Někdejší ruský prezident Dimitrij Medveděv v roce 2009 prohlásil, že je třeba, aby jeho země prošla modernizací a ze závislosti na ropě a plynu se dostala pomocí podpory moderních technologií. Vznikla tak oblast Skolkovo, která začala být označována jako ruské Silicon Valley.
Skolkovo si následně prošlo divokým vývojem, který zahrnoval i záhadné mizení peněz. Projekt ale nadále běží a Rusko vedle státních peněz láká také soukromý kapitál. Ve Skolkovu vznikla řada zajímavých technologických firem, o některých už jsme na Lupě psali. Teď je čeká úkol dostat se do světa.
Mezinárodní rozvoj má na starost ředitel Maxim Zharenov. Skolkovo se pod jeho vedením snaží prezentovat ve světě. Rusko tak například mělo jednu z největších národních expozic (na Čínu to stále nemělo) na konferenci Mobile World Congress 2018 v Barceloně, kde proběhl i krátký rozhovor Zharenova pro Lupu.
Jak si dnes Skolkovo stojí?
V současné době ve Skolkovu máme kolem dvou tisíc ruských firem, které na tržbách ročně generují tři miliardy dolarů a které získaly 600 milionů dolarů na investicích. V Rusku také vytvořily 25 tisíc nových pracovních pozic, jde o vysoce kvalifikovaná místa, jako jsou vývojáři, výzkumníci a podobně. Skolkovo je největší startupový ekosystém ve východní Evropě a věříme, že také v celé Evropě.
Proudí do projektu nadále pouze vládní peníze?
Mezi partnery Skolkova je kolem 50 privátních fondů s rizikovým kapitálem. V loňském roce jsme také postavili vlastní fond Skolkovo Ventures, který má rovněž kapacity finančně začínají firmy podpořit a který nemusí investovat jenom do společností ve Skolkovu.
Vláda skrze Skolkovo může firmám poskytnout několik výhod pomocí finančních nástrojů. Každá firma, která se stane součástí Skolkova, má nulové daně. Jedinou daní, kterou musí platit, je pojistné, což je 14 procent. Stejně tak není třeba platit clo a další poplatky spojené s tím, když firmy nakupují software a další nástroje pro vlastní užití od zahraničních firem. Skolkovo Foundation také poskytuje firmám granty bez toho, aby musely odevzdávat podíl. Chceme, aby zůstaly ve Skolkovu a dělaly zde výzkum a vývoj. Žádná práva na intelektuální vlastnictví si nebereme.
Mohou do Skolkova přijít také zahraniční firmy, třeba z Česka?
Firmy, které chtějí do Skolkova vstoupit, si musí registrovat pobočku v Rusku a pak mohou využívat všech výhod.
Máte u vás hodně zahraničních firem?
Asi 10 procent ze všech společností jsou z Evropy a dalších zemí. Máme firmy z východní Evropy, Francie nebo Španělska.
Máme zájem o řadu společností. Nadefinovali jsme si čtyři hlavní oblasti, kterým se chceme prioritně věnovat a podporovat je – IT, biomedicína, zemědělství a energetika. V IT nás nejvíce zajímá 5G, umělá inteligence v řadě nasazení a kybernetická bezpečnost.
Chcete aktivity Skolkova rozjíždět i mimo Rusko?
V minulém roce jsme začali budovat regionální síť partnerů. Skrze ně se postupně dostáváme do různých měst v Rusku, propojujeme se se vzdělávacími institucemi a tak dále. Každoročně také pořádáme 20 akcí, díky kterým se snažíme firmy do Skolkova dostat. V současné době se takto nechceme rozšiřovat do zahraničí a ani tyto naše aktivity v zahraničí aktivně nepropagujeme. Ale uvidíme.
Společnosti ze Skolkova tedy ročně utrží tři miliardy dolarů. Kolik z toho je ze zahraničí?
Naše firmy jsou přítomné všude po světě a letos máme silný program, díky kterému se chceme ještě více dostat do zemí jako Čína, Spojené arabské emiráty, Brazílie, Argentina, Tchaj-wan, Chile. V Evropě spolupracujeme s operátory jako Orange, Telefónica a Deutsche Telekom. Vidíme zde určitý zájem o ruské technologie.
Jaké jsou pro ruské technologické firmy největší překážky pro vstup na zahraniční trhy?
Nazval bych to velkými výzvami, ne překážkami. Nejtěžší je najít lokální partnery. Skolkovo se tedy našim firmám snaží tyto partnery na různých trzích hledat. Ale je to skutečně velká výzva. I proto platíme účast na konferencích, jako je Mobile World Congress v Barceloně, abychom se s partnery mohli spojit. Vše ostatní jsou jen technické překážky. Certifikace, zakládání lokálních poboček, hledání zaměstnanců – to jsou běžné věci, které firmy učíme.
A co politická situace, tvoří nějaké překážky? Například Kaspersky Lab má nyní dost ztíženou situaci ve Spojených státech, stejně jako třeba Huawei a další značky z Číny.
Necítíme, že by se byznysové prostředí pro naše firmy nějak výrazně měnilo. Většinou našim firmám říkáme, aby chodily na trhy, kde jsou peníze. Americký trh má pro nás dobrý potenciál, v New Yorku jsou burzy a podobně. Některým našim firmám už se do Států daří pronikat. Nemyslím si, že by politická situace nyní pro nás byla nějaké velké téma.
Považuje ruská vláda IT a technologie obecně za něco, co by mělo do budoucna pohánět ekonomiku země?
Na to je lepší se ptát naší vlády, tu já přímo nereprezentuji. Osobně rozhodně vidím, že IT pro Ruskou federaci představuje veliký potenciál. Na tom nyní pracujeme a snažíme se právě i skrze Skolkovo pomoci našim firmám dostat se na zahraniční trhy.
V čem se ruský technologický sektor může odlišovat od ostatních?
Jednoznačně jsou to ruští inženýři, ty máme obecně kvalitní. Teď jde o to je naučit také jejich technologie více prodávat a prezentovat je. Ruští inženýři si často myslí, že kvalitní produkt se prodá sám a že marketing a podobně není potřeba. V tom se naše firmy hodně liší od evropských a amerických společností. Situaci se snažíme měnit, zde je třeba hodně vylepšovat. Zaměřujeme se na vzdělávání kolem soft skills, obchodních strategií a tak dále. V loňském roce jsme na to založili speciální program a problematice se hodně začínáme věnovat.
Jaké jsou největší technologické „huby“ v Rusku?
Moskva je zcela jistě největší. Velká centra jsou také v Petrohradě, Novosibirsku a Krasnodaru. Zde je možné najít největší množství technologických talentů, a to i díky školám.
Jsou v Rusku technologické a podnikatelské ikony, ze kterých by si podnikatelé a inženýři brali příklad? Jsou to třeba Kaspersky Lab, Yandex nebo JetBrains?
Firmy jako Kaspersky Lab byly založeny někdy v osmdesátých letech, jsou součástí historie. Ovšem startupová komunita v Rusku je velice mladá. Ještě nemáme tolik společností, které by byly obecně známé a které by byly známé také v zahraničí. Začínají se objevovat první mladé firmy, které ročně generují tržby kolem 20 milionů dolarů. Ještě to ale stále nejsou nějaké obecné vzory pro ostatní. Během pěti let bychom chtěli mít pět a více větších „success stories“, které by se mohly takovými vzory stát.
