Hlavní navigace

Dotazy čtenářů DigiZone.cz: praktické otázky digitalizace i skryté titulky

20. 3. 2008
Doba čtení: 14 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Opět pro vás otevíráme schránku redakčního e-mailu serveru DigiZone.cz. Dnes se v ní sešly dotazy na využití staré paraboly, na problematiku digitalizace a bytového družstva i na výběr vhodných set-top-boxů. Jeden ze čtenářů přišel s nápadem instalovat pro DVB-T centrální vysílač do středu republiky a šířit odtud program pro celé území jen na jednom kanále. Připojil také ideu využívat set-top-box jako samostatný přijímač digitálního rozhlasu. Na závěr se dočtete, že barvení skrytých titulků ohluchlým lidem víc vadí než pomáhá.

Co se starou parabolou a jak na digitalizaci STA

Zdeněk Mošovský, Praha: Bydlím na Pankráci a doma přijímáme televizi přes STA. Po odhlášené službě UPC Direct mi zbyla 60cm parabola a kabel. A já bych nyní chtěl znovu přijímat digitální vysílání. Můžete mi prosím poradit, co je pro mne vhodné a přiměřené nákladné?

Díval jsem se na serveru DigiZone.cz na diskuze, ale lidé se tu spíš urážejí. Ne každý však umí všechno, ne? Existuje např. pro mne možnost, abych si jen dokoupil DVB-S set-top-box a na tu parabolu po UPC znovu přijímal české programy? A co karta? Vyplatí se investice do tzv. komba?

Ještě jsem viděl, že se prodává nějaký tuner, kterým jde přes internet odblokovat kódované programy. Je tady legálně prodávaný, ale stahovat vás nikdo samozřejmě nenutí.

Jan Potůček: Legální cestou lze české programy ČT 1, ČT 2, Nova a Prima ze satelitu sledovat digitálně jen s dekódovací kartou. Existují tři služby, které takové karty nabízejí. Jsou jimi vámi zmíněná UPC Direct, dále Digi TV a CS Link, přičemž poslední jmenovaná má dva distributory dekódovacích karet, jejichž programová nabídka se mírně liší.

Veškeré potřebné informace najdete v naší příloze o satelitním vysílání na adrese http://satelit­.digizone.cz. Pokud chcete opravdu jen základní české programy včetně ČT 4 Sport, ČT 24, Óčka apod., doporučuji CS Link, kde stačí zaplatit jednorázový aktivační poplatek a kartu.

Jan Kálal: CS Link je pro vás velmi pravděpodobně ideálním řešením a můžete k němu využít i vaši stávající parabolu. Musíte si ji nechat pouze přesměrovat z pozice 19,2 stupně východně, na které vysílá UPC Direct a kam ji tedy máte dnes pravděpodobně nasměrovanou, na pozici 23,5 stupně, odkud jsou šířené programy CS Link. Případně můžete nechat vaši parabolu osadit duálním LNB pro obě pozice. S kombinovaným přijímačem pro platformy DVB-T a DVB-S rozhodně nic nezkazíte.

CS Link pokrytí

Pokrytí platformy CS Link vysílající z pozice 23,5 stupně východně z družice Astra.

Josef Novotný, Hliník: Jsme společenství vlastníků bytových jednotek v Třeboni. Protože i nás v nějaké době čeká digitalizace televizního vysílání, rádi bychom se včas na tuto změnu připravili. Můžete nám poskytnout několik zásadních rad, jak postupovat nebo dát kontakt na někoho v bližším okolí Třeboně, kdo by nám poradil? V současné době přijímáme signál na klasickou společnou anténu s rozvodem do zásuvky v jednotlivých bytech.

Jan Kálal: Základní informace k tomuto tématu najdete na našem serveru v článku o STA. Kontakt na někoho, kdo se na Třeboňsku problematikou antén zabývá, sám neznám. Zkuste ale do vyhledavače Google zadat tato hesla: Třeboň rekonstrukce společné antény.

Problémy příjmu DVB-T, zájem o kabelový set-top-box i o televize ze Slovenska

Jaroslav Čižmár, Slavkov u Brna: Koupil jsem si DVD přehrávač GoGEN DXDB 309 s DVB-T tunerem a USB portem. Ale když se koukám na digitální vysílání, stává se mi občas, že se obraz i zvuk zasekne na zhruba sekundu. Pak se zase se vrátí do normálu. Je to nepravidelné. DVD mi na tomto přehrávači hrají v pořádku. Můj dotaz spočívá v tom, zda je chyba v přístroji, nebo ve špatném nastavení. V místě mého bydliště – ve Slavkově u Brna – by měl být signál poměrně slušný.

