Jen pro osvěžení paměti: Ministerstvo informatiky ČR připravilo novelu Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, do které mimo jiné umístilo povinnost přístupného (bezbariérového) webu institucí státní správy a samosprávy. Konkrétní míru přístupnosti a jednotlivá pravidla pak má stanovit prováděcí předpis.
Když jsem zde na Lupě psal článek týkající se této události, uvedl jsem, že tento prováděcí předpis je klíčovým faktorem úspěchu nebo naopak neúspěchu celého legislativního ustanovení. Záleží totiž na tom, jak bude celá „česká“ metodika postavena. Budou-li pravidla příliš přísná, nikdo je nebude dodržovat. Budou-li naopak příliš tolerantní, ničemu příliš nepomohou. Rovněž jsem zmiňoval důvody, proč je třeba metodiku skutečně vytvořit a pečlivě pravidla namíchat. Kdo si myslí, že stačí aplikovat např. první prioritu pravidel WCAG, ten je vedle.
V přiložené anketě u tohoto článku jsem se pak čtenářů zeptal, jak podle nich prováděcí předpis dopadne. Výsledky byly vskutku zajímavé. Více než 70 procent čtenářů bylo přesvědčeno, že nikdy žádný nevznikne a celá věc tak bude zahrána do ztracena.
Jenže „hlas lidu jen zřídkakdy bývá hlasem božím“. A tak na tomto místě mohu oznámit, že základní část metodiky je již hotová.
Jak sestavování metodiky probíhalo
Na Ministerstvu informatiky vznikla pracovní skupina, jejímž úkolem bylo vytvořit obsah tohoto prováděcího předpisu. Tento dokument bude po finalizaci vydán jako doporučení webmasterům institucí veřejné správy. Po odsouhlasení novely zákona pak vyjde jako vyhláška. Kdy bude novela schválena, nikdo přesně neví. Podle posledních informací by se do vlády měla dostat ještě v květnu. Takže uvidíme.
V pracovní skupině se sešli kromě Markéty Bittnerové z Ministerstva informatiky ČR také zástupci Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých, Radek Pavlíček a Hana Bubeníčková, známý webdesignér Petr „Pixy“ Staníček, můj kolega z Dobrého webu a vydavatel Sovy v síti Marek Prokop a moje maličkost, David Špinar.
Diskuze nad konkrétními pravidly, která do metodiky zařadit či nezařadit, byla často velmi bouřlivá a každý z nás se musel občas pod tíhou argumentů ostatních vzdát některého svého oblíbeného pravidla. Obecně řečeno jsme se ale snažili sestavit metodiku tak, aby se jednalo skutečně o ryzí pravidla přístupnosti, protože jinou možnost nám ani znění novely nedávalo (a nutno poznamenat, že rozpoznat v konkrétním případě, zda se jedná o pravidlo přístupnosti či použitelnosti, nebylo vždy jednoduché). Dále jsme se snažili, aby byla pravidla jasná a srozumitelná, aby to byla skutečně ta nejdůležitější a aby bylo u nich šlo relativně snadno ohodnotit, zda je daný web splňuje či nikoliv.
Při sestavování pravidel jsme pochopitelně vycházeli z dostupných metodik (WCAG, US Section 508, BFW). Dále jsme vzali v potaz výsledky velkého uživatelského testování organizace Disability Rights Commission.
Minulý týden se tak zfinalizovala sada 37 pravidel, která považujeme za klíčová a která se objeví v onom prováděcím předpisu. Zatím jsou to „syrová“ pravidla, tedy teze bez dalšího vysvětlení a konkrétních doporučených technik. Toto doplnění přibude v následujících dnech a týdnech. Jsem však přesvědčen, že již samotné holé znění pravidel mnohým z vás napoví, jak si představujeme přístupný web veřejné správy.
Pravidla přístupnosti pro weby veřejné správy
Než se pustím do samotných pravidel, rád bych zdůraznil, že jejich znění ještě není konečné a že jim chybí doplňující informace v podobě důkladného vysvětlení a odpovídajících technik.