Začátkem července začal v České republice vysílat první původní erotický kanál Leo TV. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) mu původně nechtěla udělit vysílací licenci. Proč?
Obecně je problém v tom, že vysílat lze pouze program, který neporušuje zákon a udělit licenci nelze tomu, kdo by už dopředu řekl, že zákon bude porušovat. Čili jestliže zájemce při licenčním řízení přinese takové podklady a vyjádří se tak, že zákon porušovat nebude, Rada mu licenci udělí. Samozřejmě následně, poté, co začne tento program vysílat, provede Rada analýzu jeho vysílání a bude se zabývat tím, zda-li provozovatel to, co slíbil, plní. Uvedení nepravdivých údajů v licenčním řízení je jedním z důvodů pro odebrání licence. Rada je ale v docela obtížné situaci, protože zákon říká, že nemá udělit licenci, pokud by provozovatel do budoucna porušoval zákon, ale to se nedá nijak dopředu předvídat. Dá se až následně kontrolovat skutečné vysílání. Je obtížné nějakou licenci neudělit, protože důvody pro toto neudělení musí být o něco opřeny, většinou o vyjádření žadatele.
Ale v čem může být problém, když vám zájemce napíše, že chce provozovat erotický kanál?
Sám pojem „erotický“ je velmi diskutabilní, protože není nikde definován. Může to znamenat, že je pod tím skryta pornografie, která je absolutně zakázána, může pod tím být skryto písmeno „g“ zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, které říká, že vysíláním nesmí být ohrožen fyzický, psychický a morální vývoj dětí a mladistvých (jedná se o §32, odst.1., písm.g, pozn. red.). Takové pořady se mohou vysílat po dvaadvacáté hodině a jen do šesté ranní. Takže ta hranice je skutečně velice jemná a do budoucna to bude ještě velice obtížné.
Slyšel jsem, že Leo TV v původní žádosti psala o pornografii, potom to žadatel změnil na erotiku a licenci dostal. Je to pravda?
K těmto interním věcem se nebudu vyjadřovat, ale v podstatě kdyby to probíhalo nějakým takovým způsobem… Rada opravdu nemůže udělit licenci na pornografický kanál. Ale u té erotiky je to diskutabilní a pokud žadatel řekne, že tam pornografie nebude, tak takovou licenci na erotický kanál Rada pravděpodobně udělí.
A jaký je rozdíl mezi erotikou a pornografií?
Jak jsem řekl, erotika není definovaná, nikde se ten pojem ve vysílání nepoužívá, čili erotický pořad je brán jako běžný pořad, který má nějaké zaměření. Pornografie je absolutně zakázaná, i když v zákoně není definovaná. Definice, které se pro ni obecně používají, Rada zná, a vychází z nich. Máme na toto téma zpracováno několik materiálů, jak externích, tak interních. Je to typicky neurčitý právní pojem, který musí Rada vyložit, než ho použije. Většina definic se dnes kloní k tomu, co píše například Wikipedie, že pornografie je zobrazování lidského těla nebo sexuální aktivity s cílem vyvolat žádostivost nebo pud. Není tam žádný umělecký záměr, jenom prosté vyvolání sexuálního pudu.
Jenže takové kanály už tady vysílají a mají požehnání od RRTV. Třeba Hustler TV nebo XXX Xtreme.
Nemáte pravdu, protože jediný český kanál tohoto charakteru je Leo, který bude podroben nějaké analýze. Kanály, o kterých mluvíte, jsou licencovány jinde a jedná se o takzvané převzaté vysílání.
Ale stejně jste museli pro toto převzaté vysílání udělit registraci.
Samozřejmě jsme se tím zabývali, nechali jsme si zpracovat už několik analýz. Zatím jsme spíš ve stadiu hledání definic a ujednocení na jedné, ale má to mezinárodní rozměr. Jakmile označíme nějaké dílo za pornografické, musíme ten proces vést vůči jinému regulátorovi a pak záleží, jestli je z Evropy a podléhá stejné právní oblasti, nebo mimo ni. Tam by to bylo složitější.
Říkáte, že používáte různé definice pornografie. Odkud ty definice berete? Máte nějaká doporučení od jiných evropských vysílacích rad?
