Jednou ze základních údajů o každém tištěném periodiku je jeho náklad, nebo ještě lépe prodaný náklad. Nic nezní uchu inzerenta lépe, než když mu řeknete, že si váš plátek každý den koupí pul milionu lidí, nota bene pokud toto číslo podložíte průzkumem, podle kterého každý z nich najde každý měsíc na své výplatní částce sumu, která není o nic menší. Servery na Internetu nemají náklad, ale přesto se mohou ohánět podobným číslem, tedy návštěvností. Když říkám „číslem“, nejsem moc přesný, protože ve skutečnosti se mohou ohánět množstvím různých čísel, která říkají kde co.
Ke koloritu českého Internetu patřilo delší dobu hrdlení o to, kdo má jako návštěvnost. Lidé od jednotlivých serverů se přebíjeli svými čísly s osmi nulami, ale každý používal jiný program pro analýzu návštěvnosti a co víc, každý udával jinou veličinu – někdo přístupy na hlavní stránku, jiný unikátní hosty za den, další třeba takzvané visits, někteří snaživci dokonce celkový počet hitů. Není cílem tohoto článku vysvětlit význam těchto pojmů, více se snad dozvíte na oprášeném Mediaserveru, kam se přestěhoval starý nezávislý AdBanner. Nyní jej (závisle?) provozuje firma M.I.A., o níž se nedá říci, že by v reklamě na Internetu neměla svá želízka; ale i to je teď vedlejší.
V oblasti tištěného tisku je vypracován systém auditování nákladu, u nás se tím zabývá několik subjektů od Unie vydavatelů až po několik nadnárodních auditorských firem. Očekával jsem, že by se v oblasti Internetu mohla této role ujmout Asociace poskytovatelů obsahu (APO), ta však vlastně už od svého založení nevyvíjí žádnou patrnou činnost, takže si tento úkol naložila na svá bedra firma DCCI Davida Čížka. Auditu se podrobuje řada velkých serverů v českém Internetu, které dávájí k dispozici své logy, které jsou následně zpracovány jednotnou metodikou, takže odpadají problémy s rozdílným pojetím těchtýž čísel a k dispozici jsou tak dány relativně objektivní údaje.
Ve výsledcích dubnového auditu je poprvé zastoupeno i Živě, na což ve svém komentáři zareagoval Jiří Hlavenka z Computer Pressu. Ve svém článku rozvedl několik myšlenek, na které pak souhlasně zareagoval i Dan Dočekal na Světe namodro. Nedá mi to, abych si také nepřisadil – v tomto případě se však můj pohled na věc se zmíněnými pány trochu rozchází.
Pokusím se Jiřího (po brněnsku Jurův) komentář shrnout do čtyř významných myšlenek:
- Žádný ze serverů nedosahuje měsíčně více než nějakých 30–40 000 unikátních hostů.
- Denně je maximum kolem 5 000, což při ztotožnění skutečných lidí s unikátními hosty znamená, že pravidelných návštěvníku není více, než nějakých pět tisíc.
- Udávají-li průzkumy, že celkem je u nás připojeno asi 300–400 000 uživatelů, s ohledem na těch aktivních 30–40 000 je ten zbytek neaktivní.
- Ze všeho uvedeného plyne, že na Internetu čtou „své“ zpravodajské servery stále ti samí lidé.
Už v úvodu jsem řekl, že si myslím, že Jura si některé údaje, které z auditu vyplývají, mylně vykládá. Především, unikátní hosty nelze zaměnovat s reálnými lidmi – na každém větším serveru se denně otočí minimálně dvojnásobný počet lidí, než kolik říká číslo unikátních hostů; s vyšší návštěvností navíc roste i tento koeficient. Podívám-li se do logu na Lupě, valná část přístupů je z počítačů typu pha613.inecnet.cz, ta013.pribram.czech.net či taf7.anet.cz. Jedná se o adresy přístupových bodů jednotlivých poskytovatel. Každý poskytovatel jich má určitý omezený počet, a točí se na nich všichni jeho zákazníci. Znamená to proto, že v logu se objevují stále tytéž počítače, ale na server přitom přicházejí noví a noví lidé. Počet návštěv tak stoupá, ale počet unikátních hostů nikoliv – tam je každý jen jednou. Kromě toho se rozšiřují proxy cache, například v TEN-34 CZ se nyní zavádí transparentní cache, psal jsem o tom už asi před týdnem. Její nasazení v praxi znamená, že se rázem skryjí všechny počítače, které jsou za ní, a veškeré přístupy jsou jen z tohoto jednoho počítače. Mohu mít proto tisíc návštěv z TENu denně, ale přibyde mi jen jeden jediný unikátní host.
Nemohu souhlasit ani s tím, že 90% uživatelů je neaktivních – porovnává se tu totiž 300 000 reálných lidí z masa a kostí s 30 000 IP adresami, tedy jablka s hruškami (mohu se utlouci po obojím, ale srovnávat to nelze). Většina ze zmíněných IP adres totiž neskrývá právě jednoho člověka, ale naopak lidí několik. Ostatně i podle RIPE je u nás nyní zaregistrováno v DNS něco přes 50 000 počítačů, ovšem je třeba brát v úvahu, že zdaleka ne všechny jsou používány pro přístup lidí – v tomto počtu jsou i různé servery, směrovače a co já vím ještě, odkud logicky nikdo po Internetu nebrousí.
Jedna ze základních matematických pouček pro práci se znaménky říká, že je potřeba udělat vždy sudý počet chyb; jen tak dojdeme ke správnému výsledku. Jiří Hlavenka vyšel z chybného výkladu, ale přesto došel ke správnému závěru když říká, že servery v Internetu, zvláště ty zpravodajské, navštěvují stále titíž lidé. Má nepochybně pravdu, a nedivím se jemu, Danu Dočekalovi a nakonec ani sobě, že tím nejsme nadšeni – kdyby přicházeli stále noví a noví lidé a návštěvnost rostla razantněji, byli bychom jistě mnohem spokojenější. Jenže takhle to nefunguje nikde, a ani v případě Internetu není důvod pro nějaká špecifika. Začnu u sebe – každé ráno si kupuji cestou do města Mladou frontu, v pondělí ještě pravidelně přidám Týden a Respekt. Tvořím tak součást jejich pravidelné čtenářské obce, semtam koupím i něco jiného, ale opravdu jen občas. Čtu v podstatě stále totéž a jsem přesvědčen, že jinak se nechová ani drtivá většina mých souputníků na této planetě. Je proto jasné, že i každý zpravodajský server si najde svůj okruh stálých čtenářů, kteří jej navštěvují. V případě Internetu se navíc rozšiřuje rychleji, než v případě tištěných médií, což je dáno tím, že se stabilně zvyšuje počet připojených. Množství těch, kteří pronikli do tajů čtení písmenek, je naproti tomu celkem neměnný. :-)
Když tedy Dan říká, že by si „představoval poněkud rychlejší nárust čtenářů v měsíčním intervalu než nějaká 3–10%“, nedá se než souhlasit – bylo by to skvělé. Na druhou stranu buďme rádi za to, jsem si jist, že kdyby tištěný Computer, nebo i ta Mladá fronta, rostla o 100% ročně, nestačili by do redakcí a inzertních oddělení vinařské závody dodávat šampaňské. I toto číslo je obrovské, dáno je rozvojem Internetu jako takového. Více se čekat nedá.
Marek AntošStarší, související články:
