Zasedací místnost v bývalé budově Centrotexu, kde nyní v Praze sídlí Ministerstvo vnitra, po měsíci opět zaplnilo téma digitalizace. Zatímco 18. května tu ministr Ivan Langer spolu se svým náměstkem Zdeňkem Zajíčkem představovali základní principy nově vzniklé digitální novely, tentokrát se tu rodilo nové sdružení na podporu digitalizace. Nejprve ale dostalo široké plénům zúčastněných reprezentantů jednotlivých mediálních institucí šanci vyjádřit se k aktuálnímu znění digitální novely.
Je velmi složité hledat průnik a shodu mezi vámi všemi tak, aby to nikoho výrazně nepoškodilo. Na druhou stranu je zcela zřejmé, z toho návrhu jako takového, že v žádném případě žádnému ze subjektů na trhu není možné vyhovět na 100 procent,
prohlásil na úvod Zajíček a dodal: Platí tedy, že všichni nyní musí trochu ustoupit, aby do budoucna mohli všichni trochu získat. A to je motto, se kterým přicházíme jako s kompromisním návrhem zákona, který je vám předkládán.
První část setkání tvořily dotazy k digitální novele
Za DigiZone.cz jsem se zeptal, jestli může být novela doplněná také o řešení nedostatku současného autorského zákona, který zabraňuje šířit rozvody společné televizní antény (STA) digitální vysílání bez poplatků Ochrannému svazu autorskému. Osvobození od takových plateb je tu totiž výslovně pouze pro analogový signál. Náměstkyně ministra kultury Petra Smolíková na to reagovala slovy: Určitě bychom to neměli dávat do této novely, ale souběžně se bude předkládat vládě k projednání novela autorského zákona. Tento problém bude tedy řešený v autorském zákoně.
Jiří Mikeš ze Sdružení za konkurenci na trhu televizní reklamy nesouhlasil s navrhovaným půlprocentním limitem pro reklamu ve vysílání České televize (ČT). Nám se zdá to 0,5 procenta opravdu děsivě málo. Když se podíváte na to, jak to vypadá v Evropě, tak my tady budeme trochu pro smích. Já jsem to konzultoval se Světovou federací zadavatelů reklamy, stejně jako s Evropskou asociací komunikačních agentur a upozorňují nás na to, že tento trh televizní reklamy je značně deformovaný.
Zdeněk Duspiva ale poukázal na to, že v něčem mají navrhovatelé ruce politicky svázané: Tento návrh je výsledkem aktuálních vyjednávání s tím, že ještě – zpřesnění – je to po dobu přechodu na digitální vysílání. Je to navrácení toho stavu, který se stal nevyrovnaným tím že nenastartovaly nové digitální programy a od 1. ledna 2008 by měla zmizet reklama z ČT.
Zdeněk Zajíček ho doplnil ve věci navyšování koncesionářského poplatku: My v tuto chvíli povolujeme reklamu na ČT, na druhou stranu ji účelově vážeme právě na podporu digitalizace a Státního fondu na podporu kinematografie. Z toho důvodu si myslíme, že by ke zvýšení koncesionářského poplatku na 135 korun mělo dojít.
Televizi Nova zajímala brzda termínů digitalizace
Ačkoli se v médiích objevila informace o tom, že současná podoba digitální novely je definitivní, samotní autoři to vyvracejí. Národní koordinační skupina (NKS), přestože teď uzavřela svůj blok projednávání nad tímto návrhem zákona, tak přesto si troufám nabídnout to, že pokud byste tam objevili zásadní problém, který v tom návrhu je, tak jsme připraveni operativně se sejít a zamyslet se na tím, jestli nevzniká nějaká kolize,
uvedl Zdeněk Zajíček. Zároveň ale zúčastněním řekl, že lhůta pro tyto „last minute“ připomínky je páteční poledne. Ve 14 hodin se totiž zástupci NKS sejdou se členy Legislativní rady vlády (LRV), aby s nimi digitální novelu předjednali. LRV by se přitom projednávání textu novely měla věnovat na své schůzi 2. července, do vlády by mohl návrh dorazit na jednání 11. července a v srpnu by měl být konečně v Poslanecké sněmovně.
Bez připomínek k novele nezůstala ani televize Nova. Nám celou dobu v těch novelách, které se postupně vyvíjely, chyběla jedna věc. A to bylo, za jakých podmínek může dojít k tomu vypínání v roce 2010 nebo v roce 2011. A jestli bude existovat někde nějaká možnost v případě, že nebudou splněny podmínky pro to, aby se dalo bezpečně a bez problému a bez následků – jak pro diváky, tak pro provozovatele televizního vysílání – vypnout… Jestli tam bude existovat nějaká brzda, která tohle umožní,
zeptal se její generální ředitel Petr Dvořák.
