Končí předsedové Rady České televize a Českého rozhlasu
V březnu vyprší mandáty třetinám členů Rady České televize a Českého rozhlasu. Končí i předsedové obou rad Milan Uhde a Tomáš Ratiborský. Vzhledem k tomu, že dosud si v obou radách udržovaly vyrovnané pozice ODS a ČSSD, dá se očekávat, že radní dosazené ODS vystřídají lidé Babišova hnutí ANO. Obě „malé“ mediální rady tak budou zcela pod kontrolou vládní koalice. Výměna radních se může podepsat na vztazích rad a generálních ředitelů veřejnoprávní televize a rozhlasu. Nyní mají Petr Dvořák a Peter Duhan u radních neotřesitelnou pozici, střídání „stráží“ na tom ale může ledasco změnit. Noví radní ČT by nemuseli přimhuřovat oči nad kauzou údajného ovlivňování předvolebního zpravodajství ve prospěch Strany práv občanů – Zemanovci, Haškovu křídlu ČSSD a prezidenta Miloše Zemana.
U Českého rozhlasu zase může hrát velkou roli fakt, že jedním z mediálních expertů koaličního hnutí ANO je bývalý ředitel pardubického studia ČRo Martin Kolovratník, který se netají zájmem o změny ve veřejnoprávních médiích. Sám je členem volebního výboru Poslanecké sněmovny, pod který před časem přešla stálá komise pro sdělovací prostředky, a zodpovídají se mu právě mediální rady. Výboru předsedá Kolovratníkův stranický kolega a bývalý dlouholetý komentátor deníku MF Dnes Martin Komárek. V extrémním případě tedy nelze vyloučit ani tlaky na odvolání Petra Dvořáka a Petra Duhana a volbu nových ředitelů České televize a Českého rozhlasu. Záležet bude na jejich vztazích s ANO, respektive se vznikající vládní koalicí.
Petra Dvořáka, ale i Petra Duhana čekají perné dny s novými členy Rady České televize a Českého rozhlasu
Český rozhlas plíživě sloučí regionální studia
Počínaje 2. lednem 2014 statuje v Českém rozhlasu projekt Regiony 2014, v jehož rámci dojde k postupnému sbližování jednotlivých krajských studií a v některých případech dokonce k jejich pozvolnému slučování. První etapa reorganizace regionů počítá se zavedením společných pořadů a sjednocením programových schémat, takže ve stejný čas budou všechna regionální studia vysílat stejný typ pořadů, i když je nebudou odbavovat společně. Každé krajské studio by si mělo zachovat samostatné dopolední a odpolední vysílání, i když ze zveřejněných schémat vyplývá, že například studia v Hradci Králové a Pardubicích budou mít velkou část těchto krajských pásem společných.
Krajská studia naopak zruší řadu vlastních pořadů a magazínů, ke konci roku 2013 je opouští pět procent zaměstnanců (většinou ale ne z novinářských profesí). Od září 2014 by měla začít druhá etapa projetu Regiony 2014, v jejímž rámci chce rozhlas sjednotit domicily názvů krajských studií, aby v nich byly buď názvy krajských měst, případně krajů nebo větších regionálních celků. Až na podzim rozhlas přesunul případné rozhodnutí o novém společném názvu pro regiony (uvažoval o názvech Region nebo Regina). Projekt Regiony 2014 se vůbec nedotkne pražského studia Regina, kterému rozhlas ukrojí sedm hodin vysílání denně zařazením programu Český rozhlas Plus (od 2. ledna vždy mezi 6:00 a 10:00 a poté od 17:00 do 20:00).
Peter Duhan radikálně zreorganizuje regionální studia Českého rozhlasu, některá dokonce čeká plíživé slučování
ČTÚ vypíše aukce na kmitočty pro digitální rozhlas ve III. pásmu
Dlouho očekávané aukce na celoplošné i regionální sítě pro zemský digitální rozhlas ve III. pásmu vypíše Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Zcela mimo aukci by měla být vyčleněna jedna celoplošná síť určená pro Český rozhlas, která by byla obdobou veřejnoprávního multiplexu České televize. Na vzniku této sítě panuje shoda i s provozovateli komerčních rádií, rozhlas s ní ale nemůže počítat do té doby, než mu ji schválí Poslanecká sněmovna formou novely zákona o ČRo. Aukce kmitočtů pro operátory „komerčních“ rozhlasových sítí jsou ale ohroženy dosavadní strategií ČTÚ, který ještě před jejich vypsáním začal rozdávat kmitočty pro digitální rozhlas ve III. pásmu formou individuálních oprávnění.
