Hlavní navigace

Jak řeší vládní Strategie správy spektra otázku budoucnosti terestrické televize v Česku?

Jan Potůček

ÚPLNÉ ZNĚNÍ DOKUMENTU UVNITŘ – Osud pásma 700 MHz je zpečetěn, čeká se jen na určení termínu jeho uvolnění. ČTÚ ale zvažuje úplné opuštění pásma UHF po roce 2030.

Doba čtení: 9 minut

Řízený útlum terestriky?

Zanikne v Česku terestrické televizní vysílání? Zdánlivě nesmyslná otázka – vždyť pozemní cestou přes anténu přijímá televizi víc než polovina českých domácností – získá na vážnosti, když si přečtete vládou schválenou Strategii správy rádiového spektra. V ní se totiž nepíše jen o tom, že by Česká republika časem měla uvolnit pásmo 700 MHz pro mobilní broadbandové služby, ale otevírá otázku budoucnosti televizního vysílání ve „zbytkovém“ pásmu 470 – 694 MHz. Což by znamenalo postupnou likvidaci terestrického televizního vysílání u nás. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) jako předkladatel Strategie v dokumentu doslova píše, že pro splnění cíle dlouhodobého rozvoje zemského televizního vysílání je žádoucí dále garantovat budoucí využití zbývajícího UHF pásma (470 – 694 MHz) pro televizní vysílání nejméně do roku 2030.

Nejpozději před rokem 2030 by pak podle ČTÚ měla být provedena analýza kmitočtových potřeb pro zemské televizní vysílání. V jiných částech Strategie se lze dočíst, že některé evropské země od pozemního televizního vysílání upouštějí, nebo ho dokonce opustí zcela (Švýcarsko), či že jinde chtějí zemské vysílání částečně či zcela nahradit šířením lineárních i nelineárních televizních kanálů přes datové sítě 4G/LTE. To odpovídá teorii Pavla Hanuše, vedoucího projektové kanceláře České televize a někdejšího šéfa projektu digitalizace ČT, o přípravě řízené likvidace terestrické televizní platformy. Na druhou stranu, Strategie správy spektra počítá se zachováním zemské digitální televize minimálně do onoho roku 2030, s postupným přechodem ze standardu DVB-T na novější DVB-T2 a s existencí stávajících multiplexů do vypršení platnosti jejich kmitočtových přídělů.


Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Naplnila se slova Pavla Hanuše z České televize, že terestrickou televizní platformu už nečeká žádný rozvoj, ale udržování stávajícího stavu. Byť v jiném vysílacím standardu.

O pásmu 700 MHz rozhodne vláda

Úřad nemá záměr ve Strategii stanovovat termín uvolnění pásma od televizního vysílání před vypršením platnosti vydaných přídělů. O závazném evropsky harmonizovaném využití pásma 700 MHz nebylo dosud rozhodnuto. Digitální Česko 2.0 v souvislosti s úsporou spektra v pásmu 700 MHz a jeho využitím pro IMT předpokládá zajištění plošné kontinuity dostupnosti stávajícího rozsahu televizního vysílání a jeho rozvoje. Umožnění změny využití pásma 700 MHz k poskytování mobilních služeb lze podpořit přechodem na standard DVB‑T2, konstatuje ČTÚ hned v úvodu Strategie. Nutno dodat, že celoplošné multiplexy DVB-T v Česku mají kmitočtové příděly v některých případech až do roku 2024, přičemž Evropská komise si pohrávala s myšlenkou plošného uvolnění pásma 700 MHz již v letech 2020 až 2022.

Česká republika ale podle ČTÚ bude provozovatelům vysílacích sítí garantovat jejich právo využívat kmitočty pro zemské digitální televizní vysílání po celou dobu jejich platnosti. U celoplošných sítí tedy do let 2021 až 2024, u regionálních do konce roku 2017. Uvolnění pásma 700 MHz má být podle Strategie správy spektra vyloženě politickým rozhodnutím, které učiní vláda na základě výsledku podzimní mezinárodní radiokomunikační konference WRC-2015 v Ženevě a podle doporučení, které jí dá ministerstvo průmyslu a obchodu. Šéf resortu Jan Mládek (ČSSD) si po odhlasování Strategie na vládě pochvaloval, že dokument nenarušuje byznys provozovatelům televizního vysílání, ale ani datových služeb: Věřím, že Strategie, tak jak byla schválena, přispěje k větší právní jistotě podnikatelského sektoru, který využívá rádiové spektrum pro poskytování služeb občanům České republiky, ať již se jedná například o šíření televizního vysílání nebo datové služby.

