V Brně mají Flowmon, v Praze zase FlowTester. „Flowmon je pasivní záležitost, náš FlowTester je aktivní prvek, který se dotazuje do sítě,“ popisuje ve zkratce rozdíly ve své kanceláři na katedře telekomunikační techniky na FEL ČVUT Zbyněk Kocur. Právě jeho tým šesti lidí z akademické sféry (se spolupracujícími studenty až k patnácti) FlowTester na škole vytvořil.
„Asi by si to i říkalo o nějaký spin-off a vyčlenění do samostatné firmy, ale zatím to zkoušíme interně zde na fakultě. Na ČVUT prozatím procesně není úplně jednoduché vzít projekty a udělat z nich firmu. Teď není zcela jasné, kudy se vydat,“ odpovídá Kocur na dotaz, co se zajímavým prezentovaným projektem dál.
FlowTester
FlowTester je zařízení, které dokáže měřit parametry komunikačních sítí postavených na protokolu TCP/IP. „Krabičky“ připojené přes tradiční ethernet se rozmístí v síti a v libovolném časovém horizontu pak sbírají potřebné informace a předkládají je ve standardizovaných formátech pro vizualizaci. Měřit lze třeba rychlosti, propustnost, odchylky, generovat DoS a DDoS útoky, emulovat toky dat a podobně.
Energetika a internet věcí
Tyhle sondy navíc není nutné pouštět pouze do tradičních počítačových sítí. „Energetika a další průmyslové sítě přešly na TCP/IP, takže i tam je FlowTester zajímavý,“ navazuje Tomáš Hégr z ČVUT. Škola už tak dělá například na projektech s firmami ČEZ a Pražská energetika, z tradičních komunikačních společností pak pracuje třeba s operátory.
Tito a další zákazníci nemusí český vynález využívat pouze pro monitoring jejich sítí, ale také pro jejich modelování, dimenzování a nastavování do budoucna. FlowTester umí třeba ověřit technologické parametry sítí a namodelovat to, jak se projeví nasazení určitého typu linek a podobně. Když se tedy projektuje síť, lze dodavatelům určit, co přesně mají splňovat. FlowTester jako takový je při svém fungování nezávislý na výrobcích.
Vizualizaci lze využít pro rozšiřování sítí, pracovat lze s komunikací po silovém vedení a namodelované scénáře lze následně otestovat. FlowTester zvládá pracovat se sítěmi se stovkami i tisícovkami koncových bodů.
V pražských Dejvicích se nyní zaměřují také na nasazování v rámci sítí pro internet věcí. „Je to pro nás rozšíření možností. Děláme testovací profily pro zdejší sítě SIGFOX a LoRa. V IoT sítích umíme odhalit třeba výkonnostní problémy,“ popisuje Kocur.
Za firmami a světem
ČVUT nabízí FlowTester jako hotové zařízení, případně jako službu, v rámci které se na aktivitách výrazně podílí autoři projektu. Ti přitom z oblasti sbírají informace a zkušenosti už delší dobu. První poznatky se získaly v letech 2006 a 2007, kdy se řešil projekt přenosu dat na polární základnu přes satelit. Od roku 2009 se pak řeší věci, jako jsou smart gridy, inteligentní odečty či komunikace v energetice. Přišly také granty od ministerstva vnitra a Technologické agentury ČR.
Ukázka měření ve FlowTesteru
Ze služeb kolem se ostatně i žije. „Z výuky už jsme méně než 50 procent rozpočtů školy, spolupráce s firmami je nutná. Teď se po nás dokonce chce, abychom více šli do světa a otevírali se mu,“ pokyvují hlavou akademici s tím, že to vítají.
Do akce by se mohl vložit i zmiňovaný Flowmon Networks z Brna. „Některé komponenty FlowTesteru by se nám líbily, už jsme se spolu bavili,“ přibližuje technický šéf Flowmonu Pavel Minařík. Na ČVUT ale ještě budou muset vyřešit to, kudy přesně se tedy v rámci komerčního působení vydají.
Podle oslovených zákazníků a partnerů je značná hodnota FlowTesteru i ve znalostní bázi, kterou akademický tým nabízí. „Nabízíme expertní činnost, služby a interpretaci dat,“ souhlasí Hégr. V určité „inteligenci nad daty“ tým FlowTesteru nicméně vidí prostor pro zlepšování – aby bylo možné si s grafy všelijak hrát a vyhodnocovat je. Součástí dalšího vývoje je i aplikační rozhraní (API).
FlowTester se do roku 2015 vyvíjel jako proprietární systém, v současné době se ale i kvůli velikosti týmu z velké části přesouvá k podpoře otevřeného systému OpenWRT. Díky tomu tak může dost práce udělat i komunita. Na pozadí FlowTesteru běží aplikace FlowPing. Ta se začínala rozvíjet někdy v roce 2013, získala dotaci a nyní je nabízena pod otevřenou licencí GPL3.
