Evropa už poměrně dlouhou dobu nehraje důležitou roli ve výrobě hlavních součástek do osobních počítačů. Těžiště produkce a návrhu se přeneslo primárně do Asie s asistencí USA, kde se rovněž vyrábí, ale hlavně navrhuje. Při stavění počítače stále můžete použít komponenty ze starého kontinentu, nejde ovšem o hlavní prvky jako procesory, základní desky a grafické karty, i když na nich můžete najít doplňující evropské čipy.
Evropa míří spíše do podpůrných komponent. Švédský Fractal například dělá výborné počítačové bedny, rakouská Noctua je ikonická díky svým chladičům, německý be quiet! produkuje slušné zdroje či chladiče a podobné portfolio rozšiřuje polské Endorfy (dříve SilentiumPC).
V Polsku se zároveň děje jedna obecně nepříliš známá věc potvrzující pravidlo: naši sousedé jako jediní na kontinentu dokáží vyrábět SSD disky a operační paměti RAM.
Tato výroba se navíc děje kousek od našich hranic v polské části Slezska. Mezi Ostravou a Katovicemi leží dvacetitisícové město Łaziska Górne, kde má továrnu společnost Wilk Elektronik. Tu v roce 1991 založil Wiesław Wilk původně jako distributora pamětí RAM různých výrobců. Z Wilku se stal hlavní distributor v Polsku, který se později kromě jiného stal oficiálním zástupcem japonské Toshiby pro střední a východní Evropu, Blízký východ a Afriku. Wilk navázal i partnerství s Micronem, Samsungem a dalšími.
Disky, paměťovky, flashky a RAMky z Polska
Pan Wilk měl ale větší ambice a i díky úzké spolupráci s Toshibou postupně začal pracovat na paměťových produktech pod vlastní značkou. V nich začal používat paměťové čipy od samotné Toshiby, které se teď vyrábí pod vyčleněnou firmou Kioxia. Postupně se etablovala značka Goodram, pod níž Wilk Elektronik své produkty prodává.
Goodram má dnes poměrně širokou nabídku začínající na přenosných flash discích a paměťových kartách, což se rozrostlo také na počítačové SSD disky a operační paměti. Goodram nabízí externí disky, modely připojitelné přes rozhraní SATA a také rychlejší modely M.2 NVMe. Slezská produkce pamětí zahrnuje jak DDR4, tak aktuální DDR5. Wilk Elektronik je posledním evropským producentem RAM od doby, co zkrachoval svého času velký německý hráč Qimonda vyčleněný z Infineonu.
Goodram rovněž dodává profesionální verze svých produktů, například pro servery. Obecně by se to dalo shrnout tak, že Wilk Elektronik používá paměťové čipy a řadiče od ověřených dodavatelů, jako je to na trhu standardem, a z toho vyrábí vlastní koncové produkty. Samotný výrobce paměťových čipů pro PC či servery v Evropě neexistuje, to je záležitost firem jako SK Hynix, Samsung, Micron, Kioxia či stále více čínských hráčů typu CXMT.
Goodram není zase tak známou značkou, a to mimo jiné proto, že nemá celosvětovou distribuci jako konkurenti typu Kingston nebo Samsung. Poláci zatím prodávají hlavně na několika evropských trzích, takže nemají takové úspory z rozsahu, což se někdy projevuje na o něco vyšších cenách než u konkurence. Klíčové jsou trhy v bývalé komunistické Evropě, odkud se firma vydává dál, třeba do Velké Británie nebo Turecka.
Wilk postupně investuje do rozšiřování a modernizace výroby a expanze byznysu. Firma podle naposledy prezentovaných čísel dělala roční tržby přes 200 milionů dolarů (skoro pět miliard korun), dnes to ale zřejmě bude více.
Goodram má u nás oficiální zastoupení, ale ani tak jeho produkty nejsou ve zdejších e-shopech tak běžně k dostání jako jiné značky. Tady to ještě bude chtít pokračovat v business developmentu.
Syndrom neznámé značky
Právě kombinace nepříliš známé značky a země původu (u někoho stále může přetrvávat stereotyp o postkomunistických montovnách z východní Evropy) může u zákazníků vytvořit bariéru v nákupu. Já už nějakou dobu nad koupí něčeho od sousedů Poláků přemýšlel – jednak ze zvědavosti a také kvůli tomu, že si do počítače rád kupuji evropské komponenty, pokud takové existují.
Začátkem tohoto roku jsem si skládal nové jádro počítače (přechod z AM4 na AM5). Přemýšlel jsem nad tím, že si jako paměti DDR5 vyberu právě polský produkt, ale pro takto důležitou komponentu jsem zatím neměl odvahu. Recenze v podstatě neexistují a zpětné vazby je málo.
