Hlavní navigace

Krátké vlny: Bude v Česku broadband součástí univerzální služby?

7. 10. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depostiphotos
Institut univerzální služby má být „záchrannou sítí“, která má zajišťovat, aby určité minimální služby byly dostupné všem koncovým uživatelům a za dostupnou cenu.

V úterý 5. října uspořádal Český telekomunikační úřad workshop pro operátory s cílem otevřít diskuzi k (slovy zákona) přezkumu dílčí služby přiměřeného přístupu k internetu v pevném místě v rámci univerzální služby.

Tento postup se opírá o čl. 84 Evropského kodexu pro elektronické komunikace a ustanovení § 38 odst. 2 písm. a) transpoziční novely zákona o elektronických komunikacích. V souladu s přechodnými ustanoveními transpoziční novely musí přezkum proběhnout do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti transpoziční novely. Pokud by se na základě přezkumu ČTÚ rozhodl uložit tuto dílčí službu, měl by ji uložit ve lhůtě 12 měsíců od nabytí účinnosti novely. Připomeňme si, většina ustanovení novely nabude účinnosti 1. ledna 2022.

Co je univerzální služba? Institut univerzální služby má být „záchrannou sítí“, která má zajišťovat, aby určité, předem definované, minimální služby byly dostupné všem koncovým uživatelům a za cenu dostupnou pro spotřebitele, pokud by absence dostupnosti těchto služeb znamenala riziko sociálního vyloučení a neumožnila by občanům plné sociální a ekonomické fungování. Univerzální služba tedy nemá suplovat dotační politiku státu, ale má, pokud je uložena, stanovit minimální standard služeb elektronických komunikací, ze kterého by neměl být nikdo vyloučen.

Novou dílčí službou v univerzální službě je přístup ke službám dostupného přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a k hlasovým komunikačním službám v pevném místě za dostupnou cenu. Podle Kodexu pro elektronické komunikace by univerzální služba měla zajistit rovnocenný přístup pro koncové uživatele se zdravotním postižením. Neměla by existovat žádná omezení týkající se technických prostředků, které umožňují použití drátových nebo bezdrátových technologií, jimiž se spojení zajišťuje, ani žádná další omezení týkající se kategorie poskytovatelů, kteří poskytují část povinností nebo všechny povinnosti univerzální služby.

Podle předběžného posouzení ČTÚ bylo v roce 2020 pokryto alespoň jednou disponibilní přípojkou (bez rozlišení technologie a poskytovaných rychlostí) 91 % všech adresních míst. V kategorii nad 30 Mb/s pak bylo cca 85 % pokrytých adresních míst. Současně Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo a připravuje dotační programy pro pokrývání bílých míst a ČTÚ v podmínkách aukce stanovil další rozvojová kritéria. Díky těmto aktivitám by mělo postupně docházet k pokrývání míst, kde není dostupné žádné, nebo jen mizerné připojení.

Službou přiměřeného přístupu k internetu v pevném místě se podle zákona rozumí pro účely univerzální služby služba, která umožňuje využívat:

  1. elektronickou poštu,
  2. vyhledávače umožňující vyhledávat a nacházet všechny druhy informací,
  3. základní online nástroje pro odbornou přípravu a vzdělávání,
  4. online noviny nebo zprávy,
  5. e-shopy,
  6. hledání zaměstnání a nástroje pro hledání zaměstnání,
  7. navazování profesních kontaktů,
  8. internetové bankovnictví,
  9. využívání služeb e-governmentu,
  10. sociální média a zasílání rychlých zpráv (instant messaging),
  11. volání a videohovory (ve standardní kvalitě).

Zákonná definice je natolik vágní, že chtě nechtě musí ČTÚ stanovit konkrétní parametry a jejich hodnoty, které budou vymezovat jednoznačně dílčí službu přiměřeného přístupu k internetu v pevném místě. Je to logické. Univerzální služba je objednávka státu a čisté náklady na její poskytování jsou hrazeny ze státního rozpočtu (pokud pro podnikatele představují nepřiměřenou zátěž). Proto musí stát stanovit jednoznačné parametry, aby při placení mohl zkontrolovat, že opravdu dostává to, co si objednal pro své občany.

