Od konce loňského roku má rehabilitační klinika FN Brno na pohled zvláštní zařízení. Sestava připomínající stroje z posiloven se skládá ze speciálního chodníku a postroje, který lidi udržuje ve vzpřímené poloze a odlehčuje jejich váhu při chůzi.
To nejzajímavější ale na první pohled vidět není: systém sleduje, jak se pacienti pohybují, jak došlapují na kterou nohu a kam konkrétně vkládají váhu. Disponuje biofeedbackem, což znamená, že je schopný ukazovat terapeutům v reálném čase detailní fakta o pacientovi na přístroji. Takže terapeut může rovnou upravovat přístroj i rehabilitaci pro konkrétního pacienta. Senzory citlivě měří aktivitu, třeba sílu došlapu nebo délku kroku, data převádí do vizuální podoby na obrazovku tabletu a terapeut i pacient vidí chyby či pokroky chůze.
Stroj pomáhá s tréninkem chůze například po úrazech, cévní mozkové příhodě nebo pacientům s roztroušenou sklerózou. Podle brněnské nemocnice se jedná o důležitý technologický milník a v rámci Česka o výjimečné zařízení. Jde zároveň o jeden z příkladů toho, jak technologie medicínu dokážou směřovat tak, aby byla šitá na míru přímo konkrétnímu pacientovi.
Data, kam se podíváš
„Moderní technologie – kombinace zdravotnických dat, umělé inteligence, pokročilé diagnostiky a telemedicíny – tento princip dále posilují. Umožňují léčit přesněji, rychleji a v některých případech i dříve, než se rozvinou komplikace,“ popisuje Jan Pém, Chief Data Officer skupiny Penta Hospitals.
Personalizovaná medicína se objevuje ve zdravotnických zařízeních i na vyšší úrovni. Ministerstvo zdravotnictví ČR zakomponovalo personalizovanou medicínu a nové diagnostické postupy do své výzkumné agendy. V oblasti genetické diagnostiky vzniklo Národní centrum pro medicínskou genomiku (NCMG), které sdružuje laboratoře na čtyřech místech v České republice (Praha, Brno, Plzeň, Olomouc), kde probíhá genové sekvenování, využívání mikročipových technologií a bioinformatická analýza dat.
V rámci mezinárodního projektu Genome of Europe (2024–2028) se vytváří první referenční databáze českého genomu. Česko přitom se zavázalo přispět daty od 3 000 účastníků z běžné populace (ke které se přihlásilo tolik dobrovolníků, že další potřeba nejsou). Cílem je mít výměnný standard pro interpretaci genetických variant. Dosud byl český genom v mezinárodních databázích zastoupen minimálně, což komplikovalo diagnostiku.
„Technologie pro individualizovanou zdravotní péči jsou dnes v České republice dostupné. Nejde už o futuristickou představu,“ popisuje Pém. „Významný posun je patrný zejména v oblasti umělé inteligence v diagnostice a zobrazovacích metodách. AI dnes dokáže zpřesňovat hodnocení RTG, ultrazvuku nebo CT a upozornit na detaily, které mohou lidskému oku uniknout,“ nastiňuje několik příkladů.
To je vidět i na českých technologiích. Mezi jinými se v posledním roce rozšiřuje projekt Kardi Ai, který hlídá srdeční rytmus konkrétnímu člověku a přesně na jeho problémy pak upozorňuje lékaře. Využívá vlastní modely umělé inteligence a jeho tvůrci uvádějí, že personalizovaný přístup může znamenat i rozdíl mezi jedním zákrokem a několika, nebo dalšími zdravotními problémy.
Kardi Ai je zdravotnické řešení skládající se z mobilní aplikace a hrudního pásu pro dlouhodobé měření EKG. Protože měří srdeční aktivitu významně déle než běžně EKG nebo holter a používá AI, dokáže také přesněji „dopočítat“, co se se srdečním rytmem konkrétního člověka děje. Tomáš Skála, kardiolog a spoluzakladatel projektu, popisuje příklad 57letého muže, kterému systém odhalil dvě různé srdeční arytmie. Výsledkem byla jedna operace dvou různých problémů.
„Kdyby nebyly dokumentovány dlouhodobou EKG monitorací dva typy arytmie, pacient by se léčil jen pro jednu z nich a vyléčen by nebyl. Přinejlepším by musel podstoupit dva zákroky, pravděpodobně by ale měl chronické potíže a užíval by dlouhodobě léky,“ říká Skála.
Tento projekt je v Česku dostupný ve více než 30 nemocnicích, spolupracuje se 140 kardiology napříč republikou a personalizovanou medicínu v kardiologii hodlá dále protlačovat. „Naším dalším krokem je vývoj prediktivních modelů. Cílem je, aby systém dokázal na základě několikaměsíčního monitoringu odhadnout, jakým směrem se srdeční zdraví pacienta může vyvíjet, pokud nezmění určité návyky nebo léčbu,“ nastiňuje Vlastimil Hrabal, CEO projektu.
Silně na datech založeným příkladem je pak startup Macromo, který se v Česku rozvíjí pátým rokem. Věří, že může přinést holistický pohled na zdraví tím, že kombinuje data z krevních testů, DNA analýz, nositelných zařízení (například Oura či Whoop) a zdravotních dokumentů.
„Naše AI pak odhaluje skryté vzorce a souvislosti. Například pokud krevní testy ukážou rizika v biomarkerech zdraví srdce a genetická analýza odhalí predispozici k srdečním onemocněním, aplikace vás upozorní na vzájemný vliv těchto dat a navrhne konkrétní kroky,“ popisuje Eva Kuttichová, spoluzakladatelka projektu.
Vysvětluje, že AI pak třeba doporučí přesné dávky suplementů, potraviny k zařazení či vynechání, i různé preventivní kroky. Při krevních testech firma analyzuje výsledky proti referenčním databázím českých laboratoří, a s tím určuje, zda jsou hodnoty v normě. Pak to aplikace popisuje uživatelům v přirozeném jazyce.
Kuttichová nápad rozvíjí spolu s Petrem Štěpánkem a Michalem Pohludkou, který mimo jiné vedl znalostní a technologický transfer do byznysu na Karlově Univerzitě. Ještě silnější jméno za ním je Tomáš Čupr, který do něj loni přes fond TCF Capital poslal investici, díky níž získal majoritní podíl. Což pomohlo mimo jiné s vývojem zmíněné umělé inteligence.
Projekt má nyní přes 120 odběrových míst v partnerských laboratořích jako Synlab či Spadia a testy už absolvovaly tisíce zákazníků. Možná nejlepší referencí na projekt je ale spoluzakladatelka sama. „Z DNA testu jsem zjistila zvýšené riziko rakoviny kůže. Od té doby pravidelně chodím na preventivku k dermatologovi. Minulý rok mi tak našli melanom v raném stádiu, a to mi je jenom 26 let,“ popisuje.
Další technologie se uplatňují ve zmíněné skupině Penta. V jejich domovech Senevita začali využívat telemedicínský systém TytoCare, díky čemuž má lékař při rozhodování k dispozici aktuální data z vyšetření, doporučení umělé inteligence i kompletní anamnézu pacienta. Skupina pracuje s nositelnou elektronikou a nástroji typu SmartPatch pro vzdálený monitoring chronicky nemocných, testuje AI podporu RTG a ultrazvuku, ve fyzioterapii plánuje digitální analýzu pohybu a využívá 3D modelování a 3D tisk při plánování operací.
Zajímavý posun představuje „navigace" pacienta systémem: „Rozvíjíme také integrované CRM nástroje, které umožní pacientům proaktivně doporučovat preventivní vyšetření podle věku, anamnézy a rizikových faktorů. Jde o to, aby žádný pacient ze systému prevence ‚nevypadl'," vysvětluje Pém.
Nejčastěji implementaci personalizované medicíny zmiňují odborníci v onkologii. Fakultní nemocnice Brno provozuje Centrum precizní medicíny, které propojuje molekulární diagnostiku s klinickým rozhodováním.
V této oblasti pomáhá i umělá inteligence, již podle průzkumu Ministerstva zdravotnictví využívá nebo testuje už téměř 68 % nemocnic v Česku. Nejčastěji v radiologii, kde algoritmy pomáhají s vyhodnocováním snímků a upozorňují na detaily, které mohou lidskému oku uniknout.
Personalizovaná medicína zároveń čím dál víc vstupuje i do rozhodování o tom, jaký lék konkrétnímu pacientovi podat a v jaké dávce přesně. Příkladem je projekt Masarykova univerzita s názvem NGS-PharmaAI, který propojuje sekvenování nové generace (NGS) s umělou inteligencí. Cílem je vytvořit diagnostický panel, jenž z genetického profilu pacienta dokáže předpovědět, jak bude reagovat na konkrétní léčivo.
Podobným směrem je zaměřený i projekt Molecula z dílny české technologické skupiny Channel Lab, který v podobě aplikace hlídá lidem to, aby nepoužívali nevhodné lékové kombinace nebo je nedoplňovali špatně zvoleným jídlem či nápojem. Je to zatím krok k vyloženě personalizované medicíně.
Molecula totiž cílí na to, aby zjistila, jak fungují které léky konkrétně u daného člověka. Jejich účinky jsou odlišné podle odlišné genetické výbavy lidí. Projekt hodlá nabídnout test, který lidem napoví, jaké typy léků, vitamínů nebo dalších doplňků a přípravků jsou zrovna pro ně vhodné, anebo kterým by se měli naopak vyhnout.
Bez sdílení dat to nepůjde
Není ale všechno bez problémů. „Technologie pro personalizovanou medicínu v České republice již existují, ale zatím nejsou plošně dostupné ve všech oborech a pro všechny pacienty,“ myslí si Skála z Kardi Ai.
„Technologie samotné nejsou hlavní bariérou. Největší překážkou je náš stávající systém a práce s daty,“ říká pak Pém. „Zásadním problémem je fragmentace zdravotnické dokumentace. Pokud pacient navštěvuje více poskytovatelů péče, nemusí mít každý z nich k dispozici kompletní zdravotní historii. Bez sdílení dat nelze skutečně personalizovanou medicínu efektivně realizovat,“ uvádí. Podle něj informační systémy spolu často plně nekomunikují, což komplikuje sdílení dat i zavádění inovací.
Významnou roli hraje také úhradový systém. Pokud nové nástroje nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami, jejich širší adopce je přirozeně pomalejší. Tam mnohdy narážejí české technologie. „Zásadní potenciál má evropský projekt European Health Data Space a české iniciativy zaměřené na interoperabilitu. Bez bezpečného a standardizovaného sdílení zdravotních dat napříč poskytovateli zůstane personalizace omezená,“ myslí si Pém.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU