Nejprve snad poznámka, která je natolik triviální, že ji má smysl napsat pouze pro úplnost. Když novináři, ale i analytici, píší o budoucnosti Googlu (Microsoftu, apod.), je to samozřejmě v řadě ohledů směšné. Pokud by jejich názory na vzestup či krach firmy měly nějakou relevantní váhu, nechali by si je nejspíš pro sebe a svých vědomostí využili například ke spekulacím s akciemi. Prognózy, hodnocení a vysvětlování, proč něco s Googlem je nebo naopak bude jinak, je tedy třeba brát spíše jako určitou duševní rozcvičku typu „kdo neví, tak o tom mluví či píše“, zvlášť když se těmito činnostmi ještě navíc živí.
Ať tak či onak, pár takových úvah se v poslední době objevilo, pokusy o analýzu aktuální situace Googlu byly zveřejněny například na americkém Computerworldu nebo v New York Times. Vyplývá z nich jistá skepse. Google jako by ztratil to, čím se až dosud odlišoval, co pro něj bylo specifické: tedy především vysokou kvalitu služeb, důraz na až technokratickou efektivitu namísto efektních pozlátek.
Ani pracovat pro Google už možná není o nic víc „in“ než pro jiné firmy v oboru. Google si svoji image zakládal na to, že svým zaměstnancům nabízel jídlo zdarma, poskytoval fitness, možnost věnovat se po část pracovní doby open-source projektům. Komentátoři tvrdí, že tyhle motivace poněkud přestávají zabírat (jistě, manažery tohle stejně nemotivovalo), respektive se ukázaly neefektivní, protože management je unavován řešením souvisejících marginálií namísto vlastního podnikání.
Někteří důležití zaměstnanci odcházejí. Sergey Solyanik, který se v Microsoftu podílel jako manažer na vývoji Windows Home Serveru, se z Googlu vrátil zpět do Microsoftu. Přitom by se zdálo, že právě zaměstnanci jsou tím, co pro úspěch Googlu bylo klíčové a i samotný způsob jejich náboru dokázal v minulosti zaujmout.
Akcie Google klesly za poslední rok o cca 30 %. Ačkoliv pokles na akciových trzích byl všeobecný, Google padal klesal více než trhy, respektive technologický sektor jako celek. To samozřejmě nemusí samo o sobě mnoho znamenat, může jít prostě jen o vyvážení předešlého burzovního šílení, které s vlastním podnikáním firmy příliš nesouvisí.
Možná, že na firmě se negativně projevuje přílišné rozkročení. Začala jako vyhledávač, který chce být právě jen vyhledávačem a nikoliv portálovým molochem, posléze však spustila celou řadu dalších služeb. Některé bezesporu inovativní (Gmail), u jiných ale není přínos pro provozovatele příliš zřetelný. Zajímavé je v této souvislosti zkusit porovnat úspěch podnikání Googlu s Microsoftem, nicméně je zde jeden zásadní problém. Microsoft má různé divize, hospodářské výsledky firmy se zveřejňují v souvislosti s jednotlivými produkty. Jakkoliv jsou jednotlivé oblasti podnikání firmy propojeny, můžeme vytvářet schémata ve smyslu „operační systém se (ne)prodává, kancelářské balíky ano, ale zvlášť rostly serverové produkty“.
U Googlu těžko říct, co z jeho podnikatelských nápadů – tedy kromě vyhledávače – firmu živí a co naopak funguje jako koule na noze. Vyplatila se koupě YouTube? K čemu byl vývoj map či Google Apps? Jak si stojí GMail a jak se ve finančních výsledcích firmy projeví Chrome? Bohužel můžeme asi pouze tázavě pokrčit rameny.
U nových služeb se oproti původně spartánskému, technokraticky orientovanému vyhledávači začínají ve větší míře objevovat chyby. Gmail byl v poslední době několikrát nedostupný. Chrome musel být záplatován prakticky ihned po svém uvedení. To samozřejmě není nic divného a už vůbec ne tragédie, ale firmu to řadí do kategorie dalších „normálních subjektů“, kde se podobné věci prostě stávají.
Sergey Solyanik po svém odchodu navíc tvrdí, že cílem vývojářů je čím dál více to, aby služby byly „cool“, než aby fungovaly efektivně. Firemní kultura se od technokratické střízlivosti posouvá k rozjuchaným tanečkům, skoro free stylu dodavatelů zboží pro teenagery, nikoliv podnikání seriózní softwarové firmy. To může být nakonec důležitější než momentální finanční výsledky vyplývající z toho, jak moc se kliká na kontextovou reklamu, nebo více či méně náhodné výkyvy v cenách akcií.
Preston Gralla v této souvislosti na americkém Computerworldu uvádí, že Microsoft si může mnout ruce: ještě další posun tímto směrem a namísto ohrožení ze strany Google Apps může firma začít podemílat pozici Google i v oblasti vlastního internetového vyhledávání. Google jistě ještě nějaký čas bude těžit z hodnoty značky, ovšem zda tohle má být pro firemní zákazníky motivací, aby své agendy převedly do Google Apps, to je dle Grally opravdu otázka. Navíc se ironicky ptá, zda by dodavatel aplikací, o jejichž adopci má uvažovat podniková sféra, neměl za čtyři roky uvést něco jiného než betaverzi (GMail byl takto uveden v roce 2004).
Ještě závěrečná poznámka k firmě, která „nechce škodit“, či snad „nechce být zlá“. Ono to dost dobře nejde, firma poškozuje minimálně své konkurenty na trhu, akcionáři Yahoo byli samotou existencí Googlu jistě finančně poškozeni. Ostatně z evoluční biologie by se dal vytáhnout bonmot, že kočka není primárně nepřítelem myší, ale jiných koček (loví myši proto, aby lépe obstála ve vnitrodruhové konkurenci). Nicméně tohle jisté pokrytectví Googlu těžko klást za vinu, neboť je rozšířené natolik všeobecně, že zřejmě prostě patří k věci – jiné firmy mají svá „poslání“, „sociální odpovědnost“… doplňte dle vlastních zkušeností, přičemž shromáždění takové sbírky textů by jistě mohlo být samo o sobě zajímavé. Někdy se zdá, že nestačí, aby firma neporušovala zákony a vydělávala peníze svým vlastníkům, velcí hráči na trhu odkládají civilní střízlivost a používají téměř jazyk náboženských sekt.
V tomhle se ale Google nijak od konkurence neodlišuje. Hodnocení působení firmy z pohledu uživatele může být nanejvýš subjektivní: byl by hypotetický „svět bez Googlu“ pro nás osobně lepší, nebo horší? Kdo vyhledával na Internetu nebo používal webové e-maily před Googlem, nejspíš zkrátka připustí, že s Googlem se mu žije příjemněji. Nic více, ale ani nic méně. Otázkou je, jak Google na tohle dokáže navázat.
