Jak dopadla použitelnost TITLE českých webů

8. 1. 2003
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

V letošním roce jsme rozšířili počet webů, jež podrobujeme pravidelným rozborům, na rovnou stovku. V dnešním dílu jsme analyzovali smysluplnost a použitelnost obsahu značky title - vždy na domovské a jedné typické stránce. Výsledky jsou poněkud rozpačité. Pokud název na domovské stránce vyhovuje, na běžné stránce je zcela nepoužitelný a naopak.

Jak jsem slíbil v prosincovém článku Více než čtvrtina odkazů posílá čtenáře z homepage na cizí weby, budeme se letos přibližně jednou za čtrnáct dní setkávat nad rozbory vlastností 100 českých webů. Na loňskou výzvu mi čtenáři Lupy doporučili 25 webů, z nichž jsem všechny zařadil k již sledovaných webům z původního Lahvičkova seznamu. Do sta jsem doplnil weby především ze statistik iAuditu a webů vrácených na nejčastějších 500 dotazů na vyhledavači Jyxo.

Ze složení seznamu tedy vyplývá, že se nejedná o žádných top 100 českých webů, ale o individuální výběr. Počet vybraných webů by měl umožnit srovnání vlastností mezi různými typy serverů, a větší sledovaný vzorek snad sám o sobě bude poskytovat reprezentativnější výsledky. Podklady k jednotlivým článkům a případně detailnější hodnocení si budete moci prohlédnout na mém webu.

Význam značky TITLE
Značka TITLE je v referenci HTML definována jako název dokumentu. V běžné praxi do ní webmasteři vkládají i další identifikační prvky – obvykle název serveru, někdy rubriku, jméno autora, případně datum. Skladbu informací ve značce TITLE přesněji rozebírá na příkladu amerických online magazínů Adrian Holovaty na svém weblogu v záznamu pojmenovaném výstižně Page titles on news article pages.

Obsah značky TITLE je využíván několika způsoby. Textové prohlížeče jej zobrazují v bezprostřední blízkosti samotného dokumentu jako nadpis. Uživatelé prohlížečů v grafických rozhraních obsah TITLE najdou nejspíše v záhlaví okna v místě, kde se jindy zobrazuje název spuštěného programu nebo souboru – tím byl význam značky poněkud oslaben.

Značka TITLE umožňuje uživateli orientovat se při přepínání mezi více otevřenými dokumenty, její obsah se ukládá do záložek a především jej zobrazují vyhledavače na výsledkových stránkách. Zájemce o podrobný rozbor uplatnění značky odkážu na svůj záznam Titulky magazínových stránek (jiný pohled) v Sově v síti. Vyjma významu pro použitelnost webu (usability) se značka uplatní také při úpravě stránky pro vyhledavače, pro něž má její obsah vysokou prioritu při vážení klíčových slov.

Použitelnost TITLE českých webů
Při testování použitelnosti TITLE jsem na jednom stu českých webů navštívil vždy stránku v kořeni domény (inicializační stránka) a jednu stránku odtud odkázanou (následná stránka). Získané názvy stránek jsem pak podrobil rozboru dle použitelnosti.

Pro název inicializační stránky je důležité, aby z něj byl rozpoznatelný název webu. Je vhodné, aby právě jím název inicializační stránky začínal. Tomuto pravidlu nevyhovělo jen pět procent sledovaných stránek: název na serveru Valašského království začíná slovem Vítajte, BBC se uvádí souslovím Česká redakce. Nejméně vhodný název pak nese inicializační stránka Stratosféry (REKLAMA) a Brouzdej (WWW), protože neobsahuje název serveru vůbec.

Ve 33 případech obsahuje TITLE na inicializační stránce doménové jméno, přičemž v osmi případech jen doménové jméno. Pokud není doména zároveň názvem serveru, je zbytečné slova www a cz v názvu stránky uvádět, protože jen odsunují důležitější informaci více doprava.

Z hlediska snadné čitelnosti a možnosti vyhledávat v obsahu TITLE nevyhovují názvy stránek České pošty, České spořitelny, Budvaru a Alíka, protože jejich znaky jsou prostrkané mezerami (Č e s k á P o š t a, s.p.). Podobně snižují použitelnost různé ozdoby složené z interpunkce, jak je najdeme na serveru Erekce, zbytečné jsou také hranaté závorky na webu ŠkodaAuto a Hopem za bar. Čitelnost nezlepšují ani celá slova zapsaná velkými písmeny – 22 procent stránek obsahuje slovo zapsané verzálkami, z toho 6 stránek má verzálkami zapsaný celý název.

Každý znak navíc ubírá cenné místo například při přepínání oken ve Windows. Na záložkách systémové lišty se zobrazí jen několik málo znaků, proto je u inicializační stránky vhodné zapsat název webu na úplný začátek TITLE. Při přepínání klávesovou zkratkou se zobrazí jen něco kolem 50 znaků, což se může zdát jako dostatečný počet, přesto však 14 procent stránek tuto hranici přesáhlo. Naprosto nejdelší titulek jsem objevil na serveru Equichannel; zabírá 102 znaků: Equichannel.cz – Biomechanika ježdění a drezúry – Atlas jezdce Část 6. – Ježdění elastického kruhu. V případech, kdy jako Equichannel nese web dlouhý název, je vhodné sáhnout na následných stránkách ke zkratce. Literární akademie moudře zvolila akronym LA. Průměrná délka TITLE na sledovaných stránkách nepřesáhla 30 znaků, respektive 5 slov, což je velmi dobrý výsledek.

Pro orientaci mezi více otevřenými stránkami je důležité, aby se výrazně lišily jejich názvy, je proto zarážející, že ve 26 procentech případů tomu tak není. Na Univerzitě HK a serveru Tuning dokonce následná stránka nemá vůbec žádný název. Pilsner Urquell nemá ani následnou stránku. Ve 14 výskytech název následné stránky nezačíná identifikací webu, k němuž patří. To by nemusel být problém, pokud se název webu objeví na jiném místě uvnitř TITLE. Avšak v 11 případech název stránky vůbec nenese název webu.

WT100

Největším problémem názvů stránky zůstává chudoba na klíčová slova. Ta se sice neprojeví v použitelnosti v prvním plánu, ale například při prohlížení výsledků vyhledávání absence klíčového slova v odkazu na web může být důvodem pro vynechání. Není nutné přímo vypisovat seznam klíčových slov, jako to činí Letuška (Letuska.cz – letenky, on-line rezervace, viza, zajezdy, hotely, auta, doprava, pojisteni), ovšem ani úplně nic neříkající název jako i90.com není výhrou.

Celkově se o TITLE  českých webů dá říci, že je webmasteři hodně zanedbávají. Na velkém počtu webů názvy neodrážejí členění serveru, na graficky zdařilým webech pak často postrádají smysluplnou informaci.

Všímáte si názvů stránek?

Autor článku

Autor se zabývá výkonovým marketingem na internetu. Pracoval pro Advertures, Dobrý web a Outrider. Martin byl dříve redaktorem Lupy a dalších periodik o IT.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).