Jak to vypadá s penězi na státní informační politiku

S financováním naší státní informační politiky je to poněkud komplikované. To proto, že některé z konkrétních projektů (v rámci Akčního plánu realizace Státní informační politiky) jsou financovány centrálně, skrze rozpočtovou kapitolu Všeobecná pokladní správa (VPS), zatímco jiné projekty jsou hrazeny z rozpočtových kapitol příslušných resortů.

Nejlépe je to možné ukázat na situaci z letošního roku: státní informační politika ve vzdělávání (SIPVZ), jejíž součástí je i veřejnosti dobře známý projekt Internetu do škol, je v letošním roce financována z rozpočtové kapitoly příslušného rezortního ministerstva (MŠMT), kde je pro ni připraveno 1,840 miliardy ko­run.

Naproti tomu v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladniční správa (VPS) byla pro letošní rok na Státní informační politiku alokována částka 886,5 korun (místo původně požadované jedné miliardy). Z této částky se pak financují projekty jako „Veřejné informační služby knihoven“, „Zdravotnictví online“, „Inteligentní doprava“, „Základní registr ekonomických subjektů“ či „Budování Informačních systémů veřejné správy“ a další.

Jak jsem podrobněji popisoval již ve článku Vytunelovaný Akční plán či přeskupené rezervy?, z částky 886,5 milionu na Státní informační politiku ve VPS bylo v květnu 2001 „ukrojeno“ celkem 198 milionů na tzv. informatizaci krajů. Důvod byl jednoduchý — když nově zřízené kraje začaly křičet, že nemají ani na základní počítačové vybavení, bylo rozhodnuto zařadit alespoň dodatečně jejich požadavky do Akčního plánu a o částku 198 milionů pokrátit ostatní projekty. Nejvíce to tehdy odneslo budování Informačních systémů veřejné správy (ISVS) a krizové řízení, kterým byly původně plánované prostředky zredukovány na polovinu. Významně zkráceny byly i „Veřejné informační služby“, „Veřejné informační služby knihoven“ a „Zdravotnictví online“ (shodně po 15 milionech) a některé další.

Správcem prostředků v této rozpočtové kapitole, přesněji tím, kdo rozhoduje o jejich využití, je nadresortní Rada vlády pro státní informační politiku, které předsedá ministr bez portfeje Karel Březina.

V čem je zásadní změna?

Zopakujme si znovu, že ve státním rozpočtu na rok 2001 (tj. pro letošní rok) jsou peníze na realizaci státní informační politiky alokovány dvěma rozdílnými způsoby:

• Centrálně, v rámci rozpočtové kapitoly VPS, kde je známa konkrétní výše 886,5 milionu (včetně konkrétního rozdělení)
• Resortně, v rámci rozpočtových kapitol jednotlivých resortů. Zde alokované částky nejsou obecně publikovány, a to ani ve svém součtu (i v souvislosti s tím, že není vždy zcela jasné, co přesně z rezortních projektů se počítá do státní informační politiky a co již nikoli).

Jak to bude v příštím roce? Přesněji, jak to vypadá s návrhem státního rozpočtu na příští rok — který se při průchodu Parlamentem může ještě podstatně změnit? Odpověď je následující: centrální způsob financování státní informační politiky, neboli skrze rozpočtovou kapitolu VPS, bude zcela zrušen! Jediné, co zůstane, je financování prostřednictvím jednotlivých resortů a jejich rozpočtových kapitol.

Prosadilo si to prý ministerstvo financí, a poprvé se to projevilo již v květnu letošního roku, kdy vláda přijala usnesení č. 594/01, k Národnímu akčnímu plánu eEurope+. Vláda tímto usnesením totiž uložila ministrům zajistit financování projektů Národního akčního plánu (výhradně) z rozpočtových kapitol jejich resortů.

Prakticky to také znamená, že ministr Březina a jím šéfovaná Rada vlády pro SIP nebudou mít na centrální financování Státní informační politiky ani korunu.

Kolik je přiklepnuto na příští rok?

Státní rozpočet na příští rok je v současné době ve fázi vládního návrhu a samozřejmě ještě není definitivně schválen. S určitými prostředky na realizaci státní informační politiky se v něm počítá, ale jejich výše i určení se při projednávání rozpočtu Parlamentem mohou ještě změnit. Osobně však považuji za málo pravděpodobné, že by došlo k jejich výraznějšímu navýšení — spíše očekávám další snižování vzhledem k celkové situaci a již tak velkému rozpočtovému deficitu. Podívejme se na konkrétní čísla:

1. Na celý Národní akční plán eEurope+ by bylo zapotřebí 5.306,842 mili­onu korun.
2. Resortům se v jejich kapitolách podařilo zajistit celkem 2.435,934 milionu korun (v rámci tzv. směrných čísel stanovených MF ČR).
3. Nad rámec směrných čísel resorty požadovaly ještě 1.653,561 mili­onu korun.
4. Neuplatněno zůstalo 1.215,847 milionu korun.

Předchozím číslům je třeba rozumět tak, že pomyslná čára končí za bodem dvě — s požadavkem na 1.653,561 milionu korun resorty již neuspěly, a s požadavky na dalších 1.215,847 milionu resorty raději nepřišly vůbec.

Celkově by tedy bylo možné konstatovat, že z původně požadovaných cca 5,3 miliardy korun bylo v návrhu rozpočtu slíbeno (zajištěno) cca 2,4 miliardy, což na první pohled nevypadá až tak drasticky. Při určitém zaokrouhlení (směrem nahoru) je to dokonce možné interpretovat tak, že „z původně požadovaných šesti miliard byly zajištěny tři miliardy“. Právě takto odpověděl minulou neděli v pořadu Naostro na ČT1 ministr Karel Březina na otázku, kolika penězi je ve státním rozpočtu na příští rok pamatováno na realizaci státní informační politiky.