Jan Kálal: Problém, který popisujete, vykazuje známky nedostatečnosti příjmu zemského digitálního signálu. Jakou používáte anténu? Projevuje se tento problém nezávisle na počasí, nebo je při zhoršeném počasí častější?

Josef Janda, Praha: Dobrý den, mám následující prosbu. Před časem jsem četl na server DigiZone.cz článek, že lze nějakým set-top-boxem přijímat kabelové digitální vysílání UPC. Já kabelovou televizi od UPC mám a od minulého týdne mám Handan CV-6000 DVR. Chtěl bych si dát ke druhé televizi další set-top-box, neboť původní mi UPC vzalo.

Ten nový Handan je opravdu zajímavý, jeho plusy jsou harddisk a jednoduchá obsluha. Když se mi nahraný pořad líbí, tak si ho vypálím na DVD. V jeden čas jsem nahrával tři programy a současně se díval na další. Je to sice perfektní, co mě však zlobí, je, že při rychlejším přepínání programů se přijímač zasekne a hlásí, že programy jsou zakódované. Třeba ČT 1. To ten jednoduchý Handan nedělal. Pokrok to však je – i když je co zlepšovat. Platím za něj 150 Kč měsíčně.

Jan Potůček: Na DigiZone.cz skutečně vyšel rozhovor se zástupci UPC o set-top-boxech pro digitální kabelovou televizi. Bohužel, s libovolným set-top-boxem bez karty od UPC byste naladil jenom základní české programy. Ani s kartou byste ale neměl vyhráno, protože UPC je „páruje“ přímo s konkrétními set-top-boxy, takže obojí musíte mít přímo od nich. Jediným řešením je zažádat o poskytnutí Handanu CV-5000 (ten první, co jste měl původně). Pokud budete využívat oba, za ten druhý se doplácí určitý měsíční poplatek.Ještě k problémům se souběžným nahráváním a sledováním pořadů o Handanu CV-6000 DVR. Nelze bohužel nahrávat souběžně třeba tři libovolné programy a sledovat čtvrtý libovolný, nabídka pro živé sledování se omezuje jen na multiplex, z něhož nahráváte. Podrobněji to je vysvětleno v závěru rozhovoru, na který jsem vám poslal odkaz.

Handan CX-6000 DVR zepředu

Kabelový set-top-box Handan CV-6000 DVR.

Lukáš Mahdal: Já bych se chtěl zeptat, jak bych naladil slovenské programy Markíza a Joj na obyčejnou anténu. Dají se vůbec v České republice tyhle programy chytit? Slovenskou Jednotku a Dvojku na anténu přijímám.

Lukáš Polák: Záleží na tom, kde bydlíte. Pokud ale chytáte dva programy Slovenské televize, předpokládám, že pobýváte někde v pohraničí se Slovenskem. Naděje na Markízu a Joj tedy ve vašem případě pochopitelně je. Bohužel neznám vaši situaci, myslím tím obsazení jednotlivých kanálů apod., takže vám nemůžu konkrétněji poradit. Sám se proto podívejte na zemské pokrytí Markízy a Joj.

Výhrady k databázi set-top-boxů a žádost o radu s jejich výběrem

Lenka J.: Měla bych připomínku k databázi set-top-boxů na DigiZone.cz. Není tu totiž podle mne jednoznačně řečeno, jaké set-top-boxy v ní jsou. Denně mne kontaktují zákazníci, kteří po mě chtějí přijímač za tisíc korun a myslí si, že na něm poběží IPTV. Ve vaši databázi chybí údaj o tom, které výrobky jsou pro DVB-T a které pro IPTV. Šlo by s tím něco udělat? Já mám podobných dotazů zhruba pět denně.

Jan Kálal: U každého set-top-boxu v naší databázi je uvedeno, pro jakou platformu je určený. Na řádku „Ladicí jednotky“ je napsané např. 1× DVB-T nebo 1× DVB-S apod. Z toho přímo vyplývá, že daný set-top-box je určen pro zmíněnou platformu.

Stejně vám ale děkujeme za podnět a rozmyslíme, jestli by nebylo vhodné např. hned po jméno a obrázek dát řádek: „Platforma“ a na něm jasně uvést jednu z následujících specifikací: DVB-T, DVB-S případně DVB-T i DVB-S (pro kombo přístroje). Kabelové ani IPTV set-top-boxy zatím v naší databázi nejsou, protože je operátoři svým zákazníkům dodávají sami. Po uvolnění trhu na těchto platformách se nicméně může změnit situace i v naší databázi.

