Hlavní navigace

Jak Český rozhlas vyhandloval s komerčními rádii kmitočty pro „Plusko“

Jan Potůček

Čtvrtý celoplošný okruh veřejnoprávního rozhlasu v FM pásmu byl pro privátní rádia nemyslitelný. Nakonec se přeci jenom našlo řešení, ale bylo to něco za něco.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Všichni budou spokojeni. Opravdu?

Nejdřív to vypadalo, že Český rozhlas nebude mít šanci prosadit proti odporu komerčních rádií změnu zákona, která by mu umožnila vybudovat čtvrtý celoplošný okruh na velmi krátkých vlnách. Tedy že jeho nová stanice mluveného slova ČRo Plus nebude moci požívat stejných výhod jako Radiožurnál, Dvojka a Vltava – podle stávajícího zákona jediné tři veřejnoprávní rozhlasové programy, které mohou v analogu vysílat celoplošně. Ještě loni v listopadu, tedy přede dvěma měsíci, prezident Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) a zároveň i největšího tuzemského rozhlasového domu Lagardère Active Česká republika Michel Fleischmann zcela odmítal tzv. malou novelu zákona o Českém rozhlasu, která by vznik čtvrtého celoplošného okruhu povolila.

Právě po listopadovém jednání volebního výboru sněmovny, který má v gesci i mediální legislativu, došlo k obratu. Poslanci projednávání bodu přerušili a požádali představitele komerčních rádií a Českého rozhlasu, aby se mezi sebou dohodli na přijatelném kompromisu. Ten se rodil přes vánoční svátky a v „bolestech“, jak připustil na včerejším pokračování schůze volebního výboru Michel Fleischmann. Nicméně k dohodě došlo, a vydělal na ní nejen Český rozhlas, ale i komerční rádia. Pozměňovací návrh k novele od ministerstva kultury, ještě „teplý“, poslancům předaný přímo na místě, předpokládá, že Český rozhlas pro „Plusko“ využije především kmitočty, na kterých už nyní vysílají jiné jeho programy. Jinými slovy, že dojde k optimalizaci vysílacích sítí.


Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Na dohodě „privátů“ s Českým rozhlasem nejvíc vydělá Michel Fleischmann

Optimalizace sítí? O té snil už Václav Kasík

Optimalizaci plánoval už Duhanův dávný předchůdce Václav Kasík. Jen ne kvůli Českému rozhlasu Plus, nýbrž pro Rádio Wave zaměřené na mladé posluchače. I on narazil na odpor komerčních rádií, který byl ale mnohem silnější a nakonec mu zlomil vaz. Logicky, protože Rádio Wave hraje hudbu a cílí na mladé posluchače, kteří jsou zajímaví pro zadavatele reklamy. U stanice mluveného slova je komerční zásah menší, nicméně i ono by mohlo oslovit bonitnější posluchače, tudíž APSV do dohody s Českým rozhlasem zakomponovala bod, který „Plusku“ zakazuje vysílat nejen klasické reklamní spoty, ale i veškerý sponzoring a další typy reklamních sdělení, s výjimkou sponzorských vzkazů ke sportovním a kulturním událostem, u kterých si to vyžádají vysílací práva.

Ale zpět k optimalizaci kmitočtové sítě Českého rozhlasu. Už Václav Kasík a po něm i další ředitelé rozhlasu zjistili, že se sice řada vysílačů zejména u regionálních stanic zbytečně překrývá, ale sebrat jim konkrétní kmitočty nic neřeší, protože kromě překrytého území by snížili dosah těchto stanic v místech, kam dosáhne jen „překrývající“ vysílač. Racionalizace vysílacích sítí by tedy neznamenala jen prosté odebírání kmitočtů, které by se použily pro Rádio Wave (za Kasíka), nyní Plusko, ale také náhradu odebraných kmitočtů v regionech jinými, méně lukrativními. A o ty by musel Český rozhlas žádat Český telekomunikační úřad (ČTÚ), přičemž by jistě narazil na odpor provozovatelů komerčních rádií.


Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Peter Duhan se nechal komerčními rádii zahnat do kouta

Jak omezit konkurenci Rádiu Zet

Kompromis s APSV stanovuje, že rozhlas optimalizací svých sítí nesmí snížit pokrytí jednotlivých okruhů tak, aby odporovalo zákonu (tedy že Radiožurnál, Dvojka a Vltava neztratí celoplošnost). Peter Duhan tak bude moci bez obav brát kmitočty především regionům, u kterých úroveň pokrytí není zákonem stanovena. Zároveň mu ale komerční provozovatelé nadiktovali, že celkové pokrytí Pluska v FM pásmu nemá být vyšší, než je zákonný rozsah regionálního vysílání. Český rozhlas Plus tedy na VKV nebude vysílat celoplošně, ale bude moci maximálně pokrýt 80 procent populace České republiky (nad 80 procent jde podle zákona už o celoplošné vysílání). V tom asi nebude problém, protože Peter Duhan od začátku počítal s tím, že Plusko pokryje zhruba 40 procent obyvatel země, především ve velkých městech.

V čem komerční rádia ustoupila, je získávání nových kmitočtů na VKV. Český rozhlas bude moci podle stanoviska APSV žádat o nové frekvence, ale pouze pro regionální dokrývání tak, aby neporušil onu zásadu „regionálního pokrytí“. Český rozhlas tedy dopředu ustoupil od možnosti dokrýt v budoucnu stanicí mluveného slova celou Českou republiku a omezil si vedlejší příjmy ze sponzoringu specializovaných pořadů, jimiž by mohl konkurovat obdobně zaměřené komerční zpravodajské stanici BBC/Rádio Zet, již provozuje Fleischmannova společnost Lagardère. Právě BBC/Rádio Zet je přitom přímým konkurentem Pluska a v minulosti stavělo na redaktorech, kteří odešli z Českého rozhlasu, konkrétně ze zpravodajského Rádia Česko, které společně s populárně-vědeckým Leornardem a publicistickým Českým rozhlasem 6 pohltila nová stanice Plus. BBC dříve, ještě než patřila Lagardère, úzce spolupracovala s Českým rozhlasem a umožňovala mu na svých frekvencích šířit po část dne vysílat Rádio Česko.


Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Faktický zákaz všech reklamních formátů na Českém rozhlasu Plus zajistí inzerenty Fleischmannově BBC/Rádiu Zet

Český rozhlas na oplátku vzdá kauzu BBC

Poté, co se britská BBC rozhodla české vysílání ukončit, dohodla se s Lagardère o převzetí tohoto rádia a pokračování projektu zpravodajské rozhlasové stanice pod jeho taktovkou. S tím ovšem nesouhlasil Český rozhlas. Lagardère následně spustilo vlastní zpravodajské vysílání, které začalo označovat jako Rádio Zet a přestalo přebírat program Českého rozhlasu. Jednak nebylo co (Rádio Česko zaniklo), jednak Lagardère změnila podmínky: zatímco za „staré“ BBC doplácel Český rozhlas na provoz kmitočtů, na kterých BBC vysílala, podle nového uspořádání si měl platit pronájem vysílacích časů bez možnosti mít vliv na faktický provoz stanice. S tím se ovšem Peter Duhan nesmířil a začal důsledně vymáhat plnění licenční podmínky, která české BBC stanovovala v určitých časech pouštět do svého vysílání Český rozhlas.

Diners Vánoce2019

Právní bitva pokračovala do konce loňského roku a vyřešit se ji podařilo právě v rámci široké dohody na podmínkách, za jakých bude moci Český rozhlas Plus vstoupit na VKV. Veřejnoprávní rozhlas zkrátka přestane „tlačit na pilu“, vzdá se svých nároků na prostor ve vysílání české BBC (otázka je, jak se k tomu postaví Rada pro rozhlasové a televizní vysílání; podle informací DigiZone.cz jí má ale Peter Duhan zaslat dopis, že se ČRo vzdává možnosti vysílat na frekvencích BBC/Rádia Zet), a za to si bude moci vybudovat vlastní vysílací síť pro Plusko. Ovšem ne celoplošnou, převážně složenou ze stávajících kmitočtů jiných stanic ČRo, a téměř výlučně bez možnosti vysílat reklamu. To je zajímavý deal, který nemá v historii duálního rozhlasového vysílání v České republice obdoby. Ministerstvo kultury jako předkladatel původní „malé“ novely zákona o ČRo se k němu staví „neutrálně“, slovy první náměstkyně Kateřiny Kalistové proti němu nebude nic namítat. Takže stačí, aby návrh prošel sněmovnou, podepsal ho prezident a bude vyhandlováno.

Připomínky APSV k „malé“ novele zákona o Českém rozhlasu by potucek793