Projekt evropské akademické páteře vznikl v polovině 90. let s cílem srovnat krok s Amerikou. Tou dobou bylo zjevné, že snaha zasadit vrahům z Wall Streetu drtivý úder technologií X.25 se nevydařila. Evropa, kde doznívaly telekomunikační monopoly a špičkové přenosové trasy nabízely 2 Mb/s, se dívala z velké dálky na americkou páteř s přenosovou rychlostí více než dvacetinásobnou.
Proto vznikl projekt TEN-34 s cílem srovnat krok. Předpokládal vytvoření evropské páteře s kapacitou 34 Mb/s a po účastnických zemích požadoval, aby odpovídající infrastruktura vznikla i na národní úrovni. Realizace se podařila, projekt skončil jednoznačným úspěchem a díky tomu na něj plynule navázalo několik dalších. Jejich historii ve stručnosti shrnuje následující tabulka (jméno projektu se v některých etapách lišilo od názvu budované sítě, proto uvádím oba údaje):
| trvání | projekt | síť | technologie |
|---|---|---|---|
| 1996–1998 | TEN-34 | TEN-34 | ATM, 34 Mbit/s |
| 1998–2000 | Quantum | TEN-155 | ATM, 155 Mbit/s |
| 2000–2005 | GÉANT | GÉANT | ethernet, 10 Gbit/s |
| 2005–2009 | GN 2 | GÉANT 2 | DWDM, n×10 Gbit/s |
| 2009–2013 | GN 3 | GÉANT 3 | DWDM, n×10 Gbit/s |
Za významné mezníky lze považovat především GÉANT, který konečně předběhl Američany a nasadil 10 Gb/s o něco dříve, a GN2. Ten začal využívat pronájem „temných“ optických vláken, která si osazoval vlastní přenosovou technologií DWDM. Díky tomu měl k dispozici habaděj přenosových tras a mohl si dovolit nabídnout svým uživatelům vyhrazená spojení na žádost, tak zvané end-to-end služby.
Na výsledky GN2 a jím postavenou síť GÉANT2 nyní navazuje nový projekt. Oficiálně se jmenuje Multi-Gigabit European Research and Education Network and Associated Services, nese zkratku GN3 a je financován ze 7. rámcového programu EU. Je projektován jako čtyřletý, od dubna 2009 do března 2013.
Do řešení je zapojeno 34 organizací. Z valné většiny se jedná o provozovatele národních akademických sítí, jako je sdružení CESNET, které v projektu zastupuje Českou republiku. Koordinátorem tohoto Babylonu je společnost DANTE a významnou roli hraje i sdružení TERENA, jež má na starosti zejména výzkumné aktivity projektu.
V porovnání s GN2 se těžiště nového projektu posouvá směrem k síťovým službám. V přenosových technologiích nemá dojít k žádné velké revoluci, opět se počítá zejména s temnými vlákny nasvícenými pomocí DWDM. Lze očekávat, že během dobry trvání GN3 se na trhu objeví zařízení s přenosovou rychlostí 100 Gb/s. Projekt proto očekává jeho nasazení v pozdějších fázích.
Jedním z velkých úkolů, které si GN3 stanovil, je dovést do reálně použitelné podoby výše zmiňované end-to-end služby. Ty sice v principu existují již v současné síti, ale vyžadují příliš mnoho ručních zásahů, takže se doba sestavení okruhu na žádost počítá většinou ve dnech, zatímco ideálem jsou vteřiny. Problém samozřejmě není jednoduchý. Do hry vstupují hned tři úrovně síťové hierarchie – lokální sítě, národní páteř a GÉANT. Mají různé správce a používají odlišná zařízení od různých výrobců.
GN3 proto chce vyvinout a nasadit odpovídající řídicí vrstvu, která by potřebné činnosti automatizovala, a to ve vysoce heterogenním prostředí. Základními stavebními kameny by měl být jednotný způsob popisu sítě a pokročilé řídicí protokoly. To vše by se mělo opírat o federalizované autentizační mechanismy, které umožní rozhodnout, zda žadatel je oprávněn příslušnou službu získat. Pokud se podaří tyto cíle naplnit, nabídne GÉANT3 skutečnou hybridní síť.
Autentizace, federace a spolupráce jsou vůbec pojmy, které se v souvislosti s GN3 objevují velmi hustě. Evropský výzkumný prostor by svým obyvatelům měl klást co nejméně překážek, umožňovat jejich cestování a poskytovat konzistentní komunikační služby bez ohledu na to, kde se dotyčný právě nachází. První vlaštovkou je eduroam, GN3 by měl postoupit o krok dál a nabídnout na podobném principu i jiné služby, než samotný přístup k síti.
Činnosti v rámci projektu jsou organizovány do aktivit tří typů. Síťové aktivity (Networking Activities, NA) mají především zastřešující a organizační charakter, služební aktivity (Service Activities, SA) rozvíjejí poskytované služby, zatímco výzkumné aktivity (Joint Research Activities, JRA) jim připravují půdu potřebným výzkumem a vývojem. Jejich struktura je následující:
Networking Activites
- NA1: Řízení
- NA2: Šíření výsledků, komunikace
- NA3: Sledování trendů, strategické plánování
- NA4: Podpora a spolupráce („liaison“ v názvu by také mohl být milostný poměr, ale podle všeho až tak daleko GN3 ve svém vztahu k uživatelům nepůjde)
Sevice Activites
- SA1: Síť GÉANT – navrhnout, objednat, postavit, provozovat
- SA2: Multidoménové služby, tedy služby překračující hranice několika sítí spravovaných různými subjekty
- SA3: Služby pro koncové uživatele ve federativním prostředí, od autentizace a roamingu až po videokonference
- SA4: Vývoj software
Joint Research Activites
- JRA1: Síť budoucnosti
- JRA2: Multidoménové zdroje a služby
- JRA3: Podpora komunit, především prostředky pro vzdálenou spolupráci
Celkově byl při přípravě GN3 kladen velký důraz na praktické uplatnění výsledků. Proto například existuje velmi těsná vazba mezi JRA1 a SA1, stejně jako mezi JRA2 a SA2. Výzkum by měl reagovat na potřeby sítě a jeho výsledky by měly nacházet přímou cestu do provozu.
Dosavadní projekty rozvíjející evropskou akademickou páteř byly vesměs úspěšné a podařilo se jim významně pozvednout komunikaci evropských univerzit a výzkumných pracovišť. Doufejme, že začínající GN3 nebude jiný.
