Hlavní navigace

Monika Dobiášová (ČVUT): Odchodu studentů do startupů se nebojíme, ti zdatní umí rozdělit čas mezi školu a firmu

23. 2. 2021
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: Jiří Ryszawy, ČVUT
Monika Dobiášová z InQbay vysvětluje v rozhovoru s Lupou, jak funguje univerzitní inkubátor ČVUT.

Stejně jako ve světě i u nás se vysoké školy snaží motivovat studenty k zakládání startupů. České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze z toho důvodu dokonce založilo vlastní inkubátor InQbay, kterým za poslední tři roky prošla už dvacítka firem.

Ze startupového světa se často ozývají příběhy o nadaných mladých podnikatelích, kteří přerušili školu, aby se mohli 100% věnovat firmě. Jak ale v rozhovoru pro Lupu vysvětluje Monika Dobiášová, koučka a manažerka pro vztahy s průmyslem Odboru pro transfer technologií ČVUT v Praze, přední česká technologická univerzita se předčasného ukončování studia kvůli byznysu nebojí. Zdatní studenti totiž bývají i schopnými manažery a umí tak školu i podnikání skloubit dohromady.

Kdy a jak vznikl nápad na univerzitní inkubátor?

Cílenou podporu průmyslových inovací a toho, čemu dnes říkáme v technickém prostředí transfer technologií, ČVUT zahájilo v průběhu 90. let minulého století. S tím souvisí také podpora začínajících inovačních firem spontánně vznikajících ať už v akademickém prostředí z titulu vynálezecké činnosti, nebo jako synergie v rámci obchodních aktivit absolventů či subjektů svázaných s akademickým prostředím, zejména průmyslových firem.

Vznik prvních inkubátorů je tak logickým důsledkem tohoto procesu, kdy potřeba sdílení informací, získávání zkušeností a testování inovačních myšlenek vedla k nutnosti zajištění ochrany duševního vlastnictví v rané fázi nápadu, a tedy vytvoření specifických podmínek v rámci univerzity s cílem včas identifikovat a podpořit vznik perspektivních inovací. Samotný koncept InQbay vznikl v roce 2018 a neustále se vyvíjí.

Inspirovali jste se u podobných projektů provozovaných jinými univerzitami?

V zahraničí nám byly velkou inspirací inkubátory významných univerzit. Například na východním pobřeží USA a v Izraeli. Podařilo se nám navázat partnerství s prestižní univerzitou Technion v Haifě nebo s New York Tandon School of Engineering, která disponuje jedním z nejlepších startupových ekosystémů v USA.

I v Čechách mezi námi určitě funguje sdílení dobré praxe. Jednou měsíčně se účastníme např. setkání Pražského inovačního ekosystému, které přesně s takovým cílem vzniklo, informujeme se vzájemně o tom, jaké novinky kdo chystá a jak si můžeme vzájemně pomoci. Teď v únoru chystáme s univerzitním inkubátorem ČZU PointOne a VŠE xPort společný interaktivní workshop pro naše studenty, jak využít metodu Design Thinking pro kreativní nápady.

Jaké všechny služby momentálně nabízíte?

Naším primárním cílem není majetkový vstup do perspektivních startup firem, ale zajištění vzdělávání a poradenství v rámci rané fáze podnikání, kdy jsou začínající firmy nejzranitelnější. Získávání podstatných informací a zkušeností nejen z podnikání v rámci krátkého časového úseku je klíčovým faktorem úspěchu. Zaměřujeme se primárně dovnitř ČVUT na studenty, doktorandy, ale i akademické pracovníky, kteří vytváří vlastní výzkumné týmy a potřebují v jisté fázi realizace nápadu naši pomoc.

Umíme zájemcům poradit i s dotačními programy, které jsou často zdrojem financování inovačních projektů na jejich začátku. K tomu je potřeba připočítat kromě obvyklého poradenství v oblasti podnikání a obchodních dovedností také znalost ochrany duševního vlastnictví, právní povědomí, psychologii, PR a marketing a další odborné znalosti.

Inkubátor InQbay je součástí odboru pro transfer technologií Rektorátu ČVUT v Praze, proto těžíme ze širokého spektra synergií, spolupráce s expertními týmy, zástupci fakult a ústavů. Využíváme také letitých zkušeností z praxe, které má většina našeho odborného týmu na vyšších manažerských pozicích.

Jste jen inkubátor, nebo nabízíte i akceleraci?

Akceleraci firem vnímáme v rámci našeho prostředí jako doplňkovou službu, protože se specializujeme na rané projektové fáze a podporu aplikovaného výzkumu a vzdělávání. Tedy na aktivity, které více souvisí s posláním univerzity. Nicméně máme i příklady firem, které v rámci inkubátoru úspěšně akcelerovaly a jejich zástupci s ČVUT dále spolupracují v roli mentorů nebo konzultantů.

Kolik startupů jste už od vašeho vzniku inkubovali?

