Neustále experimentujeme, jen tak se dá uspět,
říká Lukáš Záhoř, který z pozice šéfproducenta vede internetovou televizi Stream.cz. V Česku se podle něj nedá překvapovat technologicky, proto se Stream soustředí na obsah.
Lidé se často ptají, proč neděláme třeba jen Kancelář Blaník a zabýváme se dalšími formáty. My ale musíme hledat rovnováhu mezi obsahem, který nás stojí hodně peněz a přináší nějaký počet zhlédnutí a příjmy, a tím, který stojí daleko míň, ale je daleko výkonnější a je hnacím motorem pro to ostatní,
vysvětluje, jak rozhodování o obsahu ovlivňují ekonomické úvahy.
V našem rozhovoru jsme mluvili také o tom, jak na Streamu vybírají nová témata, o nové řadě Kanceláře Blaník a dalších obsahových plánech, ale i o předžalobních výzvách, product placementu nebo o tom, jak lidé mohou posílat Streamu své náměty.
Jak se Stream snaží vymezit proti klasické televizi?
Musíme pořád překvapovat a upoutávat pozornost, přicházet s novými věcmi. Ta kontinuální kreativita, naše neustálá cesta pokus-omyl, je náročná. A přináší přibližně stejný počet pokusů s výsledkem omyl jako pokusů s výsledkem úspěch. A z toho, co se podaří, se snažíme udělat nějaké pravidlo. Když se jednomu seriálu daří, přemýšlíme o další řadě a tak dále. To se samozřejmě bavíme jen o obsahu, ne o způsobu vysílání a dalších technických věcech, které jsou s ním spojené.
Obsah je asi dost zásadní. Internet je v tom hodně nevděčné médium, uživatel je jeden klik od nějakého jiného obsahu a ve vteřině, kdy ho video přestane bavit, jde někam jinam.
Obsah je klíčový. S ohledem na velikost trhu, množství lidských zdrojů a další okolnosti není v Česku možné dlouhodobě překvapovat technologicky. A to je ten důvod, proč opakujeme, že nejsme YouTube a v technických aspektech ho nikdy nepředčíme, a soustředíme všechnu sílu do obsahu. To je to, co nás zajímá. Lidé se často ptají, proč neděláme třeba jen Kancelář Blaník a zabýváme se dalšími formáty. My ale musíme hledat rovnováhu mezi obsahem, který nás stojí hodně peněz a přináší nějaký počet zhlédnutí a příjmy, a tím, který stojí daleko míň, ale je daleko výkonnější a je hnacím motorem pro to ostatní. Musíme hledat rovnováhu.
Takže fungujete s ohledem na finance jako každá komerční televize.
Jsme součástí Seznamu, a to je obchodní společnost, takže určitě.
GALERIE: Jak to vypadá v zákulisí Streamu? Podívejte se:
Jak a podle čeho vybíráte nové pořady. Co posuzujete nejdřív, když za vámi někdo přijde s novým nápadem?
Máme tři rozdílné obsahové pilíře. Jedním je tvorba pro děti, další jsou publicistika-infotainment a třetí jsou seriály. A každá z těchto tří oblastí má specifický přístup. Náměty na nové seriály pečlivě posuzuje scenáristická skupina, pro kterou výběrem látky práce nekončí, ale začíná. Dál ji ve spolupráci s tvůrci rozvíjí a následně realizuje.
U kratších formátů, na kterých Stream vyrostl, publicistiky a infotainmentu, máme hrubý plán tak na rok a neustále jako houba přijímáme nové podněty. Snažíme se také neustále udržovat a zlepšovat věci, které fungují, a případně je nahrazovat novými sériemi. Buď přicházejí nápady zvenčí, ať už ve formě nápadu nebo třeba pilotu, o kterém se můžeme rovnou bavit realizačně, nebo to vzniká tady. Vidíme třeba segment, který není obsazený nebo je v něm příslib komerčního využití, nebo dílčí téma, které nám zafungovalo v nějakém jiném pořadu.
U hrané formy se koukáme na dvě hlediska: jedním je nutnost obsloužit diváka na domovské stránce Seznamu, to je pro nás asi nejblíž televiznímu mainstreamu. Říkáme, že domovská stránka je pro nás něco jako televize Nova. A druhé hledisko je, jestli seriál dokáže naše publikum rozšířit nebo přivést úplně nové. Proto u nás můžou koexistovat věci jako Autobazar Monte Karlo a Semestr. Nejvíce vlastně experimentujeme u dětské tvorby, tam sledujeme, jak nám pohádky fungují. Máme sociodemo, sledujeme, kdo se na pohádky dívá a tak dál.
Jaký je podíl nových věcí, které vznikly interně, a těch, které přišly zvenčí?
Dělit to podle nápadů je záludné. Kdysi se mě někdo ptal na to, jak se to dá rozdělit výrobně. Ve Streamu jsme na stropě s kapacitou lidí, nezvládáme všechno sami vyrábět.
