Ještě než poprvé usedne pilot české armády do letounu z firmy Aero Vodochody, bude mít přesně nacvičeno, jak létat i jak reagovat na zátěž. Letouny, které armáda používá, jsou vybaveny technologiemi, které pilotům zjednodušují život – „přemýšlejí" s ním, doporučují různé postupy, a při trénincích ho software připravuje na zátěž. Technologie mění armádu i celý obranný sektor. „Vidím jednoznačně, že některé pracovní pozice jsou v ohrožení, protože s nástupem umělé inteligence nebudou potřeba. Ti lidé se nicméně zase přesunou do jiných oblastí. Nástup umělé inteligence je nicméně velmi rychlý,“ vnímá Viktor Sotona, prezident a předseda představenstva firmy Aero Vodochody Aerospace.
Je jedním z odborníků, kteří hovořili o změnách na konferenci věnované investicím do obrany a posunům v ní v rámci akce Prague Security Dialogue. Ti vysvětlovali, že Česko, stejně jako celá Evropa, musí klást větší důraz na inovace a propojení s technologickými firmami. Ale ukázali také, že takové zakázky se v armádě uplatňují výrazně silněji než dříve.
Podle údajů Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR má dnes Česká republika přes 180 aktivních firem napojených na obranné zakázky. Zhruba třetina z nich vznikla v posledních pěti letech, často jako dceřiné či diverzifikované podniky původně čistě civilních firem.
„Máme spoustu úspěšných firem z pohledu bezpečnosti i z pohledu armády, ať už to jsou různé radarové systémy, rušící systémy či antidronové systémy, i kryptografii máme velmi na vysoké úrovni,“ vyzdvihl Robert Králíček, který je jako poslanec mimo jiné členem Výboru pro bezpečnost. České firmy mají podle velvyslance při NATO Davida Koneckého „natolik dobrý zvuk a natolik dobré produkty, že jsou i sami vyhledávány zahraničními partnery“.
Možný příští ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček zmínil, že se obranný průmysl stává jedním z klíčových pilířů české ekonomiky. „Kdyby se mě kdokoliv zeptal dnes, které považuji za nejzajímavější odvětví z úhlu pohledu generování přidané hodnoty, nepochybně se v rámci České republiky budeme bavit stále o automobilovém průmyslu, ale naprosto klíčovým elementem a pilířem našeho hospodářství bude oblast dopravy, dopravních staveb, oblast energetiky a oblast právě obranného průmyslu,“ vyjmenoval.
Jakub Landovský, bývalý velvyslanec ČR při NATO, nicméně zdůraznil, že klíčovým slovem pro budoucnost obranného průmyslu jsou inovace. „To hlavní slovo nejsou tanky, děla, rakety. Ty jsou důležité a tyto systémy musíme kupovat. Ale to hlavní klíčové slovo se jmenuje inovace a inovační cyklus,“ řekl. Upozornil na zkušenosti z konfliktu na Ukrajině, kde se inovační cyklus dramaticky zrychlil. „Ve dronech počítá v týdnech. Ten produkt, se kterým ukrajinští vojáci létají, vypadá během dvou měsíců jinak, než vypadal,“ vysvětluje.
Neoddělitelnou součástí armády se má stát umělá inteligence. „Je to zcela určitě cesta, na kterou bychom se měli vydat. Provazujme obranný průmysl se startupovými výzkumně-vývojovými univerzitami, abychom posilovali příklad Izraele, který je výborný. AI je budoucnost, a pokud nebudeme jako ČR připraveni, bude ji psát někdo jiný,“ varuje Lubomír Kovařík, předseda sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR. „Dnes zkušenosti na bojišti na Ukrajině ukazují, že technologie právě do této oblasti směřují a budou muset být opravdu využívány. Musíme touto cestou taky jít a zapojit AI pokud možno do co nejširších oblastí,“ doplňuje ho Milan Macholán, který stojí v čele První brněnské strojírny Velká Bíteš, podniku, jež patří dlouhodobě mezi klíčové podniky českého leteckého průmyslu. „AI určitě bude nenahraditelná součást,“ doplňuje.
Je to i startupový byznys
Zatímco tradiční zbrojařské firmy včetně zmíněného Aero Vodochody nadále tvoří páteř českého obranného průmyslu s miliardovými obraty, novou dynamiku do sektoru přinášejí technologické startupy. Ty přitahují pozornost i peníze – namátkou, dlouhodobě v Česku funguje Vrgineers, startup zaměřený na letecký trénink s využitím VR a simulátorů, o něco nověji robotický dronový systém Eagle.one, systém pro kontrolu dronů Dronetag nebo Goldilock, jenž umí jako poslední instance zajistit kybernetickou bezpečnost fyzickým odpojením zařízení ze sítě.
