Hlavní navigace

Jak funguje trh Internetu (11.): Broadband přístup - zpoplatňování

15. 5. 2000
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

V minulém článku byly zmíněny technologie, pomocí kterých lze implementovat širokopásmový přístup. Náplní tohoto článku se dotkneme metod zpoplatňování. V dalším díle dokončíme oblast širokopásmového připojení strategií vůči zákazníkům.

V minulém článku byly zmíněny technologie, pomocí kterých lze implementovat širokopásmový přístup. Náplní tohoto článku se dotkneme metod zpoplatňování. V dalším díle dokončíme oblast širokopásmového připojení strategií vůči zákazníkům.

Základní metody zpoplatňování jsou podobné jako u pevné linky. Jde o již klasické:

  • Zpoplatňování paušální
  • Zpoplatňování na základě přenesených dat
  • Zpoplatňování na základě stráveného času

Paušální zpoplatňování je pro ISP nejrizikovější. Nenutí ho sice implementovat žádné mechanismy do vlastních informačních systémů, na druhou stranu je bohužel smutnou zkušeností, že při zavádění služby ji začnou první využívat zákazníci s atypicky velkou spotřebou a až později se k nim přidávají další. Struktura spotřeby se také mění směrem od intenzivního využití zahraničního spoje směrem k lokálnímu provozu v rámci státu a později v rámci vlastní sítě. A samozřejmě, kromě IP provozu je třeba počítat s nutností posilovat fyzickou infrastrukturu.

Zpoplatňování na základě přenesených dat je pro ISP relativně bez rizika přetížení sítě (zákazníci jsou demotivováni v jejím využití), potřebné metodiky na měření průtoku dat existují, na druhou stranu je možné, že režie spojená s měřením (je třeba měřit u přípojky účastníka) bude tvořit velkou část provozu vlastní sítě.

Zpoplatňování za základě stráveného času je riskantní především pro svojí značnou netransparentnost. U širokopásmových technologií není většinou implementován mechanismus autentifikace, který by měl uživatel přímo pod kontrolou – jako je tomu například u připojení modemem, přístupu k síti. Díky tomu musíte měřit na daném rozhraní jakýkoliv průchod dat. Díky tomu, že se v současné době realizuje přes 95% přenosu Internetu pomocí dávkových protokolů, nemáte v ruce žádný mechanismus, jak určit, že zákazník je odpojen. Zároveň je třeba počítat s velmi nízkou úrovní uživatelů a operačních systémů jejich počítačů, takže se lze právem obávat, že velkou část takového provozu budou tvořit relace, kterými si rodina Windows vyměňuje informace o počítačích dostupných v síti.

Vytěžování při zpoplatňování předchozími dvěma metodami bude pravděpodobně také nerovnoměrné v čase. Nicméně existují mechanismy, jak datový tok lépe rozložit. Pro rozdílné čerpání v denní době můžete zavést rozdílné tarify a pro rozdílné čerpání ve dnech (tj. na začátku měsíce velké čerpání a na konci malé) stačí zavést průběžné účtování (zákazník dostává účet nikoliv za kalendářní, nýbrž za běžný měsíc).

Jistě zajímavou variantou je zpoplatňování na základě načerpaného obsahu (nikoliv dat). Tento způsob můžete uplatnit pouze v případě, že jste v blízkém vztahu s některým poskytovatelem multimediálního obsahu (zapomeňte na WWW stránky, jedná se o video či audio). Takovému poskytovateli obsahu bude velmi vyhovovat, že přes Vaši infrastrukturu prožene k zákazníkovi obraz (a zvuk) ve velmi dobré kvalitě.

Ovšem nalezení takového poskytovatele obsahu bude v ČR velmi obtížné. Dle odhadu existuje na území ČR pouze několik málo vlastníků takového obsahu – například Česká Televize, ČNTS, Filmový archív, z nichž většina je ovšem Internetem dotčená zcela okrajově. Klíčovým hráčem by mohly být zahraniční distribuční společnosti, nicméně lze očekávat, že případný obsah budou poskytovat svým kanálem. Na druhou stranu, ani velkým poskytovatelům obsahu se nedaří skloubit Internet s jejich firemní politikou. Příkladem může být přístup společnosti Disney, která má (dle pověstí) připravenou velkou část svého obsahu k distribuci, nicméně narazila na drobný problém. Veškerý její obsah potřebuje přenosové pásmo kolem 4 Mb/s, což není příliš v souladu se současnými „širokopásmovými“ připojeními, jejichž rychlost dosahuje několika stovek kilobitů za sekundu.

Bohudík neexistuje žádná obecně správná metoda, jak zpoplatnit širokopásmové sítě. Co platí v jednom regionu, nemusí platit o pár kilometrů dále (navíc, když jsou v cestě hranice). Očekává se, že s nástupem GPRS a jiných technologií, které umožní připojení mobilními technologiemi, zamíchají kartami připojení k Internetu mobilní operátoři – takže: budete na ně čekat?

Příště se podíváme na strategii těchto služeb.

BRAND23 Workshop

Pokud chcete načerpat podrobnější informace, koukněte na knížky Isp Survival Guide: Strategies for Running a Competitive Isp a ISP Marketing Survival Guide: Proven Strategies and Secrets for Outmaneuvering the Competition.

Michal Krsek

Autor článku

Autor je nezávislý konzultant v oblasti Internetu, telekomunikací, videa a komercionalizace technologických výsledků výzkumu a vývoje. Pohybuje se na rozhraní akademické vs. komerční sféry a internetové infrastruktury vs. přenosů videoobsahu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).