Další velkou překážkou startu celoplošných sítí pro zemský digitální rozhlas je nedostatečná penetrace digitálními rozhlasovými přijímači v českých domácnostech, malá informovanost o digitálním rozhlase a jeho výhodách a faktický nezájem komerčních rádií přejít na tento typ vysílání dříve, než to bude nezbytně nutné. „Priváti“ si před časem vyjednali tzv. diginovelu vysílacího zákona, která jim umožnila podruhé prodloužit licence pro analogové vysílání formou transformačních licencí až do roku 2025. Rádia, která získají tuto licenci, se sice zavazují časem přejít na digitální vysílání, tato povinnost se jich ale bude týkat až v roce 2020 a teprve poté, co stát přijme strategii přechodu z analogového a na digitální rozhlasové vysílání.
Bude dostatek zájemců o dražení kmitočtů pro digitální rozhlas ve III. pásmu?
České Radiokomunikace spustí Regionální síť 8 v krajích
Jestliže nejdůležitější událostí končícího roku v DVB-T byl start Regionální sítě 7 Radima Pařízka, v roce 2014 se dočkáme obdobné aktivity od Českých Radiokomunikací. Odstartovat by měla jejich Regionální síť 8, která má kmitočtové příděly pro většinu z 13 krajských měst a Prahu. Vznikne tak silná konkurence právě Pařízkově Regionální sítě 7, která bude cílit výhradně na lukrativní oblasti s největší hustotou obyvatel. Regionální síť 8 by se následně mohla začít přetahovat o klienty s Regionální sítí 7. České Radiokomunikace ji mohou využít také pro stávající klienty svých celoplošnách sítí, a to buď pro HD verze jejich programů, nebo pro SD verze, které si nebudou moci nadále dovlit vysílat celoplošně v nejdražších multiplexech na trhu.
Zcela jistě lze očekávat rozvoj HD kanálů v DVB-T, většinou právě na regionální, respektive metropolitní úrovni. Otázkou zůstává, zda se do pozemních sítí vrátí Nova HD, kterou letos na podzim v multiplexu 4 dočasně vystřídala Nova Cinema ve standardním rozlišení. Nova HD totiž v multiplexu 4 vysílala formou experimentu a nemusela za šíření signálu platit, nebo rozhodně ne standardní ceníkovou cenu. Návrat do DVB-T by pro ni ale znamenal další výdaje, které by současné vedení Novy zřejmě neschválilo. Zajímavé je, že ani dnes, kdy hlavnímu kanálu Novy a Nově Cinema končí pětiletá smlouva na vysílání v celoplošném multiplexu 2, není jasné, zda v této síti budou po Novém roce pokračovat, nebo zda (alespoň Nova Cinema) zvolí konkurenci v podobě multiplexu 4.
Regionální síti 7 Radima Pařízka začne konkurovat skutečně regionální síť 8 Českých Radiokomunikací
Operátoři, televize a ČTÚ domluví přechod na DVB-T2
Rok 2014 bude klíčový i z hlediska přípravy přechodu na druhou generaci zemského digitálního televizního vysílání (DVB-T2). Technická skupina ČTÚ složená ze zástupců operátorů sítí, provozovatelů vysílání a státní správy se má domluvit na konkrétní podobě přechodných sítí DVB-T2 a termínech jejich startu. Je to důležité i z toho důvodu, že kmitočtové příděly pro celoplošné multiplexy DVB-T budou končit v letech 2021 až 2024 a zatím nikdo neřekl, co se stane poté. Regionálním sítím platnost kmitočtů vyprší dokonce již v roce 2017. Přechod na DVB-T2, v němž lze šířit větší počet televizních stanic, je tedy ideálním řešením. Trh se ale musí shodnout na délce souběžného vysílání v obou digitálních standardech.
Důležitá také bude volba kompresního standardu, tedy zda půjde o MPEG-4, respektive H.264/AVC, nebo novější H.265/HEVC, který opět umožní o trochu lépe využít datový tok multiplexu. Záležet bude na dostupnosti televizních přijímačů schopných dekódovat tento typ vysílání a také na způsobu informační kampaně, která by měla divákům vysvětlit, že v případě volby H.265/HEVC nebude stačit koupit si jakýkoli televizor s tunerem DVB-T2. Proto je nutné, aby rozhodnutí o kompresním standardu padlo co nejdříve. Nevyřešena zůstává otázka financování souběžného vysílání televizí v DVB-T a DVB-T2, protože situace z doby přechodu z analogového na digitální vysílání, kdy si dvojí vysílání hradili sami provozovatelé, se nemůže opakovat.