Od roku 2018 to bylo asi 20 startupů. Nicméně toto číslo není samo o sobě zcela vypovídající. Kromě inkubace firem také zajišťujeme celou řadu odborných vzdělávacích, networkingových a soutěžních akcí pro studenty z ČVUT, takže by se dalo říct, že dosah naší činnosti je mnohem širší, než je obvyklé. Tím vytváříme další příležitosti pro širší okruh zájemců.

Můžeme zmínit nějakou konkrétní firmu, která prošla vaším inkubátorem a následně se i prosadila na trhu?

Ráda bych zmínila SmartGuide, což je mezinárodně úspěšný travel-tech startup absolventů ČVUT. Čtyři bývalí studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT procestovali s batohem na zádech celý svět, ale poznali i prostředí pětihvězdičkových hotelů a rozhodli se založit startup, který cestování zjednoduší.

A tak vznikla aplikace SmartGuide – digitální průvodce pro 21. století. Aplikaci stačí zdarma stáhnout a ihned uvidíte, kam můžete bez plánování vyrazit, aplikace vám bude nabízet zajímavé příběhy, kdykoliv dorazíte k místu, které si zaslouží pozornost. Současného AR avatara do budoucna chystají SmarGuide propojit s chytrým chatbotem vyvinutým na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT.

Tým také vyvíjí AI plánovací algoritmus, který sestaví itinerář v destinaci na míru. Z prostředí inkubátoru ČVUT InQbay expandoval SmartGuide do celého světa. Jako start-up, který vyhrál soutěž na Harvardu, uspěl v Deutsche-Bahn akcelerátoru, spolupracuje s úspěšnými firmami jako třeba RegioJet, který nabízí služby SmartGuide ve více než 40 destinacích zákazníkům zdarma, a vlastně také pomáhá vládám s reakcí na koronavirovou krizi a vylepšuje zážitek z cestování více než 200 000 cestovatelů, kteří si už aplikaci stáhli.

Zmiňujete reakci na koronavirovou krizi. Jak tato aplikace přesně pomáhá?

Po vypuknutí pandemie si velmi rychle uvědomili, že jejich aplikace může přispět také ke zvýšení bezpečnosti cestování. Napadlo je, že prostřednictvím aplikace mohou inspirovat Čechy v objevování krás naší země a tak přispět ke snížení počtu lidí, kteří se potkávají v tradičních turistických místech.

Smartguide je aplikace usnadňující turistům orientaci v neznámých městech.
Autor: Jiří Ryszawy, ČVUT

SmartGuide je aplikace usnadňující turistům orientaci v neznámých městech.

Mluvili jsme také o vztazích InQbay se zahraničními univerzitami. Jaké konkrétní projekty se v rámci této spolupráce podařilo rozjet?

Za zmínku stojí například spolupráce InQbay s izraelskou univerzitou Technion v Haifě, se kterou jsme v roce 2019 realizovali jako vůbec první univerzita v ČR program nazvaný „Czech Israel Partnership Accelarator“. Tento program představil unikátní koncept podpory tzv. „otevřených inovací“ vytvářením řešení na míru pro jedinečná zadání od českých firem. Pilotního programu se účastnili podnikatelé a studenti z Čech a Izraele. Další pokračování programu však prozatím překazila zmíněná koronavirová pandemie.

Naší letošní novinkou, která naopak vznikla do značné míry díky covidu, je e-learningová aplikace pro oblast ochrany duševního vlastnictví. Je samozřejmě interaktivní, zájemci z řad mladých inovátorů si nejprve v podcastech vyslechnou krátkou „case study“ ke každému ze 7 základních témat a následně si otestují své znalosti. Samozřejmě nechybí ani souhrny informací z platné legislativy. Myslím, že se opět jedná o první program svého druhu, který budeme dále rozvíjet.

Kolik startupů inkubujete teď? Jak se jim daří?

V současně době inkubujeme 10 firem, z nichž 3 jsou tzv. nepravými univerzitními spin-off firmami (bez majetkové účasti ČVUT). Další startup společnosti tvoří z větší části bývalí absolventi, studenti nebo spolupracovníci ČVUT.

Jak se můžou zájemci přihlásit do vašeho inkubátoru?

Zájemci nás mohou kontaktovat prostřednictvím webových stránek www.inqbay.cz, kde lze vyplnit krátký formulář, na který po prostudování zareagujeme.

Takže stačí mít jen nápad a být studentem, příp. zaměstnancem ČVUT a dveře InQbay jsou mi otevřeny?

Přesně tak, rádi se potkáme s každým, kdo má nějaký nápad a chtěl by ho dále rozvíjet, resp. uvažuje o vlastním podnikání.

Jak přesně probíhá výběr projektů, kterých se ujmete? Na základě jakých kritérií je posuzujete?

K projektům přistupujeme individuálně, ale rozhodující je inovační potenciál, srozumitelně formulovaný záměr a odhodlání dosáhnout cíle. Na hodnocení spolupracujeme s týmem odborníků odboru pro transfer technologií, ale i s externími spolupracovníky. Vždy je důležité se bavit o hodnotě, kterou by dané řešení či vynález mohly mít v praxi.

Někdo může mít z technologického hlediska přelomový nápad, ale je potřeba si opravdu spočítat, zda je realizovatelný a zda se ekonomicky vyplatí. Určitě je lákavé zkoušet něco nového v laboratoři, či dokonce v poloprovozu, podat patenty v půlce světa, což navíc stojí nemalé peníze, ale když pak začnete hledat zájemce či investory, vždy bude zásadním hlediskem komerční potenciál.

Pokud nějaký startup přijmete, co se stane pak?

Na začátku je vždy dohoda o rozsahu a podmínkách spolupráce. Nastavená pravidla jsou závazná a obě stany je respektují. Spolehlivost, transparentnost a plnění podmínek jsou ostatně základem úspěšného podnikání. V další fázi postupujeme obvyklým způsobem na bázi individuálních plánů s různou mírou zapojení podle potřeb jednotlivých startupů.

Jak si mají čtenáři, kteří nemají s inkubátorem osobní zkušenost, ten proces představit? Co firma v inkubátoru přesně dělá?

Na začátku, zvlášť u méně zkušených, mají velký význam motivační rozhovory se zkušeným mentorem a koučem o tom, jaká jsou jejich očekávání, jak vůbec plánují počáteční nápad přeměnit ve vlastní podnikání a kolik energie, resp. všech zdrojů jsou připraveni k dosažení svého cíle vložit. Čekají je workshopy zaměřené na základní podnikatelské znalosti a dovednosti, vedené zkušenými lektory.

Následují konzultace nad finančním modelem a obchodní strategií, u těch pokročilejších projektů je vždy zlomová konzultace o prvním zákazníkovi a marketingové strategii, v akcelerační fázi se bavíme o tom, jaké jsou možnosti pro růst zákazníků a rozšíření pozice na trhu. V tom samozřejmě také pomáhá zcela přirozený networking v rámci naší inkubátorové komunity. Z vlastní zkušenosti vím, že startupy v akcelerační fázi nejvíce oceňují, pokud jim můžeme poskytnout referenci a doporučit třeba nový obchodní kontakt.

Musí startupy během inkubace plnit nějaký pevně stanovený plán nebo harmonogram?

Nemáme pevně nastavená pravidla inkubace, protože zastáváme názor, že úspěch je především otázkou individuálního přístupu a systém, který vyhovuje jednomu, nemusí být dobrý pro druhého.

Jak je inkubace, případně jiné formy pomoci, obvykle dlouhá?

Snažíme se, aby inkubace nepřesáhla 3 roky, ale existují případy, kdy je z objektivních příčin inkubační doba delší.

A co bývá tím rozhodným okamžikem pro ukončení inkubace? Je to pevně stanovené datum, nebo se spíš firma dostane nějaké konkrétní fáze a z inkubátoru odchází?

Nepředepisujeme firmám, kdy mají z inkubátoru odejít, ale vždy přirozeně dospějeme do bodu, kdy je nám jasné, že téma je vyčerpáno a je potřeba udělat další krok. Jedná se zpravidla o konsenzus, který vzniká tím, jak my vnímáme situaci dané firmy a jak se tato firma profiluje, jaké získává sebevědomí a zda dokáže obhájit svou existenci na trhu. Ale ani neúspěch není v daném kontextu prohrou, ale cenným vkladem a zkušeností do další podnikatelské činnosti. A to je to, v čem vidíme hlavní smysl naší práce, pomáhat talentovaným lidem k úspěchu, byť se nemusí dostavit hned.

Stává se často, že by projekt během inkubace ztroskotal? Co bývá případně důvodem neúspěchu?

Opakovaně se setkáváme se situací, že firma v nějaké fázi opustí původní inovativní záměr, když se snaží vyřešit např. nedostatek finančních zdrojů tím, že začne na trhu poskytovat služby (například v oblasti IT), které nesouvisí s původním záměrem. Tím rozštěpí své kapacity a ztratí dynamiku potřebnou pro realizaci původního záměru. Z našeho pohledu pak přestává být startupem.

Co byste během inkubace firmám doporučila? Na co se zaměřit?

Zásad či doporučení je celá řada a vydala by na samostatnou úvahu, ale zásadní je soustředit se na dosažení zvoleného cíle a vybudování silného týmu. Úspěch je také otázkou správného načasování i jisté dávky štěstí. Zkrátka dělat správné věci ve správnou chvíli se správnými lidmi.

Nebojíte se, že vám studenti místo studia začnou podnikat a ukončí školu předčasně?

Ne, naopak. Naše zkušenosti jsou takové, že zdatní studenti jsou i schopnými manažery a dokáží svůj čas efektivně rozdělit mezi studium a podnikání. Ideální je, když dovedou tyto dvě disciplíny skloubit a využít potenciálu získaných vědomostí pro aplikaci v praxi.

BRAND24

ČVUT nemá v inkubovaných startupech žádný majetkový podíl. Jaký je tedy přínos inkubace pro ČVUT?

ČVUT využívá poznatků získaných v rámci inovačních projektů pro další vzdělávání, podporu talentovaných studentů, propojování akademického prostředí s průmyslem a k výchově budoucích průmyslově-technologických lídrů. Zcela v duchu sloganu InQbay: „Společně pomůžeme vašim nápadům dobýt svět“.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).