Definice jsou obecně v odborné literatuře, a problém je v tom, že náš vysílací zákon svoji definici pornografie nemá. Dokonce ani trestní zákoník nemá přímou definici pornografie, ale například slovenské právo ji má zhruba v těch rysech, jak jsem ji citoval, a stejnou definici používá i Německo. Byli jsme na návštěvě u regulátora v Bavorsku, a tam se začali zabývat Internetem, protože pod jejich působnost spadá i dětská pornografie na Internetu. Bylo zajímavé, že oni v rámci své definice považují za dětskou pornografii i zobrazování oblečených dětí ve vyzývavých polohách. Pro definici je tedy důležitý i kulturní kontext. Česká společnost je hodně liberální, na rozdíl od jiných částí Evropy. To je také možná důvod, proč se zákonodárci o definici pornografie nepokusili. Nicméně pornografie nemá ve vysílání co dělat ani v denních, ani v nočních hodinách, ani dokonce technicky zabezpečená různým kódováním a zámky. Z hlediska našeho vysílacího zákona pornografie nesmí do vysílání, ale není přesně řečeno, co to pornografie je a Rada tím, že si ten pojem nějak uchopí a vyloží, a na základě tohoto výkladu rozhodne, stejně nakonec musí toto rozhodnutí ještě obhájit před soudem. Soudy se už dnes kloní k tomu, že není třeba znaleckých posudků, ale k tomu, že na morální věci není třeba mít soudního znalce a jak Rada, tak soudy, mohou rozhodovat čistě na základě vlastního přesvědčení jejich členů. Se soudními znalci to nikam nevedlo, každý měl svůj výklad.
Český zákon je ohledně pornografie v televizním vysílání dokonce přísnější než evropská legislativa.
Ne, ta je naprosto stejná. Problém vidím v tom, že stejný paragraf, který máme my, tedy programy, které by mohly vážně narušit mravní vývoj dítěte, zejména tím, že obsahují pornografii, a hrubé samoúčelné násilí, a který je obsažen i v nové evropské směrnici o audiovizuálních službách, neurčuje žádnou hranici mezi erotickým vysíláním a pornografií. Tam je jakýsi manévrovací prostor, kde stačí, aby se sedm z třinácti členů naší Rady přiklonilo k názoru, že nějaké vysílání překročilo určitou míru, a pak to považujeme za pornografii, nebo nikoli.
Evropská směrnice umožňuje dvojí vysílání erotických kanálů: pouze v noci, anebo po celý den, pokud provozovatel nebo operátor zajistí jeho zakódování, aby se k němu nedostaly děti.
Ne, to se týká onoho písmene „g“ v našem vysílacím zákoně, který říká, že programy, které by mohly ohrozit mravní výchovu dětí a mládeže, by se měly vysílat jen v noci a nebo zakódované. To je ta jemnější záležitost, kterou lze vysílat i celodenně, ale pod zabezpečeným přístupem. Ale pod to spadají jen erotické kanály, které by mohly ohrozit psychický a morální vývoj dítěte, nikoli vážně narušit. Tím, že erotika je jemnější záležitost a podle výkladu práva by mohla ohrozit vývoj dětí, přistupuje se k ní jinak než k pornu.
Fakticky ale provozovatelé erotických kanálů tyto pojmy vůbec nerozlišují a vysílají tvrdé porno, i když o něm tvrdí, že jde o erotiku.
No jo, provozovatelé chtějí vydělávat. Rada je tu od toho, aby rozlišovala. Ale musím říci, že to je problém i pro Úřad RRTV, který musí zpracovávat analýzy vysílání, protože jenom slovně popsat, co se děje na obrazovce, a popsat ty scény, je pro toho, kdo to má dělat, lidsky velmi nepříjemné. I pro toho, kdo to má číst a kdo o tom má rozhodovat. Pro většinu lidí to je opravdu nepříjemné.
A kvůli tomu od toho raději dáváte ruce pryč?
Ne, to ne. Spíš bych řekl, že se k tomu obtížně dostáváme, ale ruce pryč od toho dávat nemůžeme, protože jde o zákon, jehož naplňování hlídáme.
Opravdu? Mně totiž překvapuje, že všechny ty převzaté erotické kanály v kabelovkách nebo na satelitu vysílají skutečné porno, nikoli erotiku.
Když se podíváte na dokumenty, které zasílaly Radě, tak ve všech se píše o erotice a ve všech inzerátech se tyto programy naopak označují za porno. A ještě je tam jeden vážný problém, pro který jsem dával do zápisu z jednání Rady několik rozdílných stanovisek, a hlasoval proti zařazení převzatých erotických kanálů do kabelových rozvodů. Vznikl už u našich předchůdců v Radě, kteří několik těchto převzatých kanálů povolili. Nová Rada byla postavena před problém, zda-li v té praxi pokračovat a nebo zda ji změnit. Otázka nerovnosti, proč se to těm dřívějším povolilo a těm novým by se to už nepovolilo, vedla Radu k tomu, že když v novém složení povolila vysílání prvního takového kanálu, odsouhlasila potom už každý další. Pro mě je těžké na tuto otázku odpovídat, protože si myslím, že by se takové kanály neměly povolovat a protestuji proti tomu, protože jsem přesvědčen o tom, že nabízejí pornografické pořady, které se nesmí vysílat ani v noci, ani pod technickým zabezpečením a je to evidentní porušení zákona.