Sám si přitom hned zkusil odpovědět: Rozumím tomu správně tak, že když se vydání Technického plánu přechodu (TPP) převádí na vládu, tak že tyto podmínky budou definovány vládním nařízením a že vláda vyhodnotí těsně před tím, než dojde k nějakému termínu, jestli byly podmínky splněny a jestli to vypnutí je bezpečné – ve smyslu toho, že jsou postaveny sítě, je dostatečná penetrace, je dostatečné pokrytí, všichni jsou na to připravení a nedojde k nějakým kolapsovým stavům. Je to tak?
Zdeněk Zajíček řediteli Novy jeho slova prakticky potvrdil. Poslední návrh zní tak, že termín vypnutí je stanoven v tuto chvíli zákonem na 31. prosince 2012 – což je mimochodem termín, který se v rámci Evropského společenství očekává jako termín vypnutí analogového vysílání – a vláda má možnost v rámci svého nařízení stanovit i dřívější datum. Ale to datum nemůže být stanoveno dříve než na 10. října 2010,
uvedl a doplnil: A co se týká podmínek toho, co má být splněno a jak má být splněno, tak to by měl stanovit TPP. V tuto chvíli jsme zesílili požadavky na to, co má být součástí TPP. V každém případě v něm musí být v stanovený nezbytný rozsah pokrytí zemským digitálním signálem.
Při otázce Petra Dvořáka jsem si vybavil nedávno formulovanou podmínku Novy, že nepřistoupí na vypínání analogového vysílání v té které oblasti, pokud tu 90 procent domácností nebude mít doma set-top-box. Za DigiZone.cz jsem se proto autorů novely zeptal: A co se týče počtu set-top-boxů v oblasti a toho, kdo, kdy a jak je bude počítat, to bude potom součástí TPP?
Zdeněk Duspiva mi poměrně rezolutně odpověděl: Není to součástí zákona a zatím nemáme představu, že by to mělo být v TPP.
Bude s něčím takovým Nova souhlasit? Po přímém dotazu o následující přestávce mi ředitel Novy odpověděl: To se dozvíte na zítřejší tiskové konferenci (koná se dnes od 11 hodin a Česká televize kvůli ní přesunula svoje setkání s novináři na Kavčích horách na 9. hodinu, pozn. aut.). Nechte se překvapit,
prohlásil Petr Dvořák s úsměvem.
Pokud novelu nepředloží vláda, mohou to zkusit poslanci sami
Zástupci Telefóniky O2, který pravděpodobně skrytě loboval za digitalizaci ve standardu MPEG-4, řekl Zdeněk Zajíček: Počítá se s tím, že celý proces digitalizace bude probíhat v MPEG-2.
Autoři novely si také psychicky připravují i na to, že by zákulisní intriky mohly zabetonovat novele přímou cestu do Parlamentu. K samotnému zákonu bych připomněl, že my stále preferujeme tuto cestu, kterou jdeme. Tj. vládní návrh, vládní iniciativa a standardní – možná bych řekl dokonce mimořádně přísné – připomínkové řízení, což je určitě ku prospěchu té věci. Je to vládní iniciativa, která probíhá standardně, je to transparentní proces, předvídatelný pro nás i pro vás,
řekl Zdeněk Duspiva.
Nastínil ale také alternativní, i když horší variantu: Proti tomu jsou samozřejmě jiné možnosti, jakými jsou různé poslanecké iniciativy, které, myslím si, že existují nebo jsou připraveny. Stále si ale myslím, že v zájmu nás všech je ta vládní cesta. Možná i ty zkušenosti, které máme společně z těch minulých let z projednávání toho komplexního poslaneckého návrh (odkaz na digitální novelu schválenou po roce a půl jednání na jaře 2006, pozn. aut.), by ten výsledek byl velmi nejistý.
Koalice pro digitální TV slouží jako vyjádření společného stanoviska
No a proč vznikla Koalice pro digitální TV? Národní koordinátor digitalizace to shrnul slovy: Myslím si, že jsme společně zaregistrovali řadu tiskových zpráv, kde řada z nás nebo ze zástupců různých subjektů vítala digitalizaci, digitální zákon – některé zprávy vítaly i jeho odložení – atd. Jde o to, abychom si v budoucnosti nevyměňovali vzkazy prostřednictvím médií, ale abychom to vítání prováděli společně. To si myslím, že je takový hlavní smysl toho našeho setkání.
