Maximálně do konce roku 2016?
Srpnový start digitálního vysílání Českého rozhlasu z hlavního pražského vysílače Žižkov ještě nemusí předznamenávat skutečnou digitalizaci rozhlasového vysílání v České republice. Experiment, který lze naladit na kanálu 12C, sice demonstruje, jak by mohl vypadat samostatný veřejnoprávní multiplex Českého rozhlasu v systému DAB, a využívá dosud nejvýkonnější vysílač v historii digitálního rozhlasového vysílání v Česku (výkon 20 kW), bez brzkých změn mediálních zákonů ale opět půjde jen o dočasný test, který bude muset nejpozději ke konci příštího roku skončit. Na konferenci Radiokomunikace 2015 v Pardubicích se na tom minulý týden shodli Jaroslava Nováková z Českého telekomunikačního úřadu a technický ředitel Českého rozhlasu Karel Zýka.
Digitální vysílání Českého rozhlasu je pořád v režimu experimentu. ČTÚ udělil oprávnění někdy v květnu letošního roku podle zákona a s předpokládaným pokrytím podle vyhlášky. Český rozhlas hodlá v dalším období rozšiřovat zemské digitální rozhlasové vysílání, ale musíme se zastavit u zákona o elektronických komunikacích, kde je paragraf 19 b), podle kterého bylo vydáno oprávnění, a tam je přesně napsáno, za jakým účelem může ČTÚ toto oprávnění vydat, na jak dlouho – tzn. na rok s možností prodloužení o půl roku. A že toto experimentální vysílání nelze užít pro komerční účely, to znamená, že operátor nemůže od provozovatele vysílání požadovat žádné finanční prostředky navíc nad náklady na provoz tohoto experimentu,
konstatovala Nováková v prezentaci věnované budoucnosti digitálního rozhlasu v České republice.
Čeká nás rok nebo dva, po které budeme překoordinovávat kmitočty pro DAB rušené našimi sousedy, říká Jaroslava Nováková z Odboru správy kmitočtového spektra ČTÚ
Novelizovat je třeba nejméně dva zákony
Pražský a středočeský experiment, na kterém se společně s Českým rozhlasem podílí České Radiokomunikace, jež dosud v Praze šířily menší multiplex DAB s komerčními rádii z vysílače Strahov, získal oprávnění od telekomunikačního úřadu již 30. května. Fakticky jej ale obě společnosti spustily až 6. srpna. Časové omezení experimentálního vysílání na jeden rok se však týká platnosti kmitočtového přídělu, nikoli faktického vysílání, takže Český rozhlas může testovat svůj „veřejnoprávní multiplex“ jen do konce května příštího roku, a pokud zažádá o prodloužení testu, může docílit jeho provozu do konce roku 2016. Rozhlas přitom plánuje, že digitální vysílání v nejbližších dvou letech rozšíří do Brna, Ostravy, Plzně a signálem DAB pokryje i dálnice spojující tato města.
Naším cílem je pokrýt do konce roku 2017 polovinu populace a většinu území České republiky. K tomu potřebujeme schválit novelu zákona, která nám přiřkne kmitočtovou sadu, na které můžeme vysílat. Rozšiřovat experiment nebudeme, to jsme slíbili ČTÚ a taky to dodržíme,
ujistil na pardubické konferenci Radiokomunikace 2015 technický ředitel Českého rozhlasu Karel Zýka. Rozšiřování digitálního vysílání Českého rozhlasu tak závisí na novelizaci minimálně dvou mediálních zákonů: zákona o elektronických komunikacích, v němž by bylo třeba upravit pasáže týkající se experimentálního vysílání, a zákona o Českém rozhlasu, v němž by mělo být jasně řečeno, že rozhlas bude provozovat svůj vlastní veřejnoprávní multiplex, analogicky jako Česká televize.
Takového pokrytí digitálním signálem DAB by chtěl Český rozhlas dosáhnout koncem roku 2017
A co digitální sítě pro komerční rádia?
Nynější experimentální vysílání v Praze a středních Čechách tak sice lze označovat za testy veřejnoprávního multiplexu, nic jako vysílací síť DAB určená pouze pro veřejnoprávní rozhlas však dosud z právního hlediska neexistuje. Je to podobné jako na začátku televizní digitalizace, kdy startu veřejnoprávního multiplexu České televize předcházel provoz přechodné sítě A, již obsadila Česká televize společně s Novou (z multiplexu A se následně stal celoplošný multiplex 2 pro největší komerční televize a Česká televize se přestěhovala do svého multiplexu 1). U rozhlasu však nelze očekávat podobný postup jako při televizní digitalizaci, komerční rádia nemají zájem o provoz společné přechodné sítě, v níž by vedle sebe vysílaly veřejnoprávní programy a komerční stanice. Řádný start digitálního vysílání tak bude pouze na Českém rozhlasu, který se nijak netají tím, že analogové vysílání v FM pásmu nehodlá opouštět dříve než roce 2025, kdy komerčním rádiím vyprší platnost jejich transformačních licencí.
Rozvoji digitálního rozhlasu brání i postoj ČTÚ, který už dva roky slibuje tendr na operátory celoplošných i krajských sítí DAB ve III. pásmu, určeného výhradně digitálnímu rozhlasovému vysílání. Telekomunikační úřad v minulosti sice už vydražil kmitočty pro celoplošné, krajské a městské sítě DAB, ale v méně lukrativním L pásmu, takže někteří operátoři na vysoutěžených kmitočtech ani nezahájili vysílání a ty posléze propadly zpět státu. Budoucnost DAB vidí operátoři ve III. pásmu (to také naladí mnohem víc digitálních přijímačů DAB než vysílání v L pásmu), marně však čekají na jeho přidělení od státu. Výjimkou bylo pouze několik případů individuálních oprávnění, která získala vesměs příbramská společnost Teleko, jež je největším propagátorem digitálního rozhlasu u nás a vysílá jak ve III., tak v L pásmu.
Pro digitální rozhlas nejsou třeba obrovské výkony vysílačů a tolik kmitočtů jako u analogu, vysvětluje výhody DAB šéf příbramské společnosti Teleko Tomáš Řapek
Počty vysílačů vybraných českých rádií v analogovém FM pásmu
Návrh celoplošné sítě DAB podle společnosti Teleko, pro kterou by stačilo 21 vysílačů do maximálního výkonu 5 kW
Proč ČTÚ dosud nevypsal aukce na III. pásmo?
Situace je problematická z hlediska mezinárodní koordinace kmitočtů, protože my jsme dosud konkrétní kmitočty pro konkrétní stanoviště vysílání s typickými parametry nekoordinovali, poněvadž ženevský plán ve III. pásmu zahrnuje pouze allotmenty, tzn. přidělení kmitočtů pro určitou oblast, a do teď jsme koordinovali požadavky německých kolegů, kteří už dávno sestavili vysílací sítě pro DAB,
vysvětluje Jaroslava Nováková z ČTÚ. Hlavně jsme počítali kompatibilitu jejich vysílačů na hranice našich allotmentů, což samozřejmě z hlediska správy kmitočtového spektra není moc efektivní přístup, protože pokud budeme mít v dané oblasti postavené vysílače, samozřejmě se dá omezit vnitřní intenzita směrem k sousednímu státu, případně se můžeme rozhodnout vysílat odněkud jinud. To je trošku problém a my jsme si ho začali uvědomovat na koordinačních jednáních s dalšími sousedními státy, protože u nich je situace obdobná jako u nás,
dodala.
ČTÚ se proto po setkání se zástupci správců kmitočtového spektra z Rakouska, Slovenska a Maďarska rozhodl, že si s nimi vymění technické parametry plánovaných sítí DAB, ale z pohledu regulátora, nikoli jejich budoucích operátorů. Tím by mohl v předstihu řešit problémy, které by mohly vzniknout během budoucího provozu. To jsme tedy udělali a úřad má už první výsledky. Kupodivu z toho eliminujeme vysílače, kde tedy problémy být nemusí, ale potom tam jsou samozřejmě vysílače, které problémy mít budou, a to problémy s jakýmkoli blokem, který máme přidělený z Ženevy. A toto bude ČTÚ v horizontu jednoho roku nebo dvou let řešit a intenzivně jednat se sousedními státy tak, abychom se dohodli na konkrétních technických parametrech vysílačů – plánovaných, předpokládaných – které budou oni schopni odsouhlasit,
přiblížila Nováková.