Kolik vás tedy je?
Aktuálně tu máme zaměstnaných asi osm lidí, ale máme spoustu externistů – kameramanů, střihačů a tak dále. Poměr toho, co se vyrábí tady a co venku, je zhruba tři ku sedmi, většina se vyrábí venku. Ale ono to není tak, že by vám přišel vyrobený pořad a byl perfektní, musí se jim věnovat jednotliví dramaturgové. Takže z těch osmi lidí je pět dedikovaných jako dramaturgové a každý má pořady, na které dohlíží, aby splňovaly nějaké kvalitativní parametry.
Hodně často spolupracujete s produkční firmou Negativ Film Production. Proč právě s touto společností?
Tahle spolupráce je hodně vidět, protože Negativ stojí za Kanceláří Blaník, Autobazarem Monte Karlo a za seriálem Žrouti. Nedávno jsme vypustili Semestr, pod kterým už je podepsaná jiná produkční společnost. Mrazivá tajemství je už taky jiná firma. Snažíme se to rozšiřovat. Ale historicky to bylo jednoduché. Našli jsme se, když byla na stole Kancelář Blaník, a ve chvíli, kdy jsme si tu řekli, že budeme dělat téma autobazarů, obcházel jsem i jiné společnosti a tvůrce, ale nakonec jsem se vrátil zpátky do Negativu a seriál jsme vyvinuli tam.
Spolupracujete třeba s filmovými školami? Hledáte nějaké nové talenty? Nebo spíš čekáte, až někdo přijde za vámi?
Není to tak, že bychom seděli na zadku. Televizní prostředí je hodně konkurenční, je v něm spousta subjektů, které pořád hledají nové látky. Potřebujeme nové tvůrce. Nehledáme je ale přes instituce, nejdeme cíleně přes školy, ale v srpnu jsme například spustili projekt Short Stream, ve kterém jsme vyzývali tvůrce, aby nám zaslali své scénáře na krátké filmy s tím, že Stream investuje do jejich výroby letos milion korun. Během jednoho měsíce se nám sešlo asi 350 scénářů, ze kterých jsme několik vybrali, a zrovna teď se tři z nich připravují. Pro nás to znamená, že si vyzkoušíme tři nové látky se třemi novými tvůrci a třemi různými produkčními firmami, a mimo to jsme získali 350 nových scénářů od nových autorů, ze kterých má, dejme tomu, 30 potenciál a my s nimi budeme dále pracovat.
V minulosti jste postupovali i tak, že jste na internetu našli nějakou zajímavou osobnost, kterou jste oslovili a z jejího webového projektu udělali videoseriál – třeba Jarda Konáš a jeho Hudební masakry. Děláte to pořád? Nebo už není z čeho brát?
Právě že jsme toho už strašně moc vyrybařili. Ale byl bych rád, kdyby si Stream držel to, že segment publicistiky/infotainmentu bude obsazovat podle toho, koho zajímavého na trhu potká. Někoho, kdo si stojí za svým názorem a chce věci měnit. Samozřejmě to neplatí stoprocentně, jsou formáty, kde to není nutné – typicky v pořadu Vyrobeno v Česku nejde o silný názor, ale spíš o podporu lidí, kteří tu něco vyrábějí…
Zároveň jde o product placement, takže rozumím, že k takovému pořadu se asi názorová publicistika nehodí.
Není to tam potřeba. Ale jinak se nám náš přístup líbí, i když má své minusy. Ti lidé jsou na Streamu právě proto, že dostanou prostor prezentovat otevřeně svůj názor a někdy to dělají až moc otevřeně, vyvolá to zpětnou vazbu a je potřeba to řešit.
Dostáváte hodně silné reakce? Třeba hrozby žalobou? Nechtějí vám prodávat piškoty nebo vás neobslouží na poště, protože je naštval Jan Tuna?
Přišlo hodně předžalobních výzev, nejostřejší reakce byly ve spojitosti s pořadem Praha versus prachy, ve kterém Janek Rubeš točil o taxikářích a firmách na ně napojených. Občas se něco objevilo u Pekla na talíři a A DOST! Ale máme za sebou právní oddělení Seznamu, takže je zatím všecko v pořádku.
Než jsem za vámi šel, představoval jsem si, že máte v kanceláři na stole stále rostoucí hromadu scénářů, které vám lidi posílají. Je to tak?
Máme e-mailovou adresu napady@stream.cz, na kterou chodí koncepty a náměty – nejsou to hotové scénáře, jako asi chodí v Hollywooodu. A v kanceláři máme tři krabice. Zelená je „OK“, černá je „ne“ a bílá je „možná“, a ty se plní.
Pokud tedy mám geniální nápad, mám vám ho poslat e-mailem?
Na to se lidé ptají často. Nejlepší je přinést pilotní díl. Ať je klidně natočený na telefon, o technickou kvalitu nejde. Důležité je téma, námět na deset epizod a nějaká ukázka práce, tedy toho, jak jsou ti lidé zvyklí tvořit, nebo už přímo pilotní díl toho, co chtějí dělat.
Stream vydělává čistě na reklamě, ať už jde o klasické spoty nebo různé komerční spolupráce typu product placement. Kam až jste ochotní zajít, nakolik jste ochotní měnit děj pořadů, aby se do nich nějaký product placement dal umístit?
No, dokud nás to baví (smích). Když Tonda Blaník v jedné epizodě řekne „Vy jste snad sponzorovaní Redbullem“, tak je to zábavné. Myslím, že v hraných seriálech jsme se nedopustili ničeho, s čím bychom nebyli ztotožnění. Ale tím neříkám, že jsme historicky neudělali věci, ke kterým bychom se vracet nechtěli. Je to hrozně individuální, co klient, to jiný požadavek, ale myslím, že se nám daří product placement zaimplementovávat citlivě, aby souvisel s dějem.
Nedávno jste začali vkládat reklamní spoty i dovnitř pořadů. Proč? Znamená to, že potřebujete vydělávat více peněz?
Určitě potřebujeme vydělávat víc peněz, Seznam je komerční firma orientovaná na zisk. Ale experimentujeme s tím. Technologicky – protože myslím, že není do budoucna možné spoty odbavovat jako teď, tedy video rovnou přerušit a pustit reklamu. Ale potřebovali jsme si také změřit data, která teď budeme nějakou dobu analyzovat, a pak budeme přehrávač ladit, aby reklamu vydal co nejméně ofenzivně a aby lidé pochopili, že spot má ve videu nějaké místo a že po něm bude video pokračovat. Zatím nám vychází, že je velmi brutální pustit reklamu lidem bez upozornění. Dochází tam k velkým ztrátám. Zatímco když je upozorníte, pochopí to mnohem lépe a chovají se jinak. Spuštění spotu by do budoucna mělo záviset také na zhlédnutém čase – když například divák „přetočí“ video na desátou minutu, neměla by se mu rovnou pustit reklama, pokud už předtím neviděl něco jiného.
Pojďme se podívat na vaše obsahové plány. Bude nějaká další řada Kanceláře Blaník?
Určitě bude, ale ještě vám nemůžu přesně říct kdy.
Na podzim jste spustili několik nových pořadů, například hodně specifický seriál Semestr. Jak si zatím vede?
Je to specifický projekt a velký úkrok mimo cílovku domovské stránky Seznamu. Myslím, že je ještě brzo to hodnotit, ale určitě to je formát, který to bude mít ze všech pořadů nejsložitější. Jde o obsah, který musíme doručit správné cílové skupině.
A co další novinky?
Autobazaru Monte Karlo se daří skvěle, vyzvedává ještě i tu první sérii. A Mrazivá tajemství, ta jsme taky pustili v takovém experimentálním režimu. Nabídli jsme jej celý najednou v aplikacích Streamu a funguje dobře.
Zmínili jsme Hudební masakry, ty se zatím po letní pauze nevrátily. Co s nimi bude?
Jarda Konáš má nový autorský pořad Příběh písně. Masakry jely téměř bez přestávky přes tři roky a už jsme cítili, že slábnou a potřebují pauzu.
Před několika měsíci jste na tiskové konferenci pouštěli pilotní díl nového seriálu Casting, za kterým stojí také zmiňovaný Negativ. Jak to s ním vypadá?
Píšou se scénáře a ještě se nenatáčí.
A co dalšího chystáte? Natočíte na Vánoce velkou pohádku jako Česká televize?
Velkou ne, ale budeme mít nový dětský obsah. Připravili jsme takový večerníček „po našem“, jmenuje se Pohádky z lednice a má deset epizod, které budou moct diváci vidět od 12. prosince. A loni jsme pomáhali dokončovat krátký film Až po uši v mechu, nejkrásnější český loutkový počin, taková kombinace Burtona a Trnky. Na ten letos naváže šestidílný seriál Živě z mechu, který bude mít premiéru na Štědrý den. Pro nás je solitérní dlouhý kus méně výhodný, než když máme více krátkých formátů, takže se soustředíme na seriály.
Takže se od Streamu v blízké budoucnosti nedočkáme celovečerního filmu?
Zatím ne, ale určitě něco vyzkoušíme. Součástí našeho přístupu pokus-omyl bude i pokus dát něco do delšího formátu. Ale zatím nám největší smysl dává seriálová tvorba. Jednak je lépe monetizovatelná a za druhé seriálem s dějovým obloukem přes deset týdnů diváka udržíme lépe, než kdybychom mu pořád dokola omílali jeden film. Ale naše experimenty zdaleka nejsou u konce.
