Hlavní navigace

Daniel Meron (Izrael): Chce to drzost, pragmatismus a touhu zlepšit svět

Karel Wolf

Co stojí za úspěchem izraelských technologických firem a kolik tamních startupů působí v Česku? V rozhovoru popisuje velvyslanec Státu Izrael v ČR.

Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Kolik úspěšných izraelských startupů dnes vůbec působí v České republice?

Myslím, že v současné době můžeme pozorovat zvýšený zájem izraelských startupů o Českou republiku, a naopak Čechů o izraelské startupy. Mohu vám dát dva příklady těch velmi úspěšných, prvním z nich je OrCam (v ČR poprvé představen na dubnové konferenci Inspo, zaměřené na technologie pro handicapované – pozn. redakce). Je to technologický startup, který vyrábí pokročilá wearable zařízení na bázi umělé inteligence, jež značně usnadňují život slepcům a lidem se silně poškozeným zrakem. Ti díky nim mohou například číst text nebo rozeznávat tváře. Společnost už v České republice získala první ocenění.

Druhým příkladem je společnost Print Syst specializující se na 3D tisk. Společnost patří mezi jednu z největších společností v seed fázi ve střední a východní Evropě. Jde o společnost orientovanou primárně na koncový trh. Inovace, se kterou přišla, spočívá v plně automatizovaném workflow 3D tisku.

To jsou tedy dva příklady, určitě by se těch zajímavých našlo více, ale ne o všech společnostech víme (některé společnosti jsou příliš malé a nedají o sobě vědět). Možná by vás také mohlo zajímat, že zde existuje poměrně úzká spolupráce mezi společností Škoda Auto a izraelskými technologickými společnostmi.

Mohl byste toto téma trochu rozvést?

Škoda začala relativně nedávno investovat do izraelských startupů z různých vertikál. Existuje například společnost Anagog, což je izraelský startup vyvíjející technologie z oblasti umělé inteligence, které se používají v aplikacích pro chytré telefony. Tyto technologie analyzují data ze senzorů telefonu a ta pak používají k vytváření vzorků pohybu. Škoda v tomto projektu před několika měsíci zakoupila menšinový podíl, aby získala k technologiím přístup.

Izraelských startupů, se kterými Škoda Auto spolupracuje, je ale ve skutečnosti mnohem více, o to by vám ale více prozradila spíše ředitelka Digi Lab ve Škodě Auto Jarmila Plachá. Když to ale zobecním, tak izraelský fokus na digitální technologie se s požadavky Škody výborně doplňuje.

Mohl byste prozradit něco o česko-izraelské startupové spolupráci a také o česko-izraelském akcelerátoru CIPA?

Před několika měsíci jsme podepsali s ČVUT dohodu o spolupráci při tvorbě frameworku jménem CIPA (Česko-izraelský akcelerátor) a nyní se nacházíme uprostřed realizace prvního partnerství. V jeho rámci osm nejlepších studentů z Technionu v Haifě (což jedna z našich předních technických škol) přijde do České republiky, propojí se s osmi nejlepšími studenty z českého ČVUT a čtyři české společnosti jim zadají výzvy, na kterých budou společně pracovat. Nepůjde přitom ale o nějaké modelové školní scénáře, všechny výzvy představují skutečné problémy, které tyto společnosti v současné době trápí. Modelovým příkladem může být například řízení autonomního vozu úzkými uličkami Prahy.

O jaké společnosti se jedná a na čem budou studenti spolupracovat? 

Jde o významné české průmyslové hráče, naleznete mezi nimi ČEZ, respektive ČEZ ESCO, Nordic Telecom, ELTODO a AERO4TE. Mezi vybraná témata patří elektromobilita a řízení životního cyklu elektrobaterií, provoz dedikované mobilní sítě pro kritické aplikace od společnosti, budoucnost dopravy v rámci autonomní mobility ve velkých městech a systém TE-VOGS ke zvýšení bezpečnosti pozemního provozu. Koncem dubna bychom měli oznámit výsledky této výzvy a doufám také řešení, které budeme moci zadávajícím firmám nabídnout a ony je v průběhu následujícího roku implementují. Studenti pak budou moci strávit dva dny na Technionu v Haifě.

Nejedná se tak trochu o hledání místních talentů?  

Nejedná se o hledání nových talentů, ale o snahu řešit reálné problémy, se kterými se firmy potýkají v každodenním životě. Již dnes máme řadu firem, které s námi chtějí spolupracovat na druhém kole projektu. Jedná se o spolupráci napříč obory – máme zde studenty mechanického inženýrství, elektroinženýrství, počítačového inženýrství atd. A oni všichni dohromady mají teoretické vědomosti, jak podobné problémy řešit. Aplikace teoretických technologických znalostí do praxe je také oblast, v níž má Izrael velmi dobrou expertízu a kde můžeme své zkušenosti předat dále. 

