Než se dostanu k vlastnímu dokumentu, představím alespoň stručně SERENATE. Zkratka znamená Study into European Research and Education Networking As Targeted by eEurope. Projekt byl přijat do pátého rámcového programu Evropské unie (EU) a je poměrně krátkodobý. Bude trvat od května 2002 do září 2003, čili jen něco málo přes rok. Celková dotace činí necelý milion eur.
Koordinátorem projektu je TERENA, která sdružuje evropské akademické sítě. Vedle ní se na pracích podílejí další čtyři partneři. Hlavním předmětem zájmu jsou záležitosti ohledně infrastruktury akademických sítí, telekomunikačního trhu a jeho regulátorů, dostupných technologií a uživatelských potřeb.
Nejvýznamnějším výsledkem by měla být strategická studie dalšího vývoje evropských akademických sítí pro období příštích pěti až deseti let.
Na přelomu ledna a února publikoval SERENATE několik dokumentů. Jednomu z nich, který popisuje mezinárodní konektivitu v Evropě, se teď podívám podrobněji na zoubek.
Evropský telekomunikační trh byl poměrně dlouho monopolizován. Počátkem devadesátých let stále ještě ve valné většině evropských zemí (včetně těch nejrozvinutějších) ovládaly telekomunikace monopolní molochy, zpravidla s významnou účastí státu.
Na úrovni mezinárodních spojů tato situace vydržela až do pozdních devadesátých let. Konkrétně se v dokumentu mluví o roce 1999 jako mezníku, kdy došlo ke skutečně výrazné liberalizaci na trhu mezinárodních datových spojů v Evropě. Nicméně přibližně v polovině evropských států je konkurence velmi omezena dodnes.
Celou zprávou se jako červená nit táhne základní myšlenka: liberalizace zcela zásadním způsobem přispívá k rozvoji telekomunikací. Asi nejbrutálněji ji demonstrují dvě tabulky. Ta první srovnává historický vývoj páteřní akademické sítě v Evropě a v USA:
| Rok | Nejvýkonnější technologie | Evropská páteřní síť | Páteřní síť USA |
| 1991–1995 | 34/45 Mbit/s | 2 Mbit/s | 45 Mbit/s |
| 1996–1997 | 155 Mbit/s | 45 Mbit/s | 155 Mbit/s |
| 1997–2000 | 622 Mbit/s | 155 Mbit/s | 622 Mbit/s |
| 2001–2002 | 10 Gbit/s | 10 Gbit/s | 2,5 Gbit/s |
Když si k této tabulce přiložíte údaj, že na sklonku devadesátých let došlo k výrazné liberalizaci evropského trhu s mezinárodní konektivitou, důsledky vás přímo praští přes oči. Do té doby Evropa pokulhávala za USA (v první polovině 90. let, době národních monopolů, dost zoufale). Rokem 2001 se situace otáčí a Evropa dokonce předstihuje USA.
Druhá tabulka srovnává současné rozpětí cen za mezinárodní linky. Rozděluje přitom telekomunikační trh v jednotlivých zemích do čtyř kategorií:
- Liberální trh
- s řadou dobře propojených poskytovatelů a průhlednou cenovou strukturou (Francie, Německo, Velká Británie a další rozvinuté země)
- Omezený liberální trh
- s menším počtem poskytovatelů a ne až tak průhlednými cenami (například Česká republika, Rakousko či Španělsko)
- Vznikající trh
- s určitou konkurencí, kde však ceny nejsou diktovány konkurenčním bojem a nejsou průhledné (Polsko, Chorvatsko a poněkud překvapivě i Slovinsko)
- Monopolní trh
- tradiční monopolní telekomunikační operátor s monopolními cenami (Portugalsko, Řecko, Bulharsko, Rumunsko a řada zemí východní Evropy)
Když pak autoři zprávy srovnali cenové rozpětí za tutéž službu v jednotlivých zemích podle kategorie jejich telekomunikačního trhu, dospěli k následujícím výsledkům:
| Typ trhu | Počet zemí | Cenové rozpětí |
| Liberální | 8 | 1–1,4 |
| Omezený liberální | 7 | 1,8–3,3 |
| Vznikající | 3 | 7,5–7,8 |
| Monopolní | 9 | 18–39 |
Jako první je zde brána nejnižší zaznamenaná cena. Ze srovnání je zřejmé, že i monopolista-lidumil si za tutéž službu řekne bratru patnáctinásobek toho, co účtuje firma vystavená tvrdé konkurenci. Zkrátka pokud na trhu nepůsobí alespoň čtyři konkurenční subjekty, je zle.
Autoři pochopitelně nepřehlížejí, že konkurenční prostředí má i své stinné stránky, které se projevily zejména v loňském roce. Během něj zbankrotovali čtyři velcí evropští poskytovatelé a tři další se ocitli ve vážných problémech.
Jedním z důsledků bylo i zastavení poklesu cen. Zatímco v předchozích letech cena mezinárodní konektivity klesala zhruba o 60 procent ročně, během roku 2002 došlo k poklesu jen o tři procenta. Existují ovšem náznaky, že přeživším poskytovatelům se situaci podařilo zvládnout a v dohledné době začnou mít zisky.
Dokument rozebírá také mezikontinentální datové spoje. Nepřekvapí, že zdaleka nejlépe je z Evropy dostupná Severní Amerika, kam vede pět moderních kabelových systémů, jsou k dispozici linky s kapacitou 10 Gbit/s za přijatelné ceny (dvoj- až trojnásobek ceny spojů mezi evropskými zeměmi s liberálním trhem).
Zrovna tak budete jistě očekávat, že Afrika je na tom velmi špatně. Latinská Amerika se rychle rozvíjí a v poslední době zde vznikla řada kabelových tras. Celkem pikantní je konektivita do Asie. Trasy mezi Evropou a pacifickou oblastí nejsou žádný zázrak – mají několik přestupních stanic a jsou poměrně drahé. Ovšem tato oblast velmi čile komunikuje s USA a disponuje v tomto směru velmi dobrou infrastrukturou. Takže nejvýhodnější cesta z Evropy do Asie vede přes Severní Ameriku.
V závěru se autoři zamýšlejí nad možnými scénáři dalšího vývoje telekomunikačního trhu v Evropě.
- Optimistická varianta
- Konkurence na trhu poroste (zejména v přistupujících státech EU). Zmizí stávající propastné rozdíly v ceně telekomunikačních služeb, možnosti pro přístup k rychlým sítím se vyrovnají, evropská akademická páteř se bude utěšeně rozvíjet. Tato varianta je však málo pravděpodobná, pokud EU nevyvine silný politický tlak na liberalizaci telekomunikačního trhu.
- Realistická varianta
- Mírný pokrok v mezích zákona, bez výraznějších intervencí ve prospěch konkurenčního mezinárodního trhu. Rozdíly mezi levnými a drahými oblastmi zůstanou, pokles cen bude mírný. Podoba akademické páteře se příliš nezmění a nepodaří se dosáhnout přístupu k rychlým sítím pro země s nerozvinutým trhem.
- Pesimistická varianta
- Budou pokračovat pády poskytovatelů a trh se omezí. Národní operátoři budou hrát klíčovou roli i v oblasti mezinárodních spojů. Nastanou obrovské rozdíly v cenách mezi investičně zajímavými oblastmi a zbytkem Evropy. Panevropská akademická síť bude degradovat a nelze vyloučit její rozklad.
Tolik autoři zprávy. A jak to vidíte vy?