Marcel Procházka z Českých Radiokomunikací spařuje v iniciativě Českého rozhlasu možnost, jak nastartovat proces rozhlasové digitalizace v Česku
Budoucnost DAB je v rukou Českého rozhlasu
Jinými slovy, slibovaných tendrů na digitální rozhlasové sítě ve III. pásmu se jen tak nedočkáme. Telekomunikační úřad v případě rozhlasové digitalizace upíná veškerou pozornost k veřejnoprávnímu rozhlasu a komerční rádia se nadále tváří, že do DAB nechtějí, protože jim stávající zakonzervovaný trh v analogovém FM pásmu vyhovuje. Pokud se týká nějakého dalšího rozvoje, předpokládáme, že Český rozhlas bude tahounem celé digitalizace a komerční subjekty čekají, zda nepřijdou nějaké nové technologie,
potvrzuje Jaroslava Nováková. Ale i komerční rádia se budou muset do procesu digitalizace zapojit, protože se k němu přihlásila vlastní zákonodárnou iniciativou, díky níž jim poslanci umožnili prodloužit již jednou prodloužené licence pro analogové vysílání – a za to se provozovatelé zavázali, že analog opustí nejpozději v roce 2025.
60 procent občanů této země není spokojeno se současnou programovou nabídkou rádií, takže by uvítali její rozšíření. Prostor by se našel v DAB. Téměř 90 procent lidí není spokojeno s kvalitou příjmu rozhlasu, 92 procent občanů přitom poslouchá rádio přes analogové vysílání,
vypočítává technický ředitel Českého rozhlasu Karel Zýka, podle něhož by veřejnoprávní rozhlas na vlastní náklady zvládl souběžný provoz stávajících analogových sítí i digitálního vysílání v Praze, Brně, Ostravě, Plzni a podél hlavních dálnic v Česku tak, jak ho plánuje od prosince 2017. Dnes FM vysílání spotřebuje na vysílání jedné stanice asi dvakrát až třikrát víc spektra než v případě DAB,
přidal se na konferenci Radiokomunikace 2015 i ředitel pro regulace a strategii Českých Radiokomunikací Marcel Procházka.
Dodržíme slovo, které jsme dali ČTÚ, a nebudeme žádat o rozšíření pražského experimentu DAB, prohlásil technický ředitel Českého rozhlasu Karel Zýka
Slušný byznys pro České Radiokomunikace
Pokud by Český rozhlas dostal od politiků zelenou a mohl své digitální vysílání rozšířit mimo Prahu, šlo by podle Procházky o důležitý milník rozhlasové digitalizace v Česku. Byl by to hezký zárodek nové sítě,
míní. Toto je začátek digitalizace rozhlasu a může to pomoci nastartovat celý proces, který je samozřejmě velmi finančně náročný, a vzhledem k tomu, že se bude muset měnit spousta legislativy, tak je tam samozřejmě i spousta otazníků, protože rozhlasové vysílání není doposud liberalizováno. Je to vlastně poslední médium, které není liberalizováno, na rozdíl od televize,
posteskl si šéf regulací a strategie Českých Radiokomunikací, které se jistě budou ucházet o možnost zajištění technického provozu veřejnoprávního multiplexu Českého rozhlasu tak, jako se jim to podařilo u České televize.
České Radiokomunikace by tak ve veřejnoprávním rozhlasu získaly důležitého klienta, protože v nedávném tendru vypsaném ještě za generálního ředitele Petera Duhana vysoutěžily zajištění veškerého analogového vysílání stanic Českého rozhlasu až do roku 2025. Vzhledem k tomu, že se očekává poměrně dlouhý souběh analogového a digitálního vysílání ČRo, pro České Radiokomunikace by to znamenalo dvojí příjem za šíření podobného a často stejného obsahu. Podobným způsobem inkasovaly dvojí platby už při přechodu z analogového na digitální televizní vysílání a v těchto letech se příjmy Českých Radiokomunikací vyšplhaly na historická maxima. Digitální rozhlas ale nutně nepotřebuje tak velké a výkonné vysílače jako televize a může se tak lehce stát, že Českým Radiokomunikacím se v tendru o veřejnoprávní multiplex Českého rozhlasu postaví silní protivníci.