To ČTÚ vnímá za hlavní cíl Strategie podpory rozvoje datových služeb a v oficiální tiskové zprávě po přijetí tohoto dokumentu vůbec televizní vysílání nezmiňoval. Strategie počítá s opatřeními k podpoře a rozvoji vysokorychlostního přístupu k internetu, včetně dalších aplikací poskytovaných vysokorychlostními sítěmi mobilní i pevné povahy. Navržené kroky povedou především k rozšíření dostupnosti dalších částí rádiového spektra pro tyto služby, a to jak pro jeho licencované, tak i bezlicenční využití širokopásmovými přístupovými sítěmi, napsal úřad v očekávání brzkého uvolnění pásma 700 MHz. Přímo ve Strategii pak konstatuje: O dalším využívání pásma 700 MHz v podmínkách České republiky bude rozhodnuto vládou v návaznosti na závěry pracovní komise zřízené při ministerstvu průmyslu a obchodu. Zmíněná pracovní komise má pro vládu připravit mj. Strategii rozvoje terestrické televizní platformy v Česku se zaměřením na přechod ze standardu DVB-T na DVB-T2.

Strategie správy rádiového spektra – verze schválená vládou by potucek793

Úpadku terestriky má zabránit DVB-T2

Politika Digitální Česko předpokládá optimalizací využití spektra v pásmu 470–790 MHz dosáhnout jeho úspory s cílem jeho dalšího využití pro přístupové sítě (pásmo 700 MHz) za předpokladu zajištění možností rozvoje zemského televizního vysílání. Případné uvolnění pásma 700 MHz ve prospěch přístupových sítí však znamená omezení disponibilního rozsahu kmitočtů v UHF pásmu pro další rozvoj zemského digitálního televizního vysílání, připouští Strategie správy rádiového spektra. Splnění cíle dlouhodobého rozvoje zemského vysílání lze zajistit pouze přechodem na druhou generaci vysílacích technologií – migrací na standard DVB-T2. Migrací spolu s nasazením efektivnějších komprimačních technologií se zvýší přenosová kapacita sítí umožňující zvýšit počet programů přenášených v jednom multiplexu a zvyšovat kvalitu přenosem programů v rozlišení HD či UHDTV, dodává.

Klíčovou roli při přechodu na DVB-T2 má podle Strategie sehrát veřejnoprávní Česká televize. Ještě před zahájením tohoto procesu musí být ale vyřešeny otázky financování, minimalizace dopadů na diváky a vybavenosti trhu přijímači DVB-T2, ale také nalezen „vhodný ekonomický model pro všechny zúčastněné subjekty“. Klíčová bude otázka doby souběhu vysílání sítí DVB-T a DVB-T2. U přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání trvaly souběhy od několika měsíců po dva roky. České Radiokomunikace jako hlavní provozovatel televizních vysílačů v Česku prosazuje, aby souběh při přechodu na DVB-T2 trval minimálně tři roky. Tak dlouhé financování distribuce programů ve dvou terestrických systémech si ale provozovatelé televizního vysílání nebudou moci dovolit.


Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

V očekávání slušného byznysu: České Radiokomunikace vydělaly velké peníze už na souběžném analogovém a digitálním vysílání při přechodu na DVB-T a nyní by se mělo totéž opakovat u zavádění DVB-T2. Generální ředitel ČRa Martin Gebauer požaduje minimálně tříletý souběh vysílání sítí DVB-T a DVB-T2.

Nepočítejte s novými televizními programy

Strategie správy spektra otázku délky souběhu vysílání v obou standardech ani jeho financování neřeší. Vše ale směřuje k tomu, že významnou roli bude muset sehrát stát – stejně jako v případě informační kampaně, aby diváci věděli, že si mají pořídit nový televizní přijímač, proč a kdy. Migrace na vyšší standard musí vycházet z vládou projednané strategie rozvoje tuzemské platformy televizního vysílání v České republice. Protože realizace migrace je podmíněna řadou dílčích opatření, která spadají do gesce více rezortů a mají socioekonomický dopad včetně dopadů na širokou veřejnost, je nutné, aby tato opatření byla iniciována vládou včetně uložení jednotlivých úkolů dotčeným rezortům. Vládou schválený materiál musí řešit zejména legislativní, právní a technické aspekty, ekonomické dopady, včetně zajištění dostupnosti odpovídajících přijímajících zařízení na trhu při respektování aktuálního stavu evropského postupu při uvolnění pásma 700 MHz pro harmonizované využití, píše se v seznamu prioritních úkolů Strategie správy spektra.

Přechod na DVB-T2 by se neměl podle autorů Strategie zbytečně zdržovat. Zpoždění přípravy a realizace celého procesu by podle nich zvýšilo riziko nedostatečného množství rádiového spektra potřebného pro migraci s dopadem na možnost souběžného vysílání. Strategie si zároveň klade otázku, zda bude DVB-T2 pro diváky natolik atraktivní novinkou, aby nepřešli k jiným vysílacím platformám, tedy satelitu, kabelu nebo IPTV. Z hlediska rozvoje digitálního zemského televizního vysílání bude dalším faktorem rozsah distribuované programové nabídky, a tedy počet multiplexů k distribuci zemského televizního vysílání v závislosti na dostupnosti kmitočtového spektra. Digitalizace zemského televizního vysílání v letech 2008–2012 přinesla rozšíření programové nabídky v řadě evropských zemí včetně ČR. Podle některých odhadů1 se v dlouhodobém horizontu potenciál pro růst programové nabídky v otevřeném zemském televizním vysílání nepředpokládá, píše se v dokumentu.