Izrael tento měsíc ukončil spolupráci s českým CyberGym Europe, víte více o důvodech tohoto rozhodnutí? 

Samozřejmě o této událostí vím, je to ale trochu jinak, než jak by se mohlo z dramatických titulků v médiích zdát. CyberG Europe, což je nový název CyberGym Europe, pokračuje i nadále ve spolupráci s izraelskými společnostmi. Celá situace vznikla tak, že společnost měla časově limitovanou smlouvu se CyberGym Izrael, kterou se jednoduše rozhodli nadále neprodlužovat. Sám jsem se jich na důvod ukončení spolupráce ptal a šlo čistě o byznysové rozhodnutí po vypršení kontraktu, samotnou spolupráci si česká strana pochvalovala. Společnost ale nyní spolupracuje s jinými izraelskými firmami.  

Mohl byste prozradit něco o tom, jak vlastně vypadá izraelská startupová kultura (s důrazem na technologický a cyber sektor)?

Myslím, že klíčovým faktorem, který izraelské startupové prostředí odlišuje, je ekosystém. Izraelci pracují v prostředí, které je pro startupy velmi příznivé a produktivní. Dám vám příklad.

V Beershebě, což je místo v jižním Izraeli, jsem se loni setkal se společností MC Square (později zakoupenou společností DELL) a oni mi vysvětlovali, proč je pro ně ideální fungovat právě v Beershebě. Vše, na co si začínající firma vzpomene, zde totiž leží v akčním radiu 5 kilometrů.

Potřebujete akademiky, do univerzity to máte přes ulici, právníky rozumějící prostředí začínajících firem dveře hned vedle vás, lidi z byznysu v budově naproti. Všechno je ve stejné oblasti a vedle toho tam vládne pozitivní startupová atmosféra.

Podobné je to také v Tel Avivu, o kterém se říká, že je to město startupů, a já bych řekl, že jde o jedno z nejlepší startupových prostředí na světě. Ze 7000 startupových společností jich 1000 připadá právě na Tel Aviv. 10 % celkového workflow v Tel Avivu připadá právě přímo na startupy, pro srovnání normální na jiných místech jsou to 3–4 procenta.

Mohu to potvrdit z vlastní zkušenosti, moje dcera pracuje v izraelském startupu právě v Tel Avivu. Když dokončovala univerzitu (obor počítačové inženýrství), dostala poměrně lukrativní nabídku od Microsoftu v Herzliyi. Jednalo se o práci 40 minut cesty autem od Tel Avivu. Ona se prakticky okamžitě rozhodla nabídku odmítnout, protože si mohla vybírat z obrovského množství technologických startupů přímo v okolí svého bydliště a 40 minut cesty pro ni byla příliš vysoká daň.

Dalším faktorem jsou vládní pobídky pro vznik nových startupů. Máme inovační agenturu, která nyní spadá přímo pod předsedu vlády a která masivně podporuje celý ekosystém. Naposledy například přišli s pobídkou pro ženy ve startupových společnostech, neboť se ukázalo, že se do této oblasti pouští jen velmi málo žen. Snaží se také podporovat vznik startupů v méně rozvinutých regionech, kde je šance, že společnosti, pokud uspějí, mohou táhnout místní ekonomiku. Nejde tedy jen o to někam poslat peníze, ale také správně prioritizovat, kam by peníze měly jít.

Další faktor, který se ovšem netýká jen startupového prostředí, ale průmyslu obecně, je obrovský důraz naší vlády na výzkum a vývoj. 4,3 % našeho státního rozpočtu jde právě na výzkum a vývoj. To je, s výjimkou Jižní Koreje, největší podíl na světě.

V neposlední řadě se snažíme podporovat mladé lidi a dávat jim optimální podmínky pro to, aby se později mohli odvážit založit si vlastní společnosti. Každý izraelský středoškolák musí absolvovat z matematiky a angličtiny, na to je na školách kladený největší důraz. Na vyšších stupních zase vláda klade důraz na obory, jako je ekonomie, matematika, inženýrské obory. Někdy se říká, že Izrael zažívá krizi humanitních oborů, některé třídy jsou na univerzitách již tak malé, že se musí zavírat. To je určitá daň, kterou za to platíme. Má to ale výsledky, na Bloomberg Innovation Indexu se Izrael nedávno v celkovém hodnocení dostal na páté místo před Spojené státy, na což jsme velmi hrdí (na prvních čtyřech příčkách jsou Jižní Korea, Japonsko, Německo a Finsko – pozn. redakce).