Česká RRTV v minulosti udělila několik registrací zahraničním erotickým kanálům. Zájemci se o ně hlásí v České republice, protože správní poplatek za podání žádosti je u nás směšně malý. Nehrozí, že se z České republiky stane bašta provozovatelů erotických kanálů?
To je velice smutná situace, ke které došlo, že se některé firmy registrují do Prahy, aby mohla vysílat odsud. Nejde jenom o tento typ kanálů, ale obecně o televize, protože Česká republika je poplatkovým rájem. Licenci tu dostanete za poplatek padesát tisíc korun na dvanáct plus dvanáct let. V Maďarsku musíte každý rok zaplatit poplatek asi milion forintů. Zpracovali jsme takový návrh, kde všude by mohl stát požadovat nějaké poplatky, protože takhle někdo vydělává na majetku, který patří státu, jako jsou televizní frekvence. Sice se za jejich využívání platí, ale směšná částka. Správní poplatky zdaleka nepokryjí náklady správního úřadu, který kdyby měl dělat všechno, co má ze zákona jako povinnost, tak by potřeboval mít tolik lidí, kolik je obvyklé u stejných úřadů v jiných evropských zemích se stejným rozsahem práce. Máme zjištěno, že většina těchto úřadů má kolem 180 nebo 160 lidí, my jich máme 35 se vším všudy.
Také jsem už zaslechl, že nemáte technické prostředky pro to, abyste mohli monitorovat veškeré vysílání, takže vám může leckteré porušení zákona uniknout.
Jestliže nám zákon ukládá monitorovat veškeré vysílání, nejsme schopni to dělat. Trvale monitorujeme pouze čtyři hlavní televizní programy, ale zákon říká, že máme monitorovat vysílání, a to znamená desítky nebo stovky televizních stanic a desítky rádií. Na to existuje zařízení, které je schopné monitorovat alespoň dvacet televizních a deset rozhlasových programů, ale to stojí nejméně sto milionů korun. Snažíme se ho získat už několik let, abychom naplnili svoje povinnosti ze zákona. Nebo by nám měl zákonodárce ubrat a říci, že nebudeme monitorovat vysílání, ale kontrolovat ho jen namátkově. Ale slovo monitorovat v zákoně znamená trvale sledovat, nahrávat. Tomu by se pomohlo třeba tím, kdyby se správní poplatky zvýšily na obvyklou míru, abychom skutečně nebyli poplatkovým rájem. Bývalému ministrovi financí Bohuslavu Sobotkovi jsme posílali přehled, za co všechno se u nás nevybírá poplatek, ale nepadlo to zatím na úrodnou půdu.
Jak to funguje v praxi, když si zahraniční zájemce chce požádat o vydání licence od české RRTV? Dostane ji tady, ale chce vysílat pro jinou zemi. Platí pro něj české mediální zákony nebo zákony té země, pro kterou vysílá?
Platí zákony té země, která licenci udělila a pro všechny země EU platí evropská televizní směrnice. Ale je pravda, že když někdo požádá o satelitní licenci, uvádí v žádosti rozsah pokrytí a to bývá většina evropských států. Očekáváme tedy, že se na nás obrátí některý z regulátorů, ať z Polska nebo z Maďarska a Slovenska, a bude si stěžovat, že se od nás na jejich území vysílá porno. V tom případě nastane složitá procedura, jak se to musí ve smyslu směrnice řešit, jde to přes Evropskou komisi… Zatím to nemáme zažito, zatím to zkoumáme. Existuje nová evropská směrnice o spolupráci těchto orgánů, kde se mluví o výměně úředníků a podobně. S tím souvisí nutná jazyková výbava těchto lidí. V pětatřiceti lidech na Úřad RRTV, když je mezi nimi i řidič a účtárna, se to dělá těžko.
Nová evropská směrnice o audiovizuálních dílech počítá také s regulací televizního vysílání přes volný Internet. Na něm je také spousta erotických a pornokanálů, které dosud nepodléhaly vůbec žádné regulaci. Co si o této změně myslíte?
