Hlavní navigace

Ke strategii přechodu na DVB-T2 přišlo přes 90 připomínek. Jakých?

Jan Potůček

Na vládu se dokument, na jehož základě vznikne technický plán přechodu na standard DVB-T2 a hlavně bude zahájen celý proces, dostane o více než měsíc později oproti plánu.

Doba čtení: 7 minut

Nejvíc dotazů přišlo na finance

Vypořádávání připomínek ke Strategii rozvoje terestrické televizní platformy v České republice, jež řeší přechod na nový vysílací standard DVB-T2 a bude podkladem pro vznik závazného harmonogramu zapínání sítí DVB-T2 a vypínání stávajících sítí DVB-T, nabírá mírné zpoždění. Už nyní je jisté, že původně plánovaný start dvou přechodných celoplošných sítí DVB-T2 na začátku června (u příležitosti začínajícího Mistrovství Evropy ve fotbale) se nestihne a není jisté, zda tyto přechodné multiplexy vůbec odstartují letos. Na termínech uvedených ve Strategii se však zatím nic nemění, a tak konečné slovo bude mít vláda – až se k ní dokument po vypořádání připomínek z meziresortního připomínkového řízení dostane. Podle posledních odhadů by kabinet měl Strategii projednat po Velikonocích.

Víc než devět desítek připomínek, které ke Strategii přišly v meziresortním řízení, označuje šéf expertní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Dvořák za „standardní počet“, který se nijak nevymyká obvyklým počtům. Největší část připomínek -asi jedna pětina, se týká upřesnění nákladů a výnosů, resp. finančních souvislostí, celého procesu přechodu na DVB-T2. Jde vesměs o připomínky požadující upřesnění nákladových položek v čase, dopadů do státního rozpočtu či obecně do veřejných zdrojů. Jde také o požadavky na upřesnění využití radiokomunikačního účtu, jeho naplňování a využití v jednotlivých fázích procesu, vysvětluje Dvořák, pod jehož taktovkou coby předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) probíhala technická část první televizní digitalizace, tedy přechod ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání DVB-T.


Foto: archiv DigiZone.cz

Přechod na vysílací standard DVB-T2 vyjde na šest miliard korun, z toho celých pět miliard zaplatí televizní diváci

Satelitářům se nelíbí státní podpora DVB-T2

Druhou televizní digitalizaci by neměl řídit přímo ČTÚ, ale právě Dvořákova expertní skupina, jež má převzít roli někdejší Národní koordinační skupiny pro přechod na digitální televizní vysílání. Finanční stránka celého procesu, který je vynucený okolnostmi – uvolňováním pásma 700 MHz, jež tvoří významnou část kmitočtů dnešních sítí DVB-T, pro potřeby mobilních operátorů – zajímá nejen společnosti, jichž se tento přechod přímo dotkne, tedy operátory vysílacích sítí a provozovatele vysílání, ale také provozovatele televizních služeb na konkurenčních platformách. Satelitní, kabeloví a IPTV operátoři bedlivě sledují, jak velkou finanční podporu či v řadě případů náhradu poskytne stát další vlně terestrické televizní digitalizace a jsou připraveni proti této podpoře protestovat.

První vlaštovky se už objevují, výrazným odpůrcem přechodu na DVB-T2 je například největší česká satelitní služba Skylink. Ta se zhlédla ve svém poskytovateli satelitní kapacity, společnosti SES, jež ve Španělsku uspěla s žalobou proti státu kvůli nedovolené podpoře DVB-T v době přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání. Skylink během první televizní digitalizace v Česku bedlivě dohlížel na to, aby státem financovaná informační kampaň byla vedena neutrálně s ohledem na všechny vysílací platformy. A nejinak tomu bude zřejmě i v případě přechodu na DVB-T2, ke kterému stát plánuje rovněž informační kampaň s předpokládanými náklady 300 milionů korun.


Foto: archiv DigiZone.cz

Proti státní podpoře přechodu na DVB-T brojí šéf satelitní služby Skylink Jaromír Glisník

Samotný přechod na DVB-T2 má vyjít Českou republiku zhruba na šest miliard korun. Z toho však pět miliard zaplatí diváci, kteří si budou muset nakoupit nové televizory, nebo alespoň set-top-boxy. Zbývající miliarda pokryje souběžné vysílání přechodných sítí DVB-T2 a končících celoplošných sítí DVB-T. Stát ale vyinkasuje zhruba čtyři až pět miliard korun z aukce kmitočtů v pásmu 700 MHz, kvůli nimž se celý proces přechodu na DVB-T2 děje. Vybere také nárazově více peněz z DPH za prodej televizních přijímačů, byť k těmto penězům by státní pokladna přišla tak jako tak, jen v podstatně delším časovém horizontu. Expertní skupina ministerstva průmyslu a obchodu odhaduje výnosy z DPH v řádu stovek milionů korun až jedné miliardy.

Kompenzace operátorům sítí DVB-T

V souvislosti s připomínkami, týkajících se finančních nákladů, se další část připomínek věnovala zdůvodnění a upřesnění navrhovaných kompenzací. S upřesněním kompenzací se váží připomínky na téma test veřejné podpory navrhovaných kompenzací, zejména kompenzačních přídělů a doby, na kterou budou nové příděly či změněné příděly po refarmingu uděleny, popisuje Pavel Dvořák. Stát se totiž musí vyrovnat s podobnou situací jako při přechodu z analogového na digitální televizní vysílání, kdy komerční televize měly prodlouženy licence pro analogové vysílání na období několika let po uvažovaném přechodu na DVB-T. V analogové éře ještě kmitočty pro vlastní vysílání spravovaly samy televize, nyní v „době digitální“ patří operátorům sítí.

Právě operátoři celoplošných sítí ale mají vydána oprávnění k užívání kmitočtů do let 2021 až 2024, standard DVB-T se ale má v Česku vypínat nejpozději na přelomu let 2020 až 2021. A tak přicházejí na řadu další kompenzace, které mají zabránit případným mezinárodním arbitrážím s Českou republikou o nedostatečně ochráněné investice. Nutno říct, že kompenzace v případě přechodu na DVB-T2 jsou nezvykle štědré. Nejen že operátorům celoplošných sítí slibují přidělit kmitočty pro nové sítě DVB-T2, ale zároveň prodlužují platnost jejich kmitočtových přídělů až do roku 2030. Operátoři sítí tak získají v každém multiplexu výrazně větší prostor pro potenciální klienty a ještě k tomu jistotu, že sítě získají na přímo bez soutěže na dobu 14 let.


Foto: Karel Choc, DigiZone.cz

Generální ředitel Českých Radiokomunikací Martin Gebauer může být spokojen, jeho společnost může počítat s provozováním až čtyř sítí DVB-T2 z šesti plánovaných

Ovšem ještě větší jistotu chtějí mobilní operátoři, kvůli kterým se celý přechod na DVB-T2 děje. Ti nejvíce horovali za zkrácení doby platnosti přídělů pro sítě DVB-T, aby mohli co nejdříve využívat kmitočtové pásmo 700 MHz. Sami však nárokují (např. v materiálech GSM Asociace), aby jejich kmitočtové příděly byly pojištěny na dobu nejméně 15 až 30 let, tedy na výrazně delší dobu, než má stát garantovat zachování volně dostupného terestrického televizního vysílání. Využití zbytku kmitočtů UHF pásma pro DTT má mimochodem projít v letech 2023 až 2025 „vyhodnocením využití “ na světové radiokomunikační konferenci WRC, neboť mobilní operátoři se už nyní poohlíží i po televizním pásmu 500 a 600 MHz, což by ale znamenalo praktický zánik terestrického televizního vysílání.

Jak to bude v DVB-T2 s regiony?

Část připomínek ke Strategii se týká právních a regulačních podmínek realizace celého procesu, vč. návrhů na upřesnění věcného návrhu „digitální novely“, který je obsahem Přílohy 2. Z toho vyplývají i připomínky k návrhu usnesení vlády, popisuje bez dalších podrobností Pavel Dvořák. Dále jsou mezi připomínkami i požadavky na zahrnutí budoucího vývoje ve využití uvolňovaného pásma 700 MHz, respektive charakteru rozhodnutí o tomto uvolňovaném pásmu. Zajímavější jsou dotazy, které se týkají regionálního vysílání v DVB-T2. Nový vysílací standard se totiž vyznačuje tím, že umožní složit celoplošné sítě za využití minimálního počtu vysílacích kanálů, což však neumožní rozsáhlou regionalizaci vysílání. Strategie sice počítá, že dvě z plánovaných šesti celoplošných sítí DVB-T2 budou regionalizovatelné, nikoli však až na úroveň dnešních krajů.

Podle Pavla Dvořáka se tyto připomínky dají zahrnout ke skupině dotazů na upřesnění termínů celého procesu přechodu na DVB-T2, včetně samotného Technického plánu přechodu (TPP) a jeho role v celém procesu. Několik připomínek se týká i aktuální a budoucí role České televize v celém procesu rozvoje digitální terestrické televize, dodává. Právě Česká televize by měla v budoucnu využívat jednu z regionalizovatelných sítí DVB-T2 a postupně nabídnout odpojované vysílání nejen pro Čechy, severní a jižní Moravu, ale celkem pro pět větších regionů. S tím zřejmě souvisí i nedávno oznámený úmysl vybudovat nová regionální zpravodajská studia ČT v Hradci Králové a Českých Budějovicích. Regionalizaci požadují především provozovatelé regionálních televizí a také Radim Pařízek, jehož současný multiplex 4 se stal základnou pro většinu regionálních televizí v DVB-T.

Content 2018 tip Kavka


Foto: Karel Choc, DigiZone.cz

Radim Pařízek by si i v DVB-T2 rád udržel pozice pro regionální vysílání

Souboj platforem a riziko likvidace terestriky

Z obecného pohledu postavení DTT je mezi připomínkami několik týkajících se vztahu platforem pro příjem televizního vysílání, zejména pak jejich budoucí role. Sem patří i připomínka k upřesnění mezinárodních souvislostí procesu a zastupitelnosti platforem, líčí Pavel Dvořák další skupinu dotazů ke Strategii rozvoje terestrické televizní platformy v České republice, které dorazily v rámci meziresortního připomínkového řízení. Jednotlivé připomínky se pak týkají témat vyjasnění možnosti arbitráží, doplnění varianty násilného odebrání kmitočtů televiznímu vysílání, upřesnění informační kampaně, srovnání digitální dividendy 1 a 2, zkrácení předkládací zprávy apod., dodává.

Zajímavé je, že docela velké množství připomínek je vedeno snahou likvidace bezplatného zemského televizního vysílání, tedy přerozdělení vysílacích pásem jiným službám – většinou mobilnímu broadbandu či posílení jiných platforem pro příjem televizního vysílání. Podle Pavla Dvořáka řada připomínkujících vůbec nepochopila nebo nevzala plně v úvahu, že jde o vynucený státní zásah do trhu a že státní zásah nemůže bez následků významně měnit podobu a poměry na trhu televizního vysílání. Komerční televize se prakticky zdržely připomínek, ozvala se pouze televize Prima, která odeslala stanovisko k Rámcové pozici shodné s Návrhem rozhodnutí o pásmu 700 MHz. Je souhlasné se stanoviskem, které odpovídá Strategii rozvoje terestrické televizní platformy v České republice, dodává Pavel Dvořák.

Našli jste v článku chybu?