„DAB není náhradou za analog“
Zavádění digitálního rozhlasového vysílání není náhradou stávajícího analogového rozhlasového vysílání, oba způsoby vysílání budou souběžně využívány v dlouhodobém horizontu.
Tolik praví vládou schválená Strategie správy rádiového spektra a odráží tak situaci, ve které se rozhlasová digitalizace nachází již několik let: nejde o proces vynucený, kdy by se muselo analogové vysílání vypínat, zároveň ale bez vypnutí velmi krátkých vln (FM pásma) nebudou mít posluchači vážný důvod pořizovat si digitální rozhlasové přijímače a ladit rozhlasové multiplexy. Strategie ale míní, že současná právní úprava podněcuje provozovatele FM vysílání k podpoře přechodu na digitální vysílání s cílem dosáhnout významného stupně digitalizace rozhlasového vysílání k roku 2025
.
Dokument vychází z někdejší „rozhlasové diginovely“ zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, již si prosadila komerční rádia a která umožnila podruhé prodloužit platnost již jednou prodloužených licencí pro analogové vysílání, pokud se provozovatelé zároveň zaváží do roku 2025 přejít na digitální vysílání. Stejná novela ale praví, že digitálně by tato rádia, která získala tzv. „transformační licenci“, měla začít vysílat v roce 2020, pokud do té doby vznikne národní plán přechodu na zemské digitální televizní vysílání. Nic takového ovšem zatím neexistuje, i když ministerstvo kultury podle náměstkyně Kateřiny Kalistové na rozhlasovou digitalizaci myslí a plánem se hodlá v nejbližší době zabývat. Co tedy řeší Strategie správy rádiového spektra?
Mapa pokrytí Česka signálem DAB za všechny tři operátory.
Vydražené L pásmo se nebude předčasně odebírat
Především definuje, v jakých kmitočtových pásmech bude moci digitální rozhlas v Česku vysílat. Dosud se tak děje ve III. pásmu a také v L pásmu, které však sami operátoři sítí i provozovatelé rádií považují za méně lukrativní a do budoucna stěží využitelné. Jejich názor sdílí i autoři Strategie správy spektra. Celé pásmo L je mj. přiděleno pozemní a družicové složce rozhlasového vysílání, tj. službám, které šíří signál jednosměrně. Současná právní úprava umožňuje využití pásma 1452–1479,5 MHz zemskými mobilními multimediálními jednosměrnými aplikacemi v rozhlasové službě. Toto kmitočtové pásmo je částečně využito sítěmi T-DAB. V zemích CEPT byly v roce 2013 upřednostněny služby pozemní a byl přijat koncept využití pásma pro tzv. podpůrný downlink v mobilních a pevných přístupových sítích na principu minimálně omezujících technických parametrů (masky hran bloku),
konstatuje Strategie.
O tom, zda a za jakých podmínek bude pásmo určeno pro IMT, rozhodne konference WRC-15. Úřad nemá záměr stanovovat termín uvolnění pásma od rozhlasového vysílání před vypršením platnosti vydaných přídělů,
ujišťuje dokument. V České republice je totiž už nyní využíváno devět vysílačů pro šíření digitálního rozhlasu v L pásmu (a dalších 11 pro III. pásmo). Odebrány byly příděly těm držitelům, kteří nezahájili využívání pásma L v rozhlasové službě,
připomíná dokument případ Českých Radiokomunikací, které vydražily kmitočty pro krajské rozhlasové multiplexy v L pásmu, ale nakonec je nespustily a nakonec o ně tedy přišly. Využití pásma L vysílači T-DAB v současnosti klesá ve prospěch využití III. pásma,
konstatuje jednoznačně Strategie správy spektra.
České Radiokomunikace už digitální rozhlasové vysílání v L pásmu vzdaly.
Tendr na III. pásmo konečně letos?
V tomto pásmu je v dlouhodobém horizontu předpokládán provoz podpůrných pohyblivých sítí. Přechod rozhlasového vysílání z pásma L do III. pásma je dobrovolný a není předmětem této národní strategie. Po uvolnění tohoto pásma je jako jedna z alternativ zvažováno přechodné využití pro aplikace PMSE. Dlouhodobým cílem je využití tohoto pásma mobilními sítěmi,
naznačuje Strategie další využití L pásma. Budoucnost digitálního rozhlasu v Česku je tedy ve III. pásmu, pro které zatím Český telekomunikační úřad (ČTÚ) i přes opakované sliby nevypsal aukce na kmitočty pro celoplošné i regionální pokrytí. Strategie správy spektra naznačuje, že by se tak mělo stát v letošním roce, když mezi strategickými úkoly pro nejbližší období uvádí: Vypracování podmínek pro výběrové řízení k udělení přídělů rádiových kmitočtů v pásmu 174–230 MHz – v roce 2015
.
Za největší rizika nadcházející digitalizace rozhlasového vysílání v Česku považuje Strategie nízkou vybavenost posluchačů přijímači digitálního vysílání, konkurenci jiných platforem rozhlasového vysílání (zejména internet) a nedostatečnou legislativu, která v současné době nestanovuje podmínky digitálního vysílání veřejnoprávnímu Českému rozhlasu. Ten dlouhodobě usiluje o vlastní celoplošný veřejnoprávní multiplex a prostor v dalších, regionalizovatelných multiplexech, do nichž by umístil svoje regionální stanice. Aby se digitální rozhlasové vysílání stalo plnohodnotnou platformou (komplementem k vysílání FM, popř. SV), musí splnit kritérium shodného pokrytí, jako nabízejí stávající analogové sítě (celoplošné, lokální),
upozorňuje ještě Strategie správy spektra.
Někdejší šéf Rady ČTÚ Pavel Dvořák sliboval aukce kmitočtů pro digitální rozhlas ve III. pásmu již před třemi lety.
ČTÚ navrhuje snížit poplatky za kmitočty
Pro rádia i operátory sítí je zajímavá i poznámka v kapitole věnované poplatkům za využívané kmitočty. Skutečnost, že v pásmech okolo 1 GHz je jednotková tržní hodnota spektra nejvyšší a s narůstajícím kmitočtem klesá, by měla být zohledněna i ve výši poplatků za využívání spektra,
píše se v dokumentu, což by mělo znamenat, že rádia a televize časem na poplatcích ušetří. Strategie zároveň jasně vyzdvihuje vysílací standard DAB a zavrhuje použití systému DRM. Z hlediska multimediálních služeb navrhuje k DAB doplnit ještě DMB.Rozhlasové vysílání budoucnosti bude digitální, multiplatformní a hybridní. Posluchači budou poslouchat rozhlas na různých přijímačích, které jim na zobrazovačích zpřístupní doplňkové informace a multimediální obsah. K dosažení tohoto cíle bude hybridní rozhlas šířen vysílacími rádiovými sítěmi i internetem, dvěma platformami, které se budou navzájem doplňovat,
míní autoři dokumentu.
Jak se představy o rozhlasové digitalizaci ve vládní Strategii správy spektra zamlouvají těm, co zavádění technologie DAB nejvíc podporují, tedy operátorům digitálních rozhlasových sítí? Vládou ČR přijatá Strategie správy rádiového spektra popisuje současný stav kmitočtového spektra pro rádiovou službu, hodnotí stávající digitální rozhlasové vysílání a ukazuje směr jeho dalšího rozvoje. Zájem trhu na zkvalitnění pokrytí, zefektivnění provozních nákladů a širší programovou nabídku se již velmi zřetelně projevuje: V zoufalé snaze po rozšíření pokrytí signálem sahají stanice ke zmoňování, provozní náklady na vysílání v digitálu jsou třetinové než v analogu a stanice provozují žánrové a tematické programy, které mohou uplatnit jen v internetovém prostředí. DAB přijímače stolní i v automobilech jsou již běžně na trhu a jejich prodejnost stoupá,
konstatuje Tomáš Řapek ze společnosti Teleko.
Komu by se nelíbilo snížení poplatku za využívání kmitočtů?
Teleko i RTIcz chtějí řešit L pásmo
Strategie vidí i v zahraničních souvislostech správně jako stěžejní parkovací platformu pro rozhlasové vysílání systém DAB,
pochvaluje si. Ve Strategii, kterou vypracoval ČTÚ, se jednoznačně popisuje, že pásmo L je v Evropě bez perspektivy. Nikdo (kromě jediné České republiky) v něm nevysílá, nové rozhlasové přijímače již L-band neobsahují. Proto se podivujeme nad tím, že v odstavci 2.3.2.3 ČTÚ uvádí větu „Přechod rozhlasového vysílání z pásma L do III. pásma je dobrovolný a není předmětem této národní strategie.“ Protože právě brzké vyřešení této situace pokládáme nejenom my jako provozovatel vysílačů, ale hlavně veřejnost – posluchači DABu stávající, ale hlavně ti marně ladící svá only band III rádia, za podstatné,
upozorňuje Řapek, jehož společnost Teleko v minulosti vydražila několik sítí v L pásmu a dodnes některé provozuje.
Vítáme odstavec 6.3.5.2., podle kterého by mohlo snížení poplatků za využití spektra při
dodává Řapek s tím, že správná implementace tohoto dokumentu umožní České republice udržet digitální krok s rozvinutým světem. Zástupce dalšího operátora sítí DAB/DAB+, Roman Kropáček ze společnosti RTIcz, konstatuje, že vzhledem k tomu, že rozhlasové vysílání je poslední platforma vysílající analogově, je digitalizace nevyhnutelná.
zavádění nových progresivních technologií zohlednit zpočátku „ekonomickou neefektivitu“ takovéhoto počínání,Zda bude upřednostněno vysílání terestrické, internetové nebo přes mobilní sítě, ukáže až budoucnost,
upozorňuje. Situace v ostatních Evropských zemích napovídá, že platforma T-DAB v systému DAB+ je pro posluchače nejblíže k současnému FM vysílání. Dokazuje to i nejvíce se rozvíjející země ohledně digitálního rozhlasu Norsko, kde v roce 2017 začnou vypínat FM vysílače a přejdou na plně digitální rozhlasové vysílání DAB+.
Český rozhlas: Letošek je pro DAB přelomový
Rovněž Kropáček kvituje zmínky o L pásmu jako o části spektra, které je pro rozhlasové vysílání bez perspektivy. To, že L pásmo je neperspektivní, bylo známo již v době výběrového řízení a přesto bylo výběrové řízení vypsáno. Vzhledem k těmto faktům bychom v budoucnu viděli jako variantu výměnu kmitočtů za III. pásmo, jako k tomu došlo v zahraničí,
popisuje šéf společnosti RTIcz, která také vysílá v L pásmu. Strategie správy spektra přitom žádnou výměnu kmitočtů za udělené bloky v L pásmu nezmiňuje, naopak píše, že již udělené kmitočty ponechá v platnosti až do vypršení lhůt jejich přídělů. Pozitivně hodnotíme odstavec, podle kterého by mohlo dojít ke snížení poplatků za využití spektra. Tento krok by rozhodně pomohl operátorovi při budování T-DAB sítě, snížil koncové náklady pro provozovatele rozhlasových stanic při zařazení do multiplexu a urychlit celkově přechod z analogového na digitální rozhlasové vysílání,
uzavírá Kropáček.
Schválení Strategie správy spektra vládou uvítal i Český rozhlas. Považujeme ho za velmi důležitý a pozitivní krok. Mimo jiné je totiž podmínkou k tomu, aby Ministerstvo kultury mohlo vytvořit jasnou koncepci rozvoje digitálního rozhlasového vysílání v České republice,
sdělil serveru DigiZone.cz ředitel odboru techniky ČRo Karel Zýka. Jsme rádi, že po dvou letech čekání se věci daly do pohybu a že nyní existuje konkrétní výchozí materiál. Český rozhlas je s tímto dokumentem v souladu a ve své koncepci digitálního vysílání pracuje právě s principy obsaženými ve schválené „Strategii správy rádiového spektra“. Stejně tak konkrétní kroky, které Český rozhlas realizuje a v následujícím období hodlá realizovat pro podporu rozjezdu digitálního rozhlasového vysílání, přesně zapadají do této strategie. Věříme, že rok 2015 bude tvořit v rozhlasové digitalizaci významný milník a tento akt je toho další podporou.
Reakce komerčních rádií na Strategii správy rádiového spektra přineseme v samostatném článku. Zároveň DigiZone.cz připravuje rozhovor s ředitelem Odboru techniky Českého rozhlasu Karlem Zýkou o dalším postupu ČRo s digitálním vysíláním ve standardu DAB+.