Hlavní navigace

Noví radní Českého rozhlasu kritizují Barboru Tachecí, Janka Kroupu a příliš mnoho vysílačů

31. 3. 2014
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Které politické strany prosadily do rozhlasové rady dva nové radní Hanu Dohnálkovou a Jiřího Vejvodu? Co od nich může čekat generální ředitel Peter Duhan?

Hana Dohnálková – ČSSD

Teprve čtyřiatřicetiletou muzikoložku, houslistiku a hudební pedagožku do Rady Českého rozhlasu navrhla Základní umělecká škola ve středočeských Dobřichovicích, kde vyučuje hru na housle. Politicky ji prosadila nejsilnější vládní strana ČSSD, hlasovaly pro ni ale i další poslanecké kluby – celkem získala 117 hlasů. Dohnálkové se líbí koncept nové stanice mluveného slova Český rozhlas Plus, která loni v březnu pohltila publicistický ČRo 6, zpravodajské Rádio Česko a vědecko-populární stanici Leonardo, ale kritizuje způsob šíření jejího signálu. Vadí jí, že ČRo Plus vysílá pouze digitálně a částečně na VKV frekvenci pražského regionálního studia Regina.

„Český rozhlas kvůli tomu už jednou inicioval novelu zákona o Českém rozhlasu, kterou měli poslanci už jednou na stole, možná se k vám zase někdy brzy vrátí, s tím, aby byla rozšířena působnost a vysílání stanice mluveného slova na VKV,“ poznamenala Dohnálková při veřejných slyšeních kandidátů do Rady ČRo před poslanci Volebního výboru. „Plusko“ je podle nové radní dobrým nápadem, ale úroveň moderátorů a komentátorů jednotlivých pořadů je velmi proměnlivá. „Pokud to vezmu globálně, objevují se tam typické nešvary pro českou novinařinu, redaktoři často neznají témata do hloubky, v kontaktních pořadech nebo diskusích často ani nepolemizují s jednotlivými hosty, vedou rozhovory tak, mám z toho takový pocit, jako by už předem měli hotový názor o jasné věci,“ pustila se Dohnálková do redakce ČRo Plus.

Nová radní nezůstala u anonymní kritiky, v souvislosti s „nedobře“ vedenými rozhovory uvedla pořady Středa Barbory Tachecí a Pro a proti. A nezůstala jen u této stanice. Dohnálkové se nelíbí, že do nově budovaného týmu investigativních novinářů Českého rozhlasu nastoupil Janek Kroupa, který v minulosti působil v deníku MF Dnes a televizích Nova a Prima. „Má za sebou jistě řadu kladných kroků a reportáží, ale je také třeba nechvalně spojován s kauzou Budišov a tehdy neoprávněným zatčením nynější ministryně paní Věry Jourové, takže tam je to pro mě takové trošičku polemizující na tom poli veřejnoprávního média,“ prohlásila čerstvá rozhlasová radní.

Pro Petra Duhana není Hana Dohnálková žádným ohrožením, sociální demokracie, která ji do Rady prosadila, totiž stojí i za jeho zvolením do čela veřejnoprávního rozhlasu. Dohnálková navíc nastupuje do kontrolního orgánu rozhlasu jako poučený laik, který dosud neměl možnost setkat se s tím, jak „Vinohradská“ funguje zevnitř. Zmínka o ministryni Věře Jourové a podílu Janka Kroupy na její nezákonné vazbě jistě musela ladit uchům poslanců za hnutí ANO a nelze vyloučit, že šlo o dopředu připravený scénář, jak této kandidátce zajistit podporu obou největších koaličních stran.

Jiří Vejvoda – ANO

Dlouholetého ředitele celoplošného Českého rozhlasu 2 – Prahy (dnešní Dvojky) do Rady ČRo navrhla Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, kde v roce 2011 obhájil rigorózní práci na téma Výchovné a vzdělávací funkce veřejnoprávního rozhlasu. Při hlasování ve sněmovně jej prosazovalo hnutí ANO Andreje Babiše, získal však hlasy dalších poslaneckých klubů a celkově pro něj hlasovalo 105 zákonodárců. Razí myšlenku Rady coby skutečného kontrolního orgánu a oponenta managementu veřejnoprávního rozhlasu. Má velké předpoklady otevírat témata, které nebudou generálnímu řediteli Petru Duhanovi příjemná.

Vejvoda totiž dokonale zná fungování rozhlasu, působil v něm od roku 1983 (a začátkem 90. let moderoval proslulé Hovory z Lán s tehdejším prezidentem Československa Václavem Havlem). V roce 2010 jej Petr Duhan odvolal z funkce ředitele Dvojky a od té doby s rozhlasem nespolupracuje (připravuje však tematické pořady pro pražské komerční rádio Classic FM). Kritizuje dlouhodobou nečinnost rozhlasu směrem k mladým posluchačům. „Český rozhlas silně klopýtá dejme tomu za tím, co dokáže BBC v podmínkách, kdy jim ořezávají peníze, v podmínkách, kdy je na ně veden obrovský útok od privátních tiskovin a médií právě kvůli webu zdarma, to je specifická otázka, a v podmínkách, kdy neklesá na kvalitě a především neprohrála bitvu o mladého posluchače, kterou Český rozhlas prohrál,“ pohlásil Vejvoda při veřejném slyšení před poslanci Volebního výboru.

KL21

Bývalý šéf Dvojky také rovnou ťal do živého, když o Radě ČRo prohlásil, že by neměla generálnímu řediteli rozhlasu na všechno kývat a měla by se více zaměřovat na ekonomiku. Radní mají více diskutovat o sestavování rozpočtu rozhlasu a „vrtat se v číslech“, protože ďábel je podle Vejvody v detailu. „Rada by měla sledovat penězotoky, jestli náhodou nejdou peníze, které občané platí za veřejnou službu, až příliš do soukromého privátu,“ prohlásil čerstvý radní. Kontrolní orgán ČRo by podle něj mohl přicházet i s různými podněty. Vejvoda rovnou jedno otevírá: ustavení mediálního ombudsmana, který by řešit konflikty s posluchači i uvnitř mezi zaměstnanci rozhlasu.

Vejvoda rovněž otevřel otázku příliš velkého počtu vysílačů, které rozhlas využívá. Podle jeho slov stojí „šílené peníze“. Revizi kmitočtů všech stanic rozhlasu před lety sliboval už tehdejší generální ředitel Václav Kasík, když hledal volné frekvence pro Rádio Wave zaměřené na mladé posluchače. Dodnes jsou známy případy, kdy se řada vysílačů konkrétních stanic ČRo zbytečně překrývá, nebo – v případě regionů – vysílá do lokalit, které nespadají do jejich záběru. „Když se tvoří rozpočet stanice, apriori kolem 40 % z něj, pokud je to celoplošná stanice, jde v tu ránu Českým Radiokomunikacím. Souvisí to s počtem vysílačů, a z toho lze samozřejmě otevřít legitimně otázku, jestli škálu témat a svých zákonných povinností není schopen rozhlas pokrýt i na menší ploše stanic,“ ptá se Jiří Vejvoda.

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.