Právě dva posledně jmenované zmiňoval Leoš Mauer, ředitel programu Defense Hub v CzechInvestu a vedoucí Akcelerátoru NATO DIANA. Oba totiž byly vybrány do tohoto startupového akcelerátoru působícího pod NATO, aby je právě Severoatlantická aliance pomohla rozvíjet.
„Před několika lety NATO přijalo strategii vyrovnání se s takzvanými Emerging Disruptive Technologies. V současnosti mezi státy NATO pracuje sedmnáct akcelerátorů jako jsme my a je dedikováno více než 180 laboratoří a testovacích center. Každoročně se přihlásí tisíce firem – letos to bylo rekordních 3600 společností z celého NATO,“ chválí. Podle něj masivní zájem ilustruje, jak lukrativní se obranný sektor pro technologické firmy stává. „Z těchto 3 600 firem vybere 500 hodnotitelů 150 nejslibnějších. My z nich dostaneme deset do České republiky a půl roku je akcelerujeme. Získají na to finanční prostředky, zabezpečujeme jim kurikulum, mentory a snažíme se jejich technologie posunout dál,“ vysvětlil Mauer.
Do Česka se tak můžou dostat zajímavé technologie ze zahraničí, které by zřejmě jinak zemi minuly. „Měli jsme tady britskou firmu, která vyvinula plazmový kontejner. Do něj vkládá prošlý letecký benzín nebo jakýkoliv plastový odpad a na výstupu získává nový letecký benzín, hnojiva nebo látky pro výrobu výbušnin,“ popsal Mauer. „Jiná firma dokáže z hlušiny u Mostu získávat vzácné kovy. A při tom ještě vyrábět elektřinu nebo teplo,“ nadhodil dále. Podle něj schopnost přitáhnout takový typ společností do Česka představuje významnou ekonomickou příležitost. „Je báječné, že tyto firmy přivezeme sem, protože pak často chtějí v České republice zůstat nebo tady postavit továrnu," zdůraznil.
Kromě toho Defense Hub propojuje malé inovativní firmy s velkými zbrojařskými společnostmi. „Jen v letošním roce jsme dokázali propojit sto firem s velkými zbrojaři. Máme už hlášeno pět zachráněných malých výrobců a továren, které získaly dodávky pro zbrojaře, kteří sami nemají dostatečnou kapacitu,“ uvedl Mauer.
Green Deal versus rozvoj
Přesto má téma řadu výzev. Podle Králíčka je potřeba změnit koncepci ochrany: „Je třeba si objednat vývoj. Nemůžeme čekat několik let, až to sektor vyvine, a pak několik let soutěžit výběrovým řízením,“ popsal. Lumír Srch ze společnosti ITS, která v informačních technologiích působí 30 let, jmenoval strategickou soběstačnost a jako příklad uvedl v Česku nedostatek koksoven, které jsou nezbytné k výrobě oceli. „V době míru to možná není tak důležité, ale pokud bychom museli rychle navýšit výrobu zbraní, budeme tu ocel potřebovat,“ popsal. „Potřebujeme zásadní deregulaci, zjednodušení zadávání zakázek, zmírnění některých nesmyslných pravidel. EIA, tak jak je nastavena teď, vlastně neumožňuje pořádně průmyslový výzkum v této oblasti,“ myslí si Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy.
Jako jednu z nejzásadnějších překážek rozvoje experti nicméně zmiňují ne technologie nebo průmysl, ale lidi. „Náčelník generálního štábu si to napočítal, že do roku 2035 by armáda měla ze současných 24 až 25 tisíc profesionálních vojáků dosáhnout počtu kolem 35 až 37 tisíc, abychom byli skutečně schopni personálně obsadit všechny potřebné nové profese,“ zmínil Jiří Šedivý, vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie na Ministerstvu obrany.
Podle zmíněných odborníků nicméně Evropa stojí před ještě výraznější volbou: buď bude zajišťovat svou obranyschopnost, nebo naplňovat ambiciózní cíle Green Dealu. „Green Deal je jednoznačným rizikem pro obranyschopnost Evropy,“ uvedl Jakub Landovský. „Pokud má Evropa ambici v oblasti znovuvyzbrojení, nejjednodušší věc je nestát v cestě. Zlevnit energii nebo dát výjimky,“ myslí si. „Green Deal vznikl v době, kdy se ekonomicky dařilo v Evropě a nebyla hrozba války. Provedení po evropsku se absolutně nepovedlo. Je správná doba říct, pojďme to zkusit jinak, pojďme odložit ty vyšší cíle na dobu, kdy nebudeme v ohrožení,“ doplnila ho Kristýna Helm, viceprezidentka pro mezinárodní vztahy Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU