Současná Hospodářská strategie České republiky: Česko do top 10 neignoruje umělou inteligenci, a tak není divu, že Ministerstvo průmyslu a obchodu nechce nic podcenit a připravilo materiál s názvem „Návrh implementace Aktu o umělé inteligenci v České republice“, který zaslalo do zkráceného meziresortního připomínkového řízení. To skončilo v úterý 15. dubna.
AI Akt přijatý Evropským parlamentem a Radou Evropské unie dne 13. června 2024 stanoví jednotná pravidla a standardy, které podporují transparentnost, ochranu základních práv a bezpečnost uživatelů. Předkladatel chce pro zajištění bezpečného a etického využívání této technologie co nejdříve implementovat AI Aktu do českého právního řádu. AI Akt vstoupil v platnost dne 1. srpna 2024 a s několika výjimkami se použije od 2. srpna 2026. Pro členské státy vyplývá z AI Aktu řada povinností, asi ta nejviditelnější je povinnost určit vnitrostátní úřady, které budou plnit dohled a další povinnosti z nařízení o AI. Takže kdo bude v Česku ten nejvyšší úřad dohlížející na AI?
MPO navrhuje v materiálu jmenovat Český telekomunikační úřad (ČTÚ) orgánem dozoru nad trhem. Oznamujícím orgánem pak Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a orgánem zodpovědným za vznik regulačního sandboxu Českou agenturu pro standardizaci.
Dle analýzy Ministerstva průmyslu a obchodu si implementace a vymáhání AI Aktu v období 2026 – 2028 vyžádá finanční prostředky ve výši 232 527 100 Kč a 48 nových úvazků (FTEs – plné pracovní úvazky) + 9 úvazků bylo zajištěno MPO z vlastních kapacit + 3 systemizovaná místa budou převedena z úřadu vlády na MPO.
Připomínky, které MPO obdrželo, nejsou pestré a v podstatě je lze rozdělit na dvě skupiny – skupina A, jsou úřady, které jsou implementací dotčeny a mají pocit, že by si zasloužili více tabulkových míst pro nové zaměstnance, a druhá skupina (pro jednoduchost si ji označme jako skupinu B), kterou zastupuje Ministerstvo financí, které „nesouhlasí s navrhovaným úkolem pro pana ministra financí v bodě III.2. (zajistit finanční zdroje požadované v předloženém materiálu, a to navýšením kapitoly 322 – MPO o 101 513 500 Kč a kapitoly 328 – ČTÚ o 131 013 600 Kč) a požaduje jeho vypuštění v plném rozsahu. Dopady na veřejné rozpočty související s implementací a vymáháním AI Aktu (vč. dopadů na systemizovaná místa a objem platových a mzdových prostředků) by měly být řešeny v rámci standardního procesu přípravy a projednávání připravovaného Zákona o umělé inteligenci.“
Podle ministerstva by dopady na veřejné rozpočty související s implementací a vymáháním AI Aktu (vč. dopadů na systemizovaná místa a objem platových a mzdových prostředků) měly být řešeny v rámci standardního procesu přípravy a projednávání připravovaného Zákona o umělé inteligenci. Financování nad rámec zajištěných prostředků musí podle strážce poklady reflektovat reálné možnosti státního rozpočtu v daném období a musí být podrobeno standardnímu procesu alokace zdrojů v souladu s platnými rozpočtovými pravidly a fiskálními cíli vlády.
Nařízení o datech
Další návrh, který MPO podrobuje meziresortnímu připomínkovému řízení, je návrh novely zákona o digitální ekonomice. Ač tento zákon ještě nebyl přijat (čeká na třetí čtení v Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk č. 776), tak MPO připravilo jeho novelu. Důvodem je adaptace nařízení o datech do českého právního řádu. Návrh má představovat minimalistickou implementaci nařízení o datech a v podstatě se jedná o procesní úpravu a určení dozorových orgánů. Příslušnými dozorovými orgány jsou návrhem určeny obvyklí podezřelí Český telekomunikační úřad, Úřad pro ochranu osobních údajů a Digitální a informační agentura.
Připomeňme si, že nařízení o datech má za cíl zajištění spravedlivého digitálního prostředí, podporu konkurenceschopného trhu s daty a příležitostí pro inovace založené na datech a otevřeném přístupu k nim. Stanovuje opatření, která umožní uživatelům připojených výrobků získat přístup k datům, jež tato zařízení generují, a umožnit přístup k nim třetím stranám za účelem poskytování poprodejních nebo jiných inovativních služeb založených na datech. Zároveň obsahuje opatření zamezující zneužívání dominantního postavení v rámci smluv o sdílení dat a usnadňující změnu poskytovatele služeb zpracování dat.
Meziresortní připomínkové řízení trvá do 12. května 2025
Data retention
Ministerstvo vnitra rozeslalo do meziresortní návrh nařízení vlády o stanovení výše a způsobu úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů na odposlech a záznam zpráv a příspěvku na uchovávání provozních a lokalizačních údajů. Tento návrh je předkládán v návaznosti na již schválenou novelu zákona o elektronických komunikacích, která byla vyhlášena pod číslem 23/2025 Sb. a která v ustanovení § 97 odst. 11 nově stanoví, že vláda stanoví nařízením:
- výši a způsob úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů na plnění povinností zřídit a zabezpečit v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv,
- výši a způsob úhrady příspěvku na plnění povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje, a to i v případě existence společného technického řešení, a
- způsob prokazování důvodnosti efektivně a účelně vynaložených nákladů.
Největší změna se tak týká úhrad za plnění povinnosti uchovávání provozních a lokalizačních údajů, kdy nově nemají být hrazeny efektivně a účelně vynaložené náklady, ale pouze příspěvek na úhradu nákladů, který se hradí maximálně do výše, která je stanovena vztahem:
- pmax = 9000 ⋅ n0,4,
- kde pmax = maximální výše příspěvku v českých korunách,
- 9000 = koeficient zohledňující náklad řešení na jednoho uživatele,
- n = počet kategorizovaných služeb poskytovaných koncovým uživatelům, jak jej eviduje Český telekomunikační úřad.
Pojem kategorizované služby vychází z logiky předkladatele, že koncovému uživateli může být poskytováno více veřejně dostupných služeb elektronických komunikací jedním poskytovatelem jako například hlasová služba nebo služba přístupu k internetu, pro které se samostatně uchovávají specifické provozní a lokalizační údaje, proto je zohledňován počet poskytovaných služeb, a nikoliv pouze počet koncových uživatelů.
Novou úpravu obsahuje i § 6, který popisuje postup prokazování důvodnosti efektivně a účelně vynaložených nákladů. Důvodnost efektivně a účelně plánovaných nákladů se prokazuje před pořízením a spuštěním sytému na uchovávání provozních a lokalizačních údajů, na základě podkladů, které jsou součástí žádosti o posouzení technického řešení a vybavení pro plnění povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje.
Už v průběhu projednávání návrhu novely zákona o elektronických komunikací se část sektoru neztotožnila s tímto návrhem hrazení nákladů a zejména poukazovala na rozdílné množství provozních a lokalizačních dat, které jsou generovány v pevných sítí ve srovnání s mobilními sítěmi. Lze tedy očekávat, že i k tomuto návrhu přijde mnoho připomínek. Termín na jejich zaslání je 6. května 2025.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU