důraz na informační technologie Tony Blairovi pro vybudování pověsti moderního politika. I u nás dnes je rozvoj technologií v programech všech politickch stran včetně KSČM, reálný přístup je však jiný. Prakticky chybí tlak veřejnosti.
V oblasti zákonodárství došlo k pokroku, nejen v podobě Zákonu o elektronických komunikacích, ale též v podobě novel řady zákonů a vyhlášek, které rozvoji bránily – nový správní řád, Zákon o správních poplatcích a další.
K pokroku údajně došlo i v integraci různých projektů a řešení, které jednotlivé úřady používají, vznikl Portál veřejné správy i celá řada dalších projektů v koordinaci více úřadů, přestože vnitřní komunikace uvnitř státní správy vázne.
Fungujícím projektem eGovernmentu je tzv. „Transakční část Portálu veřejné správy“, zejména elektronická komunikace s Českou správou sociálního zabezpečení. V systému je registrováno na 44.000 firem od roku 2003 zde proběhlo přes 600.000 transakcí.
Chybí přesvědčení, že reforma státní správy a přizpůsobení moderním komunikačním a inbformačním technologiím je skutečně nezbytné, a tedy i ochota něco dělat. Stále nedošlo k přijetí Zákona o sdílení dat, elektronický podpis stále není považován za rovnocenný s podpisem papírovým.
