Provozovat „sítě“ počítačů schopných vytvářet falešná zhlédnutí reklam či videí je dnes lukrativní byznys. Slouží k umělému navyšování návštěvnosti a fungují podobně, jako když si jedním stiskem tlačítka pořídíte pár desítek tisíc nových „fanoušků“ na Facebooku. Přinášejí velké příjmy provozovatelům takových sítí a velké ztráty inzerentům, protože za podobné zhlédnutí či kliknutí na reklamu zaplatí.
Bloomberg v jednom z článků uvádí, že 11 % display inzerce a skoro čtvrtina video inzerce je „zhlédnuta“ softwarem, nikoliv lidmi. Falešné zhlédnutí či klikání může podle studie, ze které Bloomberg vychází, stát až 6,3 miliardy dolarů ročně. Ale pozor, jde o studii zveřejněnou už někdy v prosinci 2014. Nelze ale moc předpokládat, že by se situace jakkoliv zlepšila.
Bloomberg navíc zmiňuje i některé opravdu extrémní příklady. Video inzerce Chrysleru puštěná na Saveur.tv ukázala, že pouze dvě procenta zhlédnutí jsou lidská. Jakkoliv můžete zpochybňovat, jak vlastně autoři studie dokázali něco takového zjistit, stále jde o zjištění, kterým je potřeba se zabývat.
Robotický provoz si dnes můžete snadno pořídit i sami naprogramovat. Organizované skupiny se sítěmi počítačů ovládnutými malwarem prodávají své služby po celém světě. I vy sami si nakonec s pomocí nepříliš komplikovaného softwaru a tisíců dostupných veřejných proxy a dalších technik můžete sami dopomoci k vyšší návštěvnosti či potřebným zobrazením inzerce.
Podvodný či falešný provoz přitom zdaleka není problémem, který by velké internetové firmy trápil. Facebook, Twitter a řada webů dnes přehrávají videa automaticky a příliš neřeší, jestli se na ně opravdu někdo dívá, nebo jenom prostě „doroloval“ stránku k videu, které se spustilo. Hlavní je ukázat, jak hodně lidé přehrávají videa (zásadní cíl Facebooku, který se snaží ukázat, že je na tom lépe než YouTube). Uměle navyšovaná čísla nakonec najdete i na YouTube – nedávný tah s automatickou aktivací funkce, která po přehrání jednoho videa ihned spustí další, není ničím jiným. Automaticky přehrávaná videa na hlavní stránce či v článcích najdete i na webech – prostě každé přehrání se počítá.
Linkbaiting a clickbaiting čistě na hraně
Návštěvnost a počty zhlédnutí se dnes nahánějí i klasickým clickbaitingem, prostě na místo, kde je dostatek návštěvnosti, umístíte něco, na co lidé budou klikat (stačí používat to, co dnes důvěrně známe z Facebooku). A stovky tisíc návštěvníků se hrnou, co na tom, že nejsou z vaší cílové skupiny, ani z cílovky inzerenta. Hlavní je prodat čísla.
Nechybí ani triky v podobě přesměrování po odhlášení, po určité době nečinnosti a v řadě dalších promyšlených situací. Takové, které čas od času řeší i třeba český Netmonitor a s menším či větším úspěchem je odhaluje, bohužel, běžně až dlouho poté, co se něco takového stalo.
Pokud máte chuť jít za hranu, tak je tu řada dalších možných řešení. Pop-up, ale hlavně pop-under, tedy okna otevírána pod oknem, na které se díváte a o kterých se dozvíte až někdy dlouho poté, co se otevřela. Rámce a různě skriptovaný obsah, který nakonec vůbec není vidět, ale jako zhlédnutí čí návštěva se započítá.
Tisíc návštěvníků za jeden dolar
Zajděte na Linkedin do některé ze skupin s názvy jako Media Buying & Selling TRAFFIC, Buying & Selling Web/Mobile TRAFFIC – CPM, CPC, CPL, CPS, CPA, CPI či Buying & Selling Display APAC Traffic (CPM/CPC) a můžete si pořídit snadno návštěvnost jakékoli služby, kterou provozujete. A je to levné: tisíc návštěvníků vás bude stát jeden dolar. Budete-li chtít něco sofistikovanějšího, na úrovni unikátů (RU), vyjde to dráž, ale možné je absolutně všechno. A když třeba chcete prodat nějakou tu internetovou službu za velké peníze, tak se vyplatí „zainvestovat“.
Jak funguje nákup návštěvnosti, je ve výše zmíněném článku Bloomergů velmi jasně popsáno na příkladu společnosti Bonnier a razantního zvýšení návštěvnosti webů z nuly na miliony zhlédnutí. Samotný Bloomberg v článku navíc uvádí, že také nakupuje návštěvnost – využívá k tom služeb společností jako je Taboola či Outbrain. Ty teoreticky fungují hlavně tak, že na řadě dobře navštěvovaných webů mají „související články“, na které návštěvníci klikají a dostávají se tak úplně jinam.
U Bonnieru je to ale nejspíš něco trochu jiného. Snaha zjistit, odkud vlastně nakupují návštěvnost, vedla k službám jako Omnailing.com či Connect53654.com. Odkud vede stopa k Advertise.com – „inzertní síti“ nabízející své služby těm, kdo potřebují navýšit návštěvnost a, dle vlastního prohlášení, prodávající až 300 milionů zhlédnutí měsíčně.
Nejzajímavější na tomto zjištění je, že nejméně nákladným způsobem prodávání návštěvnosti je cesta označovaná jako tab-under a v zásadě nejde o nic jiného, než o výše zmíněné otevírání okna pod oknem, na které se právě díváte. To sice neuvidíte, ale potřebné zhlédnutí generuje.
Až 94 % robotického provozu
Bloomberg BusinessWeek se u jednoho konkrétního webu (MyTopFace.com) pokoušel analyzovat, kolik návštěvníků je reálných. O měření požádal dvě společnosti, které se na to specializují. Výsledek? Jedna z nich došla k tomu, že z 30 tisíc návštěvníků je 94 % robotických, druhá uvedla 74 %. Sám provozovatel webu to nepopírá, prodává zhlédnutí videí a každé zhlédnutí se prostě počítá.
Dnes je to podobné jako s e-maily. Jsou společnosti, které vědomě kupují rozesílky e-mailů od firem, které žádné souhlasy od příjemců nemají. Jsou ale i společnosti, které se nechají od těchto podvodníků přesvědčit, že vše je v pořádku, v souladu se zákonem.
Podobně je tomu v prodeji inzerce, kde nikdy nebudete mít jistotu, že zhlédnutí, které jste si zaplatili, pocházela opravdu od skutečných lidí. Vydavatelům či provozovatelům webů přitom nic z toho nevadí, jak je vidět z výše uvedených příkladů, robotický provoz je pro ně nejenom prospěšný, ale v řadě podivuhodných případů na něm často sami staví své financování.