Na veletrhu IFA si odbyl svou světovou premiéru Ultra HD 3D televizor LG o velikosti úhlopříčky 84 palců.
Foto pro DigiZone.cz: Čestmír Polák

Na Ultra HD v sítích DVB-T2 zapomeňme. Budeme rádi, když se do nich vměstnají všechny současné programy z multiplexů DVB-T v HD kvalitě.

Nepřesunou se diváci k satelitu a kabelu?

Na jiném místě Strategie konstatuje: Ačkoliv v řadě zemí je vybavenost domácností přijímačem zemského televizního vysílání poměrně vysoká, obvykle takový příjem není jedinou platformou pro sledování televizních programů. S rozvojem HDTV připojení se ve světě zvyšuje zájem o širší programovou nabídku dostupnou ve vysílání distribuovaném přes družice, kabel a internet (IPTV), který využívá stále více uživatelů. Dokument také upozorňuje na stále větší popularitu nelineárních televizních služeb, které nevyužívají jednosměrné distribuce formou sítí DVB-T. Předpokládá, že tento zájem nadále poroste, a tudíž se část diváků odkloní od klasického příjmu lineárního vysílání přes zemské televizní vysílače.

ČTÚ však ve své Strategii správy spektra nepředpokládá, že by v dohledné době došlo k nějaké celoevropské dohodě o útlumu terestrické televizní platformy, protože rozdíly v penetraci a využívání tohoto typu vysílání mezi jednotlivými členskými zeměmi Evropské unie jsou obrovské. Rozdílná situace v popularitě zemského vysílání a rozvoj alternativních platforem jsou hlavními důvody, kvůli nimž není předpokládáno uskutečnění nové regionální či evropské plánovací konference kmitočtů pro televizní vysílání. Zpracování studií k dlouhodobému užití pásma UHF zadala také Evropská komise. Proto bude nutné při plánování televizního vysílání postupovat na základě dvoustranných a vícestranných jednání v rámci mikroregionálních uskupení, která mohou detailněji postihnout národní požadavky a cíle, uzavírá Strategie správy spektra.

KL2018 Tip nominace


Foto: archiv DigiZone.cz

Nutnost další výměny televizoru vyžene část diváků k satelitu, kabelu nebo IPTV. Na nové zákazníky se už nyní jistě těší Skylink, kterému raketově rostl počet klientů už při přechodu z analogového na digitální zemské televizní vysílání.

Tři varianty vývoje po uvolnění pásma 700 MHz

Ohledně uvolňování pásma 700 MHz přichází Strategie se třemi variantami možného vývoje. Podle první bude pásmo odejmuto a zbytek bude ponechán ve stávajícím rozsahu televiznímu vysílání s rezignací na jeho technologický rozvoj. Pokud národní studie potvrdí, že stávající rozsah vysílání DVB-T lze konsolidovat do kanálů 21 až 48, kanály 50 až 60 mohou být uvolněny pro využití v pohyblivé službě (kanál 49 pravděpodobně bude součástí ochranného pásma). Důsledkem takového konzervativního řešení může být situace, kdy diváci přestanou akceptovat stávající formát SDTV a postupně sami přejdou na některou z perspektivních platforem distribuce televizního vysílání, které již dnes šíří televizní obsah v kvalitativně pokročilejších formátech, míní ČTÚ ve své Strategii.

Druhou předpokládanou variantou je přechod na DVB-T2 a využití kompresních standardů H.264/MPEG-4 nebo H.265/HEVC. Toto řešení směřuje buď k distribuci vyššího počtu programů v rámci multiplexu (kvantitativní přínosy), nebo distribuci ve formátu HDTV (kvalitativní přínosy), ovšem pouze v rozsahu dostupného spektra. Přechod na DVB-T2 předpokládá (zejména v případě veřejnoprávního vysílání) souběžné vysílání DVB-T a DVB‑T2, pro něž jsou nezbytné kmitočty pro přechodné sítě, stojí ve Strategii správy spektra. A konečně třetí variantou je postupný útlum zemského televizního vysílání. V některých zemích (např. Švýcarsko) se z ekonomických důvodů zvažuje i varianta postupného ukončení zemského televizního vysílání. Důvodem je mj. široká dostupnost alternativních platforem a poptávka po rádiovém spektru v pásmu UHF, upozorňuje Strategie.

Našli jste v článku chybu?