Náměstek ministra vnitra připojil další důvod: My bychom rádi čerpali z nějakých ozkoušených metod a postupů, které se používají například v Anglii nebo i jinde. Proto si myslíme, že by bylo dobré mluvit o tom, že by vzniklo jakési volné sdružení či koalice, jak jsme tomu pracovně začali říkat. Tedy jakési hnutí, které – kromě toho, že bude podporovat dneska samozřejmě návrh digitální novely – by zároveň podporovalo informační kampaň všemi dostupnými prostředky: působit na trh, na diváky tak, aby věděli, co je digitalizace, co je čeká a jaké jim to přinese výhody.
Zajíček pokračoval: My jsme si s panem předsedou (Zdeňkem Duspivou, pozn. aut.) dovolili udělat takovýto první nástřel dokumentu, který bychom vám rádi předložili, který je souhrnem a průnikem vašich nálad z hlediska rozvoje digitalizace a možná i přání a cílů, které by digitalizace měla a mohla přinést.
Druhá verze textu vznikla po hodině slovíčkaření
Zatímco místopředseda Asociace digitálních televizí (ADT) a ředitel televize Z 1 Martin Mrnka chtěl podepsat hned první verzi dokumentu [DOC, 27,6 kB], našli se jíní, kterým se zvolené věty a slova úplně nezdály. Ředitel Novy uvedl: Teďka, když to čtu, řada těch formulací v textu mi přijde ne úplně precizních. Nemyslím si například, že dneska neexistuje konkurence na trhu s televizní reklamou, že neexistuje volná soutěž. A, nechci střílet do toho textu jako takového, myslím si, že kdyby doznal nějakých – spíš formálních úprav – kdyby se tam ještě doplnily věci, po kterých voláme my – to znamená nediskriminační přístup ke všem, nejen k novým digitálním televizím, ale i ke stávajícím provozovatelům analogového vysílání – tak po nějakých úpravách jsme připraveni se toho účastnit.
Proti tvrzení Petra Dvořáka se vzedmul odpor ze židle Jiřího Mikeše jako znalce reklamního trhu. Ten připomněl, že v současnosti si Nova z koláče reklamních příjmu plynoucích do českých televizí ukrajuje zhruba dvě třetiny, na Primu zůstává nějakých 20 procent, Česká televize je pod deseti procenty a na zbytek televizí se dostává peněz jen minimum.
Po hodině slovíčkaření se podařilo najít kompromisní druhé znění [DOC, 26,1 kB]. To hned na místě podepsali všichni zástupci Asociace digitálních televizí, ale i lidé reprezentující výrobce elektroniky. Večer svůj podpis připojil také generální ředitel ČT Jiří Janeček, kterého přímo na akci zastupovali Pavel Hanuš, šéf projektu Digitalizace ČT, a Rudolf Pop jako ředitel techniky.
Nova ani Prima zatím nepodepsaly, čekají na své právníky
Petr Dvořák, ačkoli text aktivně spoluvytvářel, se pod něj za Novu nepodepsal. Musí ho totiž prý nejdříve posoudit jeho právníci – i když neobsahuje žádné závazky ani sankce a pouze popisuje současný stav na televizním trhu a artikuluje obecné principy pro pozitivní průběh digitalizace. Výkonný ředitel televize Prima Petr Chajda se finální verze dokumentu na místě nedočkal, musel totiž odejít na letadlo. A co vy? Připojili byste se ke Koalici pro digitální televizi se svým apelem na politiky a pomohli trochu podrýt půdu pro Cyrila Svobodu (KDU-ČSL), který je v současnosti považovaný za hlavní brzdu procesu digitalizace z důvodu svého stranického kariérního postupu?
Do textu se prosadilo takové znění, které ke koalici umožňuje přistoupit i fyzickým osobám. Evidujeme totiž finanční nabídky i od jednotlivců, kteří mají zájem na tom podpořit digitalizaci,
zdůvodnil upravenou formulaci Zdeněk Zajíček. Elektronického podpisového archu se zatím podle Zdeňka Duspivy nedočkáme, ale můžete využít alespoň naší ankety.
Čtěte také: Koalice pro digitální televizi je na světě (VIDEO UVNITŘ)
Foto: Autor
Podepsali byste text "Koalice pro digitální televizi"?