Moje nová základní deska ale má o jeden M.2 slot navíc než ta předchozí, takže jsem se rozhodl si od Goodram pořídit NVMe disk pro ukládání dat, na něž moc nesahám. Vyšel na necelých 2600 korun, což je cena, za niž jsem byl ochotný netradiční značku vyzkoušet.
Jelikož jsem pořídil desku s moderním čipsetem, mám na grafickou kartu a M.2 disky k dispozici stále ještě ne tak běžný standard PCIe 5.0. Zvažoval jsem tedy, že si od Goodram koupím právě disk s tímto rozhraním. Firma disky pro PCIe 5.0 začala produkovat loni na podzim s tím, že mají operovat s rychlostí až 12 GB/s (používá se řadič Phison E26). Nové modely jsem ale zatím v Česku nenašel a pravděpodobně by stejně měly přemrštěnou cenu, takže jsem šel do stále aktuální a pro mě zdaleka dostačující generace PCIe 4.0.
Goodram má v nabídce řadu PX500 pracující na starším PCIe 3.0. U PCIe 4.0 jde o modely PX600, což je nižší řada s rychlostmi 5 GB/s pro čtení a 3,2 GB/s pro zápis. A pak je zde vyšší řada IRDM Pro Slim, kde už se teoreticky lze dostat na 7 GB/s, respektive 6,8 GB/s. Tu jsem také zvolil, a to v 1TB variantě.
Dobrá volba
IRDM Pro Slim se do základní desky připojuje skrze PCIe NVMe 4.0 x4, formát je M.2 2280. Výrobce dokládá hodnotu životnosti disku 700 TBW a dva miliony hodin u ukazatele MTBF. Životnost SSD disků je často velké téma, které se špatně testuje a dost záleží na způsobu používání. Goodram každopádně u tohoto modelu nabízí pětiletou záruku.
Poláci jako řadič použili Phison PS5018-E18, na DRAM cache byly nasazeny moduly od SK Hynix. V obou případech jde o ověřené komponenty od tradičních dodavatelů. Paměťové buňky jsou osazeny 3D TLC, tedy žádné QLC.
Jak vypadá polský SSD disk Goodram IRDM Pro Slim:
Na testy disku jsem použil svoji desku s čipsetem X870 a procesorem AMD Ryzen 7 9800X3D. Syntetické testy v sekvenčním čtení a zápisu v aplikaci CrystalDiskMark se přiblížily teoretickým hodnotám udávaným výrobcem. Také kopírování většího množství různých souborů z disku na disk (menší dokumenty, malá i velká videa) rovněž olizovalo maximální hodnoty. Přístupová doba čtení činila ani ne 0,03 milisekundy, u zápisu to bylo 0,017 milisekundy.
Horší je to s teplotou, kde se při dlouhodobější zátěži (například kopírování stovek GB dat po dobu několika minut) dostanete i k 77 stupňům Celsia, přičemž bezpečná hodnota udávaná výrobcem je 85 stupňů. To lze řešit zakoupením přídavného pasivního chladiče (standardně se dodává jen nálepka).
Zároveň je dobré zmínit, že mám obrovskou grafickou kartu (hlavně na CUDA, lokální LLMka a hry), která z velké části překrývá mé M.2 disky, což teplotám nepomáhá. Pasivní chladič mám jen na jednom ze tří M.2 disků (Samsung na systém). Nicméně na běžné přesouvání souborů se s teplotami Goodramu dá žít. Při běžném provozu jsou kolem 35 stupňů, což je zcela bezproblémové.
Testy se mohou lišit podle dalších druhů benchmarků a podle toho, v jaké konfiguraci počítače bude disk běžet. Hodně záleží na deskách a jejich čipsetech, respektive počtu linek PCIe, které diskům dokáží přidělit v případě, že jich máte více.
Disk z Polska jsem otestoval vůči modelu Kingston KC3000, což je v poslední době bestseller díky své ceně a výborným vlastnostem. Jeden 1TB kus také vlastním. I zde se testy rychlostí přiblížily teoretickým údajům výrobce. Kingston nicméně nabízí o něco vyšší teoretickou životnost 800 TBW (těžko ověřitelné, tak dlouho disk nemám) a teploty v zátěži dosahují na hodnotu kolem 56 stupňů. Zároveň stojí o necelé čtyři stovky méně.
Obecně je polský disk velice dobrý a nebojím se ho doporučit. Jak ukazuje příklad Kingstonu KC3000, lze najít o něco výhodnější kusy, ve své kategorii ale evropský výrobek rozhodně obstojí a bez obav si ho můžete do svého počítače nebo herní konzole pořídit.