Hlavní navigace

Microsoft má Česku radit s cloudem pro eGovernment a zvažuje zde stavbu datacentra

25. 11. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Microsoft
Když z toho bude zajímavý byznys, postavíme datacentrum a uděláme investice, říká v podstatě Microsoft.

Česká republika začne zkoumat, jak a v jakém rozsahu by se při přechodu na cloudové služby daly nasadit ty od americké společnosti Microsoft. Ta má zase mimo jiné zjistit, zda u nás vybuduje datové centrum. Microsoft patří s technologiemi jako Azure nebo Microsoft 365 (Office 365) mezi největší cloudové hráče na světě. Cloud už delší dobu tvoří většinu růstu Microsoftu a firma má prioritní obchodní cíle nastaveny právě pro tuto oblast.

Jednou z cloudových priorit Microsoftu je i zakořenění ve státní správě, která v řadě zemí následuje trendy v privátním sektoru a do cloudu se rovněž pouští. Jednou z hlavních marketingových hlášek Redmondu v poslední době je, že díky cloudu „umožňuje digitální transformaci zákazníků“.

Tato věta se objevuje také v dokumentu, který na konci října schválila vláda a který s Microsoftem podepsali ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a státní zmocněnec pro IT a šéf dvou státních IT podniků Vladimír Dzurilla. Česko má na základě tohoto nezávazného dokumentu hledat možnosti, zda a jak by cloudové technologie šly využít. Lupa má text k dispozici.

Podepsané prohlášení má stanovit navrhované podmínky „potenciálního strategického vztahu mezi Českou republikou a společností Microsoft“. Dokument je nezávazný, nevyplývají z něj žádné povinnosti, a nebyl tak předložen do standardního mezirezortního připomínkového řízení.

Prohlášení „vyjadřuje jen současný záměr stran uzavřít navrhovanou obchodní transakci s cílem urychlit digitální transformaci zákazníka pomocí přesunu jeho existující infrastruktury do cloudu a vyhodnotit, ze strany společnosti Microsoft, proveditelnost zavedení cloudových služeb v České republice“. Podle dokumentu má také „dojít k širší diskusi“.

Datacentrum Microsoftu v ČR?

Ve hře je rovněž stavba datacentra Microsoftu na našem území. Firma v dokumentu uvedla, že v České republice provede prověrku trhu s cloudovými službami, aby mohla zjistit, zda je na našem trhu dostatečná poptávka pro vytvoření takzvané zóny dostupnosti Azure: „Microsoft provede prověrku dostupných lokací pro umístění datacentra v České republice.“

Microsoft podobné akce dělá i jinde. Například letos v květnu oznámil, že v Polsku datacentrum postaví a spojí se s tamním národním cloudem. Firma tam má investovat zhruba miliardu dolarů.

Stát a Microsoft nyní mají spolupracovat na posouzení technické proveditelnosti migrace jednotlivých softwarových řešení. Technické posouzení mají řešit tuzemské úřady a zejména Rada vlády pro informační společnost. Mají se identifikovat aplikace způsobilé k migraci do cloudu. Microsoft pak na základě závěrů zváží, zda realizovat větší investice typu datacentra a případně vytvořit harmonogram.

„Prohlášení reaguje na současnou éru inteligentních cloudových technologií a inteligentních hraničních zařízení. V souvislosti s tím, Česká republika má zájem o partnerství se společností Microsoft, aby v souladu s usnesením vlády č. 749 ze dne 14. listopadu 2018 o souhrnné analytické zprávě výstupu Fáze I. projektu Příprava vybudování eGovernment cloudu urychlil svou digitální transformaci za pomoci cloud služeb,“ stojí v předkládací zprávě pro vládu.

Zmiňovaný eGovernment cloud je projekt, který se řeší už několik let (viz Vnitro a finance chtějí postavit státní cloud, vyjít má až na 13 miliard či Vláda chce založit další státní IT podnik. Má provozovat cloud a ušetřit miliardy). Stát by rád část svých aplikací a služeb přesunul do privátního cloudu, který si bude provozovat sám, a méně citlivé aplikace a data pak ke komerčním cloudovým provozovatelům. To, jak by se tato oblast měla nastavit, je dlouhodobě předmětem mnoha lobbistických a dalších aktivit. Zájem o zajímavé cloudové obchody se státem logicky má řada dodavatelů.

Smlouva o mlčenlivosti

To, proč stát podepsal nezávazný dokument o spolupráci zrovna s Microsoftem, není nikdo schopen jasně vysvětlit. Ministerstvo průmyslu a obchodu například – jak už u tohoto resortu bývá zvykem – nechává dotazy Lupy bez odpovědi. „Bohužel k tomu nemám bližší informace,“ uvedla pak pro Lupu mluvčí Microsoftu Mirka Aleksieva.

Součástí podepsaného dokumentu je rovněž pasáž zdůrazňující, že diskuse kolem prohlášení se řídí smlouvou o zachování důvěrnosti mezi oběma stranami (jde tedy o takzvané NDA). Ta měla být podepsána 14. září letošního roku. Obě strany se rovněž zavázaly k tomu, že bez souhlasu toho druhého nevydají tiskové či jiné veřejné prohlášení.

Stát a Microsoft už ale nějaké cloudové vztahy mají. Například státní IT podnik NAKIT spadající pod ministerstvo vnitra s Microsoftem a jeho cloudem Azure spolupracuje. Běží na něm služba Portál občana, která umožňuje přístup občanů k některým digitálním službám státu a kterou stát často používá jako prezentaci svých pokroků v digitalizaci. Vnitro také Praze poskytlo zdrojové kódy Portálu občana, který je využil pro spuštění Portálu Pražana.

„Enormní velikost celého projektu (Portál občana) byla téměř skličující. Ale nakonec jsme vše provedli jednoduše a efektivně díky cloudové technologii Microsoft Azure,“ uvedl ke spolupráci s Microsoftem Roman Vrba, který působí jako vedoucí odboru e-governmentu na vnitru s tím, že nasazení cloudu umožnilo snížit náklady.

DT2021

„Utratili bychom více než 2,6 milionu dolarů za hardware a licence na software na lokální servery. Implementace by trvala roky, a to přesto, že bychom vše využívali třeba jen na deset procent. U služby Azure platíme pouze měsíční účet za operační náklady, které jsou ve srovnání s výše zmíněným zanedbatelné. Zásadní pro nás bylo i to, že vše funguje ve škálovatelném prostředí. Někdy totiž máme osm tisíc návštěvníků během dvou minut a jindy jedeme jen na 50 procent kapacity. Nyní tedy platíme pouze za takové služby, které právě potřebujeme,“ doplňuje Vrba.

Námluvy s Microsoftem nejsou jedinou tuzemskou cloudovou aktivitou. Na evropské úrovni se nedávno zformoval projekt Gaia-X a řeší se také evropská cloudová federace. Cílem je vytvořit takzvané suverénní cloudové prostředí. Politikům a regulátorům vadí přílišná závislost na amerických cloudech. Česká republika rovněž podepsala deklaraci, na níž má navázat vybudování evropského cloudu za deset miliard eur.

Autor článku

Reportér serveru Lupa.cz, dříve redaktor deníku E15, týdeníku Euro a webu Connect.cz. O technologiích píše také do zahraničních médií.