Hlavní navigace

Internet2 – líheň nových technologií (1.)

5. 11. 2004
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Když jsem se před několika týdny rozčílil nad povrchností článku, který se týkal Planetlabu a zmiňoval Internet2 jako jeho součást, byl jsem vyzván, abych o projektu Internet2 něco napsal. V prvním díle se tedy podíváme, co to vlastně Internet2 je a jaké aktivity zastřešuje. Tím chci naznačit, že úvod je nudná písmenková polévka.
Asi nejvíce obecná a přitom přesná definice je následující: Internet2 je konsorcium (česky sdružení), které se zabývá rozvojem síťových technologií. Plní tak stejnou úlohu jako sítě národního výzkumu v Evropě (například v ČR CESNET). Na rozdíl od evropských sítí je jeho role širší. Zatímco se Evropané soustřeďují především na to, aby zajistili síťovou a aplikační infrastrukturu pro výzkum, Internet2 má širší ambice – rozvíjet síťové technologie, ať jsou používány kýmkoliv.

Díky těmto ambicím může být členem Internet2 prakticky jakákoliv organizace. V Evropě jsou tyto aktivity zajišťovány různě – například odborem ministerstva (i financí) či konkrétní univerzitou – a jsou uzavřené pro organizace mimo akademickou a výzkumnou komunitu (míra uzavřenosti je různá). Jeden z nejliberálnějších modelů má v Evropě CESNET (je to také sdružení), nicméně Škoda Auto se členem CESNETu stát nemůže. Naproti tomu korporátními členy Internet2 jsou třeba CISCO Systems, Nortel Networks nebo MCI, což nikoho nepřekvapí, ale také Warner Bros. nebo Microsoft. Představa, že by se členem CESNETu stal Microsoft, má potenciál budit mnoho místních akademických duchovních vůdců ze sna. Internet2 pěstuje také partnerství na mezinárodní bázi – partnerem je většina výzkumných sítí v Evropě a Asii. Samozřejmostí je připojení vysokorychlostních sítí v rámci státní správy federální vlády USA.

Spolupráce s Internet2 samozřejmě nespočívá v tom, že Internet2 nakupuje u CISCO Systems směrovače nebo u IBM servery. Hlavní výhoda spočívá v možnosti participace partnerů na projektech Internet2 (nejdůležitější probereme v některém z dalších dílů). Tato participace spočívá jednak v přenosu know-how (oběma směry) a jednak ve využívání sítí Internet2 jako testovací platformy pro nové technologie. Pochopitelně síť projektu Internet2 je de facto produkční síť, takže není možno dělat dramatické zásahy na nižších vrstvách, nicméně pro pokusy aplikací na vyšších vrstvách je síť projektu Internet2 jako dělaná – je to rozlehlá síť (přes celé USA), postavená na klasických technologiích (IP služby), je vysokorychlostní (páteř má 10 Gbit/s), existuje v ní spousta nedeterministického provozu a vždy je po ruce dostatek ochotných rukou a hlav, které jsou ochotné danou aplikaci testovat.

Partneři mají přirozeně právo se k síti projektu Internet2 připojit, nicméně na rozdíl od Evropy neumožňuje tato síť přístup k celému Internetu (takže spekulace nad tím, jak si zařídit levně přípojku k Internetu nejsou na místě).

Pro akademické organizace mimo USA je Internet2 přirozeným partnerem. Je logické (a dnes již nezbytné), aby biologové, astronomové nebo fyzici v celém světě měli možnost přistupovat vysokorychlostní sítí ke zdrojům (například výpočetním), potřebným pro jejich výzkum. Potřeba vysokorychlostního spojení může být bagatelizována, faktem ovšem zůstává, že pro přístup k unikátním zdrojům, jako je například budovaný LHC, terminálová emulace nedostačuje.

Jak už vyplývá z předchozích řádek, Internet2 provozuje internetovou síť. Tato síť se jmenuje Abilene, pokrývá několika body přítomnosti (GigaPOPy) celé území USA a její aktuální páteřní kapacita je 10 Gbit/s. Technologicky blízko jsou této síti tři další aktivity. Společnost Fiberco zprostředkovává pronájem optických vláken akademické obci USA. Projekt HOPI (The Hybrid Optical and Packet Infrastructure Project) se zabývá možnostmi propojování (a řízení) optických a paketových sítí. Internet2 se také samozřejmě zabývá hledáním svatého grálu paketových sítí (End-to-End Perfomance). Grál hledá skupina E2Epi (End-to-End Performance Initiative).

Internet2 nabízí také nástroje pro to, aby se výzkumníci mohli domluvit. Do videokonferencí zasahuje skupina The Internet2 Commons: Remote Collaboration Services. Nutno podotknout, že tato skupina neexperimentuje na lidech (koncových uživatelích), ale nabízí služby založené na „osvědčené“ H.323.

Internet2 také nabízí platformu pro propojení univerzit se školami nižších stupňů, knihovnami, muzei a dalšími podobnými institucemi. Na rozdíl od naší vlády si ta americká uvědomuje, že když už platí jednu síť pro školství, nemusí platit za další.

Na místo sexy pojmu „middleware“, kterým byl web Internet2 zamořen ještě minulý rok, byl vyzdvižen sexy pojem „bezpečnost“. Usáma je Usáma a pod bezpečností si dokáže něco představit i průměrný úředník americké federální vlády (u middleware to bylo skutečně těžké).

BRAND24

Internet2 obsahuje přirozeně další projekty, které nemá cenu teď vyjmenovávat. Na některé z nich se podíváme podrobněji v dalších dílech.

V díle příštím se pověnujeme síti projektu Internet2 – Abilene.

Má stát dotovat výzkum v oblasti síťování a vytvářet infrastrukturní projekty?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je nezávislý konzultant v oblasti Internetu, telekomunikací, videa a komercionalizace technologických výsledků výzkumu a vývoje. Pohybuje se na rozhraní akademické vs. komerční sféry a internetové infrastruktury vs. přenosů videoobsahu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).