Hlavní navigace

Hřbitov nadějných projektů: Teledesic aneb Internet in the Sky

8. 4. 2010
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: 21971
Kdysi se o takových projektech psalo na titulních stránkách novin. Stály za nimi firmy zvučných jmen a veliké bankovní záruky. Bombastické články, superlativy, start projektu, nenaplněná očekávání a tichý ústup ze scény. Vzpomeňme na ně. Letos je to dvacet let, kdy vznikl projekt Teledesic, satelitní síť nabízející Internet z oběžné dráhy.

Projekt Teledesic byl jedním z nejambicioz­nějších projektů satelitní sítě, který kdy vznikl. Na rozdíl od jiných satelitních projektů jako je Iridium nebo Thuraya byl ale zaměřen výhradně na data. Pozornosti se mu dostávalo ze dvou důvodů – zaprvé mezi investory patřil legendární Craig McCaw (zakladatel McCaw Cellular, pozdějšího AT&T Wireless a NextLinku) spolu s další legendou Billem Gatesem (oba samozřejmě skrze své investiční společnosti). A za druhé Teledesic od počátku sliboval obrovský počet družic. První plány dokonce zamýšlely 924 družic. Jenže to byla ještě éra optimismu a ubírání družic se stalo v projektu Teledesic oblíbeným cenově optimalizačním faktorem.

Teledesic vznikl v roce 1990, tehdy se ještě jmenoval Calling Communications. Na Teledesic se společnost přejmenovává v roce 1994. V letech 1995–7 získává potřebné frekvence a publikuje plán vypustit na LEO (nízkou oběžnou dráhu) do výšky 1370 km celkem 840 družic aktivních plus 84 záložních, které budou nabízet celosvětově vysokorychlostní Internet. Směrem k uživateli měla síť nabízet až 64 Mb/s, upload měl dosáhnout hezkých 2 Mb/s. Start sítě byl nakonec po třech odkladech definitivně posunut na rok 2004, ale podle toho, že nikde letáčky Teledesicu nevidno, správně soudíme, že se žádný velký start nekonal. Technické podrobnosti najdete například zde.

Teledesic

Takhle měla síť Teledesicu ve vesmíru zhruba vypadat

Plány Teledesicu šly nejdříve velmi dobře, když do něj investoval Boeing, Motorola, ti ale investovali především spíše do výhledu objednávek svých služeb, tedy konstrukce satelitů a vypouštěcích nosičů. Další optimismus do žil projektu vlil saudskoarabský princ Alwaleed Bin Talal Bin Abdul Aziz Alsaud, který měl investovat až 9 miliard dolarů. Nakonec v projektu utratil několik stovek milionů dolarů. V roce 1998 pohltil Teledesic projekt firmy Motorola Celestri, to ještě situace vypadala růžově a šlo o spojení komplementárních projektů, ne o záchranu obou.

Od roku 1999 se situace zhoršovala dramaticky a především viditelně. Společnost přehodnotila svoje výhledy a počet satelitů stáhla na 288 satelitů s tím, že později síť zahustí na původní předpoklad. Jenže mezi tím postihly prakticky všechny satelitní sítě problémy, když se ukázalo, že jejich business plány jsou velmi nadsazené. Rozeběhnuvší se Iridium nedokázalo přitáhnout zákazníky (celosvětově jich po roce nahnalo 10 000) a investoři ostatních satelitních projektů usoudili, že projekty předběhly dobu a začali hromadně couvat. Počet satelitů se zkrouhnul na třicítku.

Satelit Teledesicu

Vizualizace satelitů Teledesicu

Chvíli to vypadalo, že z problémů Iridia bude moci Teledesic těžit, to když McCaw patřil mezi žhavé zájemce o převzetí Iridia pro Teledesic. Jenže nakonec se v roce 2000 spokojil s pokusem o převzetím konkurence Iridia, satelitní sítě ICO – ta ovšem byla v době, kdy ji McCaw kupoval, spíše ve fázi slibů, než jakkoliv pokročilé realizace. Ke spojení ICO (v té době už jednou zkrachovalého) a Teledesicu nakonec došlo v květnu 2000, ponejprv pod jméno jednoho holdingu, jenže v té době už byl sešup Teledesicu samotného příliš rychlý a ke spojení nakonec prakticky nedošlo.

Nějakou dobu situace vypadala ještě únosně, Teledesic sice propustil třetinu lidí, ale převzetí ICO se bralo jako dobrý impuls, protože umožnilo službu rozšířit (či spíše přislíbit) o hlasovou komunikaci. Simultánně se uvažovalo o sto tisících hovorů.

V únoru 2002 podepsala společnost kontrakt s Alenia Spazio na dva satelity (neměly jich být ještě nedávno dvě stovky?). Celkem jich chtěla na MEO (střední oběžnou dráhu, tedy změna z LEO) vypustit 30 a zahájit provoz. V říjnu roku 2002 Teledesic celý projekt ukončil a veřejně oznámil jeho konec. McCaw to komentoval: Our decision to suspend our activities results from an unprecedented confluence of events in the telecommunications industry and financial markets. We do not presently see elements in place that would result in returns to our shareholders that are commensurate with the risk. V červnu 2003 Teledesic vrátil americkému regulátorovi FCC svoje licence a jeho kapitola se definitivně uzavřela.

ICO zůstalo ve vlastnictví investiční společností McCawa a dnes je dále přítomno na trhu, i když největší příjmy má ze soudních sporů s Boeingem. Jeho dceřinka DBSD se přeškolila na družice s geostacionární dráhou a nabídku ICO mim, tedy mobile interactive media a hodlá v nejbližší době spustit DVB-SH, tedy satelitní digitální televizi pro přenosná zařízení. Co termín „v nejbližší době“ u satelitních společností znamená, už víme, takže buďme trpěliví i v případě, že tušíte, k čemu DVB-SH využít.

BRAND24

McCaw ovšem po proinvestovaných miliardách dolarů (z části i vlastních) na podobné projekty nezanevřel. Jeho nová společnost v oboru se jmenuje ClearWire a nabízí vysokorychlostní internet v USA a v několika zemích Evropy na bázi pre-WiMax technologie. Někdejší šéf Teledesicu Russell Daggatt spoluzaložil investiční společnost Denny Hill Capital a aktivně si vede zajímavý blog věnovaný ekonomice. Jmění prince Alwaleeda se dnes odhaduje na 16,3 miliardy dolarů a má další sny. Kromě toho, že právě staví soukromou Královskou oázu v Janadriyah na ploše 4 milionů čtverečních metrů (včetně privátního Zoo o rozloze té pražské), uvažuje o investici 10 miliard dolarů do třináctimiliar­dového projektu nejvyššího mrakodrapu světa o výšce přes 1600 metrů, jeho realizace je ale dnes nejistá a v této výšce už dnes nepravděpodobná.

Vzpomínáte si na nějaký velkolepý projekt, u kterého by vás zajímalo, jak skončil, ale není po něm ani vidu, ani slechu? Napište do komentářů a můžeme se příště podívat na zoubek jemu.

Použili jste někdy satelitní telefon?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Internetové novinařině se věnuje od roku 2005, kdy začal jako redaktor pracovat pro vydavatelství Internet Info.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).