V podobné situaci, jako byl před lety Izrael, vidíme dnes Českou republiku, která se myslím začíná ubírat podobným směrem. Věřím, že pokud bude dělat podobný rozhovor někdy budoucnu, řekněme za pět let, přijdete s úplně jinými otázkami, protože Česká republika začíná jít rychle nahoru.

Vidíme aktivity vlády, CzechInvestu, inovačních center a cítíme mnohem větší otevřenost spolupráci s Izraelem, ale i dalšími zeměmi. Český předseda vlády Andrej Babiš navštívil v únoru pracovně Izrael kvůli budoucí spolupráci v oblasti vědy a výzkumu, udělalo na něj dojem, kam se po technologické stránce Izrael ubírá, a řekl nám, že vidí potenciál ve vzájemné spolupráci.

Kolik izraelských startupů je vlastně z kybernetické oblasti?

Myslím, že by to mělo být 350 společností, což není úplně malé číslo, ale máme několik tisíc dalších technologických startupů, které se zaměřují na chytrá města, zemědělství, vodohospodářství, zdravotnictví a medicínu, fintech, cleantech a další obory, které jsou nakloněné inovacím.

Jak důležitou roli hraje v prostředí izraelských technologických startupů armáda?

Určitě bych řekl, že obrovskou. Je to jedna ze čtyř nebo pěti hlavních sil, která pohání kupředu izraelskou scénu jako takovou. Je to dáno tím, že je bohužel Izrael obklopen zeměmi, které jsou, nebo alespoň většina z nich je, vůči Izraeli nepřátelská. A i pokud se nejedná o postoj celých zemí, tak minimálně nějaká jejich radikální součást je vůči Izraeli zaujatá.

Izraelský obraný protiraketový systém Arrow, který Izrael vyvinul ve spolupráci s USA, je například pravděpodobně nejlepší svého druhu na světě. Mnoho mladých lidí získává na těchto systémech své první zkušenosti, které později (po čtyřech až pěti letech) uplatní v byznysu.

Jedním z takových příkladů je společnost Check Point, která dnes patří k vedoucím světovým hráčům na poli kybernetické obrany. Její zakladatel Gil Shwed byl před mnoha lety mladým vojákem izraelské armády, který se podílel na kybernetických operacích. Později svoje zkušenosti využil k založení malého startupu, ze kterého je dnes světově uznávaná velká společnost.  

Jaký důraz Izrael klade na přípravu na kybernetickou válku?

Musíme se bránit na všech úrovních. Jen pár týdnů před nadcházejícími volbami byly podle našich médií údajně Íránci hacknuty telefony rodiny premiéra Benjamina Netanjahua, což se okamžitě před volbami začalo velmi řešit. Kybernetická válka se tak stala součástí dokonce našich současných voleb. 

Možná bych ještě mohl dodat, že v oblasti kybernetické obrany spolupracujeme s Českou republikou i na vládní úrovni. Máme také velké uznání pro NÚKIB, jeho šéf pan Navrátil navštívil Izrael a myslím, že v čele úřadu odvádí dobrou práci.

Kdybyste měl shrnout hlavní důvody, proč jsou izraelské technologické společnosti ve světě tak úspěšné, co byste řekl?

Jeden důvod jsem v rozhovoru již zmínil, a to je zkušenost z armády. V devadesátých letech a na přelomu tisíciletí jsme také měli velkou imigrační vlnu z postkomunistických zemí a speciálně pak z Ruska. Mnoho židů mělo najednou možnost opustit zemi a během 10 let tak Izrael pojmul 1 milion lidí. Mezi touto imigrující populací bylo velmi vysoké procento vědců ze střední a východní Evropy a Ruska.

WT100 obecný tip

Třetím důvodem, a ten je myslím velmi důležitý, je přístup. V Česku žije žena, která se jmenuje Linda Štucbartová, ta v minulosti uspořádala delegaci žen do Izraele a nedávno měla na University of New York in Prague TED talk na téma izraelská inovace. Tam na téma izraelské inovační scény prohlásila, že Izraelci mají tři podstatné vlastnosti: chucpe, tacheles, tikkun olam.

Chucpe je určitá míra drzosti, která umožňuje sebrat odvahu, i když nejsem dokonalý, a vzít na sebe riziko neúspěchu, tacheles znamená schopnost být velmi pragmatický a tikkun olam spočívá v touze zlepšovat svět. Samozřejmě nejde o vlastnosti, které by měli výhradně Izraelci, ale jedná se o něco, co je velmi hluboko zakořeněno v izraelské kultuře.