Jak budou vypadat pravidla přístupného webu pro veřejnou správu?

Jen pro osvěžení paměti: Ministerstvo informatiky ČR připravilo novelu Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, do které mimo jiné umístilo povinnost přístupného (bezbariérového) webu institucí státní správy a samosprávy. Konkrétní míru přístupnosti a jednotlivá pravidla pak má stanovit prováděcí předpis.

Když jsem zde na Lupě psal článek týkající se této události, uvedl jsem, že tento prováděcí předpis je klíčovým faktorem úspěchu nebo naopak neúspěchu celého legislativního ustanovení. Záleží totiž na tom, jak bude celá „česká“ metodika postavena. Budou-li pravidla příliš přísná, nikdo je nebude dodržovat. Budou-li naopak příliš tolerantní, ničemu příliš nepomohou. Rovněž jsem zmiňoval důvody, proč je třeba metodiku skutečně vytvořit a pečlivě pravidla namíchat. Kdo si myslí, že stačí aplikovat např. první prioritu pravidel WCAG, ten je vedle.

V přiložené anketě u tohoto článku jsem se pak čtenářů zeptal, jak podle nich prováděcí předpis dopadne. Výsledky byly vskutku zajímavé. Více než 70 procent čtenářů bylo přesvědčeno, že nikdy žádný nevznikne a celá věc tak bude zahrána do ztracena.

Jenže „hlas lidu jen zřídkakdy bývá hlasem božím“. A tak na tomto místě mohu oznámit, že základní část metodiky je již hotová.

Jak sestavování metodiky probíhalo
Na Ministerstvu informatiky vznikla pracovní skupina, jejímž úkolem bylo vytvořit obsah tohoto prováděcího předpisu. Tento dokument bude po finalizaci vydán jako doporučení webmasterům institucí veřejné správy. Po odsouhlasení novely zákona pak vyjde jako vyhláška. Kdy bude novela schválena, nikdo přesně neví. Podle posledních informací by se do vlády měla dostat ještě v květnu. Takže uvidíme.

V pracovní skupině se sešli kromě Markéty Bittnerové z Ministerstva informatiky ČR také zástupci Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých, Radek Pavlíček a Hana Bubeníčková, známý webdesignér Petr „Pixy“ Staníček, můj kolega z Dobrého webu a vydavatel Sovy v síti Marek Prokop a moje maličkost, David Špinar.

Diskuze nad konkrétními pravidly, která do metodiky zařadit či nezařadit, byla často velmi bouřlivá a každý z nás se musel občas pod tíhou argumentů ostatních vzdát některého svého oblíbeného pravidla. Obecně řečeno jsme se ale snažili sestavit metodiku tak, aby se jednalo skutečně o ryzí pravidla přístupnosti, protože jinou možnost nám ani znění novely nedávalo (a nutno poznamenat, že rozpoznat v konkrétním případě, zda se jedná o pravidlo přístupnosti či použitelnosti, nebylo vždy jednoduché). Dále jsme se snažili, aby byla pravidla jasná a srozumitelná, aby to byla skutečně ta nejdůležitější a aby bylo u nich šlo relativně snadno ohodnotit, zda je daný web splňuje či nikoliv.

Při sestavování pravidel jsme pochopitelně vycházeli z dostupných metodik (WCAG, US Section 508, BFW). Dále jsme vzali v potaz výsledky velkého uživatelského testování organizace Disability Rights Commission.

Minulý týden se tak zfinalizovala sada 37 pravidel, která považujeme za klíčová a která se objeví v onom prováděcím předpisu. Zatím jsou to „syrová“ pravidla, tedy teze bez dalšího vysvětlení a konkrétních doporučených technik. Toto doplnění přibude v následujících dnech a týdnech. Jsem však přesvědčen, že již samotné holé znění pravidel mnohým z vás napoví, jak si představujeme přístupný web veřejné správy.

Pravidla přístupnosti pro weby veřejné správy

Než se pustím do samotných pravidel, rád bych zdůraznil, že jejich znění ještě není konečné a že jim chybí doplňující informace v podobě důkladného vysvětlení a odpovídajících technik.

A. Obsah stránky je dostupný a čitelný

1. Každý netextový prvek nesoucí významové sdělení má svou textovou alternativu.
2. Informace sdělované prostřednictvím skriptů, objektů, appletů, kaskádových stylů, obrázků a jiných doplňků na straně klienta jsou dostupné i bez kteréhokoli z těchto doplňků.
3. Informace sdělované barvou jsou dostupné i bez barevného rozlišení.
4. Barvy popředí a pozadí jsou dostatečně kontrastní. Na pozadí není vzorek, který snižuje čitelnost.
5. Předpisy určující velikost písma nepoužívají absolutní jednotky.
6. Předpisy určující typ písma obsahují obecnou rodinu písem.

