Hlavní navigace

Kdy počítač přestává být počítačem?

11. 9. 2000
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Je v jednoduchosti uživatelského ovládání via GUI (graphical user interface) opravdu síla? Co bude tuto jednoduchost následovat? Může jednoduchost vůbec něco následovat? Je jednoduchost GUI svým vlastním koncem? Skončí užívání výpočetní techniky na úrovni obrázkových komiksů? A kdy počítač přestává být počítačem?

Určitě už jste si párkrát povzdechli nad konáním některých uživatelů slovy, jako: „Panebože, jak se takovej idiot vůbec může narodit?“ :-) Sarkastických historek o l-users koluje mezi systémáky a programátory více než dost. Spolu s tím, jak se na Internet vrhá stále víc lidí, kteří nemají o podstatě počítačů ani zdání, může computerový zasvěcenec podlehnout dojmu, že Zemi zaplavili totální pitomci :-)

Kdo o počítačích něco ví a pro koho není problémem sestavit si svůj vlastní, si možná ani neuvědomí, jak k počítači přistupuje tzv. běžný uživatel. Já se s nimi (bohudík :-) do styku moc nedostávám. Ale když dostanu, vždy mě zaskočí, že takový uživatel neví vůbec nic nejen třeba o adresářích disku, ale on neví dokonce ani o tom, že v té krabici nějaký disk je! :-) Shocking?

Základ sporu mezi geeky, které (pro negrafickou práci!) vůbec nezajímá nějaké GUI a běžnými uživateli, kteří by bez GUI na počítači nevydali ani hlásku, je v cítění se strojem a jeho funkcemi. Běžnému uživateli se zastírají nejen funkce počítače, ale i softwaru. Se zdrojákem a konfiguracemi si každý geek udělá všechno, jak potřebuje, z příkazové řádky. Vše, co se naučil a co se stále učí, se stává součástí jeho cítění. Zkuste geekovi navrhnout, že by se něco již udělaného mělo udělat jinak, a požene vás holí, protože to cítí tak, jak to udělal. Teprve když mu věc postavíte jako zajímavý rébus, nadšeně se vrhne do řešení (nejen u dívek, ale ani i u geeků bez správné strategie neuspějete, pánové :-)

Pro geeka je počítač počítačem se vším všudy. Ale je tím i pro běžného uživatele, který o jeho vnitřnostech a softwarových funkcích nemá ani páru? Vzpomínám na dobu, kdy se drahé pécéčko dávalo do kabinetů vedoucích pracovníků ve funkci dekorace – taky se jí říkalo „počítač“. Mám dojem, že si v přemnoha kancelářích tuto funkci zachovalo, i když lidi před ním sedící tisknou myš :-) Rozdíl mezi přístupem geeka a běžného uživatele je přibližně jako mezi čtením hutného textu a koukáním na obrázkové komiksy. U jisté části lidí text evokuje představivost a vybuzuje chuť vrhnout se do něčeho zajímavého. Komiks tohle všechno nabízí už zpracované, asi jako McDonald hamburgery.

Z konferencí na Internetu vím, že velká část geeků projevuje značnou nechuť vůči tvorbě, natož používání GUI pro Linux/Unix (KDE, Gnome apod.). Serverový software by instalovali na NT snad jen v přímém ohrožení života :-) BTW – co někteří instalatéři provádějí s konfiguracemi mailových serverů na NT, je hotová děsivost – jakoby tady platilo něco z pravidla, že své k svému :-)

Dostávám se k podstatě věci. Nabývám čím dál silnějšího dojmu, že snaha o jednoduché ovládání, které zvládne každý, vede k obecnému zpitomnění, včetně degradace pojmu „výpočetní technika“. Počítač přestává být počítačem a stává se komiksovou hračkou s komiksově nevypočitatelnými důsledky (Big Brother je jedním z nich). Koho se zmocní jednoduchost, toho uvězní, a těžko kdy bude schopen se z ní vymanit, dostat se „mimo ni“ (zdaleka neplatí jen pro GUI).

K napsání této úvahy mě dílem ponoukl článek The Ideology of Ease (Ideologie jednoduchosti) z občasníku „The Journal of Electronic Publishing“. Podle autora není jednoduchost uvedeného typu zadarmo – je vykoupena ztrátou volby, bezpečnosti a soukromí. Dodal bych že i ztrátou užitečnosti a perspektivy. Jednoduchost končí v sobě, nikam dál nevede (filosofická causa sui – věc sama pro sebe, je sama sobě svou příčinou i důsledkem). Důkazem toho mohou být Windows – uživatel je v pohodě, dokud nenaskočí nějaké chybové hlášení, s nímž si nemusí vědět rady ani expert. U Linuxu si poradí s 99,9% chyb většina lidí, kteří se mu věnují, popis chyby je lehce reprodukovatelný celosvětové geekovské komunitě, která problém spolehlivě vyřeší.

BRAND24

Neberte tenhle článek jako ring volný pro souboj zastánců Linuxu a Windows. O to tady nejde. Stejně tak nemá smysl vznášet otázky typu: „A co maj teda nepočítačoví lidi dělat, když chtěj na počítači napsat dopis nebo článek?“. Jde o větší nadhled. O to, jak ovlivní další generace vymezeně jednoduché ovládání všelijakých udělátek s procesorem uvnitř. Co to s sebou přinese? Přijdou ty generace o něco, tak jako televizní generace přišla o lokální spoluúčast na prožívání a předávání slovesného aj. umu? Pod tlakem TV „kultury“ velkou měrou odvrhla např. literaturu, z umění se stal průmysl tvrdého byznysu…atd.? Jinak řečeno – ztráta aktivní spoluúčasti, kreativity, vzrůst pasivity, anonymity, zploštění.

Možná si vzpomenete na americký film (sorry, název jsem zapomněl), kde hrdina filmu – zahradník – poprvé po desítkách let vyjde ze svého příbytku, kde skoro pořád žil s televizí a dálkovým ovladačem. Když poprvé vyjde na ulici a potká někoho, kdo se mu nelíbí, chce ho tím ovladačem vypnout. Díky tomu, že je mimo realitu, okouzlí politickou a byznysovou špičku USA, protože slovně všechno převádí („kóduje“) na postupy při pěstování rostlin. Jeho slova hltá veřejnost via TV a zasahuje jimi do nejvyšší politiky a byznysu. Už mi rozumíte? :-)

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).