Brněnská společnost Invea-Tech, která má základy ve výzkumu na akademickém CESNETu a v brněnském univerzitním prostředí, se rozutekla do světa. Již dříve se rozdělila na dvě samostatné firmy Netcope Technologies a Flowmon Networks. Větší část té první nedávno koupil Intel, Flowmon se pak o něco později dostal po křídla rovněž amerického podniku Kemp.
Flowmon se zabývá nástroji pro analýzu síťového provozu a má do nabídky Kempu zapadnout. Brněnskému projektu se v posledních dvou letech dařilo pěkně růst a řadu akvizičních nabídek odmítal. Výkonný ředitel Jiří Tobola v rozhovoru pro Lupu popisuje mimo jiné to, proč nakonec k prodeji došlo či co bude dále.
Původní Invea-Tech už je v podstatě skoro celý prodaný. Část Netcope koupil Intel, vy teď míříte pod Kemp. Je to pro český trh dobrá zpráva?
Kdyby nebylo akvizice Intelem, nikdy by se technologie vyvinutá na univerzitách nedostala na globální trh. Je to dobře, nebo špatně? Je dobře, že se Škoda dostala pod křídla VW a díky tomu přežila, vyrostla a dostala se na nové trhy? Samozřejmě bychom raději viděli české firmy, jak se dostanou až na globální vrchol a zůstanou stále v českých rukou. Zatím se to daří spíše výjimkám. Každopádně, čím více takových bude, tím lépe pro Česko.
Flowmon měl v minulosti několik zájemců na odkup a na prodej nebyl, proč jste se k tomu nakonec rozhodli?
Ano, zájemců se v minulosti objevilo spoustu. Nikdy jsme ale neměli pocit, že bychom prodejem akcelerovali produktový rozvoj, pomohli akcelerovat globální expanzi a zároveň dokázali zachovat původní tým Flowmon. Nyní v to věříme.
Kemp byl před rokem a něco koupen investiční skupinou Mill Point Capital. Tyto skupiny se chovají tak, že firmy dovedou do určité fáze a pak je „pošlou dál“. Je to pro vás dobrý fit?
Když jsme někomu v Americe vyprávěli, že je nás ve Flowmonu 130 a že jsme se bez externího kapitálu dokázali dostat na pozici jedničky ve střední Evropě a dvojky v Japonsku, tvrdili, že to není možné. V Americe se prostě hraje VC/PE hra (venture capital, private equity). My jsme řešili jinou otázku. Chceme z Flowmonu udělat globální produkt, nebo se spokojíme s tím, kam jsme se doteď dostali? Ano, už to nebude globální česká firma, ale stále můžeme pracovat na tom, abychom měli globální český produkt, za kterým bude stát český tým.
Bude nový majitel nadále rozvíjet základnu v Brně a investovat do R&D kapacit a podobně? Případně v jaké míře?
S plány na expanzi musíme počkat, až se situace všude okolo stabilizuje. Kdybychom teď neřešili COVID, věřím, že bychom již na této cestě byli.
Bude se nějak ve Flowmonu měnit vedení a personální osazení?
V následujícím roce bude docházet k integracím – dojde k vytvoření jednoho marketingového týmu, obchodního týmu a podobně. Personální změny neplánujeme. Nicméně k jedné již přece jen došlo, což ale beru jako skvělý výsledek – současný CTO Flowmonu Pavel Minařík se stal CTO celého Kempu.
Stálo za prodejem i to, že podílníci chtěli „odejít do důchodu“?
Rozhodně ne. Byla to kombinace pohledu do minulosti, našeho růstu i budoucí projekce – samostatné a alternativní se strategickým partnerem. Na tomto základě jsme společně s akcionáři vyhodnotili, že teď přišel ten správný okamžik.
Bylo možné dál organicky růst, nebo je k další expanzi potřeba silnější investor?
Náš dosavadní růst byl tažen zejména úspěchem ve střední a východní Evropě a také v Japonsku. Abychom stávající růst udrželi, museli bychom se bez externího investora prosadit v USA a to není vůbec snadné.
V posledních dvou letech jste měli slušný růst v tržbách. Stalo se tak i díky výměně vedení. Půjde toto tempo udržet? Jaký růst se od vás očekává?
S ohledem na dosavadní růst rozhodně nechceme polevit, ale naopak ještě přidat. Rádi bychom plně využili zákaznickou a partnerskou bázi Kempu, a to zejména v USA a na západních trzích. Cíl je do dvou let vyrůst na dvojnásobek.
Čím přesně byl tento růst způsoben?
Zaměřili jsme se na vývoj NetSecOps daleko dříve, než tento pojem začal být vůbec známý a vyhledávaný. Takže jsme přišli se správnou technologií ve správný čas a vydařila se nám expanze do okolních zemí a Japonska.
Ve výroční zprávě jste uvedli, že očekáváte růst oblasti analýzy síťového provozu, mimo jiné i díky přechodu firem na SaaS/cloud. Šlo by to více rozvést?
Analýza síťového provozu je dlouhodobě zavedený a rostoucí segment. S migrací IT infrastruktury do cloudu se objevila potřeba mít viditelnost nejen na to, co se děje uvnitř, ale také mít přehled o tom, co se děje v cloudu nebo jak fungují SaaS aplikace. Typický use case je například to, jak zjistit, že cloudový Google Workspace nebo Microsoft Office 365 fungují tak, jak bylo slíbeno. A právě náš monitoring s tím umí pomoci.
Ještě rychlejší růst pak analytici předpokládají v oblasti bezpečnosti. Z NBA a NTA se postupně trh doiteroval k označení NDR (Network Detection and Response) a očekává se, že se během pěti let více než zdvojnásobí.
Jaký je tedy takzvaný big picture celé této akvizice?
Podrobně se tomu věnujeme zde a zde. Když to zjednoduším, tak Kemp je silný v Americe a západní Evropě, my ve východní Evropě a Japonsku. Hodíme se k sobě jak ze strany geografické, tak technologické. Když propojíte fungující load balancing, sítě a zabezpečení, může se uživatel těšit na skvělý user experience. A to je společným cílem našich technologií. A pokud se nám podaří správně propojit naše obchodní týmy a kanály, věřím, že to dokážeme realizovat po celém světě.