Hlavní navigace

Na vlastní uši

25. 6. 2001
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Díky vstřícnosti brněnského TyfloCentra a Ing. Svatoslava Ondry se ve čtvrtek několik webdesignerů mohlo seznámit s nástroji pro přístup k informacím z Internetu, jak je užívají zrakově postižení. Během setkání vzalo za své několik zažitých představ o bezbarierovém webu, a proto jsem se rozhodl podělit se s vámi o několik postřehů.

Dogma první: Slepci používají speciální pomůcky

Už když jsme se blížili k budově TyfloCentra, slyšeli jsme tikání u dveří, tak důvěrně známé z pražského metra. Ani zvonky popsané v braillově bodovém písmu nás nenechaly na pochybách, že jsme na správné adrese. Jaké však bylo naše překvapení, když jsme vstoupili do učebny a namísto očekávaného panoptika speciálních pomůcek jsme kolem zahlédli jen zcela obvyklé PC s klávesnicí, myší (ta ke slovu moc nepřišla), obrazovkou, reproduktory, scannerem…

Vlastně ani netuším, proč jsme očekávali něco jiného. Pravda, u počítače chyběl braillův řádek (hmatový display) a tiskárna pro braillovo písmo, ale vzhledem k tomu, že se nedalo očekávát, že bychom byli schopni něco si v bodovém písmu přečíst, myslím, že absence těchto periferií nebyla na závadu.

Dogma druhé: Slepci používají speciální prohlížeč

Záhy jsme do rozpaků upadli podruhé. To když jsme zjistili, že i uvnitř počítače se skrývá zcela obyčejný operační system od Microsoftu s desktopem, ikonkami, rozbalovacími nabídkami, dialogovými okny a podobně. Při letmém pohledu na pracovní plochu jsem zahlédl tytéž aplikace, s jakými byste se setkali na 90 procentech všech PC. Kancelářský balík, poštovní klient i prohlížeč webu pocházely od stejného výrobce jako operační system. Dá se očekávat, že v současnosti naprostá většina zrakově postižených užívá tentýž software jako kdokoli jiný.

Podle Svatoslava Ondry se mladší uživatelé počítačů z řad zrakově postižených již nesnaží proniknout do řádkových operačních systemů, jako je MS DOS nebo bLinux (i když mezi staršími uživateli je situace poněkud jiná). Hlavním důvodem je nejednotnost ovládání programového vybavení pod těmito systémy, a tím zhoršená možnost orientace. S tímto zjištěním padl hluboce zakořeněný mýt o Lynxu jako majoritním prohlížeči nevidomých. Znamená to tedy, že vhodně použitý javascript, kaskádové styly nebo dělená okna (frameset) nemusí být při získávání informací z webu na překážku.

Dogma třetí: Slabozrakým vyhovuje systémová lupa

Před několika měsíci v jedné elektronické konferenci proběhl spor o zvětšování obsahu okna prohlížeče, a tak jsme byli zvědavi, jaký význam této vymoženosti moderních prohlížečů připisují sami zrakově postižení. Pan Ondra nás především upozornil na skutečnost, že osoby se zbytky zraku ve skutečnosti nepředstavují skupinu s týmž poškozením. Škála poruch a jejich intenzity je širší, než kohokoli z nás napadlo, a tak každému slabozrakému bude vyhovovat něco jiného.

Většina postižených se snaží podpůrné nástroje omezovat co nejvíce. Pro jednodušší vnímání obsahu webu (nebo jakékoli informace z počítače) mnohdy postačí snížení rozlišení obrazovky na 640 ku 480 pixelům, zvětšení písma, vyřazení v kódu definovaných vlastností písma a úprava kontrastu. Jedná se tedy o změny nastavení, které jsou dostupné všem. Teprve potom přicházejí na řadu speciální nástroje, jako je třeba systemová lupa.

Přestože systemová lupa (utilita, která umožňuje zvětšit přes celou obrazovku kterýkoli výřez zobrazení, nejen obsah oken) umožňuje obsah zvětšit až na několik tisíc procent, někdy může takové zvětšení vést ještě k zesílení bariery. Při zvětšení se totiž ztrácí informace o okolí zvětšených prvků, mnohdy uživatel ztratí orientaci na obrazovce nebo dostane z velkého zvětšení závrať.

Dogma čtvrté: Slepci získávají informace z Braillnetu

Bylo by jistě skvělé, kdyby Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS) mohla na svých webových stránkách svým členům poskytovat neomezený informační servis s přihlédnutím k individuálním potřebám. Na druhou stranu je třeba uvědomit si, že informace, které ke svému životu potřebujeme, jsou natolik různorodé, že není v silách takové organizace vše zajistit vlastními silami.

Další důvod, proč se nemohou zrakově postižení ve všem zcela spoléhat na SONS, tkví ve skutečnosti, že schopnost získat a zpracovat informace prostřednictvím počítače z běžných zdrojů se hendikepovaným vyplatí při hledání zaměstnání nebo při studiu, a tím i zapojení do života okolní společnosti.

Braillnet v současnosti nabízí zrakově postiženým především textové verze několika (asi třiceti) tištěných časopisů a knihovnu beletristických i odborných textů z rozličných oborů. Podobné služby zrakově postiženým nabízejí i rozumné vysoké školy ve svých střediscích pro podporu postiženým. Ostatní informace, jako jsou aktuální zpravodajství, jízdní řády, komunální zprávy a podobně, ty si musí postižený člověk obstarat sám.

Dogma páté: Slepci potřebují textovou verzi webu

Samozřejmě, že v době, kdy je velká část obsahu na webu generována z databází do šablon, by něměl být velký problém vytvořit (nejen) pro zrakově postižené alternativní, textovou verzi webserveru. Na druhé straně je třeba uvést, že u většiny serverů (s výjimkou prezentací ve flashi) neexistují zásadní překážky pro bezbarierový přístup.

U většiny služeb na webu by zcela postačilo, kdyby jejich tvůrci dodržovali doporučení Web Accessibility Initiative nebo Access Boardu, která nejsou příliš náročná. Již brzy se přesvědčíme, že i některé graficky zdařilé a informačně bohaté servery mohou být blind-friendly (přátelské ke slepcům).

BRAND24

Jinou možností je, zvláště v oblasti užitečných informací, rozmach aplikací WAPu, které v současné době takřka z vlastní podstaty zcela vyhovují nárokům na bezbariérovost. Bylo by ovšem třeba připravit kvalitní browser pro použití na PC, nebo použitelné rozhraní na webu (s převodem do bezbarierového HTML).

Pozvánka na First Tuesday

Pokud byste také měli zájem vyslat své webmastery na zkušenou, může být vhodnou příležitostí letošní INVEX, pro který brněnské TyfloCentrum připravuje o blind-friendly webu seminář. Ale pokud nechcete čekat, až popadají jablka, můžete se s bezbarierovým webem a zástupci SONS setkat už na červencovém First Tuesday. Lupa si to určitě nenechá ujít.

Zajímají vás ještě články o bezbarierovém webu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se zabývá výkonovým marketingem na internetu. Pracoval pro Advertures, Dobrý web a Outrider. Martin byl dříve redaktorem Lupy a dalších periodik o IT.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).