B. Práci se stránkou řídí uživatel

1. Obsah stránky se mění, jen když uživatel aktivuje nějaký prvek.
2. Stránka bez přímého příkazu uživatele nemanipuluje uživatelským prostředím.
3. Nová okna se otevírají jen v odůvodněných případech a uživatel je na to předem upozorněn.
4. Na stránce nic nebliká rychleji než jednou za sekundu.
5. Stránka nebrání uživateli posouvat obsahem rámů.
6. Obsah ani kód stránky nepředpokládá ani nevyžaduje konkrétní způsob použití ani konkrétní výstupní či ovládací zařízení.

C. Informace jsou srozumitelné a přehledné

1. Stránky sdělují informace jednoduchým jazykem a srozumitelnou formou.
2. Úvodní strana jasně popisuje smysl a účel webu. Název webu či jeho provozovatele je zřetelný.
3. Stránka i jednotlivé obsahové prvky uvádějí své hlavní sdělení na svém začátku.
4. Rozsáhlé obsahové bloky jsou rozděleny do menších, výstižně nadepsaných celků.
5. Informace zveřejňované na základě zákona jsou dostupné jako textový obsah WWW stránky.
6. Na samostatné stránce je uveden kontakt na technického správce a prohlášení jasně vymezující míru přístupnosti webu a jeho částí. Na tuto stránku odkazuje každá stránka webu.

D. Ovládání webu je jasné a pochopitelné

1. Každá stránka má smysluplný název, vystihující její obsah.
2. Navigační a obsahové informace jsou na stránce zřetelně odděleny.
3. Navigace je srozumitelná a je konzistentní na všech stránkách.
4. Každá stránka (kromě úvodní strany) obsahuje odkaz na vyšší úroveň v hierarchii webu a odkaz na úvodní stranu.
5. Všechny stránky rozsáhlejšího webu obsahují odkaz na přehlednou mapu webu.
6. Obsah ani kód stránky nepředpokládají, že uživatel již navštívil jinou stránku.
7. Každý formulářový prvek má přiřazen výstižný nadpis.
8. Každý rám má vhodné jméno či popis vyjadřující jeho smysl a funkčnost.

E. Odkazy jsou zřetelné a návodné

1. Označení každého odkazu výstižně popisuje jeho cíl i bez okolního kontextu.
2. Stejně označené odkazy mají stejný cíl.
3. Odkazy jsou odlišeny od ostatního textu, a to nikoli pouze barvou.
4. Obrázková mapa na straně serveru je použita jen v případě, že nebylo možné pomocí dostupného geometrického tvaru definovat oblasti v obrázkové mapě. V ostatních případech je použita obrázková mapa na straně klienta. Obrázková mapa na straně serveru je vždy doprovázena alternativními textovými odkazy.
5. Uživatel je předem jasně upozorněn, když odkaz vede na obsah jiného typu, než je WWW stránka. Takový odkaz je doplněn sdělením o typu a velikosti cílového souboru.

F. Kód je technicky způsobilý a strukturovaný

1. Kód stránek odpovídá nějaké zveřejněné finální specifikaci jazyka HTML či XHTML. Neobsahuje syntaktické chyby, které je správce stránek schopen odstranit.
2. V metaznačkách je uvedena použitá znaková sada dokumentu.
3. Prvky tvořící nadpisy a seznamy jsou korektně vyznačeny ve zdrojovém kódu. Prvky, které netvoří nadpisy či seznamy, naopak ve zdrojovém kódu takto vyznačeny nejsou.
4. Pro popis vzhledu stránky jsou upřednostněny stylové předpisy.
5. Je-li tabulka použita pro rozvržení obsahu stránky, neobsahuje záhlaví řádků ani sloupců. Všechny tabulky zobrazující tabulková data naopak záhlaví řádků a/nebo sloupců obsahují.
6. Všechny tabulky dávají smysl čtené po řádcích zleva doprava.

Toto jsou tedy ona pravidla přístupnosti, která by měl každý tvůrce WWW stránek pro veřejnou správu znát a dodržovat. Osobně se domnívám, že to jsou pravidla velmi dobrá, vhodně vyvážená, obsahující opravdu to nejdůležitější pro to, aby byly weby státní správy a samosprávy bez bariér.