Lenka J.: Děkuji za informace. Prosím zauvažujte o separátním rozdělení tabulek dle platforem. Lidé, kteří problematice moc nerozumí, s tím pak neumí naložit. Pokud by se vám podařilo udělat srovnání i v kabelových set-top-boxech a v přijímačích IPTV, jsem si jistá, že tyto informace by výrazně pomohly začínajícímu boomu IPTV.

Pavel Filípek: Musí být anténa Digiality 5000 pro příjem venku (na balkoně), nebo by stačilo ji postavit uvnitř bytu za okno?

Jan Kálal: Balkon je určitě jistější. Uvnitř bytu za oknem může anténa fungovat dobře také – musíte si to však vyzkoušet.

Interstar 8700 CRCI zdirky

Kombinovaný přijímač vybavený Common Interface.

Miroslav Kebrle, Líně: Jsem v dosahu vysílače Vraní vrch (Domažlice) a chci si pořídit set-top-box, zatím přijímám digitál jen v PC. Nevím, jestli mám koupit základní, nebo se slotem Common Interface. Je předpoklad příjmu placených kanálů?

Jan Kálal: Možnost, že některé programy budou v DVB-T vysílat za poplatek, existuje a zákon to umožňuje. U stanic veřejnoprávní televize, komerčních televizí Nova a Prima i první šestky nastupujících digitálních televizí se ale placené vysílání čekat nedá. Jiné to bude po konci analogového vysílání, kdy se televizní trh otevře všem zájemcům. Do té doby ale skoro jistě poklesnou ceny set-top-boxů. Pokud si tedy dnes koupíte přijímač za 1500 korun, chybu neuděláte. Set-top-box s CI slotem vám zatím v českém DVB-T nenabídne nic navíc. A až něco zajímavého navíc nabízet bude, zaplatíte za něj třeba polovinu dnešní ceny.

K. Dědovská: Můžete mi doporučit set-top-box (jen na příjem, nikoli na nahrávání) na pozemní digitální příjem, který lze připojit k PC přes USB? Určitě by šlo připojit k PC digitální přijímač přes jinou koncovku, ale jejich názvům nerozumím, tak bych ráda přes USB.

Jan Kálal: Z nabídky USB přijímačů digitálního vysílání pro PC si můžete vybrat jednoduše sama v nabídce našeho internetového obchodu. U výrobků musíte ale počítat s tím, že jsou náročnější na kvalitní signál než „velké“ set-top-boxy určené na připojení k televizorům nebo počítačové karty.

Yakumo Basic otevrene

DVB-T přijímač v podobě USB „klíčenky“ pro PC.

Úvahy o zemské digitalizace a o rozhlasovém přijímači DVB-T

René Čáslavský, Vysočina: Překvapilo mne, že i v zemském digitálním vysílání bude muset jedna síť využívat po České republice hned několik kanálů a nebude jí stačit jediný. Laicky se ptám, nevyřešilo by problémy se jednofrekvenčními sítěmi a maximálními vzdálenostmi vysílačů umístění hlavního vysílače někde ve středu naší republiky? Signál by se odtud mohl šířit na všechny strany pomocí malých vysílačů se směrováním vysílání od středu hlavního vysílače, které by se již vzájemně nemohly ovlivňovat?

Zajímalo by mne také, proč nejsou set-top-boxy vybavené koncovými zesilovači, pomocí kterých by k nim už stačilo jen připojit reproduktory. Vím, že set-top-boxy jsou vybavené audio výstupy, ale jejich využití si žádá již přece jenom složitější obsluhu. Musí se například zapínat a vypínat dva přístroje a mnohým starším lidem toto už dělá nezanedbatelné problémy.

Set-top-box s koncovými zesilovači by vlastně nahradil rozhlasový přijímač, který by prozatím plnil funkci i přijímače DVB-T a později by již jenom mohl sloužit jako samostatný přijímač digitálního rozhlasu. Rozhodně by to napomohlo pro podvědomí existence digitálního vysílání rozhlasu a tím i tlaku ze strany zákazníků na speciální rádia pro příjem digitálního rozhlasu.