Evropská regulace je technologicky neutrální. Bez ohledu na to, jakými formami elektronických komunikací se přenáší obraz, mělo by televizní vysílání podléhat regulaci. To je vážná otázka, ještě o ní bude velká bitva ve sněmovně, protože se to skutečně dotkne Internetu a předseda RRTV Václav Žák už byl prohlášen za Koniáše českého Internetu, byť nevinně, protože on pouze citoval směrnici, na níž se podílela jak naše exekutiva, tak naši europoslanci. Mám k tomu velice čerstvý zážitek s Televizními novinami na Nově, kde byl popisován případ, že na Internetu běží pornokomiks s pražským radním Richterem a jeho přítelkyní, Miss Kuchařovou. Bylo to jasné porno, přitom to bylo kreslené a na Internetu. A řešilo se to. Takže ty řeči, že někdo neví, co je to porno… Všichni moc dobře cítí, co porno je. A když se v noci podíváte na kterýkoli „erotický kanál“, řeknete, že to je porno.
Tak teď jde o to, abyste to řekli i vy jako členové RRTV.
Já to říkám pořád. Musíte se ptát jinde.
Kde?
Ostatních radních. Vedle mě jich je ještě dvanáct. Udělejte si dvanáct rozhovorů a dozvíte se, co to je porno. Abych svůj postoj vysvětlil: v minulosti jsem se poměrně dlouho zabýval otázkou lidských práv. Lidská práva jsou nedělitelná. Vždycky se několik desetiletí nabourává nějaké lidské právo. V roce 1848 vznikl jistý manifest a sto let trvalo, kdy novináři a celá společnost přesvědčovaly zbytek světa, že právo na soukromé vlastnictví je třeba potlačit. Po sto letech roku 1948 se u nás něco událo, kdy se toto lidské právo na soukromý majetek ponížilo. Následky známe. To samé můžete promítnout do dalších oblastí života. A pornografie narušuje dvě lidská práva: jsou to články 7 a 10 Listiny základních lidských práv, jedno mluví o soukromí a jedno o lidské důstojnosti. Když si vezmete, jak se používalo zneuctění lidského života v gulazích a koncentračních táborech… Nahota byla prostředkem, jak toho člověka dostat na dno – před popravou, kdykoli. Těm, co se dívají na pornografii, se vkládá do hlavy myšlenka, že to, co vidí, nejsou lidi, ale předměty, které se dají koupit. Nemá to intimitu, důstojnost. V okamžiku, kdy se tomu nasadila konkrétní hlava, to dostává ještě jiný rozměr: ví se, o koho jde. Ale přece ten herec není jenom herec, ale především člověk. Porno eroduje lidské právo v oblasti intimity a lidské důstojnosti a soukromí. Proč máme právo nedotknutelnosti u soukromého obydlí? Protože tam máme svoje vlastní panství a nikdo nás tam nevidí.
Ale pornoherci to dělají dobrovolně a za úplatu.
To je pravda, ale působí to divně. Znám lidi, kteří dali dobrovolně pozemky do JZD. Jedna paní na naší vesnici, která první manifestačně dala svůj pozemek JZD, byla po listopadu 1989 první, která si stěžovala, že jí sebrali pozemky. Není důležité, co dělají ti herci a proč, ale že u těch lidí, co se na ně dívají, se vytváří představa, že lidské tělo je možné používat jako předmět denní spotřeby. Ale jako radní se musím v prvé řadě dívat na zákon a jeho definice jsou jasné. Pokud to vysílání nemá děj a není to umělecké dílo, jehož hlavní náplní je nějaké drama a jakýmsi segmentem je tam erotika, ale je to půl hodiny zobrazování explicitního sexu, jehož jediným cílem je vyvolat pud a vydělat na tom peníze, jde o porno. On tam může být nějaký přiblblý děj, který to jakoby rámuje, ale člověk jasně vycítí, že o děj tam nejde.
Je live show, kterou vysílá televize Leo, nějakým dějem?
Já jsem ještě televizi Leo neviděl, ale předpokládám, že na Úřadě RRTV už vznikají analýzy jejího vysílání.
Je to velice jednoduché. Na pohovce sedí dívka, někdo jí telefonuje, a ona se sebou dělá to, co jí ten telefonující divák řekne.
Jo takhle. Tak to je za ty peníze. Takže vyvolat pud a vydělat na tom.
To není děj?
Když si sedm radních bude myslet, že to je děj a šest si to nebude myslet, děj to bude.
Fotografie: Ivana Dvorská
