Jak socialnetworking mění vnímání médií a jak by si někteří přáli, aby tomu bylo

24. 9. 2009
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Minulý pátek se v Oxfordu uskutečnila tematicky poměrně zajímavá konference - Oxford Social Media Convention 2009. Akce se pokoušela reflektovat, jak skutečně sociální média ovlivňují novinařinu, tedy lehce otřepané, nicméně dlouhodobě žhavé téma. Fokus byl zaostřen na zpětnou vazbu mezi Internetem a produkty tradičních mediálních domů, to je asi hlavní přidaná hodnota celé akce k tématu. A teď již k očekávané polemice.

Na akci padly některé dlouhodobě živené mýty, jako například to, že občanská žurnalistika (hlavně na úrovni blogosféry) sebere mainstreamovým médiím exkluzivitu v přinášení nových zpráv jako prvních (u nás tento názor propaguje zejména Adam Javůrek). Statisticky je snadno ověřitelné (k rešerši vám stačí Google a tabulka Excelu/Calcu), že blogeři ve finále stejně komentují zejména zprávy z mainstreamových médií a počet skutečných nových objevů se pohybuje spíše na úrovni desetin procenta. Většinu navíc mají na svědomí opět blogující žurnalisté (nebo ex žurnalisté) s vybudovanou sítí kontaktů, nebo „insideři“ využívající zvláštní formu gatekeepingu svých znalostí z oboru k privátním válkám a vylepšování vlastní reputace. Tedy přesně to, z čeho byla obviňována mainstreamová média a vychvalovaná občanská žurnalistika.

Bohužel vyvracené mýty ihned začaly nahrazovat některé nové. Sice pevně věřím, že se jim nakonec nepodaří uchytit, ale čert nikdy nespí.

Richard Sambrook, CEO BBC divize Global News, tak například přišel s názorem, že je přeceňován krátkodobý dopad sociálních médií na ta tradiční, v čemž měl nepochybně pravdu. Zároveň ale také s tvrzením, že je ignorován jejich dopad z dlouhodobého hlediska, v čemž nejspíš už tak docela pravdu nemá.

Asi vás teď napadá, co je vlastně míněno dlouhodobým dopadem. Ten krátkodobý většinou označuje hlavně samotný proces vzájemná projekce produktů jedné sféry do druhé (odraz zpráv z médií na Twitteru, blozích a sociálních sítích a naopak). Tradiční média poměrně úspěšně adoptovala ta sociální a vrací jim tak částečně úder za ztrátu exkluzivity. Samotná BBC například platí korespondenta (Sky News), který agreguje pouze informace, které získává na Twitteru. Reuters zase využívá informace z Twitteru a ekonomických blogů k vytváření přidané hodnoty ekonomického zpravodajství.

Dlouhodobým dopadem je oproti tomu míněno to, jak se mění paradigma vnímání tradičních médií. Osobně vůbec nemám důvod si myslet, že je tento vliv podceňovaný, nebo dokonce ignorovaný. Naopak, současné diskuze o placení za internetový obsah v mainstreamových médiích, proti kterému hovoří zejména strach ze ztráty konkurenceschop­nosti oproti malým médiím a právě občanské žurnalistice na blozích a Twitteru, dosvědčují něco úplně jiného.

Právě tyto čistě spekulativní obavy mne stále dokola přesvědčují, že je tento vliv spíše přeceňovaný. Blogspoty, feedy v sociálních sítích a mikroblozích přece jenom obsahují podstatně méně zpravodajské hodnoty, než by se mohlo zdát. Schválně, zkuste si udělat následující test. Podívejte se během jednoho týdne každé ráno na Twitter a Facebook a deset vašich oblíbených blogů a porovnejte streamy třeba s články, které mezi šestou a půl sedmou vycházejí na Lupě. Samotné přinášení informace totiž ještě novinařinou není, tedy alespoň rozhodně ne v době, kdy může informace publikovat prakticky kdokoli.

Recept na alespoň průměrně slušnou novinařinu je jiný: Dejte dohromady informaci ověřenou z více (nezávislých) zdrojů, přidejte analýzu, vysvětlení pro nezasvěcené a kontext. Přidanou hodnotou řemesla je zde úsudek, analýza a výklad. A to je setsakra rozdíl mezi tím, s čím se povětšinou můžeme setkat v sociálních médiích.

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).