Tolik tedy (relativně) optimistický pohled na věc.

Na co peníze budou

Podívejme se nyní podrobněji na to, co pokrývá oněch přislíbených 2.435,934 milionu, a co by pokrývalo oněch nerealizovaných 1.653,561 milionu, a vůbec neuplatněných (nepožadovaných) 1.215,847 mili­onu korun.

Největší podíl na částce 2.435,934 milionu korun má MŠMT, které má dostat 1.773 milionu korun na státní informační politiku ve vzdělávání. To je třeba velmi kvitovat, protože zde vláda dostála svému slovu a věnuje plánované prostředky na informační gramotnost a vzdělávání.

Na zbývající sumě cca 662 milionů se v největší míře podílí:

• Ministerstvo vnitra s cca 229 miliony (největším „žroutem“ je projekt „tísňové volání 112“ s přidělenými 135,6 miliony).
• Ministerstvo zemědělství s cca 178 miliony (např. integrovaný administrativní a kontrolní systém IACS: 68,6 milionu, automatizovaný transakční systém Laser ATS: 60 milionů, intervenční informační systém IRIS: 30 milionů, komunikační infrastruktura IIS MZe: 15 milionů, agrární web portál: pět milionů).
• Český úřad zeměměřičský a katastrální se 118 miliony na katastr nemovitostí (jehož služby jsou pro uživatele placené a navíc bez potřebného formálního statutu).
• Ministerstvo zdravotnictví se 71 miliony (na projekt zdravotnictví online).

Na co peníze nebudou?

Připomeňme si ještě jednou, že centrální způsob financování projektů Akčního plánu skrze VPS se pro příští rok snížil na ideální nulu, resp. byl zcela zrušen. To se samozřejmě projevilo zejména u projektů, které mají nadresortní charakter, nebo za nimi nestojí některý se „silných resortů“, který by si dokázal potřebné finance náležitě vydupat.

Které konkrétní projekty to tedy „odnesly“?

• Všechny projekty v garanci Úřadu pro veřejné informační systémy. Mezi ně patří např. poměrně rozsáhlý projekt "Budování ISVS podle zákona 365/2000 Sb., zahrnující např. portál veřejné správy, tzv. referenční rozhraní, jednotnou komunikační infrastrukturu a další. Jen na tento projekt bylo požadováno (ale nepřiděleno) 644,826 milio­nu korun.
• Projekt „Informatizace krajů, I. etapa“, v gesci Ministerstva vnitra, požadováno bylo 350 milionů.
• Projekt národní geografické infrastruktury (Český úřad zeměměřičský a katastrální, požadováno 231,392 milionu korun).
• Projekt veřejných služeb knihoven, na které Ministerstvo kultury požadovalo 161 milionů korun.
• Základní registr ekonomický subjektů, na který Český statistický úřad požadoval 134 milionů.
• Projekt „Vězeňská služba“ v gesci Ministerstva spravedlnosti, požadováno 70 milionů.

Na všechny výše uvedené projekty (plus některé další) peníze byly požadovány, ale nebyly v návrhu rozpočtu přiděleny (tj. jde o peníze spadající do částky 1.653,561 milionu korun, které byly uplatněny, ale ne realizovány).

Kromě toho je ale součástí Národního akčního plánu eEurope+ celá řada dalších projektů, na které vůbec nebyly uplatněny požadavky na finanční zajištění ze státního rozpočtu. Příslušné částky proto patří do celkové sumy 1.215,847 milionu korun, která nebyla uplatněna.

Jde například o:

• Projekt „elektronické identifikátory“ za 700 milionů (MPSV).
• Projekt „kontaktní místa veřejné správy“ za 44 milionů (MPSV).
• Projekt „zvyšování informační gramotnosti a zlepšování možností rekvalifikací“ za 42 milionů (MPSV).
• Projekt „krizové řízení“ za 194 milionů (MV ČR).
• Všech šest projektů v gesci MŽP ČR, za 28 milionů.
• Projekt „rejstřík trestů“ za 16,7 milionu (MSp ČR) a další.
• Projekt „veřejné informační služby“ za 15 milionů (MV ČR).
• Národní zdravotnický informační systém, za tři miliony a další.

Potud tedy pesimistický pohled na celou situaci. Rád bych ale znovu zdůraznil, že rozpočet je teprve ve fázi návrhu, a nikoliv ve své definitivní podobě. Konkrétní číselné údaje, které zde cituji, pochází z podkladových materiálů připravených pro Radu vlády pro SIP ve věci plnění usnesení č. 594/2001 k Národnímu akčnímu plánu eEurope+.

Co na to říká ministr Březina

Minulý týden, na jednom ze setkání ministra Březiny s novináři, jsem měl možnost se jej zeptat na výše uvedené skutečnosti. Když jsem se zajímal o osud těch projektů, které na příští rok nemají v návrhu rozpočtu přislíbené žádné prostředky (tj. projekty jmenované v předchozím odstavci), odpověď zněla tak, že se nebudou realizovat! To je opravdu nepříjemné a skoro k neuvěření — třeba u projektů jako je „informatizace krajů“, „budování ISVS“ nebo u veřejných služeb knihoven. Opravdu budou tyto projekty zcela zastaveny? Nebo se pro ně přeci jen najde jiný zdroj financování? O kraje se tolik neobávám, ty mají pádné a rázné slovo, ale co třeba knihovny?

Nedalo mi to a zeptal jsem se ministra Březiny, zda vláda považuje informační technologie a informační politiku nadále za svou prioritu. Odpovědi jsem porozuměl tak, že si to nemyslí.