Je dost možné, že si to doposud žádný konstruktér set-top-boxů prozatím ani neuvědomil. A kdyby se o tom psalo, jsem přesvědčen, že by se rybička ulovila a následně se spustila lavina nabídek set-top-boxů i s vícekanálovými zesilovači.

Multiplexy - final

Rádiové kanály pro DVB-T v jednotlivých lokalitách Česka podle plánu ČTÚ.

Jan Kálal: Vysílač na „střeše republiky“ už je, létá na geostacionární oběžné dráze, pro jeho příjem musíte ale použít satelitní parabolu a přijímač DVB-S s dekódovacím modulem a kartou. V zemském digitálním vysíláním se něco takového bohužel dosáhnout nedá. Kdyby ano, Český telekomunikační úřad (ČTÚ) by byl první, kdo by s něčím takovým rád přišel. Ale z výpočetních modelů jim na ČTÚ nic takového nevyšlo. Poměrně velký zásah území má např. ústecká Buková hora, na celou ČR to ale kvůli členitému terénu a vzdálenostem větším než malým stejně nestačí.

DVB-T rozhlasový přijímač je zajímavý nápad a uznávám, že jeho obsluha by byla pro lidi o díl jednodušší než propojování set-top-boxu se zvukovou aparaturou. O takovém produktu se psalo už v polovině roku 2005. Po prohledání internetu jsem našel produkt, který by se vám mohl líbit a prodává se v Česku, je jím Yamada HTV 200XU.

Názor na podobu skrytých titulků rozděluje sluchově postižené

Anica Dvořáková: Dovolte, abych se vám představila. Jsem předsedkyně Českého klubu ohluchlých. Naše organizace, jako jediná ze všech, bojuje za práva lidí ohluchlých v dospělém věku. Informace o naší organizaci najdete na adrese www.ohluchli.u­nas.cz. Už téměř 15 let se snažím o rozvoj skrytých titulků pro neslyšící.

Zde je třeba upozornit, že se nelze domnívat, že kdo neslyší, ten užívá jen znakovou řeč. To je velký omyl. Jsou prelingválně neslyšící (hluchoněmí) a postlingválně neslyšící (ohluchlí v dospělosti) a těžce nedoslýchaví se zbytky sluchu. Hluchoněmých jsou v České republice necelé čtyři tisíce. Čestinu považují za cizí jazyk, všude vyžadují tlumočníka znakového jazyka a všichni jsou organizováni i evidováni. Postlingválně neslyšících je u nás dvacetkrát tolik – i více – ti v důsledku ohluchnutí nerozumějí a všechno se jim musí napsat. Tedy pokud se nenaučí odezírat nebo nedostanou kochleární implantát. Jejich počty se nedají ani zmapovat, ale odhaduje se, že je u nás témě půl milionu lidí s různým typem sluchové vady.

Nemusím vám snad ani zdůrazňovat, jak moc jsou pro nás titulky, hlavně skryté titulky, důležité. V poslední době ale dochází k tomu, že se zvětšuje počet pořadů, zvláště u filmů, kde se titulky barví. Nám ohluchlým to velice vadí, protože oči nám nahrazují sluch a neustálé přeskakování barev naše oči unavuje. Navíc barva červená a fialová se téměř nedají přečíst. A ještě k tomu barvoslepí diváci nerozeznávají zelenou barvu od červené.

Proto prosazujeme, aby titulky byly výhradně ve žluté, eventuálně v bílé barvě, které jsou pro nás nejčitelnější. O rozmach v barvení titulků se „zasloužila“ paní Věra Strnadová. Velmi dobře ji znám, zpočátku jsme spolupracovaly, ale nyní se neshodneme. Neuznávám mandát ASNEPU (Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel) rozhodovat o tom, co bude, protože žádná organizace ASNEPU nepracovala nikdy a ani nebude pracovat ve prospěch ohluchlých. Činnost ASNEPU se zaměřuje výlučně ve prospěch hluchoněmých.

Nyní se rozbíhá digitální televizní vysílání a nás velice zajímá, v jaké formě budou skryté titulky.

Zároveň upozorňuji, že digitální vysílání – ať již přes satelit nebo prostřednictvím zemského digitálního příjmu -, způsobuje výpadky u skrytých titulků. Chybí jim první (horní) řádek, je méně textu, chybí písmena a diakritika. Upozornila jsem již na to ing. Gazdíka v České televizi. Stejné chyby jsou i u Novy. Já se vás dovoluji zeptat, zda je vám tato skutečnost známa a zda víte, jak budou vypadat skryté titulky?