Dočkáme se po několikerých testech řádného nebo aspoň přechodného vysílání DVB-T2?
Prima omladí, připraví se na novou cílovku 15 až 65 let
Jestliže start druhých peoplemetrů od televize Nova a agentury Médea by koncem roku zažehnán, televizné trh se musí v průběhu roku 2014 připravit na další problém: skupina Prima se totiž bude připravovat na přechod k nové hlavní cílové skupině diváků od 15 do 65 let. Původně na ni chtěla programovat a prodávat reklamu už v roce 2014, nakonec ale tuto změnu posunula minimálně o rok. Proto se bude v průběhu následujícího roku snažit co nejvíce omladit publikum zejména na svém hlavním kanálu. Pro mediální agentury, zadavatele reklamy a mediální analytiky tím ale nastane velký problém: už nyní kvůli Nově hodnotí výsledky sledovanosti u dvou hlavních cílových skupin – diváků od 15 do 54 let, na které cílí Nova a agentura Atmedia, a dospělých nad 15 let, na které prodává zbytek trhu – a nyní jim přibude třetí skupina.
Prakticky tak od roku 2015, pakliže Prima od tohoto roku přejde na cílovou skupinu 15 až 65 let, nebude možné seriózně porovnávat výkony tří největších televizních skupin v zemi. Česká televize totiž bude nadále cílit na kategorii 15+, Nova na 15–54 a Prima na 15–65. Bude to mít ještě jeden aspekt: všechny tři velké skupiny totiž o sobě budou moci tvrdit, že jsou lídry trhu (ale ve svojí cílové skupině) a budou mít pravdu. Rok 2014 tedy bude přípravou na totální fragmentaci cílových skupin televizních diváků a mnohem větší práci mediálních agentur a zadavatelů reklamy. A to nelze vyloučit, že naopak některé televize budou tlačit prodeje reklamy na ještě starší cílové skupiny (např. Šlágr TV, která je nejúspěšnější u diváků starších 65 let).
Změnu hlavní cílové skupiny na diváky od 15 do 65 let naznačil generální ředitel FTV Primy Martin Konrád již letos na jaře. Původně měla nastat již v roce 2014, skupina ji ale posunula o rok.
Do zákona se dostane labelling, piktogram u pořadů pro děti
Po letech marných snah by se v roce 2014 mohla do zákona o rozhlasovém a televizním vysílání dostat povinnost označovat piktogramem vhodnost veškerých televizních pořadů pro děti, odstupňovaná podle věku. Takzvaný labelling si letos určila za svoji hlavní prioritu Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) a prosadila ho dokonce do koaliční smlouvy vznikající vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Labelling už funguje napříkad ve skandinávských zemích nebo na sousedním Slovensku, české televize se mu dosud bránily. Letošní aktivitu RRTV ale prostřednictvím Asociace televizních organizací (ATO) uvítaly, nicméně zdůraznily, že by mělo jít o samoregulační záležitost a nikoli věc vymahatelnou zákonem.
Labelling v podobě, v jaké jej vyžaduje slovenská legislativa
UPC zavede kabelovku na mobilní zařízení
Převratný by měl být rok 2014 také pro největší tuzemskou kabelovou společnost UPC, která by měla zavést novou službu Horizon – možnost sledovat kabelovou televizi na mobilních zařízeních a počítačích, včetně bohatého televizního archivu a videotéky. Služba je už dostupná v Holandsku, kde však loni při svojí světové premiéře doznala několika softwarových chyb, kvůli nimž operátor musel měnit speciální set-top-boxy. Horizon je nicméně jedna z mála možností, jak by UPC mohla zastavit pokles počtu zákazníků kabelové televize, k němuž dochází každé čtvrtletí. Navíc by to mohl být první viditelný krok nového generálního ředitele UPC Česká republika Franse-Willema de Kloeta, který oficiálně nastupuje do funkce zítra (střídá Václava Bartoně).
Stane se rok 2014 tím, kdy se kabelovka UPC odpoutá od kabelu?