Před vlastní diskuzí ČTÚ přiznává, že nároky na minimální parametry služby jsou ovlivněny zkušenostmi nabytými během pandemie koronaviru, která předpokládá v maximální možné míře využívání vzdělávání i práce z domova.

Základním parametrem, od kterého se chce ČTÚ odpíchnout, je inzerovaná rychlost, neboť se má jednat o zjistitelný a pro spotřebitele snadno dostupný a dohledatelný údaj.

Při nastavení parametru rychlosti rozhodl pro účely hodnocení stávajícího stavu a dostupnosti služby přístupu k internetu v rámci přezkumu vycházet z inzerované rychlosti, neboť se jedná o zjistitelný a i pro spotřebitele snadno dostupný a dohledatelný údaj. Z inzerované rychlosti pak lze přibližně dovodit rychlost běžně dostupnou, když právě tato rychlost je určující pro posouzení využitelnosti služby připojení k internetu pro jednotlivé výše uvedené služby.

ČTÚ uvádí, že obvyklou nejnižší inzerovanou rychlostí, kterou mají v nabídce vybraní poskytovatelé služby přístupu k internetu tvořící většinový podíl na trhu z pohledu počtu zákazníků, je 20 Mb/s a více. Při inzerované rychlosti 20 Mb/s by podle uvedeného všeobecného oprávnění měla být služba poskytována s běžně dostupnou rychlostí alespoň 12 Mb/s.

ČTÚ dospěl k názoru, že za základní, pro bezproblémové poskytování služby, by měla být považovaná ve směru k uživateli běžně dostupná rychlost 10 Mb/s. Upload pak zvažuje vymezit na hodnotě 3 Mb/s.

Další parametr, který ČTÚ navrhuje stanovit, je hodnota zpoždění. Ta by měla být v maximální povolené hodnotě 150 ms v jednom směru, měřeno od místa odběru služby (tj. koncového bodu sítě) do nezávislého peeringového uzlu NIX.CZ. Důvodem je význam tohoto parametru pro bezproblémové poskytování interaktivních služeb, a to zejména při využití online nástrojů pro odbornou přípravu a vzdělávání, volání a videohovorů.

V podmínkách České republiky se zatím nikdy neuvažovalo o uložení povinnosti univerzální služby pouze na části území, a to s ohledem na relativní homogennost území. Vždy se povinnost ukládala celoplošně. Byť třeba telefonní budky byly uloženy celoplošně, ale na základě parametru počtu obyvatel v obci. ČTÚ se domnívá, že v podmínkách České republiky by uložení služby pouze na části území mohlo znamenat nepřiměřenou zátěž pro lokální operátory. A to díky systému zpětných úhrad čistých nákladů a zvýšené administrativní zátěže.

Další důležitým faktem, který regulátor musí zvážit, je, zda mobilní připojení bude brát jako substitut pevného připojení (jako od roku 2006 bere mobilní telefonní službu pro telefonní službu v pevném místě). ČTÚ zatím navrhuje konzistentně zachovat tento přístup, nicméně upozorňuje, že aby mohla být mobilní služba považována za substitut, měla by být posouzena i otázka srovnatelnosti cen příslušné služby a schopnost mobilních sítí poskytnout službu s požadovanými kvalitativními parametry.

WT100 jmena

Pokud by ČTÚ v následujících 12 měsících po účinnosti zákona uložil tuto dílčí univerzální službu, bude to kromě jiného velmi náročné na koordinaci všech zúčastněných subjektů, protože se musí vyloučit duplicitní financování (univerzální služba vs. dotační programy). V ideálním světě by samozřejmě výstavbu infrastruktury efektivně zajistil, v oblastech, kde selhává trh, precizně nastavený dotační mechanismus. Tak uvidíme, jak dopadne přezkum a jaké budou další kroky státu.

Text vychází také na blogu CZ.NIC.