Mohu vás poprosit jakožto odborníka o odpověď? Eventuálně kam byste mi doporučil se obrátit.

Televizní titulky v ČR

Skryté titulky u ČT, Novy a Primy (průměr z roku 2007).

BRAND24

Jan Kálal: Tématu skrytých titulků jsme se na serveru DigiZone.cz věnovali v článcích Skryté titulky na prahu digitální televizní éry a Skryté titulky i v přímém přenosu.

Z vašeho e-mailu jsem pochopil, že vám jde o problém barevnosti titulků a o problematiku jejich „vypadávání“. Chápu, že v rámci skupin lidí využívajících skryté titulky jsou rozdíly v tom, kdo si je jak představuje. Barevnost je zamýšlená pro snadné rozlišení postav, které hovoří mimo obraz i uvnitř něj. Že to může být na druhou stranu problém při špatném výběru barev, to je zřejmé.

Rozumným kompromisem bude až možnost vysílat více druhů titulků, což digitální vysílání umožňuje. Zatímco jedna verze by obsahovala titulky v několika barvách, druhá by mohla mít ty samé titulky např. jen ve žluté či bílé. A proč nemít i sadu třetí? Ta by mohla mít zjednodušené titulky pro snadnější porozumění ději. Je otázkou, nakolik se televizím bude chtít takovou práci navíc dělat, protože zákon jim nijak nenařizuje, jak mají titulky zjednodušovat nebo barvit. Pokud chcete, můžu vám dát e-mailové adresy na technické ředitele ČT, Novy a Primy, abyste jim mohla zaslat svoje požadavky.

Vypadávání titulků by se dít nemělo. Setkal jsem se ale s tím, že některý digitální přijímač chyboval v tom, jak často se mají titulky na obrazovce obnovovat. Třeba minutu na ní pak „visel“ ten samý titulek, i když byl děj už někde jinde. Za takovou závadu nemůže ale televizní stanice, nýbrž výrobce set-top-boxu. Předpokládám, že by neměl být problém vyměnit si u prodejce takový set-top-box za jiný, který stejnou chybu už mít nebude.

I chyby, o kterých píšete, bych přisoudil spíš nedokonalosti programového vybavení set-top-boxu než televizní stanici. Sám skryté titulky vysílané v rámci teletextu čas od času zkouším a pokud nebyla chyba na mém přijímači, fungovaly vždy dobře.

Anica Dvořáková: Moc vám děkuji, že jste mě poslal tak obšírný a vysvětlující e-mail k problémům poruchovosti titulků. Pokud jde o barevnost titulků, barvení jednotlivých hlasů vzniklo především v ČT na základě požadavků ASNEPU. Ten chtěl umožnit neslyšícím (hluchoněmým) rozeznat, kdo mluví. To se týká pouze asi 2 % z celkového počtu sluchově postižených osob. My ostatní – těžce nedoslýchaví, ohluchlí a implantovaní – barvení většinou odmítáme, protože čtení barevných titulků namáhá naše oči, které nám nahrazují sluch. Ostatně, nakonec je v barvení stejně zmatek a pak také, hluchoněmí titulky nečtou, odmítají češtinu jako cizí jazyk.

Samozřejmě souhlasím s tím, že by bylo rozumným kompromisem vysílat víc druhů titulků, ale na to asi nebudou peníze. Existuje i titulkování ve velmi zjednodušené verzi, s popisem dějů a jmény osob přímo v titulcích, dokonce i ekvivalentem k cizímu slovu – to ovšem existuje pouze ve speciálním pořadu a vysílá se to 1× za měsíc někde v kulturních centrech. Pokud vím, tak to odmítají i samotní neslyšící.

Jinak podle mne nadále trvá situace, že titulky při digitálním vysílání vypadávají. Je to případ jak ČT, tak Novy a Primy. Stává se to nejen u zemských set-top-boxů, ale i u analogového kabelového vysílání, kde žádný set-top-box není nutný. Aktuální zkušenost se satelitním příjmem teď nemám.

Takže toto je vše jako odpověď na váš e-mail. Asi nám nezbude nic jiného a budeme moci udělat závěry, až bude analogové vysílání úplně vypnuto. Děkuji vám, že se naším problémem zabýváte.

Využívali byste set-top-box jako samostatný rozhlasový přijímač.

  • Určině ano.
    11 %
  • Spíše ano.
    39 %
  • Nevím.
    4 %
  • Spíše ne.
    11 %
  • Určitě ne.
    34 %

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).