Dnes se tedy společně s Vámi pokusíme o ještě více interaktivní formát, než jsou články následované diskusí. Mimochodem, spíše náhodou jsme si tento formát vyzkoušeli již začátkem ledna, kdy vyšla série čtyř článků o elektronickém podnikání.
Pravidla hry: Toto je „vykopávací“ článek. Zvolili jsme téma budoucích aplikací Internetu, o kterém jsme s Markem přesvědčeni, že vyvolá v komunitě Lupy plodnou diskusi. Náš virtuální workshop tedy začíná právě nyní, pod tímto článkem. Ráno příštího dne diskusi shrnu v novém článku, a to se bude opakovat s denní periodicitou, dokud nám bude diskuse něco přinášet (a síly stačit).
A ještě jednu poznámku: nebojte se, prosím, jít s kůží na trh. V internetovém podnikání neexistuje něco, jako jsou bláznivé nápady. Dovolil bych si parafrázovat jeden známý výrok (i když nebyl původně cílen na Internet): „Tento nápad je tak bláznivý, že by mohl fungovat.“ Rovněž bych poprosil, nebojte se jít do diskuse s nápadem, o kterém jste přesvědčeni, že by vám mohl vydělat milióny. Nápad je vždy pouhý krůček k oněm miliónům a nejhorší je „porcovat zajíce, který ještě běhá na poli“. Pokud se vám bude zdát jakýkoliv námět skutečně kvalitní, nikdo vám samozřejmě nebrání přejít do off-line diskuse s kterýmkoliv jiným účastníkem našeho semináře (nebo rovnou s investorem). Takže jdeme do toho.
Zranitelnost současných internetových aplikací
V článku se zmiňujeme o zvyšující se zranitelnosti sítě Internet. Dovolil bych si tuto skutečnost ilustrovat ještě další informací, která doplňuje pasáž o útocích DoS. Jedním z triků dnešních útočníků je využití zesilovacího efektu sítě. Ten znamená, že na základě jediného požadavku ping je možné generovat až 10 000 odpovědí a, co je horší, tyto odpovědi směřovat na jiný počítač. Podle průzkumu uveřejněného na ZDNet existuje na síti alespoň 125 000 sítí poskytujících přinejmenším nějaké zesílení.
Nemůžeme se pak divit, že útočník, kterému se podařilo vyřadit z provozu Amazon a Yahoo! byl připojen komutovanou telefonní linkou. Linka zde totiž nehraje žádnou roli. I pokud by se tato možnost útoku odstranila ve všech sítích (což samozřejmě nikdy nenastane – každá síť má jiného administrátora), potenciální útoky tím nezmizí. Síť musí a vždy bude nabízet některé automatizované služby (například i tu základní – konektivitu). Musíme se tedy smířit s tím, že kdykoliv se může kterýkoliv počítač na síti stát obětí útoku; může ze sítě i zcela zmizet. Vždyť podobně i v našem mozku každý den umírá velké množství neuronů; tento úbytek však nemá žádné viditelné důsledky na „provozované služby“: na centrum vidění (které zajišťuje velmi složité zpracování informací), na sluch, na ostatní smysly a ani na vyšší myšlenkové pochody.
Cílem našeho workshopu je vymyslet takové služby, které nezmizí odstraněním několika (nebo i několika set) počítačů ze sítě. Na rozdíl od současných WWW aplikací, které mizí velmi snadno (v podstatě kdykoliv si hacker vzpomene).
Architektura aplikací budoucnosti
Ve zmíněném článku se propojují dvě roviny:
- architektura aplikací budoucnosti
- konkrétní využití aplikací budoucnosti
V prvním článku našeho workshopu začneme možnými změnami architektury aplikací budoucnosti. V průběhu našeho virtuálního semináře se pak spolu pokusíme identifikovat vhodné oblasti uplatnění této architektury.
Proč je Napster efektivní?
Princip činnosti systému Napster spočívá v oddělení vlastních dat (rozsáhlých hudebních souborů) od jejich jednoznačného popisu (autor, název alba, název písně, možná navíc hudební žánr). Hudební fanoušek, který hledá určitou skladbu, je tedy velmi přesně a efektivně nasměrován přímo na místo, kde skladba existuje. Až do této chvíle systém pracuje s omezeným objemem dat. Teprve v okamžiku nalezení hledané skladby začne přenos vlastní informace, tedy velkého objemu dat. Ten však již běží mimo indexační servery a tyto nezatěžuje.
Systém tedy vůbec nepracuje s vlastními velkými soubory, ale pouze se stručnou informací o těchto souborech. To činí celou jeho činnost velmi efektivní. Připomíná to princip grafických systémů, které pracují pouze s náhledy grafických souborů a vlastní časově náročné renderování provedou až na konec.
To samozřejmě není vůbec případ dnešních vyhledávacích serverů na Internetu (typu Seznam nebo Yahoo!). Ty pracují i v indexační fázi s celou indexovanou informací, tedy stahují celou stránku z webovského serveru. Inu, ve fázi indexace jim nemá kdo pomoci. Adresářovým serverům Napsteru oproti tomu připraví databázi hudby na počítači klienta přímo jeho klientský program a automaticky tuto informaci odešle adresářovému systému v okamžiku připojení klienta k systému.
Skutečné real-time vyhledávání
Tento mechanismus má ale oproti klasickým vyhledávacím portálům ještě jednu výhodu. Dokáže mapovat obsah v reálném čase. Než se člen komunity připojí, systém zjistí aktuální obsah jeho disku. V průběhu seance je nepravděpodobné, že se obsah počítače klienta změní o více než o hudbu, kterou si uživatel stáhne právě pomocí Napsteru. Adresářová informace o každém uživateli je tedy po celou jeho seanci k dispozici všem účastníkům komunity v aktuální podobě. A v okamžiku odpojení uživatele tato informace z vyhledávacích serverů automaticky zmizí. Toto nové paradigma principielně neumožňuje vyhledat starou informaci.
Specifika hudby
Povšimněme si ještě jedné zajímavé specifičnosti hudebních aplikací. Hudební nahrávky mají jednoduchý, stručný a zcela jednoznačný způsob popisu (uvedený v článku). A co více, tento popis je umístěn přímo v hlavičce MP3 souboru. Klientská aplikace Napsteru tuto připravenou informaci v okamžiku připojování pouze sesbírá a odešle vyhledávacímu systému.
Které oblasti budou následovat?
Nyní se již dostáváme k první, „zahřívací“ otázce našeho workshopu. Popsali jsme si již princip práce Napsteru a jeho hlavní výhody. Pokusme se nyní identifikovat další aplikační oblasti, ve kterých by se mohly vlastnosti této aplikované architektury dobře uplatnit. Shrňme nyní, že se jedná zejména o následující dvě výhody:
- možnost prohledávání nad skutečně aktuálními daty
- oddělení stručného a výstižného popisu od objemné informace
Otázka prvního dne tedy zní: Ve kterých aplikacích by bylo možné výše uvedené výhody využít?
